Czech death fest dopsal 14. kapitolu

Již 14. ročník festivalu MetalGate Czech Death Fest je minulostí a já jsem si ho užil na plné pecky. Deathmetalový festival se konal v Autokempu Brodský u Červeného Kostelce a já na něm byl rovněž počtrnácté. Jezdím prostě každý rok od samého začátku a nemíním v tom přestat. Tenhle fest prostě patří do mého srdce a taky kalendáře akcí.

Letos můj příjezd zpozdily práce na silnici a semafory na trase, takže jsme dorazil na závěr setu THE CORONA LATERN, tahle parta vloni fest zavírala, tentokrát hrála za denního světla. Slyšel jsem příliš málo na to, abych hodnotil. To následující parta SYMBTOMY už hrnula svůj hutný death metal, který se mi hodně líbil.

Nejlepší set podle mě ve čtvrtek předvedli Chilani NUCLEAR. Ti hrají old school thrash metal a byl to pro mě návrat do dětství. Až taková to byla paráda. To následující „zadoomaní“ TRAHIR mě za srdce nevzali. To byl čas na večeři. Jenže v hospodě U Prouzů na hrázi, kterou místní znají jako U Vraha to tentokrát nešlo na svět, takže jsem se tady u jednoho smažáka a pivka dost zdržel. Neviděl jsem tedy DISFIGURED CORPSE a přišel až na Němce REVEL IN FLESH. To byl takový death black. Pro mě dobrý. Jako poslední přišli další borci ze Spolkové republiky Německo, a sice experimentátoři ATROCITY. Upřímně mě zklamali, čekal jsem přeci jenom něco jiného. Ve čtvrtek jsem to trošku přepísknul s alkoholem, ale nestalo se mi naprosto nic. Nálada byla skvělá. Všude spousta přátel, prostě pohoda. Ani nevím, jak jsem se dostal do spacáku.

Noc v autě byla naprosto v pohodě. Parkoval jsem na louce za pódiem a zákulisím, kde stály většinou karavany. Ve spoustě z nich byly celé rodiny metalistů s malými dětmi, takže na louce byl v noci klid. Žádné hovado taky nepouštělo ve čtyři hodiny ráno muziku na plné kule, jak bývá zvykem v jiných festivalových městečkách. Jen ta poloha skrčence v autě mi moc nevyhovovala. Musím zítra ležení vymyslet jinak. K ránu mě chytla křeč do stehna, a to jsem se pak nemohl ani vymotat z auta. S křečemi měli problémy i moji přátelé, takže jsme se tomu ve finále zasmáli.

Ráno jsem si došel do 20 minut pěšky vzdáleného krámu, abych pak v pohodě posnídal. Následoval přípitek s přáteli a alkoholové opojení mohlo začít nanovo. Páteční program začal v 10.30 setem kapely SEARCH AND DESTROY, která mě naprosto nadchla. Úžasná muzika s elektrickým violoncellem, které obstarávala usměvavá rudovláska. Tohle se mi fakt po všech stránkách líbilo. S. A. D. tábořili kousíček pode mnou, takže jsme si pak promluvili v kempu. A opravdu jsem je chválil za parádní muziku.

Následoval old school death thrash v podání party SCABBARD ze Spytihněvi. Tuhle bandu jsem viděl asi po 20 letech, oni kluci taky dlouho nehráli. Ale vrátili se a na Broďáku měli úspěch. Pak přišla na řadu výtečná plzeňská PANYCHIDA, jejíž výrazný pohanský metal mám prostě rád. Tohle je hodně netuctová muzika.

Dále došlo na programovou změnu. Místo v pátečním a sobotním programu si prohodil HEJTMAN s NAHUM. Pražský HEJTMAN je takovou českou odpovědí na oblíbenou ostravskou bandu MALIGNANT TUMOUR. Vcelku pohodová crust´n´roll muzika made by MOTÖRHEAD. SHAMPOON KILLER jsem poslouchal v klidu s přáteli u jejich karavanu, kde jsme se za celý víkend hodně nasmáli. Ale k tomu se ještě vrátím později. Další změnou byla US parta GORGATRON s neuvěřitelně pokérovaným pěvcem asijského vzhledu.

Show dvoučlenného projektu SPASM jsem si nemohl nechat ujít. Je to prostě grind core palba a neskutečná legrace. Tohle se prostě musí vidět. Ty hlášky „zpěváka“ Radima jsou úžasný. Pak přišli na řadu „krutopřísně“ vypadající Mexičani ROTTENESS a to byla hodně dobrá palba. Na basu v této partě hraje zpěvák GORGATRON a typicky „mexicky“ nevypadal ani blonďatý zpěvák Matthias Joyce, který se nebál skočit do publika a pořádně zapařit.

Temnou Frodysovu partičku POSTCARDS FROM ARKHAM jsem si zase poslechl z pohodlí křesílka u karavanu. A pak jsem šel zkusit další bandu. IN APHELION ze Švédska mě nadchli. Jejich black metal s výraznými melodiemi, samply a častou změnou tempa mě fakt bavil. Typický švédský blonďák Johan Bergebäck hraje na kytaru též v NECROPHOBIC, kteří celý fest v sobotu uzavírali. A tenhle sympaťák má tak velkou hubu, že o něm kamarád prohlásil: „Ten by mohl žrát jablka v celku“. Hláškama se to v kempu jen hemžilo. I po této stránce jsem si MGCDF parádně užil.

Pak už jsem se těšil na pořádající kapelu TORTHARRY, kterou sleduju už od 90. let a za tu dobu jsou z nás přátelé. THY podali výborný výkon, vůbec se s tím nemazali. Překvapilo mě minimum proslovů Dana, ale to podstatné řekl. Poděkoval za návštěvu festu a popřál všem, aby si to ještě užili.

Další banda, kterou mám rád jsou Švédové GRAVE, které jsem viděl několikrát. Když jsem je před lety viděl na Broďáku poprvé naživo, úplně mě nadchli, jak to byla kontaktní kapela, jak si užívala fanoušky a fotografy. Pak přišly personální změny a tentokrát to nějak nebylo ono. Ale hitovka „Into the Grave“ na samotném závěru nemohla chybět. Závěr patřil americkým death grinderům MISERY INDEX a pro někoho to byl vrchol pátečního večera. Pak jsem rychle zapadnul do pelechu a kupodivu jsem našel polohu, že jsem měl nohy natažené a vcelku pohodlně se vyspal. Navíc druhá noc byla teplejší a v kempu byl opět klid.

Sobotní dopolední program jsem sledoval převážně zpovzdálí. Úvodní BLOODY OBSESSION znám z jejich cédéček vydaných ještě pod magazínem Pařát. Taktéž jsem znal Slováky MINOR. Obě tyto bandy hrají hutný death metal spíš staršího ražení. Za mě dost dobrý. Hodinu po poledni jsem se těšil na volyňské BOHEMYST. A tahle parta ex-AVENGER mě nezklamala. Jejich česky zpívaný black death doom mám rád. Hrátky se slovy kluci fakt umí. Hrálo se z jejich debutové desky „Čerň a smrt“. Kapele by víc slušel večerní nebo noční čas. Ale i za světla se mi moc líbila. Další na řadu neuvěřitelně živelná jízda v podání thrash deathových NAHUM. Tohle byla nádherná apokalypsa. Energicky zahraný part.

MELANCHOLY PESSIMISM a FLESHLESS spojuje death grind a dlouhověkost. Obě party jsem viděl mockrát. Děčínští FLESHLESS navíc letos slaví 30 let na scéně, takže přehráli takový průřez tvorbou a došlo i na velmi staré kusy. Moraváci MELANCHOLY PESSIMISM hrají ještě o rok déle, ale mají za sebou taky zhruba bezmála desetiletou pauzu. Ani jedna z těchto kapel mě nezklamala. Pak přišli na řadu DARKFALL z Rakouska, kteří mě příliš neuchvátili. To následující „Frantíci“ DESTINITY mě svým melodickým death metalem zabavili podstatně víc. Jak prohlásila jedna fanynka, byl to takový death metal pro holky. Ale fakt dobrý, silně melodický.

No a šli jsme do sobotního finále. HYPNOS přehráli klasiku ze svého repertoáru. Zazněly obě „vrány“. Bílá i černá. Došlo i na novinku „Deathbirth“. Škoda jen, že kluci kufr s částí merchandise nechali ve zkušebně, takže stejnojmenné EP na místě ke koupi nebylo. Hodně jsem si užil německé FLESHCRAWL. Úžasně hutná muzika se valila z pódia od začátku do konce. Neskutečná energie. Paráda. Pak zahráli pár písniček Belgičani ABORTED a ty pořádně rozvlnili kotel. Měli asi největší „mosh pit“ z celého festivalu. Konec patřil temným NECROPHOBIC, ale to už táhla od rybníka nepříjemná zima, takže jsem ani celý set nedokoukal. Zle se tvářící corpsepaintem pomalovaná kapela mi tak zahrála při odchodu do spacáku. Třetí noc byla fakt hodně chladná.

Děkuju klukům z TORTHARRY a z agentury METALGATE za tenhle úžasný festival na krásném místě, kde si člověk užije sluníčko i koupání. Zároveň není problém schovat se do stínu anebo sednout si do trávy. K jinde neviděným zážitkům patří sledování dění na pódiu z vody nebo z mola. Zúčastnil jsem se všech 14 ročníků a příště dorazím zase! Kluci slíbili pro jubilejní 15. ročník nějaké překvapení. Ale METALLICA prý nebere telefony. Hihi, tak uvidíme.

Pro Rockpalace Honza Holý