S kamarádem Rudou Schweserem o knize a muzice

  • Číst 6510 krát

Rudo, než se pustíme do Messaliny, tak jsem koukal, že si knížka vede poměrně dobře, na to, že je to tvoje prvotina.
No, pokud budeme hodnotit v intencích původního záměru – což znamená, že kniha byla určena pro blízké rockerské a i nerockerské okolí, tak ano – kniha má docela úspěch. Záměr byl takový, aby strávený čas ve vězení nebyl zcela zbytečný a ztracený. Navíc jsem zjistil, že lidé o pobytu ve vězení moc neví a stále podléhají stereotypům jako například to, že vězení je vlastně rekreace, kde dostanete najíst, ošatí vás a nic vám nechybí. Že je to vlastně takový ozdravný pobyt. Což je pochopitelně nesmysl. Pravdou také ale je, že sdělovací prostředky o tomto prostředí informují hodně málo a zkresleně. Je až šokující, jak málo toho lidé vědí.

Má netradiční název, můžeš vysvětlit našim novým čtenářům, popř. těm, kterým utekl rozhovor s tebou proč se jmenuje „Nechci si tebou povídat.“
Mám dobrého kamaráda – Pavla Slechana / exbubeník M. Dodo Doležala/ a ten často tuto větu používal, když nechtěl být sprostý a když viděl, že ten druhý není moc přístupný argumentům nebo je jen prostě debil. Převzal jsem od něj tu větu a začal používat ze stejných důvodů. Když zjistíš, že ti člověk nestojí za rozhovor nebo je chabého ducha, případně nechápe nic z toho, co mu chceš sdělit, tak mu řekneš „ Nechci si s tebou povídat“ – nevěřil bys jak to dokonale funguje a pořád to je lepší než mu říct, že je prostě kokot. Ta věta mi moc pomáhala a stala se mou přirozeností před vězením, ve vězení a užitečná je stále. Je ale zvláštní, kolik lidí si tu větu přisvojilo, když kniha vyšla. Co naděláš. Taky je hodně překvapivé, že jsem nezaznamenal negativní reakci na ten holý fakt, že jsem byl v base. To je docela zvláštní, protože lidé si obvykle moc servítky neberou. Neumím si to vysvětlit.

Máš nějaké další ohlasy, jak se lidem líbí, co tvoje rodina, když si jí přečetla?
Většinou kniha lidi šokuje, ale i rozpláče, donutí k smíchu a občas probudí vztek. Jsem rád, že se podařilo tyto emoce knihou vyvolat. Ani jsem v to nedoufal a nebyl to plán. Bohužel kniha neprošla korekcí, co se týče pravopisu a to je škoda. Korekce byla slíbená, ale pak se to organizačně posralo a na korekci nezbyl čas ani peníze. Má to svůj důvod, ale nechci si o tom povídat :) V každém případě se omlouvám. Mimochodem, prý jsem inspirací své dceři Erice, která také píše knihu. Týká se historie Karviné a tak to má mnohem těžší. Ona je velký bojovník za zachování určitých lokalit a historických míst na Karvinsku – je to takový rebel. Po kom jen to má?? :)

Je možné jí ještě zakoupit a kde? (Všem opravdu doporučuji, výborný syrový, nepřikrášlený příběh rockera za mřížemi)
Ano, kniha je stále ještě k dispozici – stačí se obrátit na mne na FB - https://www.facebook.com/ruda.schweser/ nebo napsat na mail : Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Karviňáci ji mohou zakoupit zde: Pivnice - léčebna

Ty si se nespokojil jen klasickou verzí, ale kniha je i na audiu? Kde a jak se k ní lidé můžou dostat?
Opět je to o kamarádech – o knize se dozvěděl Milan Fugas Pinder, který působí v rádiu Jihlava a je bývalým dlouholetým basákem kapely Morava, známe se spoustu let, protože kapela Morava začínala v Karviné. Požádal mne, zda by mohl knihu realizovat jako audio a tak ji zcela zdarma namluvil společně se svou kolegyní a kamarádkou Aničkou Rásochovou. Pro mne to bylo velmi překvapivé a nečekané. Kdo ti dnes něco dá zadarmo?? Sám Milan Fugas Pinder tvrdí, že mu bylo ctí tuto knihu realizovat jako audioknihu. Pravdou je, že je to také jeho prvotina a zhostil se toho více než výborně společně s jmenovanou Aničkou Rásochovou. Máme podepsanou smlouvu s prodejcem Audiolibrix a audiokniha si vede dost slušně – v kategorii biografie a autobigrafie je cca 466 audioknih a my jsme zhruba na dvacátém místě v prodejnosti a to je fajn. Nezbohatneme na tom protože smlouvy jsou docela brutální, ale to ani není účel. Navíc – oni se starají o propagaci fakt dobře. Knihu lze zakoupit zde: AUDIOLIBRIX

Tak prvotinou si poměrně úspěšný, nechceš ve psaní pokračovat? Jistě za svůj rockerský život máš zážitků i na další knihu.
Já se opravdu necítím jako spisovatel. Máš pravdu, že materiál na další knihu z prostředí muziky by byl, ale zatím tu myšlenku zaháním. Myslím, že na trhu je přetlak s touto tématikou a mě navíc chybí určitá známost mé osoby, která by pomohla zájmu o koupi takové knihy. Prosím tě, koho zajímá nějaký Ruda Schweser ??? :) Pokud bych takovou knihu měl napsat, musela by být zcela jiná a originální a opět jen malý náklad pro své okolí.. Ale „Never say never.“ Uvidíme. Možná jsi zaznamenal ale, že do vašeho webzinu ROCKPALACE.CZ píši poněkud méně. Dovol, abych ti to vysvětlil – já jsem tak nějak ve vězení došel k poznání, že kdo jsem já, abych mentoroval, hodnotil, kritizoval, poučoval?? Je důležité mít v životě pokoru, úctu k práci druhých. Navíc člověk by měl znát všechny souvislosti než začne o něčem psát veřejně, je to taky o určité odpovědnosti. Jistě znáš teorii efektu mávnutí motýlích křídel, kdy toto obyčejné a nenápadné mávnutí obyčejného motýla může způsobit na druhé straně planety klidně vlnu cunamii nebo hurikán Každý čin tudíž má své důsledky, aniž by jsme je museli znát. To ovšem neznamená, že ty důsledky neexistují. Člověk by měl být opatrný v tom co řekne, napíše či učiní.

Ale pojďme k muzice, tvá kapela Messalina, povedlo se vám opět ten vlak rozjet?
Mám vzácné lidi kolem sebe a členové Messaliny patří mezi ně. Počkali na mne a zase fungujeme jako dobrá parta muzikantů. Vždy jsem kladl větší důraz na dobrou partu než na virtuózní schopnosti jednotlivých muzikantů. Kapela chytila druhý dech. Možná kapele ta pauza prospěla. Stále se snažíme udržet si přijatelnou hudební úroveň a nepodlehnout konzumnímu tlaku společnosti, nechceme se podbízet a dělat sračky, abychom se zalíbili a to nám moc dveří neotevře. Hudba se dá vykalkulovat, ale do toho mi nepůjdeme. Baví nás to tak, jak to je.

MESSALINA 2

Co sestava, stále Karin za mikrofonem? Zbytek „smečky“ také stále stejný? Žádné škatule škatule….?
Karin je členem kapely a členem vzácným, možná dokonce tím hlavním. Po porodu dvojčat se její hlas ocitnul v jiné poloze a my hledali řešení. To jsme nakonec našli v návratu ke standardnímu lazení a opravdu to pomohlo. Taky jsme přibrali nebo spíše vyměnili kytaristu. Dnes s námi hraje zkušený kytarista Martin Petráš – známe se snad 100 let :) Jen by to chtělo více hraní na větších akcích, kapela si to zaslouží. Je ale těžké se dostat na větší pódia. Ty bys mohl pomoci, což?? :)

A co chystáte? Pracujete na novém materiálu? Přece jen od posledního alba uteklo poměrně dost vody.
Hele, každá kapela v rozhovorech píše v tomto ohledu téměř to samé. Kapela musí makat na novém materiálu, jinak to nejde. Takže ano – děláme nové věci a baví nás to. Jinak by to ani nešlo.

Uvažuješ opět o plnohodnotném CD podpořeným singly, nebo nějaké „épíčko“….
Zatím jedeme singly...Nedávno jsme vydali singl se dvěma skladbami – Ztracený směr a Andělé za sklem – najdeš na Youtube. Nedělali jsme ale kolem toho žádný humbuk. Já ti ale nevím, zda plnohodnotným plackám už tak trochu neodzvonilo. Dneska se vše valí přes sociální sítě a hudební platformy, vše se zmodernizovalo a navíc rychleji než by si člověk přál. Myslím, že pozornost fanouška udržíš lépe, když mu čas od času něco nabídneš – singl, videoklip atd. Čekání na placku může někdy trvat a navíc to stojí prachy a čas. Takže popravdě nevím, zda budeme točit placku tzv. ALL IN ONE nebo lidi zásobovat průběžně naší tvorbou. Nemáme v tom tak úplně jasno. Zatím.

Ty jsi ale činný ještě v jedné kapele, jak šlape ta?
LÁZENŠTÍ ŠVIHÁCI  To je taková banda muzikantů kolem klubu Hard Cafe. Petr Janko – majitel klubu a člen kapely GORE - kytara, V. Sargánek – exAHARD , exINGOTT - bicí, Laco Lúčan - zpěv a Piškot ex INGOTT - bass no a já - kytara. Hrajeme rockové a známé covery a bavíme se. Já tomu říkám rekreačně oddychová kapela a vážně si tam odfrkneme od běžných starostí. Navíc to nebereme úplně smrtelně vážně a taky ty covery přizpůsobujeme naší představě. O kapelu je docela zájem a jsme schopni hrát i šest hodin. Já v podstatě covery nemusím, nemám to moc rád, ale mám rád ty lidi v kapele a to stačí.

svahaci rockpalace

Je pro muzikanta náročné „přehodit“ výhybku z jedné kapely na druhou? Myslím tím, že hraješ něco úúúplně jiného.
Jo. Někdy jo. Kapelník P. Janko po mě často řve :) a já jsem jen takové malé kolečko v tom soukolí a často ty skladby neumím, hodně improvizuji. Jenomže on je taky často neumí a nejen on a tak po sobě řveme všichni nebo obracíme oči v sloup, když se někdo sekne. Ale těch skladeb je fakt hodně a neudělat chybu je nemožné. My ale umíme zachovat tvář profesionála, jakože chyba byla úmysl nebo se jakože nestala. V tom jsme hodně dobří :) A na zkouškách je povinný rum – ten musí průběžně každý přinést, je to povinnost. Mám s tím problém, protože od návratu do civilizace jsem přestal téměř chlastat a tak na zkouškách Šviháků piju, ale jen v rámci zachování sociálních vazeb a přátelství bo ti kokoti by mne jinak vyhodili :) Tohle prostě nevymyslíš. Je to oběť.

Už jsi pár týdnů bohudík doma, neobjevil jsi nějakou novou zajímavou kapelu, popř. něco, co ti udělalo v hudební branži radost?
Ozzy – jede fakt bomby a poslední placka s tou spoustou vážených hostů je přinejmenším zajímavá a pestrá. Taky to, že Ozzy je ještě schopen v tom věku takto fungovat – to je posilující a motivující. To mi radost udělalo rozhodně. Taky nejsem nejmladší a je dobré vědět, že se rocková muzika dá dělat vlastně do smrti :).

Co jsi poslouchal poslední dobou?
Objevil jsem americkou kapelu GHOST. Ne, že bych ji neznal, ale udělal jsem takovou hlubokou sondu do jejich muziky a chytlo mne to docela intenzivně.

Jak relaxuješ? A vůbec, jaký je to pocit najednou po delší době si dělat co chceš, jít kam chceš, s kým chceš, našel jsi „novou“ přidanou hodnotu svobody?
Miluji filmy, seriály a nemusí to být extra třída. Hlavně sci fi – třeba THE 100, Stranger things, Interstellar a podobně. Pak jsem se zamiloval do dokumentů o vesmíru a kvantové fyzice. Úplně z toho šílím a taky tomu moc nerozumím – obzvláště kvantové fyzice. To prý ale není ostuda, protože tomu nerozumí skoro nikdo. Ovšem umíme kvantovou fyziku využívat a to zatím stačí. Co se týče vesmíru, tak tam je problém s temnou hmotou a temnou energii – tomu taky nikdo nerozumí. Víš, že vesmír tak jak ho známe zabírá jen 5 procent?? To je docela málo – 95 procent tím pádem neznáme a to je právě ta temná hmota a energie. Navíc se rozpínání vesmíru zrychluje, což je proti vší logice. Ono je toho děsná spousta, co nevíme. My lidé nejsme tak chytří jak si myslíme. A tak nad tím přemýšlím, sleduji a současně relaxuji. Pochopil jsem nekonečnost vesmíru. Kdyby jsi chtěl, tak ti to někdy rád vysvětlím bo mne nikdo nechce poslouchat a když začnu, tak všichni odchází. Nechápu proč. :)

Máš v plánu zajít na koncert některé kapely z okolí? Sleduješ, kam se která z tvých oblíbených dostala?
Návštěvu koncertů moc neplánuji, spíše to nechávám náhodě. Nedávno mne pozval Izzi z Dogy na koncert na Holbě na grilu a já měl čas. Zařídil mi VIP vstup a my po dlouhém čase pokecali, opili se a pak jsem s nimi přespal na hotelu. Je také zajímavé být na té druhé straně pódia a potkávat se s muzikanty. Mám rád takové nárazové a nečekané akce. No a co mne zaujalo na naší regionální scéně??Pozoruji také kapelu Bastard z našeho regionu. Dobře se s nimi znám. Docela se do toho kluci opřeli a myslím, že se jim daří. Je fajn slyšet a vidět, že tento region stále umí rodit fajn rockery. Taky jsem si zahrál záskok s kapelou Lautr – to je kapela v podstatě složená ze zaměstnanců Rebelu a rádia. Fajn zkušenost.

Rudo, díky za čas, tradičně prosím o pár slov nejen našim čtenářům, ale i čtenářům tvé knihy a jaký klip jim vybereš?
No, já opět děkuji tobě za tvůj zájem. Děkuji všem fans, co zůstávají rockové hudbě věrni. Přeji kapelám plné hlediště, klubům plné sály a všem přeji štěstí a rozmysl při seřazování životních priorit.
A tady skladbička od kapely Ghost, která mne v poslední době úplně rozbila. Tak příjemný poslech. Zduř jak cyp.