GALLILEO - Svatý grál (2014)

  • Číst 1644 krát

Kapela Gallileo ze západočeských Blovic přichází se svým Svatým grálem. Znám její starší alba Jízda a Zůstat stát (obě najdete na www.rockpalace.cz). V loňském roce k mikrofonu nastoupil nový pěvec Jan Tejkal a letos do party přibyly klávesy, které obsluhuje Michal Filina. Kapelu dále tvoří zakládající členové, kytarista Josef Šula a bicák Josef Pazdera, v roce 2010 se k nim připojil basák Jiří Čížek a vloni vedle zpěváka i druhý kytarista Michal Šamšula.
V případě Svatého grálu se jedná o porci soft rocku se svými klady i zápory. Místy mi to připomíná jednu nejmenovanou moravskou kapelu pojmenovanou podle tropického motýla.

Ale to snad není na škodu. Gallileo působí sehraným dojmem, melodie mu není cizí. Jen ty texty jsou takový sladší. Rýmy typu: „Tak si lásko pamatuj, že víra nedá světlo. Někdy i cesty do nebe musí vést přes peklo", jsou poněkud archaické. Nechybí ani srdceryvné balady Černý páv a Sama v sobě se ztrácíš. Všechny chmury ale zahání svižná skladba Popojedem, která je pěkný kvapík. Jen škoda toho vulgarismu v refrénu. Kvapík potom zase střídá další doják Když muži pláčou. Ani Bezesná noc mě moc nebaví. Říkanka v textu dost drhne. Pojďme dál, Anděl coby devátý kus v pořadí je další „pomaláč". Chápu, na holčičky tohle musí zabírat. Na mě moc ne. Desítka Snad pochopíš je pro změnu rychlejší a pro mé ucho líbivější. A houpačka pokračuje, další song je zase ploužák. Poslední píseň je sice na rozloučenou, ale disk končí až bonusem Na věčný časy.

(Jan Holý)

CD KE STAŽENÍ ZDE