MILOSLAV ORCÍGR - Abtsina (2016)

  • Číst 1464 krát

Klávesový mág Míla Orcígr a jeho Abstina

Někdejší klávesák kapel TURBO, SIFON, GEPARD, SAPON..., abych vyjmenoval alespoň ty nejznámější, vydává celkem čtvrtou sólovou desku. Po Toccatě, Invenci a Emerse přichází na řadu Abstina. Jeho sólovou diskografii údajně uzavře plánovaná „bestofka", která vyjde koncem léta nebo na podzim letošního roku.

Pro účely nahrání alba se obklopil skvělými muzikanty. Více o sestavě se dočtete v rozhovoru s Miloslavem Orcígrem na našem webu.

Muzice pochopitelně kralují silné klávesové nástroje. Míla se opravdu vyřádil. Nálada jednotlivých skladeb se dost liší. Úvod obstará netradičně dlouhá pětiminutová introdukce, pak následuje zpívané „Proroctví" v podání Radka Zíky. „Párplovské" hammondy se dostávají ke slovu v dalším songu, který má i slova. „Až se rozední" mi svojí barevnou náladou připomíná legendární kapelu Asia. Ta v našich končinách moc fandů mít nebude, ale kdo ji zná, tak ví, že kapela hodně pracovala s rozsáhlými klávesovými plochami a kytarovou ekvilibristikou. Úlohu českého Malmsteena, tedy kytarového mága, přijal v Orcígrově případě Miroslav Jabko Hanuš. Hlavní roli ale mají klapky kláves.

V „Toccatině" se klávesy přemění na varhany. Skladba tím dostává až duchovní nádech z dob dávno minulých.

„Toccata" je šíleným snem andělského pianisty. Neuvěřitelně nervní záležitost, ve které excelují prsty Mily Orcígra. Nečekaně svižně zní další song „Spálené království". „Navždy ztracená" patří Jabkovi a Mílovi. Kytary a proměnlivost této instrumentálky mi připomněla sólovou tvorbu výtečného Marty Friedmana (ex-Megadeth), kterou mám moc rád. Totéž platí i o velice barvité titulní „Abstině", kde znovu zazní hammondy.

Už podle názvu tuším, že „Tažní ptáci" budou mít slova. A můj instinkt nezklamal. Je to místy relativně tvrdá záležitost se zajímavým textem. Vydejme se do světa zámeckých komnat. Přesně z těchto míst „vypadla" Coda, která se z úvodního spinetového sóla promění v atmosférickou kompozici.

Poslední tři skladby jsou uvedeny jako bonus. Nevím proč. Předchozí sólovou tvorbu Míly Orcígra bohužel neznám, takže nemohu posoudit, jestli se jedná o znovu nahrané kompozice. Do celkového konceptu alba „Abstina" se totiž naprosto v pohodě zapadají, i když je znát, že jsou o poznání jinde.

Cítím z nich hlas z vesmíru, nebo zvuky pod vodou, dovedu si je představit jako filmovou nebo čistě relaxační hudbu. Možností je více.

Shrnuto a podtrženo. „Abstina" je albem výborných muzikantů, plná nádherných sólových melodií s vyváženým podílem hudby i slova.

Jan Holý