Pravda a lež, nový výborný klip Motorbandu, ale hlavně další v řadě zpěváků v dresu Motorband – Láďa Korbel, to je důvod k dnešnímu setkání jak s Máčou, tak s Láďou.

Máčo, další zpěvák…. Co ty s těmi lidmi děláš? 
Máča -  Nic, jen chci, aby uměl zpívat, mluvit, tančit, byl pozitivní, týmový, a chtěl dělat to, co je potřeba dělat proto, aby se lepšil. =) Takže v podstatě nic složitého, nic co by se nedalo zvládnout.

Je to už Xtá změna v kapele, jak na tebe tyhle změny působí? Máš pocit, že začínáš vždy od začátku, nebo tě to dostane o kus dál?
Máča -  Působí to na mne vždy špatně a vím, že i na všechny ostatní. Fans, pořadatele, sponzory atd. Jsme s Karlem nároční a potřebujeme k sobě lidi s podobným naturelem a přístupem, a taky muzikantskou úrovní. Příchodem zpěváka Ládi Korbela se vše špatné nakonec ukázalo velice pozitivně. 4  „držáci“ co zažili v posledních 8 měsících 3 změny na postu zpěváka, to nepoložilo. Jsme teď spokojeni, až na ty brikule vládních zákazů a omezení.

Vypustili jste fantastický klip – Pravda a lež, dá se říci, že má všechno co hit má mít – výborné riffy a aranže, velmi se povedl text, a osobně si myslím, že lví podíl na závěru má i nový vokalista – Láďa Korbel. Jeho projev a nasazení v klipu je dech beroucí!! Poslední album Motorbandu bylo výborné, přesto si troufám tvrdit, že takový hit tam nebyl! Nasadili jste si laťku hodně vysoko, půjde dál tímto směrem?
Máča -  Máme vybráno z 25-ti nových nápadů 13, na kterých už pracujeme. Už máme 5 zaranžovaných skladeb a všichni tvrdí, že materiál je silnější než byl na album „V“. Měli jsme i velký problém těch 13 nápadů vybrat. Dokonce padal návrh hodit do koše všech 25 nápadů a vylosovat těch 13. Mně jako autorovi je to úplně jedno. Stojím si za každým nápadem.

Předpokládám, že pracujete na dalším materiálu, máte v plánu jít nejprve cestou pilotních singlů na YouTube a pak vyjet s celým CD, nebo představíte až kompletní materiál?
Máča -  Ano, chceme ještě vypustit jeden singl na přelomu září-říjen. Pak zkompletujeme celé album.

Jak se jako veterán, který kdysi točil LP díváš na vymoženosti naší doby? Pustíš Spotify, nikam nemusíš jezdit na burzy a vše máš z pohodlí domova?
Máča -  Beru to pozitivně. Být negativní nikam nevede. Doba je rychlá. Když si vzpomenu na 80- tá léta, když někdo dovezl LP z Jugoslávie, a já pak tahal magnetofon ke kámošovi, abych si od něj LP nahrál. Dej pokoj. Hahaha. Ale svý kouzlo to mělo.

Koukal jsem, že klip si vede dobře, jen já si ho už pustil aspoň 20x -)) Máš pocit, že Motorband má konečně Pana zpěváka? Možná se budu rouhat, ale myslím, že Láďa Korbel je plnohodnotná náhrada za Kamila Střihavku?
Máča -  Nesrovnatelné, a je jasný, že fans budou srovnávat a srovnávají. Láďa je profi už 10 let a ví co je potřeba. Je to frontman se vším všudy. Na podiu se cítí jak ryba ve vodě. To je velký přínos. Prvních 5 koncertů máme za sebou a jsme nadšení z ohlasů. Láďa prostě umí bavit lidi. Je to showman a umí nadchnout lidi.

Pár otázek musím položit i Láďovi Korbelovi – jsi pomalu o generaci mladší než je Máča, co ti říkalo slovo Motorband?? Setkal si se s ním v minulosti?
Jasně že setkal a Motorband pro mě znamenal začátky Kamila Střihavky plus úspěšný comeback s písní Tvý oči lžou.

Nejde se nezeptat – jak se mlaďoch jako ty dostane na konkurz k metalové legendě a dokáže to vyhrát? Jak probíhal konkurz?
Docela normálně, Máča mě oslovil, ať se ukážu ve studiu a nazpívám „konkurzovou píseň“ tak jsem jeden večer přijel do Teplic a cca půl hodiny nahrával. Nicméně konkurz jsem nevyhrál :-D

Ty jsi na sebe prozradit, že jsi chodil kdysi na hodiny klavíru, ale muziku jako takovou jsi začal vnímat až po to 15tém roce života. Co to způsobilo?
To musím trochu upřesnit, já vyrůstal v docela hudebně založené rodině, i když každý byl vlastně samouk a hudba byla jen pro radost. V 5-6 letech jsem chodil na ZUŠ (hra na klavír a zpěv), ale probrečel jsem opravdu každou minutu u klavíru, zpěv mě bavil vždy, ale pilovat hru na nástroj pro mě nebylo. Což se ale změnilo, když jsem na 12. narozeniny dostal kytaru. Taky jsem se chvíli bránil, ale to už mě bavilo víc a tak jsem se na jednom táboře poznal s kluky z Pracovního názvu a kolem 15-16 let jsem u nich začal zpívat.

Co ty a školní kapely, popř. poškolní? Co jste hráli a jaké to byly?
První kapela, ve které jsem působil, byl Pracovní název, snažili jsme se hrát Hard rock a metal, ale ne a ne se zbavit toho punkového nádechu, který k tomu věku prostě tak nějak patří, takže jsme říkali, že hrajeme „Heavy punk“ :-D

Další kapela, kde jsem nastoupil po tragicky zesnulém zpěvákovi, se jmenovala Raptus, hráli jsme progressive metal a já v tomto období začal poslouchat náročnější a tvrdší muziku.

V obou kapelách považuji za úspěch jistou regionální popularitu a do dnes si naše počiny rád poslechnu :-)

Pak jsem nazpíval jednu desku se spřátelenou kapelou Angels Fate.

No a pak jsem se přestěhoval do Prahy a začalo období téměř výhradně muzikálové, ve kterém jsem pouze dvě sezóny vypomohl v party kapele Lucky Band, což byla velice dobrá zkušenost!

No a nyní jsou aktuální Motorband a DeColt.

Nemáš rád použití slovíčka vzory, takže se ptám oklikou – kdo je pro tebe z muzikantů inspirací? Jakou muziku posloucháš?
Ano, správně. Vzor vnímám jako předlohu ke kopírování a to v umění nemá co dělat. Nicméně vždy Tě do jisté míry ovlivní (inspirují) umělci které posloucháš. O tom bych se mohl bavit hodiny, tak alespoň pár těch, kteří mě napadnou nejdříve a poslouchám je asi nejčastěji.

Queen, Beatles, Michael Jackson, Dream Theater, Ayreon, Faith no more, Judas Priest, Deep Purple, Led Zeppelin, Bruno Mars, The Doors, Iron Maiden, Dirty Loops, Mikael Akerfeltd, Jethro Tull, Andrew Lloyd Webber, The Darkness

Kde a na čem nejraději posloucháš muziku?
Nejčastěji poslouchám muziku v autě, bývám hodně za volantem.

Jinak samozřejmě nejraději poslouchám hudbu živě, případně ve studiu.

No a na cesty mám dvoje docela obyčejná sluchátka, Koss Porta Pro a Sennheiser PX200

Pod dojmem klipu jsem si vyhledal nějaké info o tobě a našel jsem tvou fotku v kostýmu z muzikálu Tarzan a i často i spojení s divadlem Hybernia??
Ano, v divadlech působím už přes 10 let a mám na svém kontě cca 20 muzikálů.

Poslední dobou opravdu vystupuji nejčastěji asi v divadle Hybernia, ale jsem také v Hudebním divadle Karlín, Broadway, Kalich, v Kongresovém centru a v Zonnes Bobby Hall v Brně.

Vraťme se ale do Motorbandu – jak se ti natáčel klip Pravda a lež? Vypadá, že sis nahrávání užíval a musím říci, že v klipu opravdu věřím, tvůj projev mu dal ohromný bonus.
Samozřejmě že nás to moc bavilo a jsem tedy rád, že to jde z klipu a písně cítit! :-) Je super, že jsem přiložil takto ruku k dílu a je mi jasné, že já jsem ten, kdo jde nejvíce vidět (frontman) ale je za tím spousta dobré práce dalších lidí.

Navíc mi dělá radost, že klip byl původně zamýšlen jen jako záznam z nahrávání, ale postupně jsme přidávali nápady, až se dostal do podoby, jak jej můžete vidět. :-)

Chystáte nový materiál, nechají tě do něj mluvit? Jak to vypadá s texty, píšeš si je sám, nebo máte textaře?
Jasně, tvoříme všichni, i když přece jen nejčastěji přinese nápady Máča a my se soustředíme na svou část. Texty jsem dříve psal v Pracovním názvu i v Raptusu, tak uvidíme, zda se k tomu vrátím, přece jen jsem z toho poslední dobou dost vypadl. Tuhle otázku každopádně docela rychle zodpovíme na následující desce.

Pokud jede Motorband na koncertech takové to best of, přebíráš skladby od několika zpěváků, musel sis skladby upravovat, aby seděly tvému hlasu?
Ne, vše zatím zpívám, jak bylo napsáno a tak se mi to i líbí, koncert je pak pěvecky rozmanitější. Jen mám rád spisovnou češtinu, takže jsem si upravil pár slangových výrazů… :-D

Pánové, co vzkážete oba fanouškům Morotbandu? N a klip se vás dneska ptát nebudu, protože nepustit po našem rozhovoru Pravdu a lež by byl veliký hřích.
Máča -   Že je milujeme. Jsou pro nás hnacím motorem.
Láďa - Moc díky za přivítání a těšíme se na Vás na koncertech! :-)

Plzeňská Šeříkovka zanedlouho opět po dlouhé vynucené přestávce otevře své "pomyslné" brány pro hudební nadšence a najede na silně nabitý program, který musí uspokojit všechny napříč hudebním spektrem. Velká změna nastala v produkci tohoto kulturního stánku a na "produkční" křeslo usedl Láďa Prusík.. S Láďou jsme se poznali, když dělal managara tehdejším výborným Science Fiction (kde je br. Kopejtkovým konec?). Láďu znám jako fajn a rovného chlapa a tak jsem rád, že s tímto hudebním srdcařem jsme se po letech setkali nejen na pokec (tak mohl vzniknout tento rozhovor), ale i pracovně.

Za pár týdnů se Šeříkovka opět otevře po dlouhé době, kdy a s čím začínáte?
Začínáme charitativní akcí Rock for Dogs – výtěžek půjde na výcvik asistenčních psů (www.pomocnetlapky.cz), vystoupí Sapon, Zvláštný škola, Morčata na útěku. Pak tu máme divadlo Můžem i s mužem, Visáče, Argemu…všechny akce najdete na našich stránkách www.serikovka.cz, nebo na FB Šeříkovka.

Co nás do konce rocku čeká za zajímavé akce?
Zajímavé určitě bude vystoupení legendární a věčně něčím překvapující Dogy, 22. 11. 2020 kde se jako hosté objeví Debill Heads a kapela našeho kamaráda Martina Lepky z Teplic Hard Colony. Pokřtí tady svoje CD, kmotrem nebude nikdo jiný, než Karlos Terminátor Vémola. Určitě také stojí za zmínku vystoupení naší operní divy Evy Urbanové, 30. 10. 2020. Přijede s projektem Barock, kde zazní v jejím podání hity od Queen, Nightwish, Scorpions, Nazareth a dalších rockových ikon.
A spousta dalších a dalších super akcí

Jak často jsou akce v Šeříkovce?
Akce jsou 2x až 3x do týdne, většinou víkendy, občas nějaký čtvrtek, neděle. Dle možností účinkujících. Nebylo vůbec jednoduché přeorganizovat veškeré akce ze začátku roku.

Co žánrové rozdělení? Přijde si na své každý posluchač?
Troufám si říct, že Šeříkovka je hodně žánrově barevná, od divadelních vystoupení, přes pop, country až k black metalu.

Některé akce byly v budoucnu vyprodané, budou opět možné předprodeje?
Předprodej zůstává stejný – Plzeňská vstupenka, Ticketstream a nově Go out.  Určitě musím zmínit, že předprodeje ze zrušených akcí, díky uměle vyvolaným zblbnutí lidí, zvané Covid-19, jsou stále v platnosti.

V září je vlastně tvoje premiéra, jako produkčního Šeříkovky, chystáš nějaké změny, popř. vylepšení?
Zatím žádné změny nechystáme, Šeříkovka, co se týká zvuku a zázemí, fungovala na 100%. Tímto bych rád poděkoval Petrovi Kubáňovi za jeho snahu, udělat z Šeříkovky super stánek jak pro kapely, tak i pro návštěvníky. V podstatě vše zůstává při starém, včetně zvuku, světel a obsluhy. Větší strach mám z toho, aby vlci na podzim neudělali zase na ovce bububu a nezatrhnou veškeré kulturní dění.

Můžeš už prozradit nějaký „trhák“ na rok 2021?
Pro rok 2021 zatím nic „velkého“ nemám stopro potvrzené. Rád bych navázal na spolupráci s Jirkou Daronem (Pragokoncert), tak jak tomu bylo za dob Pavla Kozubka. Určitě bych k nám rád přivezl něco hodně zajímavého, ale, nechte se překvapit

Píšu tvoje premiéra, ale jako hudební manager a producent máš letité zkušenosti, každopádně jaká budeš mít kritéria na kapely, nebo co by měla kapela udělat, kdyby měla zájem vystoupit v Šeříkovce?
V podstatě se nebráním ničemu. Ale na druhou stranu, musím vybírat kapely a umělce, kteří jsou i v dnešní době „přitažliví“.

Určitě sleduješ dnešní scénu, kdo tě zaujal, popř. překvapil? Chodíš na koncerty neznámých kapel, posloucháš Cd … Vzpomeneš si na poslední koncert, na kterém jsi byl??
Dnešní scénu moc nesleduju. Občas něco vylítne, že stojí za to si to pustit. Naposledy asi ukrajinská partička Jinjer.  Já se spíš vracím ke kapelám, na kterých jsem vyrostl, Judas, Maiden, AC, Metallica…mohl bych jmenovat asi hodinu. Ten kdo mě zná, ví, že jsem milovník velkých hlasů. Geoff Tate, Rob Halford, Michal Kiske, Andi Deris, James LaBrie…u nás samozřejmě Láďa Křížek, Petr Novák, Šafrda. V neposlední řadě můj miláček Warrel Dane, dnes bohužel už není mezi námi. Poslední koncert, na kterém jsem byl, byl Geoff Tate´s Operation Mindcrime. To fakt teda bylo něco. Dal celou desku Op. Min a jako bonus celý Empire. Byl jsem s manželkou a synem. Ten hraje na bicí a klavír, pro něj to byla určitě dobrá škola. To, co tam viděl a slyšel, v něm určitě zanechá hodně dlouho pozitivní vzpomínky, jak se má dělat muzika

Preferuješ nějaký hudební styl, nebo necháváš „vyhrát“ dobrou muziku? Co vlastně doma posloucháš za muziku a na čem?
Muzika je dvojí – dobrá a špatná. Já poslouchám tu dobrou!
Můj vkus jsem uvedl výše, manželka ulítává na Europe, Angře, Edguy, Pinc Cream 69, kluk na AC/DC, Disturbed. Iron Maiden, Judas Priest. Poslouchám nejvíc v autě, kde trávím hodně času. Doma se pak „pereme“ a posloucháme buď MD, CD, LP, na co je právě chuť. Někdy dojde i na Čajkovského. Máme k tomu takovou starou dobrou sestavičku Kenwood a repráky AQ.

Láďo, děkuju ti za tvůj čas a na závěr co řekneš ať stálým, či novým návštěvníkům Šeříkovky?
Všem fandům vzkazuju, aby ve zdraví a štěstí přečkali tuhle podělanou dobu. A abychom se potkávali co nejčastěji na akcích.

A poslední otázka, jaký je tvůj nej nejoblíbenější klip na YouTube, abychom ho mohli zahrát našim čtenářům?
Tvl, ty mi dáváš….:-D
Tolik prostoru určitě nemám, abych to tady vyjmenoval. Za všechny zrovna Queensrÿche - Empire

Povedlo se, Jirka se za čtrnáct dní naučil veškerý náš repertoár a začal přinášet vlastní věci a já věděl ano, tenhle kytarista to je to co potřebujeme a tak jsem klidně začal hrát jen beklajd a Hugovi zpívat druhý hlas. Jedna taková dobrá zkušenost, když si uvědomíš, že kytarista je lepší než ty, zpěvák zpívá lépe než ty, tak kapela jde vždy nahoru!!! A tak to bylo v R.U.R. Já byl od přírody a Paradoxu dobrej beklajďák a Rádl opravdu povýšil sóla až na úroveň dokonalosti a Hugo když převzal sólové party, tak myslím, že jsem ho dobře doplňoval. Ale pořád jsem ve volných chvílích navštěvoval různá restaurační zařízení, hlavně v sobotu před hraním a většinou decentně, až na pár výjimek. A ta nastala jednou, když jsem šel právě v sobotu na snídani s jistou dámou do Moravské vinárny, která otevírala v 10 hodin. Sraz byl až v 15 hodin a to bylo dost času jet ještě domů pro kytaru. Ale nějak jsme se zakecali a já rovnou z Morávky na sraz před Besedu. Hráli jsme zrovna v Trnové, přírodní parket a tak se jelo kolem mého bydliště, vyběhl jsem pro nástroj a jelo se dál. V Trnové jsem si objednal lahvinku vína a sedl si s ní pod kaštan. Po dopití druhé lahvinky jsem byl zvukařem požádán, abych něco zahrál a já najednou nevěděl, kdo, kde a proč tam jsem. Byl jsem odtažen do sprch, vysvlečen a studenou vodou sprchován až do téměř vystřízlivění. Nějak se to zvládlo, ještě že v té době už tam zpíval Hugo, který jednou odešel uprostřed písně z podia, že prej má chuť na ferneta a tím jsem nebyl ten nejhorší. Ale byli jsme opravdu dobrá parta, spoustu věcí jsme si odpustili, až na omezování osobní svobody naším bubeníkem Frantou. Jednou do zkušebny náš dopravce Vilda přinesl promítačku a kotouč s pornofilmem. Okamžitě jsme zatemnili okna, uspořádali židle a samozřejmě takové ty hlášky „já to nevydržím jen tak sedět a koukat“. František nás upozornil, že není zvědav na naši masturbaci, čehož jsem se okamžitě chytnul a začal mu vysvětlovat, že mi nebude nic nařizovat a pokud se mu to nelíbí, tak ať odejde, že já se jako omezovat nebudu. Samozřejmě neodešel, byl taky zvědavej jako my, neboť to bylo v době, kdy dnes tak rozšířený žánr byl u nás v plenkách. Když jsem si sedal, tak jsem si automaticky rozepnul džíny, ne pro tamto, ale škrtily mě přes pupek a František začal okamžitě protestovat. On si opravdu myslel, že k něčemu dojde a celou dobu mě pozoroval a z filmu neměl nic. Potom ale povídal, že věděl, že vtipkuji, ale já mu odpověděl, že jsem se jen kvůli němu musel ovládat a doufám, že to nezanechá na mně psychickou újmu. Zajímavé je, že když jsme hráli v jedné vesnici na Tachovsku a Hugo souložil v kapelovém autobuse jistou slečnu a my už chtěli jet domů, tak František upozorňoval Huga tím, že vyskakoval a skrz otevřené okénko kukal a tím předváděl kukačku. Jednou jsem se po hraní ale málem dostal nechtěně do maléru, když jsem v neděli vstával kolem poledne, byl jsem sám doma a tak jsem nahej chodil po bytě a žral rohlík, který mi padal od huby na koberec. Takhle nějak jsem si užíval domácí svobody a šel jsem se kouknout z okna. Bydlel jsem v prvním patře a dole šla nějaká paní, docela ještě fešná s manželem. Já samozřejmě dožvýkával ten rohlík, tupej výraz v očích a škrábal jsem se na koleni. Oni se zastavili a ona manželovi ukazovala něco zajímavého mým směrem. V tom jsem si uvědomil, že mě vidí jen do pasu a nahého, vidí i ten tupej výraz a přežvykující pusu a hlavně pohyb ramene. Hodně dlouho jsem si dával pozor, abych se jim popřípadě vyhnul. Když už jsem se dotknul ožehavého tématu, tak jedna naše kamarádka, prodavačka v drogerii a pěkná holka, nám vyprávěla, že k nim do krámu jezdí nějaký nákupčí, takovej stárnoucí seladon a když po něm chtěla jméno ohledně nějakých papírů, tak seladónek povídá „ slečinko, já mám takové zvláštní jméno, jmenuji se jako dámské přirození, akorát že začíná na F“. Ona napsala do papírů Fíča a bylo najednou po seladonovi, protože pán se jmenoval Funda. Hodně se tenkrát hrávalo na přírodním parketu a často jsme si jen tak pro sebe vystoupení nahrávali. Zpíval jsem Hugovi nějak vokál, byl to takovej ten ječák s otevřenou pusou a najednou jsem pozoroval, jak proti mně letí moucha. Na nahrávce bylo slyšet dlouhé a vysoké „ááááááááá…chrchrchr“, ale mouchu jsem nespolknul.
Začali jsme se věnovat i koncertní činnosti, hlavně ve východních Čechách kde Standa Kyselák z Klaxonu pořádal takové malé festivaly. Na Standu Kyseláka jsme se dostali díky Běhavkovi, který nás jednou poslal do východních Čech odehrát kšeft místo Odyssey. Vyjeli jsme z Plzně a někoho napadlo a zeptal se mě „kde že to vlastně hrajeme“ a já suveréně odpověděl „neptej se, uvidíš“ ale v tu chvíli jsem si uvědomil, že vím prd. V době, kdy spojení bylo většinou písemné a občas se šlo dovolat telefonem, pro neznalé jen pevnou linkou a to většinou z kanceláře do druhého kanclu, tak jsem trochu zariskoval. Naštěstí Odyssea měla vždy vylepené plakáty a tak jsme někde za Poděbrady u jednoho zastavili na kouřovou a já konečně zjistil kudy kam. Teď si vzpomínám, že jednou v Plzni byla kapela, která se jmenovala Kudy kam a u přehrávek se dozvěděli, že takhle se jmenovat nemohou, protože socialistická mládež musí vědět kudy kam. Další takovej případ byl, když hrála sestava Říha, Řánek, Buzinkay. „o tam má dělat ten Angličan“ zaznělo od pořadatelů a tak se kapela přejmenovala na Říha, Řánek, Stojánek. Byla to doba děsná až někdy i komická, my jako Paradox jsme vysvětlovali svůj název, že hrát pro hluchoněmý, tak to je paradox a hópli nám na to. R.U.R už nikomu nevadilo a taky jsme měli zřizovatele SKP Rokycany kam MKS Plzeň až zase tak nedosáhlo. Z Plzně utíkaly různé kapely, například Odyssea do Komárova kde byl jejich zřizovatelem Buzuluk Komárov.
A tak R.U.R. jezdilo po vlastech českých až jsme se jednou dostali i do „Němec“, samozřejmě východních. Bylo to v Greizu, kousek za hranicemi a já varoval polovinu chlastajících členů v R.U.R. aby se ovládali, že na tom koncertu dost záleží, protože v případě úspěchu bychom tam mohli jet častěji a honorář 300 marek, i když východních byl tenkrát lákavý. Dnes vím, že veškeré varování mých kolegů bylo k ničemu, to už jsem dělal kapelníka, měl varovat především někdo mne.

R.U.R. v nejsilnější sestav 1987, koncert ve Třtěnicích, východní Čechy na pozvání Standy Kyseláka, Klaxon

Nedělní parné odpoledne a já místo koupání v bazénu sedám do rozpáleného auta a mířím do Berouna. S horkem si naštěstí klimatizace brzo poradí a v autě je příjemně. Těším se do města Medvědů, dnes tam v rámci Bekule (Berounské kulturní léto) vystoupí se svým akustickým programem kutnohorská Melissa na pozvání MKC Beroun. Jsem zvědavý na jejich set, jelikož jejich poslední album Taverna mám hodně rád.
Akce se koná v příjemném prostředí Náměstí J. Barranda. Start patří otvíráku Taverny – Jarmarku a náměstím se nese krásná středověká muzika, s výbornými texty a výrazným ženským vokálem. Když člověk zavře oči, snadno se s muzikou Melissy přenese do dob středověku, městských jarmarků, rytířských turnajů...
K mé velké spokojenosti CD Taverna tvoří nosnou část programu, takže zazní Hlas srdce, Průvodce, Obzory, Nevěsta… a pro mne veliký hit Šaty z plamenů. Melissa volí taktně průřez svou tvorbou, historií ovlivněné balady střídá svižnějšími písněmi. Překvapení je i zařazení hned tří nových skladeb – Jako voda, Šašek a Bailarina. Pokud jsem dobře vnímal, zaznělo devatenáct písní, včetně dvou instrumentálek a vyžádaného přídavku – Šaška.
Výborný koncert, výborná organizace, výborný výkon kapely, která se zjevně bavila, stejně jako my, posluchači.
Melissa koncert vlastně vložila mezi své aktuální studiové aktivity. Má rozpracované nahrávání minimálně čtyř nových písniček. K nim je před dokončením jeden videoklip, druhý se bude natáčet za pár dnů a třetí je v plánu pravděpodobně na podzim. Další skladby bude skupina dokončovat a nahrávat průběžně a zároveň se začíná připravovat na další koncert 19.8. v Čelákovicích. Kdo můžete, nenechte si vystoupení Melissy ujít!! Jste zváni. Já sedám do auta a klidně si dám Tavernu i na zpáteční cestě.
www.melissamusic.cz

FOTO: © Alena Šustrová