Olympic. Jedna z nejznámějších a nejúspěšnějších skupin české a československé rockové historie. Založena roku 1962, od roku 1963 dodnes je v ní Petr Janda. Mezi muzikanty, kteří prošli touto skupinou je mnoho známých tváří, někteří z nich jsou už po smrti: F. R. Čech, Jan A. Pacák, Jiří Korn, Petr Hejduk, Miki Volek, Milan Peroutka. Textově je podporovali zejména P. Vrba a Z. Rytíř. Já tuto skupinu nemám moc rád. Existuje několik málo písní, které mi nevadí, ale zbytek je pro mne špatně stravitelný. Byli jednou z mála kapel, která hrála více méně bez omezení za bolševika, mohli vydávat desky, kdo to tentokrát mohl? Neupírám jim silnou fanouškovskou základnu, ale např. vedení Ochranného svazu autorského (OSA) v letech 1992-1997, tohoto polomafiánského sdružení, Petrem Jandou považuji za plivnutí do tváře všem poctivým bigbíťákům. Dáme jednu z mála písní, které mám rád. Dávno…

OLYMPIC - Dávno

Tak dáme nějakou limonádu. Harpo. Švédský zpěvák, populární zejména v 70. letech. Udělal několik singlů, které se hrály u nás za minulého režimu zejména na poutích. Dnes se věnuje chovu koní, po jednom úrazu s koněm přišel víceméně o pravé oko. Dodnes vystupuje na oldies hitparádách, vystupuje zásadně bos a s hůlkou, na které má připevněný zvonek z kola. No, proč ne. Dáme asi jeho největší hit z roku 1976 Movie Star. Jdeme na to...

Harpo - Movie Star

Zase pěkně zpátky v čase, Nena a jejích 99 Luftbalons (1984). Je to pěkná vzpomínka, Nena tím svého času válcovala celou Evropu. Dnes je to spíš úsměvná epizodka, ale Nena se touto písní zařadila mezi nejúspěšnější německy zpívané interprety a její prodeje desek bude v tomto německy mluvícím prostoru těžko někdo překonávat. Text je připitomnělý, ale budiž. Takže Nena...

Nena – 99 Luftbalons

Tuhle píseň mohu poslouchat stále dokola. Moody Blues a jejich Nights in White Satin. Skupina byla v roce 1968 připravena zahrát v bývalém Československu. Po přátelské výpomoci spojeneckých vojsk v srpnu však byla britskou ambasádou na poslední chvíli odvolána. Zkoušel jsem o nich najít něco dalšího na Wikipedii, to ale dovede určitě každý z vás. Pro mne je ta píseň krásnou vzpomínkou na doby, které se již prostě NIKDY nevrátí. Má takovou zvláštní náladu, je to takový popík, ale fakt krásný. Enjoy it!

Moody Blues – Nights in white satin