Odraedir - Vengeance

  • Číst 6496 krát

Hned na úvodu na Vás první skladba „The Other side“ dýchne po krátkém prologu správnou barbarskou atmosféru, že hned máte chuť si poručit roh plný medoviny, hodit na záda beraní kůži a na hlavu přilbu s rohy.
Druhá skladba „The inception“ , která začíná velmi rytmicky ve svižném tempu, doplněná o podmanivý kytarový riff s flétnou a dudy v pozadí si říká o pořádný bordel pod stage.
„Back to the Void“, moje nejoblíbenejší, hned z kraje pořádné dvojkopáky, dudy, kytara a pořádný growling. Chtě nechtě si musíte poklepávat nohou do rytmu. Ve tři čtvrtě písničky, pak máme možnost slyšet pořádné bečení dud, které padne do písničky jak prdel na hrnec.
Čtvrtou skladbou je „Deep Sea Slumber“, kde můžeme slyšet, jak bubeník řádí a zpěvák dává jasně najevo, že jeho hlas je hlasem barbara. Orchestrální prvky v pozadí skladby pak vysílají signál, že si na masteringu někdo skutečně vyhrál. Precizní práci dudů ani není třeba zmiňovat, jak kdybych slyšel Nightwish. Pokud chcete pozlobit sousedy, dobrá volba.
V podobném duchu se nese skladba „Driven by Lust“, zde musím vyzdvihnout houslové party v pozadí, které tam sedí, jako kdyby tam byly od jakživa a chytlavý kytarový riff, který nás provází celou písničkou a broukáte si ho celý den. Hutné atmosféře pak přitápí pod kotel tempo bubnů a posouvají tak písničku někam až do Valhally.

Následuje „Hands of Justice“ na úvodu písničky, kterým Vás provází hutné chory, dudy a housle máte prostě pocit, že stojíte před nějakým chrámem. Po chvíli Vás pak z omylu vyvede zpěvák a bicíy a my se z chrámu přesouváme rovnou na bojiště, kde létají hlavy. Oceňuji zpěvákovo povedené GROWL, což se na tuzemské scéně zřídkakdy vidí a dodává celému albu veliký potenciál. Zbytkem písničku pak prosvištíme na vlnách bubnů a zpěvákova hlasu.
Sedmičkou je pak „Shackles“, trošku zvolníme a upustíme páru. I barbaři si zaslouží odpočinek. Ne však docela. Energická písnička, s kolíbavou intonací hlasu Vás nutí poťukávat nohou do rytmu. Kytarový riff sleduje intonaci hlasu a ruku v ruce a dohromady tvoří velice zajímavý a libozvučný počin.
„Nikdy se nevzdávej“ je pak další v pořadí, houslové party, kopáky jsou v takové shodě, že prostě máte nutkání bojovat až do konce ač není s čím. Na zpěvákovo hlasu je slyšet, že stále nemá dost a rozhodně nešetří své hlasivky.
„Vengeance“, písnička plná nenávisti. Rychlá energická s bubnovými přechody rozhodně nenudí, ač se nese v podobném konceptu jako zbytek alba. Riffy se dynamicky mění, tak stále posloucháte nové a nové melodie, takže nehrozí, že se ani u devítky budete nudit.
Předposlední a desátkou skladbou je pak „Glacier Storm“. Zpěvák a bubny dávají jasně najevo, že bouře přišla a nejlépe tak udělat v rytmu bubnů a tance jako si zde s námi hrají Odraedir. Dynamická skladba má rychlejší začátek, ale uprostřed zvolníme a kytara a zpěvák nám vypraví za zvuku vran. Ke konci nám zase pořádně Odraedir přitopí.

Poslední a závěrečnou skladbou je „The Last Say“, volnější kolébavý kytarový rif podtrhují atmosféru loučení. Zde se můžeme poprvé setkat s ženským vokálem, který tomu dodáva takový „Nightiwish look“ a dodává tomu přímo božskou atmosféru severské mytologie. Zpěvák má sice slovo po většinu písničky, ale rozhodně to není na škodu. Celé to máme proložené chytlavou houslovou melodií která prostě nutí k tanci a pitce!