D. N. A. a jejich Cirkus válka

  • Číst 2856 krát

DNA je nemoc králů pramenící z blahobytu. To ale není případ jedné vlasaté partičky metalistů z Prahy, která v září 2018 vydala šestou desku „Cirkus válka“. Ta si říká D. N. A. Tahle zkratka se používá v oboru, který se zabývá zjišťování genetického původu předků.

Někdy předloni jsem psal o starší tvorbě D. N. A., takže mám trošku možnost srovnání. Netvrdím ale, že jsem bůhvíjakým znalcem této kapely.

V současné době hraje v pozměněné sestavě. Nováčkem je zpěvák Vito a kytarista Jiří Karpjuk. Další členové D. N. A. jsou Roman Tůma – bicí, Kamil Nehilč – basa, klávesy, Jiří Špalek a Jiří Karpjuk – kytary. Některá jména možná znáte z jiných projektů. Je jasné, že nejde o žádné zelenáče.

Menu Cirkusu válka má 13 položek. Pojďme se jim podívat na zoubek. Račte vstoupit do šapitó. Hlavní změnu cítím ve zpěvu. Vito zpívá víceméně dost silově, umí se do toho opřít, přitom zvládne i melodické polohy. Jen to není zrovna typický heavy hlas.

Líbí se mi píseň „Slzy“ s pěkným kytarovým sólem. Následující „Křídla andělů“ jsou takovým válečným pochodem. Prostě marš, při kterém dojde i na docela brutální zpěv. A text je silně protiválečný. Nechybí ani balada. „Jinej kabát“ není tuctovej cajdák. Zajímavá skladba.

Moc mi nesedí píseň „Carpe diem“. Tam mým uším něco prostě neladí. Možná moc not, či příliš divoké aranže. No nic, nezbývá než „Užívat si dne“. Kvůli tomu se přece na D. N. A. nebudu mračit. Těžce sekanými riffy připomíná v písni „Chceme tu bejt“ až thrashmetalové bohy. Ale sekaný je to tak zvláštně, že mě to za chvíli připadá furt stejný. „Světská láska“ je duetem Vita a Pavly Forest, známé z RockOpery Praha, kde působí jako zpěvačka a libretistka. Je slyšet i v dalších písních, ale tady dostala asi největší prostor.

Líbí se mi píseň „Něco se chystá“ s výrazným klávesovým motivem v úvodu. Není to žádná klávesová hymna typu Europe, ale je to stejně pěkná heavy jízda. Tady Vito nezpívá tak silově a tahle poloha jeho hlasu se mi líbí prostě víc. A civilně zpívá i v posledních dvou skladbách „Všechno co mám rád“ a „Tak to řekni“. Druhá jmenovaná skladba je protkaná parádním kytarovým sólem. Je to balada ale zároveň pěkný heavík.

Kapele to šlape. Rytmika zní skoro jako stroj. Zvuk této desky je na ní hodně postavený. A bicák s basákem jsou docela borci. Ale stranou nestojí ani kytaráci, to jsou taky šikovný strunobijci. Jsem zvědav, kam se bude tvorba D. N. A posouvat v budoucnu.

Pro Rockpalace Honza Holý