Nový hudební nosič z Ostravy? Tvůrce formátu MSCH věří, že budoucnost hudby neleží v CD ani vinylech

CD pomalu mizí z výsluní, vinyl je pro řadu kapel finančně nedostupný. Ostravský muzikant Michal Schmidtmeyer proto přichází s originálním formátem MSCH (Music Scan Collection Handbook), který propojuje klasický hudební booklet s dnešními streamovacími službami. V rozhovoru pro Rockpalace prozrazuje, jak celý nápad vznikl, proč chce inspirovat i ostatní kapely a zda může být MSCH novou cestou pro nezávislé hudebníky

Jak a kdy se zrodila myšlenka vytvořit nový hudební nosič, který propojuje klasický booklet se streamovacími službami?
Nápad vznikl asi v polovině natáčení desky (s přestávkami jsme ji natáčeli celkem dva roky), kdy jsem přemýšlel, jak propojit svět klasického bookletu a obalu hudebního alba se streamovacími platformami, na kterých dnes většina posluchačů hudbu poslouchá.

Co byl ten hlavní impuls? Byla to klesající popularita CD, vysoká cena vinylů, nebo jste cítil, že na trhu prostě něco chybí?
Já když něco dělám, tak to rád dělám naplno a kreativně. Baví mě přemýšlet o marketingu a hledat nové cesty, jak věci posouvat dál. Pravdou ale je, že důležitou roli hrála také nákladová stránka projektu. Jako začínající umělci si nemůžeme dovolit investovat větší částky do vinylových desek, které by nám pak ležely doma a nikomu bychom je neprodali, protože nás zatím moc lidí nezná. Chtěl jsem vytvořit něco, co bude vypadat zajímavě a co budu moci rozdávat lidem, které potkám třeba náhodou na ulici nebo na benzínce. Důležité pro mě bylo, aby se hudba dostala k lidem a nezapadla někde v poličce obývacího pokoje.

Vývoj podobného projektu určitě nebyl otázkou několika týdnů. Kolik času vám zabral a co bylo během vývoje nejtěžší?
Složité to nebylo, protože mám kolem sebe spoustu skvělých lidí, kteří Myschak Band dlouhodobě podporují. A s tvorbou Music Scan Collection Handbooku tomu nebylo jinak. Nejprve jsem svou představu probral s tiskárnou Kerlin, která nám tiskne vše od propagačních letáčků až po potisky na merch. Právě Václav Kerlin mi poradil, jak navrhnout skládačku tak, aby nebyla příliš nákladná na výrobu a zároveň splnila koncept, který jsem měl v hlavě. Poté přišel na řadu grafik Róbert Hrdlovič, který musel všechny informace dostat na poměrně malý formát tak, aby zůstaly dobře čitelné. A nakonec přišla asi nejnáročnější část – korektury. Nechtěli jsme totiž po tisku zjistit, že se v textu objevily nějaké chyby. V prvním nákladu jsme vytiskli rovnou 5 000 kusů, takže na případné opravy už by bylo pozdě.

Myslíte si, že by tento formát mohl pomoci především menším kapelám, které si nemohou dovolit výrobu vinylových desek nebo větších nákladů CD?
Ano, to je přesně cílem tohoto nápadu. Ať to od nás všichni začnou kopírovat! A myslím to naprosto vážně. Proč by měli začínající umělci investovat velké peníze do CD, která si dnes už spousta lidí nemá ani na čem přehrát, nebo do vinylových desek? Mnohem lepší je podle mě investovat tyto prostředky do hudebních nástrojů, času ve zkušebně nebo do práce ve studiu. Právě tam vzniká to nejdůležitější, a to je hudba. Na název MSCH, tedy Music Scan Collection Handbook, jsem si požádal o ochrannou známku. Nebylo to však proto, abych zabránil ostatním tento koncept používat. Naopak. Chci, aby se šířil dál a inspiroval další umělce. Ochrannou známku jsem si zaregistroval hlavně proto, abych mohl v budoucnu doložit, že Myschak Band byla první kapela, která tento koncept přivedla na svět.

Na prvním vydání spolupracoval i Michal Prokop. Jak se tato spolupráce zrodila a jaké byly jeho první reakce na celý projekt?
Všechny hosty na desku jsme oslovovali především s ohledem na jejich umělecké kvality a cíleně jsme vybírali ty, kteří se nám do jednotlivých skladeb hudebně hodili. A u Michala Prokopa tomu nebylo jinak. Když náš saxofonista a textař Zbyněk Hanák přinesl hotový text k písni Running Sushi, zeptal se mě, jestli by mi nevadilo, kdyby refrén zpíval někdo jiný. Myslel si, že by charakteru písně více slušel zkušený a charismatický zpěvák, který už má něco za sebou a dokáže do skladby přinést určitý životní nadhled a moudrost. Chvíli jsme s kapelou přemýšleli, kdo by to mohl být, a nakonec nám z toho jednoznačně vyšel Michal Prokop. Všichni si ho velmi vážíme, máme rádi jeho tvorbu a celkově nám do této písně perfektně seděl. Sehnal jsem na něj telefonní číslo a jednoduše mu zavolal. A jaké byly jeho první dojmy? Musím říct, že nás jeho reakce příjemně překvapila. Už po prvním poslechu demo nahrávky nám napsal e-mail, že se mu skladba velmi líbí a že do toho s námi rád půjde.

Jaké ohlasy zatím přicházejí od muzikantů, vydavatelů a fanoušků? Překvapilo vás něco z jejich reakcí?
Musím říct, že zatím máme jen pozitivní ohlasy. Ať už od médií, nebo od kamarádů, všichni se shodují na tom, že naše debutová deska překvapila především tím, jak výrazně jsme se posunuli oproti předchozím skladbám, které jsme dříve vydali jako singly a které jsme na desku záměrně nezařadili. Fanoušci oceňují náš hudební vývoj, zatímco odborná veřejnost vyzdvihuje pestrost alba, autentické texty a témata ze života. Osobně mě také velmi potěšilo, kolik novin a časopisů po vydání desky otisklo recenze a jaký zájem byl o rozhovory. Popravdě jsem něco takového nečekal. O to víc si toho vážím. Věřím ale, že to nejdůležitější teprve přijde a že nám tato pozornost pomůže především získat více příležitostí k živému hraní a oslovit nové posluchače na koncertech.

Plánujete systém dále rozvíjet? Například o bonusový obsah, videa, fotografie ze zákulisí nebo exkluzivní materiály dostupné pouze majitelům bookletu?
Přiznám se, že jsme nad tím zatím příliš nepřemýšleli. Od toho jsou dnes přece sociální sítě, které se vyvíjejí tak rychle, že než bychom něco dlouhodobě plánovali, mohlo by to být za pár měsíců úplně neaktuální. V tuto chvíli chceme svou energii soustředit především na živé hraní, protože právě to nás na hudbě a fungování v kapele baví ze všeho nejvíc. Koncerty nám dávají možnost setkávat se s posluchači osobně, předávat jim naši energii a zažívat okamžiky, které žádná online platforma nedokáže plnohodnotně nahradit. To je teď pro nás priorita.

Jak je celý projekt technicky zabezpečen? Nemůže se stát, že za několik let přestanou odkazy fungovat nebo některá streamovací služba změní svůj systém?
Toho se podle mě není třeba obávat, protože všechny odkazy směřují na naše webové stránky. Právě dlouhodobá funkčnost celého konceptu byla jedním z hlavních kritérií, která jsem při jeho tvorbě řešil. Pokud by některá streamovací služba v budoucnu změnila adresu našeho profilu, jednoduše upravíme odkaz na webu, ale samotný QR kód zůstane stále stejný. Stejně tak můžeme kdykoliv přidat nové platformy, které se na trhu objeví. Cílem bylo vytvořit systém, který bude fungovat nejen dnes, ale i za několik let. Díky tomu by všechny odkazy měly zůstávat aktuální bez ohledu na to, jak se bude digitální svět a jednotlivé hudební služby vyvíjet.

Vidíte v budoucnu možnost spolupráce s dalšími českými nebo zahraničními interprety? Máte už nějaká konkrétní jednání?
Mám rád, když lidé mluví otevřeně a na rovinu, takže nebudu nic tajit. Je pravda, že už připravujeme další písničky, a to především proto, abychom rozšířili repertoár pro živé hraní. V hlavě mám také několik nápadů na spolupráce s umělci, kteří jsou mi nějakým způsobem blízcí nebo by se svým stylem do konkrétních písní dobře hodili, podobně jako tomu bylo v případě Michala Prokopa. Nerad bych ale něco zakřikl. Mám totiž jedno pravidlo – dokud není píseň natočená a hotová, může se stát cokoliv. Proto bych zatím zůstal spíše zdrženlivý a poprosil fanoušky o trpělivost. Až nastane ten správný čas, o všech novinkách se určitě včas dozvědí.

Kdybyste měl během jedné minuty přesvědčit kapelu, proč vydat album právě ve formátu MSCH, co byste jí řekl?
Já bych rozhodně nikoho nepřesvědčoval. Ať si každý dělá, co chce, a hlavně ať ho to baví a má z toho radost. To je podle mě to nejdůležitější. Pokud by náš koncept kohokoli oslovil, budu rád, když se mi ozve. Rád se podělím o všechny zkušenosti, které jsme během jeho vývoje získali, a otevřeně nasdílím jak jeho výhody, tak i nevýhody. A rozhodně za to nic nechci! Mým cílem není vytvořit něco, co si budeme střežit jen pro sebe. Naopak. Chci, aby se šířila dobrá muzika a aby začínající umělci měli více možností, jak oslovit posluchače. Když tradiční rádia často nedávají novým interpretům příliš prostoru, je potřeba hledat jiné cesty. A právě tohle může být jedna z nich.