Chlad - Morana 2023

  • Číst 6840 krát

Nádherná, mrazivá atmosféra, těžký, podladěný zvuk, smutek, zmar a smrt... To jsou atributy, které cítím z prvního dlouhohrajícího alba tříčlenné severomoravské party CHLAD. Představte si, že se na křižovatce srazí Black Sabbath, Candlemass a raná tvorba Cathedral nebo Paradise Lost. A do toho všeho určitou měrou, co se stylu zpěvu a kvalitou textů týče, i moje milované XIII. století. Zapomeňte na doomové záležitosti právě z této oblasti, jako Hypnotic Scenery nebo Love History, zapomeňte na zpěvačky. Tohle je old school doom až na kost a ještě vám stihne odebrat z té kosti i dřeň. Ač sám primárně vůbec doomař nejsem, najdou se prostě výjimky, potvrzující pravidlo. A CHLAD je jedna z nich. Od první skladby (asi "nejrychlejší" Marnost a zmar) až do poslední (Morana) vás čeká procházka tunelem, na jehož konci možná světlo je, možná není, každopádně se rozhodně nebudete nudit. Kapela si s vámi hraje nepopsatelným způsobem, a to takovým, že ona je ta největší kočka na světě a vy jen bezvýznamná myš, která prostě nemá kam utéct... Hrne do vás ten doom metal silou buldozeru a ještě vám brnká na nervy. Nebudu popisovat jednotlivé skladby, to se prostě musí slyšet. Ale u jedné udělám výjimku, a tou je závěrečná, titulní Morana. Tady si s námi totiž chlapi opravdu pohrají. Malinko mi to evokuje milostnou předehru - šolíchání strun, vybrnkávání, okamžiky napětí... A pak se do toho kytara s basou opřou tak, že to už jsou tři buldozery za sebou. Pak zase šolíchání, a tak se to střídá až do ztracena... A konec alba. Sedím s otevřenou hubou a normálně se snad i těším na smrt... No, to snad úplně ne, ale že je to jedna z nejemotivnějších nahrávek, co u nás kdy vyšly, o tom žádná. Nemám, co víc bych k tomu dodal...

Tomáš

CHLAD - Morana (2023, Pařát???)

Sestava:
Milan Marek - bicí, zpěv
Petr Švrček - basa
Jiří "George" Hrabec - kytara

Skladby:
1. Marnost a zmar
2. Hasnoucí slunce
3. Pohřební pochod poražených
4. Pád trůnu
5. Rozhovory s E.A.P.
6. Morana