rockpalace titulka 2017

Chodrockfest 2017

Jelikož mě minulý rok Chodrockfest nadchnul, koupila jsem si lístek hned v první předprodejové vlně aneb zajíce v pytli, protože jsem ještě ani nevěděla, co tam bude hrát. Riskla jsem to, protože všechny ročníky tam byli skvělé kapely. Když začali postupně informovat, jaké kapely v Domažlicích 11. 8. - 12. 8. 2017 vystoupí, byla jsem natěšená ještě víc.

Přijíždíme na festival s menším zpožděním. Nestihli jsme kapely Zastodeset, bohužel ani Jeleny a při DeBillHeads jsme stavěli stany. No aspoň z dálky jsme slyšeli, ale to není tak skvělý jako stát přímo u pódia. Jediný pozitivní na tom je, že jsme nezmokli a postavili stany, když nepršelo. Parkoviště bylo placené, ale stanové městečko bylo zdarma, což potěší.

Obout holínky a hurá na Xindla X. Na vstupence bylo napsáno „Plážová párty“, ale počasí tomu nepřálo. Sluníčko nikde, všude bláto a louže, ale i přes nepřízeň počasí jsme si to přišli užít. Vždyť na to jsem se celý rok těšila, tak si to nenechám takovou maličkostí zkazit. Na Xindla X jsme zůstali stát trošku dál, ale viděli jsme na něj. Má strašně pohodový písničky. A s ním si i člověk zazpívá v létě vánoční koledu. Po něm následovala kapela Turbo na druhý stage, která byla na opačný straně areálu a ještě navíc do kopce. Pauzy mezi účinkujícími byly ze začátku 10 minutové, postupně se srazily na 5min a pak už se jelo bez pauz, takže se nemuselo na nic čekat a mohlo se kalit skoro nonstop. Ale i tak jsme se rozhodli, dát si občas pauzu. Místo abychom šli k druhému podiu, jsme vyrazili k autu. Pak mi ale kamarád Martin z tábora napsal, že čeká vepředu na Walda Gang a jestli chci držet místo. Nikdo z party se mnou nešel, tak jsem šla za ním sama. Místo Šafránka zpíval Miro Šmajda. Je to opravdu sexy talentovaný kluk s pěkným úsměvem co to umí rozjet. Ale i přes to, že jsem z něj nemohla skoro spustit oči, tak doufám, že se Vláďa Šafránek brzy uzdraví a vrátí se zpět na podium. Kamarád Radek, kterého jsem si všimla až na konci vystoupení, chytil od nich paličku. Taky jsem po ní šahala, ale nevyšlo mi to. Rozhodovala jsem se, jestli jít na Traktor nebo počkat si vepředu na Dymytry. Když jsem uviděla zástup lidí, co tam jdou, rozhodla jsem se počkat. Volala jsem Kačce, že budu čekat vpravo vepředu na Dymytry a jestli přijdou. Nedostupná. Okey, zkusím zavolat kámošovi Zbyňkovi. Taky jsem se nedovolala. Pak najednou SMS ať přijdu ke stánku s Jägermeisterem. Nechci opustit svoje dobrý místečko, tak jim píšu, kde čekám a doufám, že mě najdou. Našli úplně v pohodě. Dokonce mi přinesli pití. Z dálky slyším hrát Traktor. Když doznívají poslední slabiky, přibývají tady lidi. Najednou se objeví moderátor. Pro všechny jasný znamení, že to za chvíli začne. Dav ječí, píská a křičí, aby chlapi z kapely věděli, že už se na ně těšíme. Opona se dává na stranu a koncert začíná. Hned na začátku, někdy po 2-3 písničce, chytám trsátko od Gorgyho. Čekání se vyplatilo. Nejen, že na ně suprově vidím, ale jsem u zábradlí, kde se můžu opřít a mám na památku 3 trsátka. Bohužel focení s kapelou nebude, protože na druhé stage budou hrát hned Komunál a jelikož mají společné turné na podzim, nebudou jim zdržovat fanoušky. Šli jsme teda nahoru na Komunál. Než jsme se tam dostali, už odehráli celou první skladbu. Zůstali jsme tam do konce a potom s davem šli pryč. Před vstupem jsem se rozloučila s Martinem a šla sama za ostatními, kteří už zmizeli před Komunálem. Stany jsme postavili úplně vzadu, takže to byla docela dlouhá, ale příjemná procházka. Poznávám je díky vlajce, kterou vyvěsil Pepa. Jinak bych tady hledala hodně dlouho. Je docela zima, ale naštěstí neprší. Lezu do stanu a slyším kolemjdoucí, co si povídají. Občas někdo zařve „Ruby!“ nebo „Začíná noc!“ a několik lidí jim na to odpoví. Jak usínám, tak hlasy utichají…a najednou přišly dvě dívky z vedlejšího stanu a byly dost hlasité....

Ani nevím kolik bylo přesně hodin, ale bylo ještě docela brzy. Všichni už byli vzhůru, jenom já ještě dospávala. Chvilku jsem se rozkoukávala. Rozhodli jsme se vyrazit do města na Chodské slavnosti. Připomínalo to pouť, ale bylo to mnohem lepší. V ulicích a na náměstí se skoro nedalo hnout. Velká návštěvnost, všude stánky úplně se vším (perníky, hrníčky, šátky, hračky, šperky, bylinky, košíky,…), to všechno a ještě víc jsem ještě nezažila. Z atrakcí jsem si všimla jenom nafukovací skluzavky, ale určitě tam toho bylo mnohem víc. Na pódiu hráli, tančili a zpívali v krojích, což jsem viděla jen u babičky a dědy, když koukali na Šlágr. Okolo 12hod jsme šli na oběd. První restaurace, do které jsme vlezli, měla všechno moc předražené (smažený sýr bez přílohy 99Kč, 0,5l Kofoly 40Kč a hranolky 40Kč). Šli jsme „o dům dál“, ale cenově úplně to samé. Dál od náměstí jsme zalezli do hospůdky a doufali, že tam budou vařit. Naštěstí vařili. Objednali jsme si teda smažák a hranolky. Opravdu výborný a velká porce. S velkou malinovkou to vyšlo jen za 90Kč.

Těšila jsem se na Prague Conspiracy, ale jenom jsem zapnula Facebook, vyskočil na mě příspěvek, že místo nich vystoupí Adolpho. Vraceli jsme se v klidu z města do areálu. Počasí bylo střídavé. Chvilku zima, chvilku horko a tak se to pořád střídalo. Takže jsem se každých 5 minut buďto vysvlíkala nebo oblíkala. Vypadalo to i na déšť, ale ten nás naštěstí minul. V půl druhý na Budweiser Budvar stage hrál Pavel Callta. Naposledy jsem si pár jeho písniček pouštěla než jsem šla do prváku na střední. Už si to přesně nepamatuji. Poslouchali jsme ho na základce a on 1. 9. hrál v Plzni zdarma. Chtěla jsem tam s Pavlou zajít, ale nějak nám to nakonec nevyšlo.

I starší kapela Odyssea přilákala rockery všech věkových kategorií. Pravý český bigbeat si získá prostě všechny. Jak už jsem o několik řádek výš zmínila sexy muže Šmajdu, tak i v kapele Vilém Čok & Bypass je mladý talentovaný kytarista Michal Brož. Dokonce i moje skvělá kámoška, která je na holky, o něm řekla, že je krásnej. Seděli jsme v areálu na lavičce, kde byl skvělý výhled na pódium a užívali si tu atmosféru. Když skočila show Viléma Čoka, začal se dav zase přemísťovat nahoru. Chvilku jsme ještě počkali, než jsme se zvedli. Od Mirai znám jen pár skladeb, které hráli často v rádiu. Vlastně jenom dvě: Když nemůžeš, tak přidej a Cesta z města. Zdrželi jsme se tam jenom půl hodiny a zahráli obě dvě, takže jsem byla spokojená. Okolo pátý přijeli Toitoikáři. Znám se s nimi trochu víc. Takže jsme pokecali a dokonce nás i svezl na korbě. Byla to zajímavá cesta. Mávali jsme i lidem a většina nám zamávala taky. Pár vtípků s hasiči, když jsme projížděli zrovna okolo a prostě fajn. Zpátky jsme se vrátili zrovna, když Alkehol hráli „Nechte vlajky vlát“. Seděli jsme nahoře na kopečku (lavičky už nám někdo zabral) a užívali si ten výhled. Zakázaný Ovoce jsem slyšela už někdy dřív, ale až minulý rok jsem si ho díky Chodrocku zamilovala. Hrálo asi jako první nebo druhá páteční kapela, ani jsme nepostavili stany a šli jsme do areálu, protože už jsme je slyšeli. Asi 10 minut před koncem jsme chtěli odejít postavit stany, ale zůstali jsme až do konce. No po nich hned následovali asi Harlej a stany pořád v autě. Takže jsme je stavěli za tmy. Ale zpět do současnosti. Další vystupující aneb jak řekla kamarádka „pohádková kapela“ Trautenberk to umí rozjet. Strašně se mi líbí jejich kroje a i se hodí k těm Chodským slavnostem. I letos nejsprostější český zpěvák Záviš navštívil Chodrockfest. Zbývají už poslední dvě kapely. Plánuji, že bych šla na Harleje dopředu. Dokonce mi i kámoš zrovna napsal, jestli chci držet místo. Ale všichni ostatní, že tady je skvělý výhled, tak jsem zůstala s nimi. Je lepší být s přáteli a dál, než stát přímo u podia, ale sám. Sama bych tam teda nebyla, šla bych za Martinem, který držel místo vepředu, ale prostě jsem chtěla zůstat s nimi. V půlce vystoupení Harlej začala na vedlejší stage Kissparty a trvala do 2:00. Ale naštěstí se to vůbec navzájem nerušilo. Nikdy jsem neměla takový výhled jako teď. Vidět to takhle s výšky, jak kapela hraje a lidi si to užívají. Je krásný vidět, že lidi spojuje hudba. Takzvanou třešinkou na dortu byli Škwor. Nechápu, jak se to kámošce povedlo, ale při hodinové pauze mezi Harlej a Škwor na mně usnula. Teda tohle ještě se dá pochopit, ale prospala i první 3 písničky. Vzbudilo jí až moje škytnutí. Ale stává se, únava mohla spadnout na kohokoliv z nás. Hlavně že si zbytek koncertu užila.

Všechno krásný jednou končí. Doufám, že jste si všichni užili fesťák na maximum a pokud jste nejeli, tak snad příští rok dorazíte. Snad se nikomu nestalo nic vážnějšího a nikomu nic neukradli. I když teď jsem si vzpomněla na jednu story. V sobotu někdy odpoledne si dva chlápci hráli u RedBull stánku na titány s těmi nafukovacími kladivy. Pak tam za nimi přišla nějaká slečna s nafukovacím prasátkem, nebo co to bylo a začala se s nimi taky bouchat. Nakonec jim utíkala, ale bylo vtipné se na ně koukat. Jinak ještě velký obdiv organizátorům a všem co se na tom i jen maličko podíleli.

Pro Rockpalace Miri Koky Kokošková