11. ročník Hliňák Festu klepe na dveře. Vyzpovídali jsme pořadatele.

Od loňského léta, kdy Zdeněk přijel za mnou na chalupu, jsme se osobně neviděli. Znovu jsme se potkali až po delší době na výročním koncertě kapely Benefit. Jak už to bývá, řeč se rychle stočila nejen na muziku, ale také na blížící se 11. ročník benefičního Hliňák Festu. Přípravy jsou v plném proudu, a tak jsem využil příležitosti a vyzpovídal Zdeňka o tom, co letošní ročník nabídne, jak náročné jsou přípravy a na co se mohou návštěvníci těšit.

Ahoj Zdeňku, Hliňák Fest letos vstupuje do svého 11. ročníku. Když se ohlédneš zpátky, napadlo tě vůbec na začátku, že festival vydrží tak dlouho?
Vůbec ne. Tohle je sice 11. ročník, ale začalo to trochu dříve. S jedním člověkem, Lukášem Lepšíkem, dnes kamarádem, jsme přes Face diskutovali o muzice a jednou se sešli. Slovo dalo slovo a řekli jsme si, že by bylo fajn udělat festival, kde by hrály kapely našeho mládí. A tak vznikly Rockové Třtěnice pro bigbiťáky. Tam jsme spolu dělali dva ročníky a potom po vzájemné dohodě pokračoval sám a posunul to o level výš. A jelikož se mezi rockovými fans dost známe a shodou okolností mě, stejně jako tebe velkého fandu bigbítu, Aleš Lachman oslovil: „Hele, já dělám doma na vsi Hliňák Fest a znám super areál. Pojď do toho se mnou.“ Takže druhý ročník spolu ve Vršcích a od třetího v Sekeřicích. To je ve stručnosti historie Hliňáku, jak si ji pamatuji.

Každý ročník má svůj příběh. Jaký bude podle tebe ten letošní?
Příběh? No asi ano, je jich víc. Nechci být úplně negativní, ale poslední dobou jsou to úmrtí. Nejdřív to byl Aleš, se kterým jsme to dělali. Loni jeden z velkých fandů rockové muziky Zdenda Vyčítal. No a letos jsou to hned dva, kteří jsou úzce spjati s Hliňákem, a to kapelník a legenda bigbítu Jindra Pavlišta a Ozzy, majitel a provozovatel Rock Pubu v Liberci, který tu měl své místo.

Letos vystoupí Benefit, Atlantis, Soumrak Band, Orient, Stagnace, System Shutdown, Telegraf, Coda a další. Jak se sestavoval letošní line-up?
Tak to je vždy problém, a nejen letos. Řada muzikantů se vrací nebo odjíždí přímo z festivalu na dovolené. Druhá věc je, že někdo mívá i dvoják. A když už to dáš nějak dohromady, tak ti do toho vstoupí vyšší moc a je to jinak. Tak třeba letos tři týdny před začátkem se jedna kapela rozpadla a u druhé bohužel do toho vstoupily jiné okolnosti, tak snad příští rok. Jinak nějakou vizi mám, koho tam chci dál. Ptám se fanoušků, koho by chtěli. A něco zajímavého objevím v průběhu roku.

Byla některá kapela, kterou jsi chtěl získat opravdu dlouho a letos se to konečně povedlo?
Jsem rád za každou kapelu, která přijede. Za těch jedenáct ročníků se tady představilo přes 50 kapel, řada z nich poprvé ve východočeském kraji, ale nebyla žádná, která by zklamala nebo sklidila neúspěch. Letos mám radost, že konečně přijede Telegraf s nestárnoucím Petrem Bašusem, z toho mám velkou radost. Samozřejmě po delší době Benefit, a ještě v roce, kdy mají výročí. Zvědavý jsem na Orient s Rudou Rožďalovským, můžu říct naším společným přítelem. Nemůžu vynechat Codu, to je pecka.

Kolik lidí se vlastně podílí na přípravách festivalu? Zvenku to vypadá jednoduše, ale realita bývá úplně jiná.
No sám bych to samozřejmě nezvládl, takže na prvním místě rodina. Děti a přítelkyně, za ty roky už jsou sehraný tým a já mám o starost míň. O catering se stará další kamarád a pořadatel Vršce Festu. Měli jsme jich tady za ty roky víc, ale tohle je super, takže další věc, o kterou se nemusím starat a na kterou nemusím myslet. Další v pořadí je Pepi, znalí vědí. Sice říká, že on v týmu není, ale je. Je to nejbližší člověk, se kterým vše konzultuji. Obec. Tady máme ohromné štěstí, vychází nám ohromně vstříc a moc si toho vážím. Poslední dvě osoby v týmu, to je zvukař Karel Vecko. Je s námi od prvního ročníku a neměnil bych. Nakonec ti nejdůležitější jsou fandové. S nimi a pro ně to dělám.

Co je pro tebe při organizaci nejtěžší? Finance, počasí, kapely nebo něco úplně jiného?
Od každého něco. Finance ano, ale nějak to zvládám, a to díky kapelám a fanouškům. To vše se dá ovlivnit a může být chyba na mé straně, ale počasí neovlivním. Asi by to chtělo poručit větru, dešti.

Máš před festivalem ještě vůbec čas si akci užít, nebo jsi tři dny v jednom kole?
No nervozita stoupá a ještě bude. Většinou to ze mě spadne v pátek a v sobotu. Ale zrovna tento víkend jsem měl to štěstí a konečně jsem se dostal na znovu hrající kapelu z tvého rodného města SVR.

Na co bys letos návštěvníky nejvíc nalákal kromě samotných kapel?
Atmosféra, to v každém případě. Jak říkám, je to free. Přijedeš s dětmi, vnoučaty? Super. Přijedeš s pejskem? Paráda. Výborný catering. Zázemí super.

Každý festival má nějaký moment, na který se nezapomíná. Máš nějakou historku z minulých ročníků, která ti utkvěla v hlavě?
Pár jich bude. Občas mě napadne nějaká myšlenka a neváhám ji realizovat. Příklad – kapelník Cody má 14 dní před festem narozeniny. Přál bych ti vidět ty zářivé oči, když na pódiu dostal klasické piano jako dárek. A snažíme se každý rok něčím překvapit. Pokřtilo se tu několik CD, oslavila se svatba atd.

Jak se za těch jedenáct let změnili fanoušci? Pozoruješ nějaký rozdíl oproti prvním ročníkům?
Dřív ano, první dva ročníky. Jezdili lidi ze zvědavosti, jaké to bude atd. Potom se to ustálilo a dnes se všichni známe. Není tam člověk, kterého bych neznal.

Je nějaká kapela, kterou by sis na Hliňák Fest jednou vysněně přál přivézt?
Sny si stále plníme, dokud to jde. A nesplněná přání jsou z toho stejného soudku jako ty – Diskant. To je velká výzva. A za nimi řada dalších již neexistujících kapel – Profil, Excalibur, KERN a řada dalších. A příští rok se rýsuje další splněný sen. Jak říká přítel Pepino Sodomka: „Jedna z nejvíce opomíjených kapel.“ Ale to si nechám zatím ještě pro sebe.

Je už program letošního Hliňák Festu definitivně sestavený a můžeš ho prozradit?
Je. Pátek se snažím, pokud to jde, udělat takový víc taneční, zábavový.

Šicí stroj – mladý punk. Myslím, že se jim podaří zvednout nás ze židlí.
Soumrak – není co dodat. Kdo neslyšel, jeho chyba.
Atlantis – hardrocková stálice ve zdejším kraji.
Stagnace – Paša, další legenda na pódiu.

Sobota:
Improvizárium – rock, punk, každý si tam najde to své.
System Shutdown – punk, punk a zase punk.
A začínají legendy:
ORIENT
TELEGRAF
CODA
BENEFIT

Co bys vzkázal lidem, kteří na Hliňák Festu ještě nikdy nebyli a třeba váhají, jestli přijet?
Chceš vypnout, odpočinout si mezi kamarády a užít si dobrou muziku? Tak jsi tady vítán.

A na závěr – až v neděli večer skončí poslední koncert, kdy si řekneš: „Jo, letošní Hliňák Fest se opravdu povedl.“ Co musí být splněno, abys měl tenhle pocit?
Spokojení fandové a muzikanti. Ostatní je vedlejší.