DISKANT - DISKANT I

Ohlédnutí za tvorbou legendárního Diskantu

Mám před sebou další těžký úkol. Napsat recenzi na písničky, které jsou staré zhruba 30 let totiž není žádná sranda. Skupina Diskant působila v okolí Mnichova Hradiště již od roku 1977. Vždy se hlásila k typickému českému bigbítu. Koncem osmdesátých let přidala před svůj název předponu „Agro". Porevolučním následníkem „Agrodiskantu" byla kapela Dixon. V roce 1999 vyšel skupině výběr skladeb za prvních 20 let pod názvem Diskant – I. Později vyšly minimálně další dva díly. Předmětem této recenze bude ale jen díl první.

Všechny skladby Diskantu se vyznačují citem pro melodii a dostatečně výrazným zpěvem. Kytary jsou podbarvené klapkami kláves. Klávesové nástroje se do popředí moc dostávají. Přitom i tak dokáží zahrát. Kolekce začíná hitem „Nudi pláž", který si pamatuji i z dřívějška. Hitové ambice měla i dvojka „Já taky svou hlavu mám" s výrazným klávesovým motivem. Jako z jiného světa zní díky keyboardům skladba „Jízda deštivou nocí" s lehce nudně se opakujícím kytarovým riffem v úvodu.

Silnou stránkou kapely Diskant byly balady. První z nich přichází na čtvrté pozici a jmenuje se „Letní rána". Text nás přenáší do léta a taky do dob, kdy jsme byli mladší, kdy rána byla opravdu krásnější. Taky rád vzpomínám na návraty z nočních tahů, kdy jsme jako parta snídali kradené rohlíky a mlíko u kašny na náměstí. Jó, to byly časy. A přesně tuhle dobu mi Diskant krásně připomíná.

Klasický rock and roll následuje hned vzápětí. Pardon, je to „Rock a Láďa". Úplně vidím trsající páry pod pódiem. Klasika z největších. „Stejně dál čekám" a „Minisukně" bodovaly před lety na zábavách Diskantu. A myslím, že by fungovaly i v současné době. Prostě jde o kompozice, které se člověku dostanou pod kůži. Diskant mi totiž místy připomíná taky oblíbenou kapelu Odyssea. A určitě se nejedná o kopírku, jen o podobný styl skládaní.

A k zábavám patří ploužáky. Skvěle vygradovaná „Julie" zpestřená sólem na saxofon mě znovu vrací do mládí. Je to milá vzpomínka. Další pecka „Na Perlovce" zase připomíná legendární pražskou ulici prodejné lásky. Zde výrazné klávesy napodobují i panovu flétnu. Nebo se jedná opravdu o tento dechový nástroj? Netuším, v bookletu jsem ho nenašel. Asi jde o klávesy.

Úderná „Black and white" se pěkně rozjela hned od začátku. Zpívá se v ní: „Černá a bílá se pěkně střídá" a to je přesně ono. Předposlední písní kolekce je „Zlatý déšť", je další ploužáček, jaký ke každé rockové tancovačce prostě patří.

Protože jsem zábavami doslova odkojenej, tak prostě mám pro tyhle písně pochopení. Úplný závěr patří živé ukázce jménem „Zrcadlo". Zde opět dominují klávesy. Uslyšíme ještě někdy skladby

Diskantu naživo? Já bych to uvítal.

Jan Holý

CD KE STAŽENÍ ZDE

Více z této kategorie: « DOTEKY - demo IRAS - Pokaždé jinak »