rockpalace titulka 2018

ORIENT - Meč a kříž

Meč a kříž se klaní heavy metalu

Po 13 letech od vydání se vracím k nahrávce skupiny Orient nazvané Meč a kříž. Ano, je to ta kapela, která letos slaví neuvěřitelných 50 lež vystupování. Smekám pomyslný klobouk a hluboce se klaním před dlouhověkostí této party. Byť to není tak úplně pravda. Služebně nejstarším členem je legendární basista a zpěvák Jindřich Pavlišta, ten ale do Orientu nastoupil podle dostupných informací až v roce 1970! Ale 45 let je úctyhodný číslo v životě muzikanta! Jindro, smekám podruhé!

Na tak dlouhou dobu, co je Orient na scéně, kapela vydala pouze několik málo nahrávek. Vyšly pouze dva disky jejich Vzpomínek. To jsou disky, které mapují hlavně staré fláky skupiny. Novodobá tvorba je pak zachycena na dalších třech discích. Prvním z nich je nahrávka Meč a kříž, která je předmětem této recenze. Nahráli ji Jindřich Pavlišta – basa, zpěv; Michael Durčo – kytara, zpěv; Jiří Faber - bicí, Rudy Finta – zpěv.

Poctivá porce zemitého heavy metalu, která může sloužit jako učebnice tohoto stylu pro mladší muzikanty, má snad jedinou chybičku a tou je pouze jednadvacetiminutová stopáž nahrávky. Pět písniček je opravdu málo. Škoda!

Disk začíná intrem a titulní písní Meč a kříž. Následuje šlapavý Smích na rtech a parádní hitovka Generace decibelů. Ano, to jsme my, generace decibelů. My, nahluchlý rockeři, dobře víme, o čem kapela zpívá. Po rychlém Rokecu zbývá už jen závěrečná opravdu heavymetalová jízda Kolben. Ta je plná opravdu těžkých riffů. Taky si někdy připadám, že jsem Kolben nádeník. Škoda, že deska neobsahuje víc písní. Jak rychle se rozjede, tak rychle končí. Šlapavé muziky s poctivým základem není nikdy dost.

Jan Holý