Plzeňáci pamatují kdysi převrat v kapele Sifon, (ono jich pak bylo ještě víc) kdy někdejších pár muzikantů zůstalo bez známého jména a vsadili na čistou kartu a vznikla kapela Kohn, která razí ten klasický západočeský bigbít. Sešel jsem se z výborným muzikantem, který za kapelou Kohn stojí a maličko jsem ho vyzpovídal-

Tomáši na úvod, kde se vzal Kohn? Přiznáme se, že mimo českého historika a tuším kanadského hokejistu mi jméno Kohn nic neříká. Má vaše jméno s něčím nějakou historii?
Kohn vznikl jednoho krásného víkendu na Kvildě, kam jsme jeli na dovolenou s Mílou, Romanem, Toljou. Tuším, že to bylo rok 2013. Vzali jsme s sebou nástroje a hráli jsme covery. Bavilo nás to tak, že jsme se domluvili, že bychom si mohli spolu zahrát občas i jinde. Asi tak nějak to bylo. No a hlubší význam jména? Jsou to počáteční písmena Krajdl, Orcigr, Heiny, Navrátil, a ty daly název Kohn a tak jednoduše vznikl Kohn.

Když vezmeme vnik Kohn je prakticky zhruba před deseti lety, jste každopádně protřelí rockoví harcovníci, ale jestli se moc nepletu, odešli aspoň někteří z poměrně známé kapely a vsadili na nové jméno. Byl k tomu důvod?
Začalo to neshodami kapelníka Jirky Vébra se mnou. Chtěl jsem, aby mi nechal volný termín na svoji aktivitu v jiné kapele. On na to nepřistoupil a tam vznikl prvopočátek rozchodu se Sifonem. Roman se připojil ke mně a poté i Míla. Aktivita v jiné kapele však nebyla jediným důvodem k odchodu. Bylo toho víc, ale to nebudu pitvat. Míla Orcígr a Roman Heiný se do Sifonu časem vrátili, každý do jiného. Míla hraje s Jirkou Vébrem a Roman s Vencou Šelmátem.

Když něco končí, člověk má často s tím seknout. Měl jsi chuť pokračovat v muzice? Přemýšlel jsi o tom, zda má cenu opět začínat od „píky“? Byl na to elán?
První vystoupení KOHN bylo v roce 2014. Repertoár tvořily z převážné většiny covery a nějaké nové písničky, které jsem měl v šuplíku. Elánu bylo dost na to, aby se postupem času sestavil repertoár tvořený vlastní tvorbou. Není jednoduché začít znovu od nuly, v tom máš naprostou pravdu. Na rovinu jsem si myslel, že po cca 20 letech hraní v Sifonu nebude až takový problém si postavit vlastní kapelu. Opak je pravdou. Jméno KOHN nikoho nezajímalo, bylo na scéně nové. Sifon je značka a tím to hasne. Shrnu to na jednu větu. Je to běh na dlouhou trať s nejistým koncem. Ani dnes po deseti letech, kdy náš repertoár je tvořen zcela 100% vlastní tvorbu se nedá říci, že máme vyhráno. Stále bojujeme, asi jako každá kapela, ale nic nevzdáváme. Do repertoáru vkládáme i covery dle zájmu.

Byl jsi už známý muzikant, jak rychle se ti povedlo k sobě sehnat spoluhráče a kdo s tebou do toho šel?
Musím říci, že se to ustálilo až tak cca před pěti lety, kdy sestavu tvoří Honza Růžička na klávesy, Jarda Špeta na bicí, Luboš Kadeřábek na basu, Tomáš Navrátil kytara zpěv. Pro „historiky“ uvádím detaily.
Cca 2014 - Začátek KOHN tvořili sestavu: Tomáš Navrátil kytara zpěv, Láďa Pinker kytara, Roman Heiný basa, Roman Krajdl bicí, Míla Orcígr klávesy.
Cca 2015- pak nahradil Romana Krajdla na bicí Jarda Špeta
Cca 2015 - další sestava Kohn byla ve třech: Špeta, Heiný, Navrátil
Cca 2018 – opět se měnila sestava Kohn: Navrátil, Růžička, Radek Hanuš bicí, basa Luboš Kadeřábek
Cca 2023 - a zatím konečná sestava je: Navrátil, Růžička, Kadeřábek, Patrik Zajíček druhá kytara, na bicí Jirka Hanus.

Prošel jsi některými kapelami, jak jsme psali, byl jsi už zkušený muzikant se zkušenostmi, přesto jsi se ocitnul v bodě nula. Když porovnáš start nové kapely kdysi a dnes?
Hrál jsem v kapelách: Disaster, Mystery, Aligátor, Sifon, Jabkowitz, Tom Band, KOHN. Herle, dřívě to asi bylo snazší, nebyl internet, nebyly platformy jako Facebook, lidé se scházeli v hospodách, klubech osobně, ne virtuálně. Však si vzpomeň sám, co vesnice, to zábava, co zábava, to plno… a dnes? Ale nestěžuju si, vím, do čeho jsem šel a nelituju.

Zavzpomínej na svoje hudební začátky, kdy jsi začal hudbu vnímat intenzivněji, kdy jsi začal uvažovat, že budeš na něco hrát, měl jsi nějaké vzory?
Cca ve 14 letech mi moje starší sestra ukázala pár akordů na kytaru a tak jsem začal hrát. Pokoušel jsem se doprovázet i zpěvem. Od té doby dá se říci, že hraji a zpívám. Můj první kytarový vzor byl můj starší bratr, který hraje ve skupině Extra Band. Z kytaristů to byl geniální Gary Moore a zpěv je jasně „malý velký“ muž – Ronie James Dio. Oba bohužel už sedí u nebeského baru. Ty mám asi nejraději. Jinak je toho spousta kapel, co se mi líbí. Mimo jiné mám oblíbenou ODYSSEU tu si rád poslechnu.

Kohn jste čtyři muzikanti, to je docela dost na neshody v muzice, jak vám to klape? Stylově jste všichni na jedné vlně?
Dnes už je nás pět. Dá se říci, že nemáme problémy. Drobnosti jsou, ale to je všude a každopádně zdravý dialog je vždy pro dobro věci a často vše posune dál. Dá se o nás říci, že se umíme naslouchat.

Váš repertoár je zcela původní, nebo dáte občas nějaký ten cover? Přece jen jsi muzikant éry, kdy na každé lepší zábavě musel zaznít Smoke On TheWater a podobné hitovky.
Přesně tak. Na čtyř hodinových produkcích zazní i pár coverů, jak českých a slovenských. Jinak hrajeme moje písničky. Na hodinových koncertech hrajeme pouze vlastní tvorbu. Festivaly atd…

S kapelou jste vydali tři alba, k těm se dostanu, ale spočítáš, na kolika CD jsi už hrál?
Sifon - Generace, Akta X, Čas, 2007, Srdce v okovech, Rockovej svět, s Kohn - Hlavou dolů 2014, Žijem jen jednou 2015, Patřím dálkám 2022, Tomáš Navrátil Best of 1996 -2019, Jabkowitz – 2010, Míla Orcígr - Abstina

Kohn za deset let má tři CD, což je průměr 3 - 4 roky /album, takže když vezmu v potaz že Patřím dálkám je z roku 2022, můžeme čekat další CD v roce 2025? Nebo zkrátíte interval a pracujete na novém materiálu?
Udělal jsem si radost a mám připravené překvapení pro rok 2024. Jinak budeme pracovat dále na novém materiálu, což děláme tak nějak v těch polotovarech průběžně. Znáš to, napadne tě nápad, uložíš do šuplíku…

Znal jsi hudební trh před internetem a poznáváš ho teď, máš pocit, že je ještě v době YT, iTunes, Spotify a dalších platforem nutné točit klasická CD? Není to škoda energie?
Myslím, že není a není docela učitě. Máš ty písničky „v ruce“ obrazně a na koncertu přece jen můžeš něco nabídnout. Vím, že platformy YT, Spotify…. Velice jsou oblíbené hlavně mezi mladými, ale CD je CD a podívej se na boom vinylů, které se vracejí. Mnoho lidem už nestačí mít muziku v telefonu a vrací se ke kvalitnímu poslechu.

A vůbec, jsme na počátku roku 2024, jaké plány má KOHN v roce? Čeká vás něco nového, máte něco naplánováno?
Dáváme do kupy zvukovou techniku a budeme zkoušet a hrát, plánujeme nový web, který už bude odpovídat v dnešní době, aby byl validní jak na mobily, tablety, počítače a aby tam naši fanouškové našli úplně všechno.

Vnímáš nyní třeba kapely okolo sebe, sleduješ, co vzniká, jak to hraje…je něco co tě opravdu překvapilo v muzice (příjemně?)
Poslouchám, dá se říct převážně rockové písničky české a slovenské i něco zahraničního. Mám rád západočeskej bigbít, který byl a je republikově známý. Jen těch kapel, které tu vznikly a „pronikly“ do podvědomí byla strašná spousta a to nemluvíme o skvělých muzikantech.

A když jsme u muziky, najdeš si čas něco poslechnout? Zůstali ti tvoji oblíbenci z mládí i do dnešních časů, nebo jsi našel nové? (pro mne ti veteráni jako Rainbow, DeepPurple, Led Zeppelin, Sweet…mají kouzlo do dnes) a pokud muziku posloucháš tak nejčastěji kde a na čem?
Tak nějak to zůstalo všechno stejné, co se týče kapel a i já využívám Spotify a YT, je to rychlejší a ruku na srdce, pohodlnější.

Tomáši, kde lidé najdou informace o kapele, kde najdou koncertty, merch, CD….???
Tak máme svůj web Kohn a jsme aktivní i Facebooku, kde můžeme komunikovat s lidmi.

Co vzkážeš našim fanouškům a čtenářům a jaký tvůj nejoblíbenější klip jim pustíme?
Jsem vděčnej za fanoušky, kteří nás mají rádi a přeji všem lidem zdraví, štěstí a lásku. No a  muziku? Už jsem se zmiňoval o Dio, ty jsi tu zmiňoval Rainbow, takže pro nás oba to budou právě Rainbow s Dio a skladba Stargazer z alba Rising.

V seriálu (Ne)zapomenuté kapely se budeme vydávat na cestu do nepříliš dávné historie a odkryjeme příběhy kapel, které se sice nedočkaly dlouholeté a stabilní kariéry, ale i tak si v době svého působení dokázaly získat pozornost. Tento seriál nás zavede do méně známých, ale třeba o to zajímavějších zákoutí hudební scény. Na tuto cestu se vždy vypravíme s výrazným členem dané kapely.

Skupina SANTA ZUZANA na mě kdysi zničehonic vyskočila z pořadu Rock Time na Českém rozhlase Plzeň. A hned mě zaujala, takže nedlouho poté jsem měl celé album, které mě provázelo v autorádiu dlouhými cestami na vojnu. K rozhovoru a k zavzpomínání s časovým odstupem jsem si tentokrát pozval kytaristu a zpěváka Petra Piko Buška. 

Ahoj Petře, začneme pěkně od začátku. Takže bych se tě zeptal na tvé hudební začátky, klidně to vezmi od dětství až do doby, kdy jsi došel k názoru, že by byl dobrý nápad postavit se na pódium s kytarou.
Ahoj, když to chceš opravdu od začátku, tak vím z vyprávění rodičů, že jsem už od malička furt někde postával na vyvýšených místech, třeba na složeném dřevě, v ruce měl nějakou násadu jako kytaru a hulákal do dáli nějaký nesmysly. První kytaru jsem dostal od dědy k Vánocům někdy v šesti letech, byla to samozřejmě nějaká levná akustika. Náznak první kapely přišel někdy na základní škole v osmé třídě v Nýrsku, kde jsme se scházeli ve vojenském bunkru v lese a jakoby hráli kapely, co jsme tenkrát poslouchali, byl to hlavě metal. Potom někdy ve čtrnácti letech na střední v Plzni přišlo období punku a různých kapel, ve kterých se střídaly spousty muzikantů a které nikdy nikde nevystoupily. Zároveň s tím ale vznikla v Nýrsku kapela Decept, kde jsme hráli rock a songy od kapel jako Olympic, Katapult, Odyssea, Pohoda nebo Kečup, a vznikla i spousta autorských písní. Nahráli jsme demokazetu Abstinence a vystupovali celkem často, například i jako předskokan tehdy v západních Čechách velmi oblíbené kapely Kečup. Zajímavostí je, že když proběhlo naše první vystoupení, bylo nám patnáct let.

Když jsem viděl nějaké vaše staré video ze zkušebny, je mi odpověď na tuto otázku celkem jasná, ale přesto. Jak napadlo kluky z Nýrska založit kapelu? A kde se vzal název SANTA ZUZANA?
Santa Zuzana vznikla právě z Deceptu, který se rozpadl, protože jsme museli jít na vojnu. Byla to v podstatě stejná sestava muzikantů až na pár změn. Ještě než jsme se dali po vojně dohromady, tak kluci byli na dovolené ve Španělsku (já tam tenkrát nebyl) v letovisku s názvem Santa Susanna, a když se vrátili, tak přišli s tím, že by to byl „dobrej název pro kapelu“. Trochu jsme ho počeštili a bylo vymalováno. Navíc v Bibli je krásný příběh o svaté Zuzaně, doporučuju přečíst :-)

V jakém období kapela působila a co všechno má za sebou po stránce studiových nahrávek i živých koncertů? Jaké publikum na vás chodilo? Stejní bigbíťáci jako na o generaci starší kapely, nebo spíše mladší?
Hráli jsme od začátku roku 1996 do července 2000. Studiová nahrávka je pouze jedna s názvem Frfleny, a to ze studia Citron. Myslím, že na nás chodili stejní bigbítáci jako na jiné kapely, ale našly se i spousty mladších, tenkrát s námi starých fanoušků, takže vlastně naši kamarádi.                                                                                                             

Jakou muziku jste chtěli hrát? Já při poslechu zaznamenal docela zajímavý kontrast mezi typickou pubertální lyrikou v textech a schopností hrát docela zostra.  Z tohoto pohledu mě zajímá i to, jestli bylo víc fanoušků nebo fanynek.
To byla docela zajímavá situace, snažili jsme se od začátku hrát spíše tvrdší rock až metal, ale postupem času jsme zvolnili a složili i nějaké pomalejší skladby. A v tom jsme začali točit desku. Takže jsme byli celkem vyhraní z toho metalu a skladby na Frflenách se nám hrály v tu dobu docela zlehka. Taky díky tomu bylo album natočeno celé za 10 dní. Fanoušci i fanynky byli tak nějak půl na půl. V našem metalovém období samozřejmě bylo víc mužského obecenstva, ale tím, jak jsme zvolnili, tak začaly chodit i holky, to se nám v našich letech samozřejmě líbilo :-)

Jak se to stalo, že mladá kapela z Klatovska měla svého času docela slušně zaplněný rozpis a odkudsi od Šumavy jezdila hrát třeba až do Chotíkova na sever od Plzně? Jakým způsobem jste domlouvali akce?
Hodně se to rozjelo tím, jak jsme hráli ty předkapely, sbírali kontakty, pozvali pár pořadatelů na panáka, vyměnili si čísla a hodně nám pomohlo, že se vždycky našel nějaký kamarád, který nám dělal jakoby manažera, který prostě jen telefonoval, zvedal hovory, staral se o propagaci apod …

A otázka položená s nemenší závistí než ta předchozí. Jak se regionální kapela dostala k tomu, že nahrála album až v Ostravě v celkem věhlasném studiu Citron?
No to se pojí s tou předchozí odpovědí. Tím, jak se hodně hrálo, tak zbývaly i nějaké peníze, které jsme mohli použít na natočení alba. Taky se našlo pár nýrských firem, které nám přispěly jako sponzoři. Můžu říct, že to byl pro nás, tenkrát teenagery, zážitek. Profesionální studio, kde nahrávaly v té době největší tuzemské kapely, ještě k tomu jsme to točili s Petrem Slezákem, který je opravdový mistr svého oboru, o tom všem se nám ani nesnilo. A jsem rád, protože dodnes, když si tu nahrávku pustím, tak není za co se zvukově stydět, i po těch letech to má super sound.

Kteří muzikanti SANTA ZUZANOU prošli? A kde jsou dnes muzikantsky aktivní?
Kromě mě byl v kapele basák Václav Hynčík, který působí v kapele Smash, bubeník Radim Šulan, kterého můžete znát například z kapely Chai, teď už se hudbě  nevěnuje anebo o tom nevím, kytarista Martin Drábek, který bydlí v současnosti v Kanadě, ten s námi třemi nahrál album Frfleny. Potom se k nám přidal kytarista a zpěvák Petr Slavík, který teď působí v kapele Mash, a úplně na začátku s námi zakládal kapelu Petr Chaos Křepel, ale ten s námi byl opravdu jen krátce, postupem času se změnil ve zvukaře.

Na dálku z druhého konce Plzeňska na mě SANTA ZUZANA působila jako kapela, která má našlápnuto k zajímavé budoucnosti. Proč místo toho kapela skončila?
To je dobrá otázka, v podstatě nevím. Byla to hrozně turbulentní doba, připadá mi, že co se tenkrát stalo za rok, se dnes stane za deset let. Byli jsme mladí, našli si holky, dnes manželky, na hudbu nebylo tolik času a nějak jsme nedokázali vydržet a počkat na lepší časy. Všechno se řešilo horkou hlavou a okamžitě.

Jak vidíš tehdejší potenciál kapely nyní s časovým odstupem? Mohla se prosadit více? Co jí k tomu chybělo?
Myslím si, že určitě! Byli jsme fakt jako rodina, slavili jsme spolu silvestry, narozeniny, dovolené a to se do té hudby promítne. Kdybychom vydrželi, určitě by se o nás ještě mluvilo.

Ty teď působíš ve skupině UKRADENÝ VJECY, která se, jak už název napovídá, specializuje na převzatý repertoár. Můžeš nám i tuto kapelu trochu představit?
Tak Ukradenky vznikly jako velká sranda na pár let, pro několik muzikantů, co zrovna neměli do čeho píchnout. Je až neuvěřitelné, že letos oslavíme dvacáté narozeniny. Tak nějak lidi chodili, léta běžela a najednou je tu dvacítka. Tímto bych chtěl čtenáře pozvat na náš narozeninový koncert na klatovském náměstí 7. 9. 2024. Jsme kapela, co hraje převzatý repertoár od tuzemských rockových kapel, které jsou nejvýše na pomyslném žebříčku popularity.

Nechybí ti trochu to kouzlo hraní vlastních písní?
Jo i ne, má to svoje výhody, každý ví, co hrát, nemusíš ve zkušebně trávit několik zkoušek, než vytvoříš vlastní věc, nemusíš platit studia a hlavně začneš hrát a lidi se baví od začátku do konce, protože všechno znají. Dali jsme s Ukradenkama lidem jen to, co chtějí. Každý z nás hrál dříve v nějaké autorské kapele, ale abychom dostali lidi na parket, museli jsme to proložit občas i nějakou známou skladbou cizího interpreta a na ty se lidi chytli. Tak jsme si tenkrát řekli, co kdybychom hráli jen ty převzatý, když to ty lidi tak baví? No, a byli Ukradenky na světě.

Tuto otázku pokládám všem respondentům v tomto seriálu. Jaká je procentuální pravděpodobnost, že SANTU ZUZANU ještě někdy na pódiu uvidíme?
Vzhledem k okolnostem bych řekl, že určitě ne, ale říká se nikdy neříkej nikdy, tak si nechám pár procent v záloze. Takže tipuji na 90 procent, že už Santu na podiu neuvidíte.

A jaké jsou tvé muzikantské plány do budoucna?
Moc neplánuju, dělám, co mě baví, a teď mi to tak nějak vyhovuje.

Pro Rockpalace Tomáš Pícl

Plzeňská rocková scéna se může pochlubit zajímavou kapelou a tou je Kohn, která se rozhodla posluchačům připravit skvělý rockový koktejl v jejich zatím posledním albu - Patřím dálkám. S patnácti poutavými skladbami nabízí posluchačům nejen rychlé a energické kousky, ale i emotivní balady, jako je titulní "Patřím dálkám" či "Ráj".

Co na albu opravdu zaujme, je zřetelná zkušenost muzikantů, kteří se pohybují na plzeňské hudební scéně již od dob oblíbených tanečních zábav. Přestože jsou tito muzikanti většinou spjati s tancovačkovým žánrem, nebáli se na albu prozkoumat nové hudební cesty. A zde právě spočívá kouzlo jejich nového alba – nesklouzává do obvyklých tanečních žánrů, ale přináší něco čerstvého.

Skladby na albu jsou mimořádně svěží a překvapivě pestré, přestože album obsahuje 15 skladeb, nenudí. Zajímavým prvkem jsou výborné kytarové pasáže, které hudbu obohacují a dělají ji sluchově atraktivní. Právě tyto pasáže dokážou posluchače uchvátit a vymanit se ze stereotypu podobných kapel.

Nelze nevzpomenout na skvělý úvodní track "Křídla andělů", který nabízí skoro speed metalový zážitek s výrazným kytarovým motivem, který se vryje posluchači pod kůži. Elektronický úvod a první tóny mi lehce připoměly slavný hit "The Final Countdown" od Europe, pak už ale nastává ta parádní jízda. Jinak celé album se nese v hardrockovém tempu..

Zvláštní zmínku zasluhuje hlas Tomáše Navrátila, který spolu s kytarou představuje velkou přidanou hodnotu alba. Jeho výrazný a emotivní projev dodává skladbám na síle a originalitě. Výbornou atmosféru vytváří i hosté, kteří přispívají svými hlasovými vložkami, ženský doprovod od Noemi Mlynaříkové v "Ve stopách osudu" a bývalý člen "Sifoňáku" Vašek Šelmát v "Pojď s námi pojď". Nelze opomenout ani stálého (a nejmladšího) člena Kohn, klávesáka Honzu Ružičku, který se "střihnul skoroduet" v  písni "Strom" s Tomášem.

Celkově vzato, album od Kohn je skvělým překvapením, které vyniká nejen po hudební stránce. Muzikanti mají jasný hudební směr a odvahu vybočit ze zaběhlých kolejí.

Pro mne je jméno muzikanta Radka Kurce asi už na věky věků spojeno s kapelou Empire, kterou kdyz kdysi slyšel, byl to jako blesk z čistého nebe. Kapela, která šla cestou dirty rock´n´rollu, byla pro mne prostě vyjímečná, i díky jeho hlasu. Dnes už je Empire minulost, ale práci Radka a jeho pro projektů mám rád stejně a sleduju jeho tvorbu. Když to jde a mám čas a jedu právě "okolo"  rád se v jeho studiu  Aquarium
 rád stavím.

Můžeme se těšit na nějaké nové CD? Stále nám fanouškům „dlužíš“ Knihu kouzel na důstojném nosiči a ne na usb disku. Na tuhle otázku se těš v každém rozhovoru, dokud nebude tahle skvělá věc na CD -)))
Ahoj, no ty jsi fakt dobrej… se z tebe picnu. Když já se nerad vracím po časové ose zpět, mimo toho kam mě vezme vždy web z NASA, kde mi odhalují jako fanouškovi vesmíru své krásné objevy.
Na čem pracuji? Myslím, že se neflákám, ale je fakt, že teď byla a ještě stále je zima a to jsem zalezlý ve studiu, kam mi neustále někdo jezdí. Snažím se splnit vše, co slíbím a jak sám o sobě vím, mívám občas stavy prokrastinace a když mi to časově přeteče, tak se ze mě stane workoholik
Ale že se blíží jaro a tak jsme začali s kapelou občas zkoušet. Teď můžu prozradit, že na repertoáru je 24 skladeb z toho je 20 vlastních a 4 covery. Jinak vlastních by mohlo být klidně 100. Za ty roky jsem natočil tolik desek je z čeho vybírat. Jsou tam skladby z desky Skyland, z desek Empire, ale i z novější tvorby, kterou jsem dělal s Friends. Teď aktuálně samozřejmě nejvíc skladeb je z poslední desky ,,Rozhovor s ďáblem¨ od nové formace Rock n Roll Clan .

Taková podpásovka – co Empire v jiném složení jako Fénix z popela asi nevstane?
Empire, už ne, občas se mi po klukách zasteskne, tak se spojíme, pokecáme, ale tohle je uzavřená dekáda, kdy jsme udělali všechno, co jsme asi udělat měli. Bylo to super, ale čas se posunul do jiného desetiletí. Nemá smysl probouzet příšery starého světa. Občas tyhle pokusy někde zahlédnu a říkám si proč….vždy je stále co vymýšet . Koukám dopředu, nechci zůstat stát. A Empire bylo jen jedno hlavní složení a i když i s členy, kteří přišli po těch nešťastných událostech (Aleš a Marcel), to hrálo bezvadně, něco tam zůstalo, co nechci vykovávat.

Proč nevystupuje projekt RK Přátelé pod hlavičkou známějšího jména Empire? Jde o zcela jiný styl muziky, nebo dohoda mezi přáteli? Nestálo by některé hitovky (Drak, Miss Erotika přearanžovat i pro RKP? Přece to byly klenoty toho dirty rock´n´rollu".
Jak řikám, Empire byl unikát v těchto vodách a nechci nic otvírat. Navíc se svojí kapelou Rock n Roll Clan mám v repertoáru na koncertech skladby ,,Na křídlech andělů a Čas.“

Co dcerka Kačka a její hudební kariéra? Posunula se někam?
Kačka letos dokončuje absolutorium na státní konzervatoři obor operní zpěv. Tak že jí čekají zkoušky, posledních 6 let uteklo jako voda. Ona dnes už soukromě vyučuje zpěv a klavír včetně nauky. A stále mi zpívá vokály ve studiu, když potřebuji zjemnit 

Tvoje studio stále maká? Koho tam teď máš? Máš na rok 24 naplánováno ve studiu nějaké takové „wau“?
Studio maká jako ďas, teď jsem dodělal poctivý metal z Chomutova, kde jsme na desce dělali už nějaký pátek a jupí, myslím, že se povedlo. Mám tušení, že to brzy vyletí ven. Doslova  a k tobě se to také dostane. Spolupracuji s našim místním divadlem, které mi sem občas přivede senzační herce, naposledy to byl Lukáš Vaculík a bylo to fakt moc fajn. Já si na wow moc nepotrpím, prostě kdo chce, může přijít na kafe, pokecat a třeba něco domluvit. Prostě netlačím to za každou cenu, mám své stálé klienty, kteří se vrací a asi mají důvod

Co upgrade studia? Dneska jde technika mílovými kroky…
O technice ve studiu se dá psát dlouho, ale asi by to nebylo moc zajímavé pro lidi, co poslouchají muziku. Ano je spousty nových technologií, které se objevují na natáčení.
Můj syn Dennis jako kytarista je při natáčení doma používá, postavil si ve svém domě takové menší studio ale technologicky je hodně daleko. Já mám radši hardware, to znamená to železo, které je v racku nastavěné na sobě do komínu. Jsem prostě už takovej, když můžu s knoflíkama kroutit rukama a navíc, je to hezká dekorace 

Sleduješ muziku okolo sebe? Nadchlo tě, popř. vyrazilo tě poslední dobou něco?
Sleduji, ale ne cíleně, snažím se vyhnout radiím, kde do mě pumpují to, co chtějí ony samy. Přiznám se, že když jedu autem, tak se buď učím něco na vlastní koncerty a nebo mám vypnuté rádio úplně, prostě klid. Poslední dobou mě baví kapela Extreme a šílenec Nuno, jak hraje zvláštním způsobem. Dále Blues Saraceno a jeho dark country (prosím nezaměňovat s country hudbou) Jsou to mistři svého oboru a tady je v rádiu neuslyšíte….Škoda.

Co projekt Radek Kurc a přátelé, chystáte nějaké koncerty popř, aktivity?
Aktivity mám se svou senzační partou Rock n Roll Clan. Jak jsem říkal, hraje tam můj syn Dennis (kytary), Jarka Doksanská na basu a Tomáš Vokurka na bicí. Tomáš je mimochodem také nejen profesorem na bicí a vyučuje, ale také dost najímaný bubeník na jazz. No prostě se nikdo z nás nenudí.

Zeptali jsme se na Kačku, co muzikantský synek Dennis? Rozvíjí talent? Ještě nemá svou skupinu, nebo držíš „opratě“ pevně v rukou?
Hahahah no se synem hrajeme společně ve dvou kapelách a už jsem mu říkal, jestli nemá potřeby jít nějak jinak, ale tvrdí, že ne. V druhé kapele hrajeme jen covery a jezdíme se tím bavit. Joe Berry Band je taková parta ostřílených matadorů co jezdí spíš jen po středočeském kraji a okolí a vymetá různé motoakce .

Jamujete spolu, Dennis, Kačka a ty?
Ne vůbec, Kačka si do studia občas jde zahrát na bubny, ona totiž ještě občas chodí na konzervatoři k prof. Pavlu Razímovi. Ale myslím, že poslední dobou nemá tolik času. My s Dennisem spíš tvoříme, protože přes léto toho nahrajeme dost po podiích.

Radku, co vzkážeš našim čtenářům a jaký klipík pustíme, kdyby to bylo na mně tak to bude Gang, kterej mě baví i po tolika letech?
Co bych vzkázal? Chtěl bych, aby lidi používali co nejvíc svůj rozum, nenechali se balamutit sliby, protože nikdo jim jejich vlastní cestu neulehčí, spoléhali se na své nejbližší, měli svá srdce otevřená a mysl čistou. Nenechali se zastrašovat a dělali v rámci možností, to co mají rádi a co je baví.
A právě tím jsme došli k textu a klipu skladby GANG ze stenojmeného CD. Tak jo GANG