E - Live

  • Číst 6232 krát

Znáte kapelu E? "Jasně! Kdo by neznal, blbče", slyším z úst mladší generace posluchačů... Já ale nemyslím punk rockovou hurá partu z Plzně E!E!, pořvávající celou svou kariéru infantilní texty o humusácích a podobných zábavových kravinách. Mám na mysli brněnskou, avantgardně industriální úderku, kolem muzikantů ze známější, undergroundové party Dunaj, která po revoluci vydala dvě alba a u toho prvního se dnes zastavíme.

Chlapi z Dunaje byli vždy maximálně umělecky činní, neskutečně tvární a v neposlední řadě především odvážní pouštět se do neprobádaných vod různých undergroundových projektů. V projektu E se spojily síly multiinstrumentalisty, špičkového kytaristy a vynikajícího hráče na basovou kytaru, Vladimíra Václavka a jeho parťáka v téměř každém bočním projektu mimo domovský Dunaj, Josefa Ostřanského. V E se spojili tito dva, kolem persony výtvarníka a básníka Vladimíra Kokolii, který se postavil k mikrofonu a využil své básně k tomuto industriálnímu šílenství.

Hudba tohoto projektu není rozhodně pro každého a mnozí si budou zřejmě klepat na čelo, ale chyba! K této desce a vůbec tvorbě E, je třeba se prokousat, i když to není vůbec jednoduché a občas by se chtělo otevřít okno a skočit. Tuto desku buď milujete, nebo nenávidíte, neexistuje nic mezi, ovšem pokud jí přijdete na chuť, čeká vás dávka neskutečného nářezu, nevídané tvrdosti a psychotických textů hodných pacienta psychiatrické léčebny, toliko všech atributů, které chybí mnohým dnešním kapelám, rádoby nejtvrdších odnoží metalu a hard core.

Ano, toto je totiž hard core až na půdu, ať už zvukově, kdy se snoubí nezefektovaná kytara se skvěle dunící basou, jednoduchým tlukoucím motivem bicích respektive jenom kopáku a šíleným zpěvem, opatřeným většinou jednoduchým textem zaobaleným v jedné, všeříkající větě, viz. hned první šleha, "Ať jsi nebo nejsi mluvím s tebou", kdy po tichém, pomalém nástupu, připomínajícímu ladění kapely před koncertem, vypálí toto trio takovou vánici, že vám ustřelí hlavu. Hypnotický, dokola se opakující motiv a exhibice na kytary, podtrhuje Kokolia svou mantrou, hodnou schizofrenika ve svěrací kazajce. Výborný otvírák! Druhá věc "U váhy" nám dá lehce oddychnout, i když, jak se to vezme? Po chvilce máme opět co dělat s nátěrem nevídaným a atmosféra by se dala krájet. Třetí věc "Marnost", asi nejvíce připomíná tvorbu výše zmiňovaných Dunaj a je třeba nastražit uši a vyslechnout Kokoliovo poselství marnosti a zmaru. Další výplach hlavy se jmenuje "Cizí vize a Žnec kosí" a jde spíše než o skladby jako takové, o určité adorace psychotických stavů a myšlenek depresivního jedince. Druhá strana desky začne naprostým koncertem pro muzikantovy uši, v podobě skvělé basové linky, jednoduché kytary a bicích, to vše servírované v nepochopitelných protirytmech a nevídaných postupech (Prior). Navazuje spíše řečnická věc UÁN, plná zvuků a šílených momentů, zakončená opět brilantním basovým motivem Vladimíra Václavka. Pokračujeme do "Uvnitř žárovky", která nám dává opět vědět, odkud že vítr vane. Stopa Dunaje je zde zřejmá, jakožto i v další věci bez bicích... "Nevzpomenu". Pomalu se chýlíme ke konci, kde nám Kokolia vypráví své vize, podpořené jen kytarou a basou ("A on zde je a krmí mě" a "Jeď") a to je snad jediná škoda. Tento materiál totiž vzniknul jako "živák" a nedal bych moc za to, že část písní, krom textů, vznikala až na pódiu. Divím se vydavateli a samotné kapele, že si nezaplatili nějakého schopného producenta, který by z tohoto jinak skvělého materiálu dokázal vykřesat víc, zasloužil by si to.

V každém případě se jedná o výjimečnou a zajímavou desku, která by rozhodně neměla zapadnout a která je plná bravurních výkonů zúčastněných (speciálně baskytaristé si musí šmakovat, ostatně jako u všeho, čeho je Václavek přítomen).

E
Vladimír Kokolia-vocal / lyrics
Josef Ostřanský-guitar, hi-hat / music
Vladimír Václavek-bass guitar, accoustic guitar, snare & big drum / music

V roce 1990 vydal Globus inc.

Pro Rockpalace napsal - Ivo Plaček