Českolipská hardrocková kompanie vydala album Talisman sice v roce 2019, ale nejedna skladba je staršího data a byla průběžně prověřována na koncertech.
Jedná se zde o čistokrevný bigbít. Dvě kytary, basa bicí, zpěv a nazdar. Kapela sama se zařazuje na akce typu motosrazů apod. Ano, klasický rock-metalový sraz, fesťák nebo zábava. Tam to sedí.
Chlapi už něco pamatují a hudební i životní nadhled se v tvorbě hodí. Jedou si „to svoje“ s vlastní tvorbou a tak je to v pořádku. V jistém smyslu mi kapela místy lehce připomíná Jirku Schelingera a jeho rockovější tvář.
Celkově se to tváří na první poslech jako jednoduchý bigboš, ale pokud budete vnímat, zaznamenáte např. u kytar nejen klasické akordy. To se mi líbí. Dejte tomu víc poslechů. Ostatně jako téměř vždy každé nahrávce. Líbí se mi Den blbec nebo třeba úvodní Kouzlo. Zaujal mě i protidrogový song Dealer. Zajímavá muzika je i písnička Odkaz. Ta si o tvrdší zvuk přímo říká, ale líbí se mi zároveň i vybrnkávané tóny v pozadí. Tahle je jak z tajného šuplíku Roba Halforda. Tak, a teď si vyberte.
Najdou se i problematičtější místečka. V písničce Kozel zahradník nesedí vždy hlasy k sobě. Asi nejchytlavější na první poslech je osmá skladba Harry Šoumen. Tu ale bohužel sráží rozhozená kapela na začátku písničky. Jinak jde rychle pod kůži a najdete na ní i live video.
V obecné rovině se přimlouvám za to, aby si každá kapela dala tu práci a aspoň si to nechala zkontrolovat nebo si nechala pár dnů odstup a pak si dala další kontrolní poslech. Ve dvě ráno může spousta věcí být vnímána jinak než třeba po obědě. Taky znáte ten pocit, kdy jste přesvědčení, že jste slyšeli chybu, ale ani napotřetí ji nemůžete najít a zítra je tam zase? Pak je škoda, když se dostane na nahrávku.
Co se týče zvuku alba, tak tady se můj dojem nebo názor taky vlastně utvářel s každým dalším poslechem. Umím si to pojetí představit měkčí i tvrdší, takže pokud to kapela chtěla takto, je to ok
Na Knop Company si na tom letním parketu umím dobře představit a pokud bych tam byl, skočil bych si pro pivo a poslechl si celý set. Už jen proto, že takto dospělá, vlastní bigbítová tvorba, kdy kapela nezpívá o blbostech, si to zaslouží.

https://bandzone.cz/naknopcompany

Pro Rockpalace
Petr Kohoutek.

Tak pozor. Tady se asi něco děje.
Toxic paradise je kapela s věkovým průměrem 21 let, ale nahrávku na takové úrovni jsem tedy nečekal. Plnohodnotný mazec.
Tedy, kluci to pojali jako album, ale se stopáží 30 minut se jedná o devítiskladbové EP.
Valí moderní metal, kdy jsou písničky postavené na tvrdých riffech, které se opakují ve smyčkách a občas je překryje náznak melodie ve zpěvu.
Přestože je celá nahrávka v češtině, nejvíc se mi líbí iPhone bitch. Je to i nejmelodičtější písnička. Sloky riffové a melodický, chytlavý refrén. Pokud se bude točit video, tak tohle je jasný adept.
Chlapi jedou ve čtyřech, kytara, basa, bicí, zpěv a hraje jim to sakra dobře. Kytarová sóla nečekejte, jak jsem uvedl, jde o do smyček naskládané riffy, ale ty mají sílu a za sebou mají vynikajícího bubeníka. Riziko téhle muziky je v tom, že po hodině nemusíte rozeznávat jednotlivé skladby od sebe, ale pokud se vývoj kapely nezastaví a časem třeba to, co hrají proloží i nápady „odjinud“ , tak mají sakra dobře našlápnuto a to znovu připomínám, že jim je kolem dvaceti. Už teď smetli spoustu jiných, služebně starších kapel.
Se zvukem se opět dá laborovat, takže berme jako fakt, že je jaký je a je velmi dobrý.
Hezký je i nápad na obalu i když jeho zpracování úplně nesedí k muzice kapely, ale tím se nenechte zmást. Ten nápad s lampou, která osvětluje trochu jiný svět než ve kterém stojí, se mi líbí.
Osobně mi trochu chybí víc melodií, jako ingrediencí v celku, ale jinak tady není do čeho kafrat.
Pokud je moderní, našlápnutý, riffový a dobře zahraný metal vaše škatulka, budete spokojeni.
Já můžu kapele jen pogratulovat a popřát vše dobré do další práce.
https://bandzone.cz/toxicparadise

Pro Rockpalace

Doba je zlá, třeba vám spraví náladu hudba projektu Krmelec, která vyšla na CD jako příloha magazínu Pařát. Není totiž honitba jako honitba. Tohle je totiž Tak trochu jiná honitba.

Honit se dá hodně věcí, vlak, zvěř, ale taky přirození nebo všechno dohromady. A to je případ jäggermeisterů z Krmelce. Jejich zvrácená představivost asi nemá obdoby.

Původně jsem si myslel, že to bude Trautenberk číslo dvě, ale Krmelec je úplně jinde. Zvěři nabízí daleko tvrdší žrádlo. Taky v jeho lese řádí hajnej, kterej přefikne, na co přijde, ale není takový hovado, aby sežral našeho psa.

Krmelec navazuje na tvorbu kapely Masturbace jako její pohrobek. Prostě z Masturbace vzešla jiná honitba. Pane jo, čeho já se ještě nedočkám. V Krmelci se nescházejí laně a srny, ale Nimrod Mára v roli vypravěče, Lesník Ágos jako nápověda, kytarista, basák a obsluha fujary a Hajný Kobdzey má na starosti bicí a klávesy. Základní trojici doplňuje druhá trojice hostujících myslivců, kteří pomohli s kytarami a kytarovými sóly. Jde o Maťa, Piškota a Hnidu. Čert ví, kdo se za těmi pseudonymy skrývá. Kdo ale znal Masturbaci nebo později kapelu Negative Face, tak některé figury pozná.

Český zpěv a práce s jazykem i tvorbou skladeb trošku připomíná blackmetalovou ikonu Master´s Hammer v její avantgardnější podobě, která se poprvé objevila na Pánově albu Šlágry. A právě avantgardu evokuje taky propojení rockové či metalové hudby se zvukem kláves, které tu připomínají trubku jinde klavír. Taky tu je znát taková ta vodrhačkovost Šlágrů, trošku disko na lesní mýtince s nahými rusalkami. Naprostou korunu tomu přidává fujara. S tou jsem se v rocku nebo metalu asi ještě nesetkal.

Naživo to musí být neskutečný mazec. Třeba song „Makrobiochytropíča“ to je normálně grindcoreová vypalovačka. Konzumace kefíru mi dělá dobře na díru. Hihi, to jsou chlíváci. Za zmínku stojí i další kanální názvy „Jano Ovcopich“ nebo třeba „Něco se chystá uvnitř hýždí“. Kdo tohle vymyslel.

Takže, když to shrnu. Je to hodně netuctová záležitost. Vitpná svým pojetím. Po hudební stránce to není žádný velký nářez a taky nic extra komplikovaného. Jde o tu kombinaci všeho ostatního. Zábavené texty, projev vypravěče ve spojení s dalšími nástroji. Vychází z toho zábavná porce žrádla pro rockovou zvěř. Těžko říct, jak moc bere hraní vážně sama kapela. V bookletu uvedla, že weby a jiné sítě nemají, najdete je v lese a na autorská práva sere lovecký pes. Tak a je to!

Pro Rockpalace Honza Holý

Název naší nové skladby možná může někomu evokovat asociaci:,,... a Metoděj." V tomto případě to však tak není. Cyril totiž úzce souvisí s brambůrkami. Ptáte se proč? Vše vzniklo myšlenkou majitele firmy Krajči Plus, která vyrábí Cyrilovy brambůrky. Tomáš Krajči, ředitel této firmy, se rozhodl kontaktovat nás s myšlenkou skladby (hymny) pro svou firmu. Jelikož firma Krajči podporuje kapelu Horizont už delší dobu, tak nebylo proč váhat. Během zimy se tedy začalo pracovat na skladbě a její aranži. Textu se ujal, jako ve většině tvorby kapely, Honza. Jak je u něj zvykem, tak krásnými metaforami popsal tradiční výrobu brambůrek, která se drží především tradice. Text byl hotov a hudba měla první verze. Kapelník také měl myšlenku, že by se k tradici měl připojit také nádech valašského folklóru. Tohoto úkolu se ujaly dvě mladé slečny Eliška Soukupová a Anička Petru. Po sehraní instrumentů chybělo už jen vyladit zpěv. Zde bych chtěl poděkovat za pěvecké nápady a konzultace hlavně Terči Gorčíkové. Podle mého názoru vznikla kvalitní písnička se zajímavým textem a s krásnou linkou houslí, která umocňuje slovo "tradice". K tomu počinu by měl vzniknout v následujících měsících ještě klip. Teď si skladbu můžete poslechnout jako lyric video. Doufáme, že se bude líbit a já za kapelu už jen přeji příjemný poslech!
(Lukáš Fojtů - frontman Horizont Official)