Akce pro Emmičku - Metal má srdce. A někdy je to vidět víc než kdekoliv jinde

Metal má pořád mezi některými lidmi nálepku, které se jen těžko zbavuje. Hlučná hudba, tvrdé kytary, černé oblečení, dlouhé vlasy. Pro někoho možná důvod k odsouzení ještě dřív, než vůbec zjistí, kdo pod tím černým tričkem stojí. Jenže pak přijde jedna sobota v Rokycanech, kde se na Festivalu pro Emmičku sešlo několik stovek lidí, a všechny podobné předsudky najednou vypadají trochu směšně.
Protože pod tvrdým zevnějškem se často skrývají lidé s obrovským srdcem.

A právě sobotní večer to ukázal naprosto jasně. Na jednom místě se sešli muzikanti, fanoušci, organizátoři i lidé, kteří jednoduše chtěli pomoct. Spojila je hudba, ale ještě mnohem víc touha udělat něco dobrého pro Emmu.

Na benefičním koncertu se vystřídaly kapely Slepejši, Intuitty, Khargados, Chlíff, Paradox a XATAX. A nehrálo se kvůli honoráři. Hrálo se proto, aby se pomohlo Emmě Hájkové.

Výsledkem bylo 120 131 korun. To už není jen nějaké symbolické gesto. To je konkrétní pomoc, která má skutečnou hodnotu. A právě proto stojí za to říct nahlas, že všechny kapely, muzikanti, organizátoři, technici, dobrovolníci i lidé v publiku zaslouží obrovský respekt. Každý přidal něco svého. Někdo hudbu, někdo práci, někdo peníze, někdo čas. A dohromady z toho vzniklo něco, co je mnohem větší než obyčejný koncert. Možná ale nejsilnější okamžik celého večera nepřišel v podobě nejhlasitější kytary ani největšího potlesku. Emma dostala také velkého plyšového medvěda.

A v tu chvíli se ukázalo, že i ti nejtvrdší rockeři mají velmi citlivé místo.

V očích lidí, kteří ještě před chvílí stáli pod pódiem a poslouchali pořádně tvrdou muziku, se objevilo dojetí. Některým se doslova zamlžily oči.

A právě tenhle okamžik řekl možná víc než všechny řeči o tom, jaký metal je nebo není.

Jsou to lidé. Lidé, kteří se umí pořádně odvázat na koncertě, umí dělat pořádný kravál a milují tvrdou muziku. Ale když jde o pomoc někomu, kdo ji opravdu potřebuje, dokážou zahodit všechny pózy.

A najednou nezáleží na tom, kdo hraje jaký styl. Nezáleží na tom, jestli má kapela deset fanoušků, nebo tisíc. Nezáleží ani na tom, jestli někdo metal miluje, nebo ho vůbec nemusí.

Důležité je, že když bylo potřeba pomoci, metalová komunita pomohla.

A pomohla pořádně.

Takže až zase někdo řekne, že metal je jen hluk, agresivita a černá barva, možná mu stačí připomenout jeden večer v Rokycanech. Večer, kdy se na pódiu hrálo tvrdě. Ale mimo něj se ukázalo něco úplně jiného.

A možná právě proto má metal takovou sílu. Umí být zatraceně hlasitý. Ale když je potřeba, umí také velmi tiše obejmout. Velké speciální poděkování patří skupině XATAX.