S Adamem Langrem o Melisse

  • Číst 6361 krát

Adame, asi by se dalo říct, že jste snad všichni tři v rámci Melissy s Petrem hudebně jiné generace. Jaké kapely přiměly tebe začít s muzikou? Byl to hned bigbít nebo jsi hrál třeba na táborech u ohně na kytaru?
K rockové muzice jsem přičichl už někdy ve čtyřech letech, kdy můj taťka poslouchal kapelu Sweet. Jedno z jejich alb jsem tehdy chtěl točit pořád dokola. Zlom u mě nastal asi v deseti letech, kdy jsem poznal, opět díky taťkovi, kapelu Lordi. Ta mě přivedla k tvrdší muzice a od té doby se pohybuji spíše v metalových vodách.

Začít s muzikou mě přiměly především kapely Lordi, Nightwish, Bullet For My Valentine a Disturbed. Na nich jsem prakticky vyrostl. Při poslechu jejich alb jsem si představoval, že skladby dokážu zahrát např. na kytaru nebo bicí. Bylo to takové dětské snění, které se v mých patnácti letech proměnilo v realitu. Začal jsem hrát na elektrickou kytaru, baskytaru, zkusil jsem skládat první písničky a už to jelo. U táborových ohňů jsem popravdě nehrál nikdy, rovnou jsem šel do bigbítu.

Tím pádem se chci zeptat, jak si spolu hudebně všichni rozumíte? Poslechnete si třeba v autě spolu stejnou muziku?
Hudebně si rozumíme myslím velmi dobře, přestože každý máme trochu jiné oblíbené kapely nebo interprety. Naopak si můžeme vzájemně doporučit, co ostatní nemusí znát a nejedná se vždy jenom o rockovou muziku. Hudbu do auta zpravidla vybírá Petr, díky čemuž mě navedl na zajímavé kapely, např. Evergrey, Annihilator, System of a Down, které jsem znal třeba jen podle názvu.

V Melisse máš na starosti perkuse. Jak rychle ses do této pozice tehdy při změnách v sestavě vžil?
Na perkuse jsem párkrát zaskakoval ještě předtím, než se v Melisse staly mým hlavním nástrojem. Učit se a zkoušet nové hudební nástroje mě baví, tudíž jsem se do nové pozice vžil o to rychleji.

Adam foto Z. Hejduk
foto: Z. Hejduk

Ještě to doplním. Nejen perkuse, ale i flétnu a s Lídou v poslední době doplňujete v některých pasážích Lucku zpěvem. Jak si při domlouvání a dělbě partů s Luckou rozumíte?
Přesně tak, na flétnu hraji ve skladbě O lodích a zemi. Doprovodné vokály se objevily především u nových skladeb z alba Folk. Ve studiu jsme k mnohým aranžím přistupovali jinak, než na předešlé Taverně. Více jsme vrstvili, jak nástroje, tak zpěvy. Tam, kde je tedy možné při živém hraní skloubit zpěv s hraním na nástroj, ať už s houslemi u Lídy, nebo perkusemi u mě, zpíváme druhé hlasy. Party jsou jasně dané ze studiové verze, jde už jen o to, čí hlas se do určitého partu bude naživo hodit lépe.

Jak to tedy vlastně bylo s tebou a tvým hudebním vzděláním? Chodil si na něco do „lidušky“ nebo jsi samouk?
Asi od sedmi let jsem navštěvoval Základní uměleckou školu v Čáslavi, kde jsem se učil na flétnu. Troufnu si říct, že díky tomu se mi dostal jakýsi základ, na kterém se pak dalo stavět, když jsem se začal učit na kytaru a další hudební nástroje. Na djembe hraji naprosto intuitivně, zkouknul jsem pár videí na internetu a prostě hraji tak, jak si každá skladba žádá.

Líbilo se mi sdělení Honzy Prothea Macků při dotazu, proč jako bubeník začal zpívat. Řekl, že za bicími nebyl vidět, tak šel k mikrofonu. Jak je to s tebou? Nemáš pocit, že ti „vzadu“ jsou maličko přehlíženi?
Je fakt, že u kapel obecně nejvíce pozornosti připadá zpěvákovi/ zpěvačce. Ale tak by to podle mě mělo být. Každý nástroj má v kapele své místo, a přestože jsou bubeníci vzadu, jejich role není o nic méně důležitá. Já si role zpěváka a kytaristy užiju dost ve své kapele Rebel. Post perkusisty „vzadu“ mi proto u Melissy vyhovuje, oba jsou o něčem trochu jiném a oba si je užívám.

Nebyl bys první hudebník, kterému by bylo v jeho pozici na stoličce „v pozadí“ úplně jedno, o čem zpěvačka zpívá. Ty to u písniček, ve kterých nezpíváš, nějak řešíš nebo je ti to taky jedno?
Mám to tak, že pro mě je o něco důležitější hudba, než text. Když poslouchám něco nového, zaměřuji se nejprve na instrumentální složku a pokud mě dostatečně osloví, rád si projdu i text a hledám si v něm svůj výklad. U Melissy mám za posledních šest let skladby tolik naposlouchané, že zhruba tuším, o čem každá skladba je. Nicméně se jedná o mé výklady. Jaké myšlenky se do textů snažil Petr vložit, to do detailů tuší pravděpodobně jenom on. Nejdůležitější je podle mě to, aby si je každý vyložil po svém a našel si takový význam, se kterým se dokáže ztotožnit.

Odbočím teď trochu od muziky. Pracuješ ve zdravotnictví. Jak si vnímal nebo vnímáš veškerá dvouletá covidová opatření z „druhé strany barikády“?
V současnosti ještě studuji, ale během korony jsem brigádně vypomáhal v nemocnici. Zažili jsme něco nevídaného, co hudební svět paralyzovalo na cca dva roky. Opatření v té době vnímám tak, že mnohá z nich bylo potřeba snést, aby se zachránily životy. Jestli byla opatření v pozdějších fázích šíření onemocnění stejně efektivní a nutná jako na začátku? To si už úplně nemyslím, ale někdo rozhodl.

Adam Lucka foto A. Šustrová
foto: A. Šustrová

Jak regeneruješ po práci fyzioterapeuta ruce, abys mohl zase uvolněně hrát?
Zatím regeneruji spíše běžným odpočinkem a klidovým režimem pro ruce. Před zkouškou nebo koncertem si většinou jenom protáhnu šlachy na rukách a deset minut se volně rozehrávám, aby se svaly stihly rozehřát.

Blíží se Vánoce, jak je plánuješ trávit? Jak u tebe vypadá ten nejlepší relax?
Vánoce plánuji trávit v rodinném kruhu, jako každý rok. Nejlepší relax je pro mě aktivní odpočinek při skládání muziky a tvoření v mém domácím studiu. Tam se cítím jak ve vlastním vesmíru. V případě Vánoc se ale rád pozdržím i u nějaké pohádky nebo filmu ve společnosti rodiny.

Zpět k Melisse. Prý pomalu přemýšlíte o nových skladbách. Můžeš už něco prozradit? Co od nich očekáváš ty?
Pár nových skladeb se už opravdu rýsuje. Petr má v šuplíku mnoho instrumentálních nápadů, ke kterým pozvolna píše texty, ale kromě jedné skladby zatím sám nevím, co se chystá. Předběžně jsme se jako kapela domlouvali, že bychom rádi zanechali postupy, které se objevují na nejnovějším albu Folk, tudíž větší rozmanitost, více vrstev, využití vícehlasů a především zahrnutí svižnějších skladeb. Než se dostaneme k dalšímu albu, budeme pravděpodobně vydávat písničky formou singlů, aby se stále něco dělo.

Máš nějaké nové hudební objevy ze světa, případně z naší domácí scény?
Ze zahraniční tvorby mě tento rok oslovilo EP od britské kapely Dark Forest, což je takový kytarový heavy power metal s výraznými „maidenovskými“ melodiemi. Jejich dvě poslední alba mě dost bavila a je tomu tak i u novinky.

Z českých vod bych určitě zmínil nové CD kapely Donor – Devět křížů, což je také žánr heavy-power, ovšem v kombinaci s orchestračními prvky. V poslední době mě baví i tvorba brněnských Deloraine. Ti vydávají singly s výborně propracovanými videoklipy, které je radost sledovat.

Nakonec si necháváme doporučit oblíbené klipy zpovídaných muzikantů. Jaký nám doporučíš ty?
Jelikož jsem byl před pár dny na koncertě Nightwish a jsem ještě plný pěkného zážitku, doporučil bych od nich skladbu The Islander. Jedná se o jednu z mých nejoblíbenějších kapel, které mě přivedli k tvrdší muzice. Osobně mám jejich muziku s Vánoci trochu propojenou, jelikož jsem album Imaginaerum sjížděl celé Vánoce 2011 a kouzelné melodie Tuomase Holopainena mi tehdy atmosféru ještě více umocnily.

Zdroj: titulní foto Z. Hejduk