Horst - jak se haleká s Trautenberkem
- Číst 5570 krát
Trautenberk, tak jak je Komunál, dříve Komunální odpad fenoménem Chlumce a okolí, tak stejný fenoménem na Plzeňsku je Trautenberk. Že svoji muziku dělají dobře, je vidět na plných sálech. Letos byli příjemným osvěžením a překvapením na zaběhnutých festivalech třeba v Pohořelci na Moravě, nebo na prestižních „Legendách“ v Hořicích. Čeká je vyprodané Depo v Plzni, kde museli přidávat ještě jeden koncert, aby se svými fanoušky oslavili závěr turné 2018 a pokřtili nové výborné CD Ticho nad pekáčem. Odchytávám energetického „křiklouna“ Luboše, alias Horsta k malému rozhovoru před velkou akcí. Dalšího křiklouna Mirka, alias váženého zemského radu si nechám na příště, snad bude s rozhovorem souhlasit.
Horste, vy jste 14.12. vyprodali Depo v Plzni (a že Depo není pro 300 lidí) a musíte přidávat koncert ještě 15.12. Jaký je to pocit pro muzikanta číst VYPRODÁNO.
Dokonalej, skvělej, excelentní. Máš pocit, že to co děláš, má smysl. Když jsem se dozvěděl, že se kluci rozhodli zvopáknout Depo i v sobotu, strašně mě to nadchlo. Dokonce jsem o tom napsal i vděčnej status na Facebook:-)) Ne fakt. Jsme vděčný, že naše muzika lidi baví, že na nás chodí. Všichni si pamatujeme ty doby, kdy jsme v různých jiných uskupeních vystupovali v klubech pro 20-30 lidí, a to byli ještě vesměs muzikanti z ostatních kapel. A pár nadšenců. Ono se to může zdát, že ten úspěch přišel z ničeho nic, ale ten základ je právě v těchhle klubech. To tě naučí pokoře. Vážit si toho, že na tebe někdo přijde, že někdo zná tvé texty. Není to zadarmo a o to víc je to naplňující.
Můžeš něco málo prozradit co se v Depu chystá mimo toho, že tam pokřtíte nové CD?
Asi nechci:-) To je třeba vidět a slyšet. Každopádně to bude vyjímečná událost.
Jak dlouhou bude celá ta sláva v pátek trvat, od kolika začíná, budou nějací hosté?
Neznám úplný detaily, ale předpokládám, že harmonogram bude stejnej jako na celej šňůře. Tzn., že se brány Depa otevřou v 19:30, okolo osmé bude podpisovka, v půl deváté na to vlítnou holky z The Agony a v třičtvrtě na deset se začne třást Plzeň. A nepřestane se třást minimálně dvě hodiny. A hosté budou. Přijede madam Supice ze souboru Tři sestry a i maestro Protheus se jeden večer objeví. Bude to velký!
Páteční koncert, tedy 14.12. je beznadějně vyprodaný, jak mi psal „Dála“ nevejde se tam už ani myš! Ale na přidaný koncert 15.12. ještě vstupenky jsou? Máš nějaké informace a popř kde si je lidé, kteří nestihli pátek, mohou ještě zakoupit?
Na sobotu, podle mých posledních informací, zbývá poslední čtvrtina lístků. Ty je možný zakoupit na www.ticketstream.cz
Vy tímto koncertem ukončujete turné roku 2018, který byl pro vás víc než úspěšný, hrajete na velkých festivalech, máte plný kalendář už na další rok….napadlo vás, nebo potažmo tebe, že dojdete v popularitě až sem, že si třeba na Moravě budou s vámi zpívat vaše písně?
Já do TTB nastupoval jako do rozjíždějícího se vlaku. Kluci už měli za sebou jeden koncert v pěti. A bylo jasný, že tohle je něco jinýho, než na co jsme tady byli zvyklí. Vždycky tu vznikla nějaká kapela, většinou školní, na kterou chodili spolužáci a jakmile hráči ukončili školu, ubyli i posluchači a po čase to chcíplo. Tohle bylo jiný. Obrouš do té doby dělal skáčko s kapelou Dva a půl cvrčka a najednou se pustil do metalu. Když jsem do kapely úplnou náhodou přibyl já, dostalo to ještě větší kopanec. Nechci, aby to vyznělo samolibě. Mám na mysli ten kontrast. Jeden velkej s mocným hlubokým hlasem a druhej malej uřvanej s pišťákem. Navíc mezi námi tenkrát byla ohromná chemie a ta makala i na pódiu. S jeho charisma a hlasem se dalo očekávat, že to vyroste alespoň na úroveň kraje. Byl tam cítit potenciál už od začátku, ovšem že se to dostane až na takovouhle laťku, i přesto, že nás Obrouš nečekaně opustil, to jsme fakt nečekali. Je velká škoda, že se toho nedožil. Zasloužil by si to.
Čím si vysvětluješ stále stoupající popularitu Trautenberk? Kluby musíte měnit za velké sály, pořadatelé o vás mají zájem.
Nevím. Tuhle otázku dostávám často a pořád na ní neumím odpovědět. Je za tím spousta práce, nadšení a pořádná z prdele klika. Jinak to vysvětlit nedokážu.
Vy mimo jiné, jak už jsme nakousli, pokřtíte nové album – Ticho nad pekáčem (recenzi už máme), a můžu docela určitě říci, že jste se zase dostali o notný kus cesty dál. Jste v zápřahu, kdy jste si na desku našli čas?
Máme většinou na rok dopředu všechno naplánovaný. A co není naplánovaný, to se dohání v mezičase. I čas na studio byl v plánu vyhrazenej zhruba rok napřed. Jen jsme si ho, podle mě, vyhradili málo. Chtělo to nechat desku ještě trochu uzrát, vyhrát si ji. Potom, v tom procesu zrání, tě pak napadají detaily, vtípky, který desku spojujou, vyšperkujou ji. Prvním dvěma deskám jsme věnovali víc času. Ale to jsme ho ještě trochu měli. Neměli jsme děti a okolo kapely to byl o něco menší frmol. Tím ale neříkám, že jsme ji odflákli. Věnovali jsme tomu všechny momentálně dostupné síly a prostředky.
Deska se mi zdá v dobrém slova smyslu hodně tvrdá, přesto melodická, temná basa, kytary…je to váš přirozený vývoj, nebo v tom má prsty producent alba Miloš Bešta známý z Asmodea?
Půl na půl. Miloš nás naučil o hudbě přemýšlet, mimo jiné nebát se vyhazovat nápady, který nefungujou, nebo šetřit tím dobrým. Tzn., když je v písni nějaká kulervoucí část, je třeba ji tam nechat jen jednou, max. dvakrát, aby se ta kulervoucnost neztratila v kvantitě. A tyhle věci nás naučil, už když produkoval Himl. My s tímhle vědomím už přistupujeme k tvorbě. Takže Miloš v našem posunu rozhodně prsty má, jen je do něj zabořil už na předchozí desce a stále pevně drží opratě.
Poznal jsem vás v zákulisí několika festivalů a působíte jako neuvěřitelní pohodáři, jak nastupujete do studia? Pilně a dokonale nachystaní a připravení, hotové texty, všichni umí své party…nebo ještě dotahujete věci ve studiu pod tlakem?
Texty jsou většinou většinou hotový, riffy taky. Tentokrát jsme toho ve studiu dotahovali hodně, ale rozhodně ne pod tlakem. Studio je totiž strašně tvůrčí prostředí a věnuješ se tam jen a jen muzice (a jídlu a pivu a pšt), takže to co tě nenapadlo do teď, to většinou ve studiu přijde. Je to taky tím, že se tam scházíme všichni a funguje ta naše chemie a všechny nápady se můžou okamžitě vyzkoušet a realizovat.
Zmínil jsem se o textech, na albu jsou parádní texty, které píšete s Mirkem. Pardon s váženým zemským radou. Jak vzniká text – každý píšete svůj, nebo každý přinesete něco a po stylu Šimka a Grossmanna to lepíte dohromady?
Když píšu texty já, tak to většinou vzniká tak, že mě napadne náhle nějakej verš, tak si ho zapíšu a nechám to bejt. (koukám, že veršuješ už i tady-))) Když se pak ve zkušebně tvoří muzika, projíždím si svoje zápisky, hledám co by se k tomu hodilo a když to najdu, odrážím se od toho jako od základu a postupně dotvářím, kombinuju s dalšíma zápiskama a postupně tomu dávám smysl. Někdy tam ten smysl zdánlivě ani není, ale vůbec tam nechybí. A každej si může přemejšlet o tom, jakou spojitost má mezi sebou sloka a refrén. Taková píseň je kupříkladu Jára umí šít. Ve sloce se řeší Františkova natržená řiť a v refrénu se řeší kolik bažantů lze naskládat do trabantu. Nesmysl? Nemyslím si:-) Už mám v hlavě námět na klip, kterej tyhle dvě zdánlivě nesmyslný záležitosti spojí. A tím dodáme písni nový rozměr. Teď tedy nejdřív vypustíme jen pic. video a klip natočíme snad na jaře. S Mírou tvoříme trošku jinak. Míra přinese hromadu textu a začneme škrtat a skládat vybraný věty za sebe. Takhle vzniknul Stomatometal, nebo Chyť a pusť.
Máte zajímavá témata, kam na ně chodíte? Domluvíte se dopředu, o čem kdo z vás bude psát?
Témata se právě odráží od mých zápisků, ale i si občas řekneme, o čem budeme psát. Zádrhel je v tom, že někdy vymyslíš skvělý téma, ale záhy zjistíš, že k tomu nemáš co napsat. Tak téma putuje k dalším zápiskům a čeká na svůj čas. Často ty témata za nás vymyslí bezděky kámoši, nebo lidi, který potkáme, a vypráví nám svůj příběh. Naposledy jsem se potkal s průvodčím, kterej mě nasměroval na geniální téma, jen zatím nevím jak ho uchopit. Ale to přijde, páč je to skvělý. Představ si, že takovej průvodčí je jediný povolání na světě, kterýmu práce může utéct. Když se zapře a odhodlaně vydrží celou cestu nevylézt z kukaně, jeho práce se na konečné sebere a prostě vystoupí. A nic se nezmění. Geniální téma:-) Díky Ářku, mrk mrk.
Na desce mimo jiné je velmi zajímavý host, kamarád Honza Protheus Macků z Dymytry (hned jsem se s ním včera musel po poslechu Pana Pilouse spojit), jak jste na něj narazili a proč právě Pan Pilous? Má to dočinění s Honzovým vzděláním – lesní inženýr?
Jednou takhle po koncertě, zhruba ve tři ráno, jsme kouřili s Andulou v Hradci před hotelem a najednou se objevil Protheus s flaškou dobrýho rumu a začal vyprávět vtipy. Hele, to byl výbornej mejdan. V hotelu se asi moc nevyspali, ale my se bavili královsky. No a tak slovo dalo slovo, Honza si to kupodivu ráno pamatoval a tak to dopadlo. Pan Pilous už existoval, tak jsme mu ji pro to jeho vzdělání tématicky přidělili. Takovej podprahovej vtípek.
Jaký je tvůj osobní pocit, má cenu pro kapely v dnešní době ještě vydávat klasická CD, myslím tím dobu stahovaní, Spotify…Můj oblíbenec Gene Simmons z Kiss v nedávném rozhovoru řekl, že Kiss už žádnou desku nevydají (on je dost velkohubý-)), protože gramofonový a hudební průmysl je mrtvý a zabili ho právě fanouškové.
Jasně, že se to nevyplácí, jenže... spousta fanoušků si to CD ráda podrží v ruce, přečte si papírovej booklet. Ten pocit ti mp3 ze Spotify nikdy nedá. Je to jako když si čteš papírovou knížku. Je to prostě něco hmotnýho. Něco co voní, co můžeš podepsat, případně otřít Aničce o podpážíčko. Upřímně můžu říct, že uvažujeme o modelu, kdy budeme vydávat jednou za čas singl i s klipem. Ale jestli do tohohle režimu jednou přejdeme, rozhodně vždycky po čase vydáme bestoffku, která zahrne všechny samostatně vydaný singly, a třeba přidáme ještě něco navíc. To je ale zatím ještě ve fázi rozhodování. Máme čerstvě vydanou desku, takže tahle otázka přijde na přetřes později.
Přesto, že Trautenberk na pódiu se může zdát, jako parta nezvedných hošíků dle oblečení, vaše muzika je poměrně tvrdá, z jakých hudebních kořenů vycházíte?
Když jsem byl maličkej školáček, jela u nás doma dechovka do zblbnutí. To na mě zanechalo trvalé následky, ale díky bohu né na psychice. Hodně z těchhle juchaček je pro mě dodnes hlubokou textařskou inspirací. Tam je ta lidovost v každým druhým umcaca. Naštěstí jsem brzy obdržel svůj dětský pokoj a dostal tím prostor pro sebe vyjádření. A pojal jsem to opravdu velkolepě. Mojí hudební knihovničku opanovaly desky kapely Team a to mi vydrželo do puberty. Pak až jsem čuchnul k muzice a kapelám, který směrovaly mě i kluky. Static X, Korn, samozřejmě klasiky jako Metallica, Sepultura nebo Soulfly. Jakým hudebním inkubátorem si prošli naši kluci nevím. S Jiříkem, naším bubeníkem, jsme hrávali ještě ve škole v dechovce, takže tam bude ten základ podobnej. No a Andula si od malička jede takový ty vostrý kapely, co u nich nejde přečíst název. Ta holka má prostě styl.
Dochází u vás ohledně hudebních stylů ke třenicím, anebo jde o kompromis?
Ani ne. Jsou jistě drobnosti, kde nenacházíme úplně shodu, ale máme v kapele velkou demokracii. Někdy až tak velkou, že to zaráží i lidi, kteří s námi spolupracují externě. Takovej Dan Kurz, kterej nám dělal booklet z toho byl úplně na švestku. Protože vždycky, když došlo k nějaké neshodě ohledně nějakých detailů na bookletu, musel problém projít kapelní diskusí a hlasovalo se. To samozřejmě zabírá čas, ale maká nám to takhle nejlíp. Hodně se v textech záměrně pohybujeme na hraně stupidnosti, či infantility. Tahle demokracie ohlídá, že nepřelezeme tu hranici, kdy už to bude úplně debilní. A hudební styly vůbec neřešíme. Musí se nám to prostě líbit. Naše ega jsou dosti ohebná, pokud jde o dobro celku.
Sledujete kapely okolo sebe? Potkáváte se na festivalech, máte nějakou svou oblíbenou kapelu, kdo vás překvapil, nadchnul?
Hudbu kapel, který potkáváme na festech už jsme znali z dřívějška, takže na překvapení může těžko dojít. To co nás překvapuje, či může nadchnout, jsou jednotliví muzikanti. Potkáváme se s osobnostma a máme možnost s nima mluvit a někdy narazíš na člověka, kterej tě skutečně nadchne. Tenhle pocit jsem měl já osobně třeba ze Sidouše a vůbec z kluků ze Starých pušek, Protheus mě strašně mile překvapil svou otevřeností a vtipem, a hlubokou stopu ve mně zanechal Pekař. To je strašně milej člověk. Nerad bych zapomněl na někoho dalšího, protože těch fajn lidí potkáváme samozřejmě hodně. Takže námatkou takhle, no :-)
Dáváte do koncertu neuvěřitelnou energii, hlavně ty s panem zemským radou, jak se udržujete v kondici?
No, moc nic. Mám sedavý zaměstnání. Jezdím s kamionem, takže o nějakým udržování kondice nemůže být řeč. Občas si doma trochu zacvičím, ale to už mě musí něco bolet. Jinak se nedokopu. V létě ještě sednu občas na kolo, nebo se svezu na bruslích, ale toho času už je fakt málo. V kondici mě držej právě asi ty koncerty.
Máš ještě mimo muziky čas na nějaké záliby a relax? Jak u tebe vypadá ten Perfect day? Nemáš chuť s muzikou někdy seknout?
Bude to znít jako klišé, ale mojí největší zálibou je moje rodina. Na nic jiného ani nemám čas a vlastně jsem takhle spokojenej. Moje dvou a půl letá kopie je mým největším životním naplněním. Takže perfect day si představuju tak, že se vzbudíme všichni v poledne, strašně se nažereme, pak se budeme válet na gauči a po sobě, všude okolo nás bude strašnej bordel a každýmu to bude jedno, dítko nám bude skákat po hlavě a hýřit veselím, v televizi poběží nízkointelektuální zábava (Barrandov ne, ten je už i za touhle hranicí) a jediný dilema k řešení bude, co sežrat a vypít teď a co po tom. Návštěva od stejně postižených kamarádů už bude jen třešínkou na dortu.
A seknout už jsem s tím chtěl mnohokrát. Hlavně v době, kdy jsem v práci dřel jak Bulhar a o víkendech jezdil hrát. Bylo to náročný období a moc jsem toho nenaspal. Teď už mám v práci výrazně volněji, takže myšlenky na „sekání s tím“ už jsem dávno opustil. Zaplať pán Bú!
Kde najdou lidi informace o vašich koncertech, popř si mohou koupit CD, tričko?
Na modrém vrahovi času zvaném facebook pravidelně aktualizujeme informace o našem světě. Fotky, rozpisy i všemožná moudra najdete na www.facebook.com/trautenberktanzmetal
Merch je k dostání na koncertech, nebo na našem krámku www.trautenberktanzmetal.cz/kram
Samozřejmostí je Youtube a Bandzone.
Luboši, vím, že máte před velkým koncertem – vlastně koncerty, nebudu tě zdržovat, děkuju ti za tvůj čas, pana zemního radu si odchytím v budoucnu taky k rozhovoru, ale zeptám se tebe, co vzkážeš čtenářům Rockpalace a jak je tradicí, jaký jim pustíš tvůj nej nej klip, který si na Youtube pouštíš nejčastěji?
Čtenářům Rockpalace přeju, ať se jim vyhýbají myšlenky na veganství, klobásy ať jsou svůdně zahnuté a rajčata do dáli zahozená. A dámám přeji omračující Ticho nad pekáčem.
A nýčko tam pošli Benzin od Rammsteinů, páč na tom ujíždíme s mou kopií nejčastěji.
Díky a čus.
Benziiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiiin!!!
foto:zdroj internet