ROCKPALACE TITULKA2018

To jsme my, Generace decibelů

Kdysi zpívali Orient a Ruda Rožďalovský s Jindrou Pavlištou. Dostala se mi do rukou kniha Petra Doležala se stejnojmenným názvem s podtitulkem s věnováním kapelám jako Benefit, Orient, Karamel….O to víc mě tato kniha zajímala, jelikož podobných knížek je jako šafránu. Když tak přemýšlím, tak snad jen Pelcova …a bude hůř se zabývá částečně tématem doby zábav 80. let, ale pak kniha pak utíká po jiné dějové linii a tématu.

Knihu jsem přečetl za den a vrátila mě do dávných krásných časů víkendových zábav a nedělních čajů. Vrátila mě do dob cestování vlakem, kdy na každé stanici přistupovali známí, s kterými se člověk týden neviděl, na doby, kdy ve vlaku se vyměňovaly informace, kde jaká kapela hraje a kam tedy vyrazíme (často to záleželo i kam jaká slečna mířila), na dlouhé noční hodiny čekání na venkovských nádražích, do dob neustálých kontrol hlídek VB, takže „občanku“ člověk opravdu pomalu ani nezandal, do dob neustálého vysvětlování, co děláte na nádraží, když další vlak jede až ráno za pár hodin, popř. proč se nacházíte právě tady a ne jinde, do dob cest z nádraží rozednívajícím se dnem domů, vrátila mě do časů prvních lásek…

Knihou se prolíná naprosto „všední“ a „obyčejný“ příběh Doliho, Mydliny, Kance, Boženy či Tahouna. „Obyčejný“ příběh a starosti, které v tu dobu prožívaly tisíce jiných. Rebelství dlouhých vlasů, džín a džínových bund, odvaha mnohých kapel vůbec v té době vystoupit a hrát s vědomím, že to může taky být jejich poslední vystoupení…a pro mnohé často i poslední bylo. Při čtení jsem se myšlenkami a vzpomínkami vracel na všechna ta krásná místa letních parketů – Svijanský Újezd, Převýšov, Vojice (u Ostroměře) a další…a v hlavě se skládala krásná mozaika dávno zapomenutých vzpomínek.

Kniha je psaná čtivě a bez jakýchkoliv podtextů, kdyby čtenář musel hledat „jinotaje“ nebo uryté význam a je psána jazykem, jakým tehdy mládež mluvila. Občas padne i peprné slovo, ale upřímně, Mirkové Dušínové mezi námi moc nebyli. Myslím ale, že ji dnešní mládež moc nepochopí, protože žijí v jiné době, asi stejně, jako my jsme nechápali dobu našich rodičů a prarodičů. Občas se částečně dějově dotýká i reálných dobových události.

Knize bych vytknul pár drobností, které se ale pozorný čtenář musí najít sám. Vzhledem k tomu, že jsem tuto dobu víc než intenzivně prožíval mi neušlo, že když „naše“ zmíněná parta vešla do sálu, kde hrála skupina XY, nemohla se ze sálu linout písnička XZ, kterou hrála jiná kapela. Stejně tak když Doli půjčuje LP své kamarádce, zmíněná skladba, kterou chtěla pouštět na mejdanu ještě neexistovala. Vyšla na LP až o 2 roky později. Najdete je taky?? Napište nám!!! Někoho z vás odměníme nějakým CD. Ale, to jsou jen malé drobné chybičky, každopádně kniha stojí za přečtení. Mladí snad maličko nahlédnou na krásnou a „pionýrskou“ (nemyšleno rudošátkovskou) dobu tanečních zábav, komunikace mezi mládeží když nebyl internet, sms, email…no a „staříci“ jako já se při čtení vrátí alespoň na chvíli do té úžasné doby.

unnamed