Sedm hříchů aneb radost ze smrti

CHVM- Chliev 2020

Pro někoho překvapení, pro někoho i menší šok….Ľuboš Dzúrik skončil na postu baskytaristy.
Co k tomu více napsat, snad jen, že nové album produkoval a jako o nehrajícího, zpívajícího kapelníka a takřka principála o něj strach nemám. V československém podhoubí je Ľuboško pevně vsazen do mozaiky nekomerční muziky, pracuje s pokorou a s citem pro detail. Chliev je naprosto skvělá deska, níže se k tomu ještě určitě dostanu a doufám, že na další tvorbě bude opět hrdě stát v basové lince.
Borovička a bravčové vo vlastnej šťave je při zkouškách i při nahrávání prvořadé….kapela si užívá podzim života, kamarádství a nikam se netlačí.
O zvuk a nahrávání se postaral Peter Kops, který se chopil i basy...a napíšu to diplomaticky, je stejně dobrý jako Ľuboš.
Nebudu se tu rozepisovat o mých oblíbencích, kteří na horké novince hrají a zpívají, snad jen, že navrátivší se J. Berith vtiskl do dílka šťavnaté kytarové vychytávky, které úzce korespondují s dominantní basou a bylo by ostudou nezmínit mrazivou šílenost nepřehlédnutelné Gudrun z Ľahké Múzy, no a Mikoláš Chadima, který s kapelou spoluvytvářel i na Bordellu, je alternativa sama o sobě.
Chór Vážskych Muzikantov se vrací hluboko do undergroundu, nečekejte optimistické nálady, rozjezd je opravdu pomalý, ponurý a hitového potenciálu jako šafránu…..však zmíním znovu nahrané kultovní Šialené Sanatorium….Hilda Gavačová si to po letech zase užívala. Hostování extravagantní zpěvačky, byla trefa do černého, její ostré nehty se zasekávají hluboko pod kůži posluchače a klip, který byl avízován dávno před vydáním Chlieva, je dokonalý.
A proč se zmiňuji v titulce o hříchu a darebáctví ? Když si cédo řádně naposloucháte a nabažíte se muziky, vnořte se do textů...jasně a zřetelně je tu brána na paškál nestřídmost a obžérství, zkorumpovanost úředníků a politiků, z čehož si odvodíte nepokradeš a závist tu má taky své místo. Za svou prvotní myšlenku se omlouvám, pokud jste nenapočítali všech sedmero neřestí...však přidám i další závažná témata, které je třeba nebrat na lehkou váhu…..o svobodě...jak moc bychom si jí měli vážit, o gaunerech a jejich zničených složkách, kteří nám tu vládnou a mnoho dalšího hnusu.
Undergroundový a punkový guláš musí chutnat všem, kteří mají CHVM v oblibě, vracejí se do období kolem Tunelu a s ještě větší dávkou pesimismu. Oproti Bordellu, kde byla cítit bojovná nálada, revolta a odhodlanost je Chliev plný odevzdanosti a hluboké deprese…..je krásné snít o druhém břehu…...

Pro Rockpalace Havrďák