Headfire CD: Těžkej flám 2019
- Číst 7695 krát
Kapela postavená kolem kytaristy a zpěváka Luboše Kozdery nahrála „kulometnou desku“ Těžkej flám. Je na ní jedenáct metalových kousků a já tu slyším hlavně starou heavy/ thrash/ speed školu. Muzikanti už mají pár let na pódiích za sebou a je to slyšet. Svého času to potvrdili i účastí na MOR. Tím myslím na pódiu. Nejen pod ním.
Opět se mi ale při poslechu vybaví nějaké protiklady, takže si musíte vybrat sami, jestli u vás převáží plusy nebo mínusy.
Začnu asi tou největší pochvalou.
Dát do kupy takhle hrající desku ve třech lidech, to tedy klobouk dolů. Je to celkem smaženice.
Nahrávka, co se týče řemeslného zpracování, opravdu bezproblémová.
Další plus jsou muzikanti samotní. Ta kapela šlape jak hodinky a kulomet od dvou kopáků valí, co se dá. Řekl bych že i jistá pravidla, co se týče hranic oblíbené nebo zvolené škatulky, se dodržují celkem přísně.
No, a teď si musíte vybrat. Buď to právě proto bude pro vás zásah do černého nebo vás to taky může začít nudit.
Přiznám se, že já mám blíž k tomu druhému. Několik skladeb je snad v úplně stejném tempu a ani při opakovaném poslechu jsem nevěděl, která to právě hraje. Zpěv je také skoro všude na jedno brdo. Jinak je to několikrát samé peklo, čert apod. I když je to třeba o motorce. Zpěvákovi to sice jde asi dobře z pusy při hraní a obdivuji každého kytaristu, který ještě při hraní umí zpívat a tady je zpěv z těch silovějších a náročnějších, ale na mě jsou texty už trochu moc kýč. Čerti potřebují jinou atmosféru. Tu umí třeba Snowy Shaw. Já mám prostě na prvním místě texty. Tady je to naopak a místy se upřednostňuje forma a několikeré opakování jedné věty nebo části textu. Není to ale průšvih a chápu to. Na dav to většinou působí dobře a ne vždy se dá vymyslet báseň roku.
Já jsem teď opět, a po kolikáté už, s názorem na desku někde uprostřed. Z určitých úhlů pohledu není albu co vytknout, ale na druhé straně mě to z gauče nezvedne. Určitě to bude pro spoustu lidí super deska a bude jen dobře, když jich na kapelu bude chodit co nejvíc. Takže jako vždy. Nakonec si musíte vybrat sami. Co na desce najdete jsem vám snad trochu přiblížil. Něco mezi Izzim a Destruction a máte to.
Mějte se.
Pro Rockpalace
Petr Kohoutek