Tenhle rock n roll je náš!

Mým dnešním hostem je dnes ex zpěvák, showman a někdejší leader kapely Benefit (a ne jen Benefit) Jirka Obst. Jirko ahoj
A hned na začátek, jak ses k muzice dostal v kolika letech jsi začínal???
Obst: S muzikou jsem začal koketovat již na základní škole v osmé třídě, když jsem poprvé viděl v kině za 5 korun českých film Help s Beatles. Nosil jsem na hlavě takovou čepičku jako měl Lennon, sáčko s velikýma stříbrnýma knoflíkama a jako samouk jsem se učil na kytaru všechny jejich písničky. A ve škole jsem se spolužákem vystupoval při výročích státu na různých akcích a zpívali jsme budovatelské písničky pod vedením našeho učitele zpěvu a oblečený jako Beatles. No hrůza. Děti, spolužáci tleskali a starší nám chtěli po vyučování dát přes hubu. A tak jsem s kamarády zkoušel hrát a zpívat i první věci od Beatles, Rolling Stones, Troggs atd.

Co jsi poslouchal jako mladý, jak se dnes říká teenager a kdo byl tvůj vzor??
Obst: No právě Stouny, Beatles, Troggs, Atomic Rooster, Slade, Queen, ale i z našich kapel Olympic, Blue Effect a hlavně mě zcela uchvátilo pražské Flamengo. Po shlédnutí jejich koncertu v Pražské Lucerně jsem se definitivně rozhodl stát se muzikantem.

Pojďme se podívat na tvou hudební kariéru. Já tě registruju od kapely Galaxie – byla to první tvoje kapela???
Obst: Ve své podstatě ano. Ještě před tím jsem již zpíval se skupinou Tremens, takový amaterský seskupení, ale ta vlastně jenom zkoušela a měli jsme jenom asi dvě vystoupení, nic moc. Potom v r. 1976 jsem přišel na inzerát do Galaxie, kde po konkurzu mě hned přijali.

Galaxie – pro mladé asi velká neznámá, můžeš nám přiblížit kapelu, styl co jste hráli, kdo v kapele byl, jaké skladby jste hráli??
Obst: Galaxie byla vynikající kapela, ve které hráli mladí kluci, kteří před tím ještě nikde nebyli. A měli velikou chuť a elán. Kytarista Tomáš Vaníček, baskytarista Pavel Socha (ten později hrál se mnou chvíli i v Benefitu), klávesy Richard Kliment, kluk který měl svoje geny až v dalekém Jemenu a bubeník Vašek Rambousek. Kluci hráli hlavně převzatý věci od Deep Purple a jiný podobný věci. Hlasově jsem jim vyhovoval a začali jsme jezdit po zábavách ve středních Čechách. Byli jsme mladí, mělo to šťávu a drive a lidem se to líbilo. Dostávali jsme nabídky nejenom na tancovačky, ale i na maturitní plesy a jiné hudební akce. A začali jsme se dostávat i na místa, kde hráli tehdejší Benefit, Orient, Markýz John a skupina Monzum, která se již tehdy sestavovala s šedesátníků a přenechávali nám svoje vystoupení, když nemohli jet hrát oni. Mám pocit, že jsme začali být pro ostatní kapely dost nebezpeční a to v tom, že nás lidi chtěli všude slyšet a vidět a je ostatní to ohrožovalo v počtu odehraných vystoupení. A tak se rozhodli, že nás nějakým způsobem nechají rozpadnout a nejlepší bylo to, že jednotliví členové Galaxie začali dostávat nabídky od významných našich kapel a byli tzv. přetáhnuti k nim, čímž se podařilo Galaxii zrušit. Konkurence tehdy opravdu zapracovala velmi dobře.

Z Galaxie ses dostal do Benefitu – jak se přihodí, že zpěvák Galaxie se najednou objeví u Benefitu?? Znal jsi kapelu než jsi do ní nastoupil??
Obst: Ono to není úplně přesné. Po Galaxii jsem ještě v r. 1978 nějakou dobu zpíval v kapele ORIENT Jindry Pavlišty. O tom se málo ví. Nicméně v pořadu Bigbít vysílaném v čs.televizi byly i moje fotografie právě z doby působení v ORIENTU. Ano, Benefit jsem znal velice dobře, byl jsem se i podívat na několika jejich zábavách, ale nikdy by mě nenapadlo v té chvíli, že bych mohl s nimi zpívat. Připadali mi naprosto úžasní, byla to ještě ta původní stará sestava s Láďou Čepelákem na kytaru později hrál např. s Janou Kratochvílovou, Honzou Kavalem na basu potom hrál dlouhou dobu s Jirkou Schelingerem, další kytara Standa Klásek, který potom hrál taky u Schelingera a později s ETC, klávesy pravé originál Hammondy Stano Popovič řečený Stalin, ten záhy emigroval do USA a žije tam šťastně dodnes a nakonec bubeník Tonda König, který v té době bubnoval na pravé bicí Ludwig. No nádhera, byli tak technicky vybaveni, že na ně v tomto ohledu žádná kapela u nás ani profesionální neměla. A hráli skvěle, hlavně věci od Uriah Heep, Deep Purple, Black Sabbath a všechno to znělo jako originál z vinylové desky. To, že jsme se znali jako muzikanti vzájemně bylo i díky muzikantským hospodám v Praze, např. U Vejvodů, kde jsme se všichni z různých bigbeatových kapel scházeli. No a když došlo jednoho dne u nich k tomu, že hledali nového zpěváka, zavolali mi a pozvali na konkurz do Modřan v Praze, kde měli zkušebnu. Zazpíval jsem něco od Uriah Heep a Deep Purple, ale měl jsem dost trému a nesedlo mi to. Alespoň tak jsem to tehdy cítil. Kluci se, se mnou rozloučili a řekli tradiční větu, kterou při takových konkurzech používalo spousta kapel: " Tak ahoj a my se ti ozveme". Potom mi volal právě bubeník König, který mi řekl, že jemu se můj zpěv moc líbil a že by mě on chtěl, ale kluci byli názoru, že kapela potřebuje zpěváka se sladčím a čistým hlasem zpívaným většinou ve výškách. Já jsem pro jejich repertoár zněl moc syrově a tvrdě. To se, ale potom ukázalo jako velká moje deviza, když po dalším čase se Benefit rozpadal úplně a právě Tonda König se rozhodl vybudovat zcela nový Benefit postavený na dvou zpěvácích kvůli většímu záběru repertoáru. Napřed oslovil Pavla Rotha a Jirku Šváňu alias Čvaňha. Na basu Socha z Galaxie a kytara Milan Soták, který již dříve s Benefitem chvíli hrál. To se neosvědčilo a po chvíli hraní v této sestavě musel oba zpěváky tzv. vyhodit a poohlédnout se po nových. Jedním z nich byl Jirka Stach přezdívaný Kanička (já mu vždy říkal Kanička a ne Tkanička, to znělo blbě) a druhým jsem byl já, když jsem nabídku Koniga s radostí přijal. A tak se začala psát nová éra Benefitu.

Pokud se nepletu, tak tvých příchodem kapela přešla na česky zpívané songy. Myslím, že hlavně texty, kterými jste opatřovali rockové hity udělaly Benefit Benefitem. Přišlo mi, že jste nezklouzávali k laciným textům ( po většinou ­))) a každá píseň měla svůj děj – kdo textoval a kdo vybíral skladby??
Obst: Většinu všech textů jsem napsal já. Bylo i pár výjimek, kdy text napsal J. Zoul nebo někdo z kluků. Ale těch bylo opravdu jen pár. Mě psát texty bavilo, vždy jsem tím chtěl něco vyjádřit, něco vzkázat. Vůbec mě nezajímalo o čem je text originální na danou hudbu, co jsme chtěli hrát. Když jsem tu písničku si několikrát pustil, tak jsem z ní již cítil nějaké téma, něco už mi ta melodie říkala. A tak jsem psal všechny texty, které se potom staly hity Benefitu. A vůbec nevadilo, že v originále zpívali úplně o něčem jiném. Oni ty texty taky měli posazený na to kde žili, v jaký společnosti, co se tam u nich kolem všechno dělo, co je zajímalo. Ale u nás v Čechách to bylo všechno jinak, hlavně v sedmdesátých a osmdesátých letech. Tady bylo nutné zpívat lidem o našich problémech, životech, radostech i starostech. A naše krásné české pohádky? Vždyť jsme jako děti na nich všichni vyrostli a bylo krásný si je i v dospívajícím věku zase připomenout a k tomu v rockové podobě, v hudbě, kterou jsme chtěli všichni poslouchat. Co se týká výběru hudby, tak jsem hodně věcí donesl do kapely já, ale i ostatní kluci. Když někdo objevil nějakou dobrou pecku vhodnou pro nás, tak jsme ji většinou udělali. Byli jsme přece jen převážně tancovačková kapela a trápit se nad vlastními skladbami nemělo smysl. Něco vlastního složil Jirka Zoul a bylo to opravdu dobrý. Ale bylo toho málo. A lidem na tancovačkách vůbec nevadilo poslouchat KISS, AC/DC, BON JOVI, Gary Moora, Alice Coopera a jiné kapely s mými českými texty. Právě naopak. V té době anglicky uměl málokdo a takhle si mohli naše texty s námi zpívat a rozuměli o čem písnička je.

Benefit, to nebyly jen hity jako Highway To Hell, Love Gun či I was Made For Loving You, ale Benefit v 80. létech byl i neuvěřitelná show. Jak reagoval tehdejší režim ??
Obst: Tehdejší režim reagoval tak, jak se na něj slušelo, tedy pokusy nás zakázat a zlikvidovat. Byli jsme pro ně něco nepředstavitelného, co se nemůže u nás v té době takto veřejně předvádět. Víš na vrcholu podporované hudby tehdejším režimem, byli uhlazení zpěváci a skupiny, které se často museli jmenovat jako doprovodná kapela někoho...nebo se přejmenovat, aby v názvu nebylo nic západního. Takže např. z Blue Effect se stal Modrý efekt, potom M.Efekt, z Markýz John byla skupina Markýzové Jana Vršeckého a tak to bylo i u jiných. Všichni vystupovali slušně, žádná rocková show. Výjimkou se stal Jirka Schelinger se svojí kapelou, kterou vedl Franta Čech, ale ten měl již tehdy tzv. dlouhé prsty jak na příslušná místa ve vedení kultury u nás tak i do televize, do rádia. Prostě měl svoje známosti na správných místech a uměl to. Z toho podobně těžil potom i Katapult, Olda Říha se toho od Čecha hodně naučil a věděl správně jak na to, aby mohli hrát to co hráli a jak to podávali. Mezi tancovačkovýma kapelama, těma nejlepšíma, nic takového nebylo. A najednou jsme do téhle stojaté a nudné hudební vody přišli my. Kapela, která dělala na jevišti velikou show, strašný kravál, malovala si obličeje, měla skvělou aparaturu a světla, pyrotechnické efekty, kouře, výbuchy. Bylo jasné, že po nás půjdou a taky to tak bylo. Ale úplně nás zakázat se jim nikdy nepodařilo. Spíše nás v mnohých věcech často dost omezovali.

Pokud se nepletu, ty jsi nastoupil do Benefitu, kdy ještě zpíval Jirka Kanička Stach – Benefit měl vždy dva zpěváky, jak jste si rozdělovali skladby???
Obst: To bylo naprosto jasný. Kanička měl vysoko položený hlas a jemnější zabarvení. Zpíval tedy takové věci, které se k němu hodily. Já jsem hlasově trochu jinde, hlas mám syrovější a tvrdší, tak jsem hned na začátku schytal Kissáky, AC/DC , Alice Coopera a podobný věci. Hodně věcí jsme dávali i do dvojhlasů a musím uznat, že to moc dobře znělo. Tehdy na tom, jak zpěváci zpívají ještě hodně záleželo.

V roce 81 jsem vás viděl s Kaničkou, ale v roce 82 jste do Svijanského Újezda přijeli už se Zeppelínem. Jak těžké bylo krotit „Zeppelínovský" živel??? Rád a zdárně dost provokoval ­ ))
Obst: No to je otázka na dlouhý povídání, možná bychom se mohli k tomu sejít někdy oba, abychom na tu dobu zavzpomínali. Ale krátce, Zeppelin byl rockový živel se vším všudy. Jeho život se vyznačoval tím, že jel tzv. na plný plyn. A to ve všem. Na jevišti skvělý zpěvák, vynikající šoumen velice pohybově nadaný, perfektní na tu dobu i svým vzhledem. Hrál i v jiných kapelách (Vitacit, Merlin) a jeho život neznal klidu. Byl na vrcholu svoji popularity a jak to známe i z jiných případů, začal to všechno řešit po vzoru velikých světových rockových hvězd a to drogami. A tudíž zákonitě musely nastat problémy i u nás v kapele, protože některé jeho excesy se nedali sloučit s našim hraním. A tak jsme se s ním museli rozloučit. Ale když byl v pohodě, byl to jeden ze dvou nejlepších pěveckých parťáků se mnou na jevišti. Druhým nezapomenutelným byl Láďa Gumáček Koudelka.

Ty jsi pak z Benefitu odešel – co jsi dělal? Pokračoval jsi v muzice, sledoval jsi dění okolo Benefitu??
Obst: Po odchodu z Benefitu někdy v roce 1987 jsem se již hudbě jako zpěvák nevěnoval, i když jsem měl několik dobrých nabídek. Začal jsem se věnovat hudbě jinak a to tím, že jsem spolupracoval na vytváření hudby k divadelním představením např. pro Jiřího Menzela, Juraje Herze, Alici Nellis, pracuji pro divadlo Karla Heřmánka, pracoval jsem pro televizi NOVA a pražská rádia i celoplošné v té době populární Rádio Nová Alfa. Napsal jsem i několik textů např. pro Petru Janů pro její Vánoční písničky a i pro jiné interprety. Psal jsem i pro jednoho velice známeho rappera texty, ale pod pseudonymem. To mělo svůj důvod. Občas jsem byl ve styku alespoň telefonem s bubeníkem a kapelníkem Benefitu Milanem Viplerem a tak jsem o dění v kapele nějaké informace určitě měl.

Po letech přišel tvůj návrat a opět ve Svijanském Újezdě. Tehdy jsme spolu dělali rozhovor pro Heavy World. Jaké to bylo po tolika letech, s několika křížky navíc se navrátit na podium a vidět tam nejen Milana Viplera, ale i Evžena, Milana Sotáka.....přemlouvali tě dlouho??
Obst: No to bylo samozřejmě úžasný a nikdo mě nemusel dlouho přemlouvat. Já jsem měl pouze podmínku na personálním obsazení tohoto Benefitu, trval jsem bezpodmínečně na tom, že tam musí hrát jak Soták tak Vipler. Evžen Hoffmann a Zeppelin souhlasili také a jediný kdo tehdy již do toho jít nechtěl byl Jirka Zoul. Místo něj jsme tedy obsadili druhou kytaru Pavlem Procházkou. Být opět s těmito rockovými bardy společně na jevišti byl pro mne krásný a nezapomenutelný zážitek. A doufám, že pro lidi, kteří na nás přišli také.

Předpokládám, že texty ti z hlavy nevypadly, myslím, že jsi autor většiny z nich, musel jsi si je v hlavě oprášit a vůbec. Texty – co tě inspirovalo při psaní textů???
Obst: Texty jsem si opravdu jenom lehce oprášil, na zkouškách jsem chvíli i něco zpíval tak říkajíc z listu, ale brzy se to do hlavy vrátilo zpět. Jak jsi asi viděl, já ani Zeppelin jsme nic z papíru nezpívali, všechno opět zpaměti jako dříve. A inspirace? Všechno kolem nás, kolem našeho života, všechno co vidíš svýma očima, co cítíš. O tom všem se dá hodně psát. To mi věř.

Benefit a show. Vzpomínám na dobu, kdy jste vystupovali nalíčení jako KISS, na svou dobu jste měli pyrotechniku, mlhu..... kde vznikla tahle myšlenka? Pokud vím, byl jsi aktivni u divadla, přinesl sis některé vize do kapely? Vememe tvou éru Benefitu – jakou skladbu jsi zpíval nejraději??
Obst: No samozřejmě po shlédnutí fotografií a v mém případě unikátního videa koncertu KISS z roku 1976, které jsem měl možnost vidět na jednom z prvních videorecorderů ještě formátu Beta u jednoho kamaráda, kterému to společně z gramofonovými deskami posílal jeho táta, co pracoval v zahraničí v diplomatických službách, takže nebyl problém tyto věci dovést k nám do tehdejší ČSSR. Líčidla jsme si pořizovali v prodejně divadelních líčidel v Praze a protože to byla originální divadelní líčidla měla i výbornou kvalitu. Někdy takovou, že dalo dost práce je z obličeje odstranit. Na druhou část otázky se mi odpovídá velice těžko. Já jsem měl rád a zpíval jsem rád v podstatě všechno co jsme hráli, už jen proto, že jsem si to vybral abych to zpíval. Opravdu nemohu říci pouze o jedné skladbě, že bych ji zpíval nejraději. Bylo jich mnoho a jejich výčet by zabral v tomto rozhovoru asi mnoho místa. Snad jedna z nejlepších a to i myslím textem, byla "Pod šibenicí" od Garyho Moora. Tu jsem zpíval moc rád.

Skladby jako Dracula, Lakomec... kdy jsi běhal po jevišti v latexových maskách byly docela náročné ne???
Obst: Jo to byly. V takových maskách špatně vidíš a taky se hůře dýchá. Například u Lakomce jsem si musel ještě dodatečně zvětšit otvor pro ústa, abych mohl v masce i něco zazpívat. Bylo v tom děsný vedro od reflektorů na jevišti a když jsem si ji po Lakomcovi sundal, byl jsem úplně mokrej. Taky mi potem hodně při běhání klouzala po hlavě, tak jsem si na ni nechal ušít dovnitř speciální úchyty za uši a na krk, aby se nehýbala a lépe mi seděla.

Po posledním odchodu z Benefitu – právě po reunionu – pověsil jsi muziku na pomyslný hřebík, nebo jsi byl ještě nějak aktivně činný??
Obst: Myslím, že jsem na tuto otázku již částečně odpověděl. Moje hudební a spíše tvůrčí a zvukařské aktivity byly a jsou v podstatě stejné, jako po odchodu v roce 1987.

Co dělá Jirka Obst v součastnosti?? Co posloucháš, změnil se tvůj vzor, co čteš???
Obst: Tak platí to, co v předešlé otázce, stále dělám pro přední divadelní režiséry hudbu a zvukovou režii. Neznamená to, že bych byl hudebním skladatelem, to ne, jde o celkový zvukový a hudební design k jednotlivým představením. Stále mám nějakou práci v televizi a rádiu, vyrábím zvukové reklamy pro firmy, které si zadávají do rádia a televize a tak nějak vše, co s tím souvisí. Vzory v hudbě mám stále stejné. Lidi, co svůj život hudbě zasvětili a co ve své branži něco dokázali a nikdy to nevzdali. A co čtu? Hodně hltám všemožný informace na internetu, ale nyní jsem dostal k vánocům od své dcery nádhernou knihu Keith RICHARDS ­ Život rockera. Tak na tu se opravdu moc těším, až se do ni zcela ponořím.

Jak to s tebou po hudební stránce vypadá nyní? Plánuješ něco na rok 2015 co se dá prozradit???
Obst: Nerad bych to zakřikl a pro to nechci o tom moc mluvit, ale mám povoleno od ostatních členů kapely říci, že bych měl vystoupit v tomto roce na několika výročních koncertech kapely v rámci oslav 45 let od založení Benefitu. Pokud se tak stane, tak to bude pro mne určitě největší hudební událost roku. :)

Jak se díváš na projekt Rockpaláce mapovat starou éru bigbítu a trošku jí otevřit nové generaci, aby viděla, jak se hrálo za Bolševika??
Obst: To je samozřejmě vynikající projekt. Už jenom pro to, že je potřeba ukázat jak se tehdy hrálo, co s tím všechno souviselo a jaká byla vlastně doba, kdy jsme to všechno prožívali. Víš, v jedné diskuzi na stránkách YouTube kde jsou právě k poslechu staré nahrávky skupin jako Benefit, Odyssea, Markýz John, Turbo a další si posteskla jedna mladá dívka slovy: "Musela to tehdy být krásná doba. Lituji, že jsem to nemohla nikdy zažít a již ani nezažiju. To co o tom slyším a vidím na dobových videjích, dnes již nikdo nedokáže udělat." Proto fandím každému projektu, který současnou generaci seznamuje z historií nejenom koncertních, ale i nezapomenutelných tancovačkových kapel. V muzikantské hantýrce se říkalo těm kapelám a umělcům co stále vystupovali v televizi, hráli je denně v rádiu a vydávali desky, že hrajou v první lize. My tancovačkové kapely jsme byly tzv. druhá liga. A řeknu ti, že mnohé kapely a zpěváci z druhý ligy by na fleku převálcovali tehdejší umělce první ligy.

Co vzkážeš čtenářům, kteří budou číst náš rozhovor?
Obst: Děkuji všem, co čtou tyhle rozhovory a zajímají se o lidi, kteří kdysi nebo i současně vytvářejí v naší zemi hudbu, kterou všichni máme tak rádi. Všem, co poslouchají dobrou muziku, která jim má stále co říci. Děkuji těm, co nezapomněli na skvělé kapely minulého století a těm, co všemožně podporují i kapely současné a to tím, že na jejich vystoupení přijdou a dají jim najevo svoji radost z toho co hrají. Vzkázal bych to slovy jedné legendární písničky Benefitu:

"Tenhle rock and roll je náš, tak si ho s námi zpívej. Tenhle rock and roll je náš, do tance honem se dej!!"