Radek Havlín - PICTURE VINYL: KDYŽ SE Z DESKY STÁVÁ SBĚRATELSKÝ OBJEKT

Vinylová deska nemusí být jen černá. Existují desky, na kterých je přímo v jejich těle vytištěný obraz, a právě picture vinyly dokážou být pro sběratele stejně fascinující jako vzácné hudební nahrávky. Můj kamarád Radek patří mezi jejich velké fanoušky a za roky sbírání si vytvořil úctyhodnou kolekci, kterou už nějaký čas slibuji sám sobě navštívit osobně. V zimním období bych se proto rád vydal k Radkovi na návštěvu a jeho sbírku si konečně prohlédl zblízka. Ještě předtím jsme si ale povídali o tom, jak picture vinyly vlastně vznikly, co na nich sběratele tolik přitahuje, podle čeho si Radek jednotlivé kousky vybírá a kolik jich dnes jeho sbírka čítá.

Radku, začněme úplně od začátku. Co vlastně přesně znamená pojem picture vinyl a v čem se liší od klasické černé desky?
Picture vinyl, normálně označován jako Picture Disc, je vlastně vícegramážní deska ve které bývá do jejího povrchu zapuštěn obal desky. Píši, že bývá – Metallica má 12“ Creaping Death, který je považován za Picture Disc, ale ta deska je celá zlatá a má středový kroužek – u Picture Disců věc naprosto ojedinělá! Někdy má Picture Disc i jiný motiv obrázku než klasická černá deska.

Víš, kdy se picture vinyly poprvé začaly vyrábět a jaký byl vlastně důvod jejich vzniku?
Tak tohle je věc, kterou jsem nikdy nezjišťoval. Ale viděl jsem v prodejnách Picture Disc od Beatles, Rolling Stones, nebo od jazzových muzikantů ze šedesátých let. Tyhle věci já, ale samozřejmě nesbírám – nejsou metal

Vzpomeneš si na svůj úplně první picture vinyl? Co to bylo a co tě na něm tehdy dostalo?
Já jsem se setkal se souslovím Picture Disc poprvé v reklamách v Metal Hammeru a to u reklam Noise a Roadrunner. Dokonce si i vzpomenu na protagonisty , kterými byli Kreator a jejich 12“ Gangland a King Diamod, kterých jsem tehdy býval velikým fanouškem a tyhle tituly tady u nás v socialistickém ráji nikdo neměl a nikdo je neznal! Úplně první setkání s Picture Discem u mne proběhlo až podstatně později až po mém vykonání vojenské služby. Svůj úplně první Picture Disc, který jsem si koupil, byl Kreator – Extreme Agression, který vlastním z pochopitelných důvodů do dnes

Kdy ses dostal do fáze, kdy už nešlo jen o pár zajímavých desek, ale začal jsi picture vinyly skutečně sbírat?
Já je vlastně začal sbírat okamžitě hned potom, co jsem v Praze objevil obchod, ve kterém se to dalo sehnat Už první nákup u mne znamenal koupi 8 Pictures Disců

Tvoje sbírka je dnes opravdu úctyhodná. Kolik picture vinylů vlastně čítá? A zásadní otázka – patri picture vůbec na gramofon ?
Já PD rámuji a věším si je na zeď. Dle mého jsou na to vyrobeny. Do gamofonu jsem je také některé dal, ale pouze ty u nichž nemám, nebo jsem neměl černý vinyl. Pověšeno mám 200 PD a asi 50 jich čeká na zarámování.

Máš ve sbírce nějaký systém, nebo prostě kupuješ picture vinyly, které tě něčím zaujmou?
Kupuji PD od kapel, které mne zajímají. A kupuji od nich téměř všechno. PD se ještě dělí velikostně a tvarově. K mání jsou samozřejmě klasické 12“ velikosti a to jak LP, tak Maxisingly. Ve sbírce mám i nějaký maxisingl o velikosti 10“. Potom mám samozřejmě několik 7“ Pictures singlů. A ty 7“ mají ještě takovou svou podkadegorii zvanou SHAPE. SHAPE jsou tvarované singly, kdy ten obrázek, nebo třeba jen nápis překračuje rozměr 7“ a je tudíž ta deska o něco málo větší a tvarovaná dle obrázku.

Co je pro tebe při výběru nejdůležitější – kapela, album, samotný obraz na desce, rarita, nebo třeba její historie?
No hlavně mne zajímají věci, které nemám. A protože jsem do té naší muziky úplný blázen a to minimálně 40 let, tak kupuji vše co mi přijde pod ruku. Pro mne je to vše rarita. I když už jsem v poslední době i přešel věci, které mi přijdou předražené.

Je nějaký picture vinyl, který považuješ za skutečný klenot své sbírky?
Pro mne je to samozřejmě všechno klenot. Ale vypíchnu zde první Running Wild jako původní press. Rock´n´Rollf si dal tehdy do smlouvy s Noise, že jim Picture Disc vydají. Bylo jich vyrobeno asi jen 150 a já mám jeden exemplář doma. Koupila mi ho před 20ti lety moje tehdejší přítelkyně k narozeninám. Vztah mi nevydržel, ale deska visí na zdi dodnes!

A který kousek pro tebe má největší osobní hodnotu, i kdyby třeba nebyl tím nejdražším?
Osobní hodnotu mají všechny, které mám podepsané svými protagonisty: Kreator – Gangland, Destruction – Inventor of Evil, Sodom – Agent Orange…

Narazil jsi někdy na desku, u které jsi vůbec netušil, co máš před sebou, a až později jsi zjistil, že jde o velmi zajímavý nebo vzácný kus?
Ano, je to již určitě zmíněný Running Wild. Desky, které jsou ceněné sběrateli většinou nikde moc nerotují, proto jsou hodně ceněné a jako v případě mnou zmiňovaných Running Wild, se v takovém případě člověk jen podiví co to před ním leží.

Nakupuješ spíš v Česku, nebo musí člověk za zajímavými picture vinyly vyrazit do zahraničí a na internetové aukce?
Tak nějak kombinace všeho. Před lety jsem jezdil ven na festivaly a tam jsem hodně nakupoval. Teď už jsem asi dekádu venku nebyl. Kupuju většinou po internetu a čas od času se u mých dveří zjeví maník, který mi nabídne něco ze svých pokladů. Kupuji si i novinky, které dnes naštěstí jsou k mání i u nás a většinou jsou i za rozumné peníze.

Existuje nějaký picture vinyl, který ti ve sbírce pořád chybí a který bys opravdu chtěl získat?
Tak těch je asi 500. Já už dnes opravdu lovím jen to co nemám. Ale tak namátkou mi chybí v mojí poměrně rozsáhlé sbírce Iron Maiden Picture Disc Killers. Myslím tím původní press. Dodnes nemám Kiss – Dynasty – což je v mém případě děsná ostuda! A určitě bych nepohrdnul něčím od Slayer, protože od nich mám jen jednu velkou desku a jeden SHAPE. Do nedávna mi chyběla první i druhá Metallica, ale to jsem napravil na přelomu roku 2025/2026.

Jak vůbec vnímáš rozdíl mezi picture vinylem určeným hlavně pro sběratele a deskou, kterou si člověk skutečně pustí?
Já jsem na to asi hodně hluchej. Spousta ODBORNÍKŮ na slovo vzatých tyhle moje klenoty vždy zhlásí. Já neslyším rozdíl! A to si myslím, že mám aparát dobrý. Ale někomu to šustí a někomu to nehraje. Já teda přiznávám – mám to jenom na okrasu, ale asi jsem i všechny své picture discy hrát slyšel a hráli vždycky dobře k mojí plné spokojenosti.

Je podle tebe na picture vinylu něco specifického i po zvukové stránce, nebo je jeho hlavní kouzlo právě ve vizuální podobě?
Jak jsem napsal výše. Pro mne je to něco speciálního a na vždy bude.

Když se podíváš na celou svou sbírku, je to už uzavřená kolekce, nebo máš pořád pocit, že je před tebou nekonečné množství desek, které musíš objevit?
Desek je naštěstí velká hromada a já jsem si určitě svůj poslední Picture Disc nekoupil.

Až za tebou v zimě dorazím a konečně tvoji sbírku uvidím na vlastní oči, co bys mi jako první ukázal?
Stěnu Iron Maiden. Ta zkrátka nejde obejít.

A úplně na závěr – co tě na picture vinylech baví po těch letech nejvíc? Je to hledání, samotné desky, jejich historie, nebo ten okamžik, kdy konečně získáš kousek, který jsi dlouho sháněl?
Možná budu znít jako magor, ale já si svojí sbírku prohlížím úplně každý den! A proto jí mám a to mne na tom samozřejmě hodně baví. Jinak samozřejmě chvíle než člověk rozebere balík a tam je v tu momentální chvíli vytoužený nepoškozený Picture Disc, je chvíle také velmi jedinečná! Díky za zájem – buďte všichni hard a taky heavy.