Kapela Metal Craft ze Středočeského kraje vydala další desku a tou mě dostala do kolen. Cédéčko se jmenuje Cannonball a je to fakt dělová koule, kterou by mohl baron Prášil závidět.

Deset písniček se dělí o necelých 40 minut, které utečou jako nic. Jsem nadšen, jak kapela pracuje s melodikou a opravdu vyzrálým anglickým frázováním. Už několikrát jsem napsal, že se glam rock v Čechách a na Moravě moc nehraje, přitom ho mají našinci tak rádi. Asi by mi stačily prsty jedné ruky, kdybych měl počítat české glamrockové skupiny, které dnes stále hrají. A to bych ještě musel hodně přemýšlet, protože jsem si namátkou vzpomněl na Ostraváky Sweet Leopard.

Kapela na albu sází jednu pecku za druhou. Jednou rychlejší, jindy pomalejší. Nechybí ani ploužáček s akustickou kytarou. Velmi pěkný klip existuje ke skladbě „All for one“. Ta je fakt nadupaná. Proto si myslím, že ji kapela za klip použila velmi dobře.

Co mi moje znalosti angličtiny stačí, tak texty nevyráví nějaké světobornosti. Posuďte sami podle názvů „Touch of hell“, „I don´t wanna live in paradise“ nebo „She´s like a loaded gun“. Není přece nutné hudbou a zpěvem měnit svět, když máš nějaké svoje názory, tak se klidně můžeš dotknout pekla, nebo nechtít žít v ráji. To bych radši chtěl tu holku, která je jak nabitá zbraň. Naštěstí jsem dlouhá léta šťastně ženatý, tak bych se možná divil.

Typické motivy textů pro glam rock. Proč ne. Tohle k tomu patří stejně jako šátky kolem krku, sluneční brýle a rozevláté dlouhé vlasy.

Naprosto parádní a dokonale netuctová záležitost v našem rockovém rybníku. Metal Craft ale není skoro žádný metal. Já tam slyším spíš parádní glam rock s výborným zpěvákem, které vpřed tlačí skvělá muzika. Tohle rockové řemeslo je odvedeno velmi dobře.

Pro Rockpalace Honza Holý

Podle názvu kapely The Konvertor Rock Band by jeden mohl čekat anglicky zpívané písničky. Deska se jmenuje „Na vlastní nebezpečí“, tak nevím, jestli se nemám trošku bát. Jenže tihle ostravští oceláři zpívají tak, jak jim zobák narostl. A není to žádný tlachání starý báby. Muzikou si plní své sny.

Jsou to pohodové písničky s výraznou rytmikou. Osm štychů se dělí o pouhou půlhodinu. Ta ale uteče jako prd. Deska plyne skutečně na pohodičku. Žádný velký nářez se nekoná, ale poslouchá se to naprosto příjemně.

Na to že jde o kapelu, která jako svůj vznik uvádí rok 2015, jde docela o vyzrálou muziku. Líbí se mi členitá píseň „Když“, která se nese spíš v pomalejším tempu. K tomu připočtěte slušný text ze života a ejhle, má to fakt sílu. Tohle album je vůbec takový písničkový.

Moc příjemně se poslouchá „Listo/pat“. Tady se mi líbí, jak si kapela hraje se slovy. Takový slovohrátky mám rád. Tohle by se mohlo líbit i třeba v rádiu. A prakticky totéž by se dalo i o předposlední písni kompletu „ Holka“.

Naprostou peckou je závěrečné „Uhlí“. Sto roku v šachtě žil. Kdo inspiroval kapelu při psaní tohoto textu, kdo to pozná? Jasně, byl to Petr Bezruč a jeho nesmrtelná „Ostrava“. Když si vzpomenu na provedení této básně v podání Jiřího Wimmera, tak se musím normálně smát.

Naopak mým uším nevyhovuje „Šance“, která je trošku šmrncnutá punkem. Ale tak nějak divně. To je taky si jedna ze dvou věcí, co bych této desce vytknul. Jinak je to těžká pohoda. A druhou výtkou je příliš krátká stopáž, tohle by se dalo poslouchat podstatně déle.

Pro Rockpalace Honza Holý

V sobotu 6. 7. 2019 při příležitosti Dne fotbalu vystoupila v Poličce rockmetalová hudební skupina Motorband, která od prvních tónů na sebe okamžitě strhla pozornost. Line-up zprvu vypadal hrozivě, ostatní rockové a metalové kapely odehrály svůj set o den dříve a Motorband se tak ocitl uprostřed rapových a popových kapel. Zprvu byly trochu obavy, jestli Motorband může takové publikum zaujmout. K pódiu však přišli fanoušci všech vystupujících kapel, kteří se nechali ihned strhnout charismatickým zpěvákem Luďkem Struhařem, který nejen zpěvem, ale i pohybovými kreacemi okamžitě rozproudil krev ve všech posluchačích. Najednou Polička ožila a jásot a potlesk musel být slyšet hodně daleko. Úžasná byla také kytarová sóla, která vyšvihl Máča a Hans zejména při hitu „Tvý oči lžou“.
Jako první zazněl hit „Temnej vítr“ a nemohly chybět pecky „ Kam jdou, Tvý oči lžou, Král noci, Kde byl bůh. Relax“ a další.
Jsem přesvědčená, že dnes Motorband získal srdce dalších, nejen metalových fanoušků. Koncert v Poličce hodnotím jako nejúspěšnější z novodobé čtyřleté historie Motorbandu.

Celou galerii najdete ZDE

Pro Rockpalace Mária a Pavel Novákovi

Liberecká Home Credit aréna bude svědkem nevšední show. Pop / eurodisco kapela pocházející z Německa se představí společně s původní zpěvačkou Liz Mitchell. Supportem bude české duo Verona.

Za svoji kariéru získali celkem 42 zlatých, 50 platinových a 50 stříbrných desek a prodali 150 milionů disků. Řeč není o nikom jiném, než o německé skupině Boney M.

Nejznámější hity jako Daddy Cool, Rasputin, Rivers of Babylon nebo Sunny. Tyto skladby hrají na diskotékách dodnes.

Boney M je popová a eurodisko skupina, založena v roce 1974 německým producentem Franzem Reutherem (přejmenován na Franka Fariana). Z původního sólového projektu nakonec vznikla vícečlenná hudební formace. Kvartet, který zná dodnes celý svět tvořila Liz Mitchell, Marcia Barrett, Maizie Williams a Bobby Farrell. Farian zůstal v pozadí a věnoval se především manegementu, ale na koncertech nevystupoval. Může se zdát, že byl v kapele téměř nepotřebný, ale opak je pravdou. Všechny písně totiž nazpíval on, a legendární Bobby Farrell byl pouze taneční ikonou.

První album s názvem Take the Heat off Me s dominující písní Daddy Cool, vyšlo v roce 1976 a rázem ovládlo evropské žebříčky - v Německu se stalo hitem. Albu vévodily hlasy Liz Mitchell a Marcie Barrett.

O rok později spatřila světlo světa deska Love for Sale, která obsahovala hity Ma Baker a Belfast. Ty kapelu vyšvihly do předních příček hitparád po celém světě a zaručily tak Boney M obrovský úspěch.

Následovala další dvě alba Nightflight to Venus a Oceans of Fantasy, která se umístila na špičce britského žebříčku. Vzešly z nich celosvětové diskotékové hity Brown Girl in the Ring nebo Painter Man, předělávka hitu z roku 1966 od skupiny The Creation.

V USA nejvíce zabodovali s písní Rivers of Babylon. U nás ji můžeme slyšet i v české verzi v podání Karla Gotta.

Na deskách se ale stále častěji podílel pouze sám Farian a spolupráci s jakýmkoliv ze svých kolegů odmítal. Tvrdil, že se jejich hlasový repertoár do jeho písní nehodí. Fanoušci ale dychtili po živých koncertech, které nakonec probíhaly na playback. Hlavní ikonou byl tedy Bobb Farrell a jeho taneční kreace. A byl to také na dlouhou dobu jeden z mála důvodů, proč byl nizozemský tanečník pocházející z Aruby v kapele.
V roce 1978 byli jednou z prvních západoevropských skupin, které mohly oficiálně vystoupit v Sovětském svazu, přímo na Rudém náměstí. Jejich velký hit Rasputin se ale kvůli textu nedočkal v bývalém Sovětském svazu vydání.

Nenechte si ujít tuto jedinečnou podívanou, které bude dominovat původní zpěvačka Liz Mitchell. Akce se koná již 2. listopadu v liberecké Home Credit aréně. Prodej vstupenek skrz síť ticketmaster.

V rámci této akce se můžete těšit i na české duo Verona, v čele s Veronikou Stýblovou.