Dnešní verze bychom mohli nazvat verze na druhou. Mrkneme se na covery Justina Johnsona a také si představíme pár verzí kytar.
Justin Johnson je americký multiinstrumentalista s přezdívkou The Wizard (Čaroděj, Kouzelník) pro své mistrovství ve hře na strunné nástroje.
Údajně jsme národem kutilů a zahrádkářů. Máte-li pocit, že váš rýč příliš dlouho zahálí, můžete se inspirovat u Justina, co s ním. Pokud se vám příliš nechce do výroby, ale rádi byste si na rýč zahráli, nezoufejte, Justin jich už vyrobil stovky a můžete si objednávat přímo v jeho obchodě.
Pro srovnání je zde studiová verze s bicími a Justinem hrajícím také na basovku.
Takto například vypadá v Justinově rýčovém podání Ace Of Spades od Motörhead
Verzí kytar je nepřeberné množství. Na obrázku můžete vidět kytary některých známých kytaristů.
Mám Radkovy desky rád, zaujal mě už kdysi s Empire, byl to ten správný „dirty street rock ´n´roll“ ať už to jsou texty, nebo muzika. Od poslední Knihy kouzel už uběhlo dost vody, takže bylo na čase se vydat ke Kurcům a podívat se jim pod hudební „pokličku“ zda se něco nového nechystá
Radku, na Knihu kouzel padá prach, říkal jsi mi něco o novém projektu – co to bude? Na Knihu kouzel prach padá možná z pohledu vnějšího, ale my z ní používáme ingredience návody a mícháme lektvary na nové album. Kniha kouzel je pryč, celá vyprodaná na flash discích a to vím, že ty jsi těžko snášel a bylo tak tak napůl u posluchačů. Tak jsem si usmyslel, že udělám překvapení s novou deskou. (Které pak na konci rozhovoru prozradíš). Jak daleko jsi s prací? Nová deska je v podstatě napsaná, jsou natočené demo verze ve studiové kvalitě a běží příprava na ostré natáčení. Je to poprvé že jsme zvolili tento přístup, natočení veškerého materiálu jako demo a po delším odstavení a vyprchání nadšení z nových skladeb jsme zvolili s chladnější hlavou co na desku dát. Naše skladby jsou ve finále vybrané a teď jsem dodělával ještě úpravy ve studiu a hledám poslední cover skladbu která mě a celou partu pohladí po duši. Je to vždy nějaké stará skladba, která se dá upravit a moc ji nezkurvit. Na posledních dvou cd to byly písničky Who‘ll stop the rain a Ghoast riders in the sky. Tak uvidíme, co tam dáme jako poctu, ale pár tipů mám. Tak to bude překvapení i pro mě. Máš jasný titul a počet skladeb? ,,Lovec lidí“ by měl být titul nové desky, ale uvidíme, na obalu desky jsem ještě nehrábl, ale mám něco v hlavě. Ne nebude tak strašně složitý jako byla Kniha kouzel. To bylo nejtěžší dílo a nápad byl velmi dlouho promýšlený. Musel jsem se velmi moc učit s programy na grafiku a teď sice jsem se naučil dost věcí, ale nehodlám trávit na obalu desky víc času než na obsahu. Nic takového, ale znáš to, nikdy neříkej nikdy.:-) Mělo by to být 10 skladeb jako na všech CD ,,Kolem ohňů a Knihy kouzel“ Mám pocit že i stejný počet jsme dodržovali s kapelou Empire Nevím, asi to mám nějak zakořeněný.
Jak jste si rozdělili práci na albu? Tentokrát úplně všechnu hudbu má na starosti Dennis, on si doma postavil ve svém domě podkrovní studio a hodně „nazbrojil“ na kytarovém hardwaru. K tomu si tam koupil i bicí a začal požívat i klávesové vymoženosti. Napsal velikou spoustu skladeb a vždy když to vyfiltroval tak mi to posílá. Tak se můžete těšit i na hodně moderní postupy v natáčení i aranžmá. Já jako vždy hledám téma na příběh do každé skladby. Linky texty a aranžmá vokálů jsou na mně. Opět budeme využívat kamarádky z operní pěvkyně a dceru Katku, která bude za chvíli maturovat na státní konzervatoři v oboru opera.
Co texty, teď je hodně moderní psát o covidu, kde ty jsi načerpal inspiraci? Texty o covidu mě fakt nezajímají, já na téhle vlně nejedu, stejně tak nejedu v politické satiře. Já s tím co dělám ještě v civilu, bych musel být minimálně hrabě Dracula. (v civilu sloužím na hematologii. Inspiraci čerpám různě ze života, knížek, filmů historie a příběhů co mě zaujmou. Třeba ,,Kolem ohňů“ bylo hodně o keltském nápěvu, Kniha kouzel byla hodně o magii a upírech. Teď to je posunuté zase jinam, trochu na drsný Jih.
Plánuješ zveřejnit nějaký promo klip? Promo klip jsme vypustili v singlu Temnota. Ano, tam bylo trochu o tom, že každý z nás má temnou stránku plnou chtíče ovládat ostatní. Ano tam se to na textu projevilo a bylo mi řečeno ve studiu, ty vole, to si poslechneš a setmí se. Druhý klip,, Nevěřím“ byl předobrazem tomu, že nikdy nemáme zapomínat….Nikdy!! Proto jsem již nechtěl se k tomu tématu vracet.
Kdo tam s tebou tentokrát je, nebo se team nezměnil? Skladatelský tým se nemění, jak je již jasné kytary obsluhuje Dennis včetně keyboardu, el.efektů a akustických kytar. Já zpěvy, texty, linky a aranže. Bicí nástroje Mirek Procházka. Ten už natočil singl Temnotu. Na Knize kouzel se námi rozloučil Vítek Jančura, který z rodinných důvodů nestíhal. Není to náš první rozhovor a ani poslední, proč je to Radek Kurc Friends a nejedeš raději pod názvem Empire? Název EMPIRE je prostě dnes asi legendou, dokázali jsme s klukama, že se dá dělat rock n roll jinak než tady bylo hráno. Ale tahle kapela přesně po 10 ti letech prostě skončila. Natočila tři nádherné desky a my jsme se moc naučili, zjistili jsme že, ale bez některých lidí se těžko pokračuje i když se našla opravdu super náhrada, tak to všechny zasáhlo dost vnitřně a nakonec bylo lepší vše ukončit. Tímto bych kluky chtěl pozdravit a popřát jim hodně štěstí. Jo a my jsme vlastně 2019 odehráli krásný koncert na Masters of rock ve Vizovocích. Bylo to báječný!!!!
Doufám, že zůstaneš u tvého nápadu udělat 2CD s tím, že jedno CD bude právě minulá Kniha kouzel, která vyšla jen na usb disku. Sorry, ale pro nás sběratele a archiváře je to…. Ty jsi to teď provalil….tak kouzlo je pryč Kdy by to celé mohlo být hotové???? Hotové bude tento rok. Měl jsem ve studiu spousty práce na natáčení jiných kapel a ke svému jsem prostě nedostal. Ale slibuji, co jsem slíbil a dodržím to. CD ,,Lovec lidí“ bude dle časového harmonogramu, který snad dodržím…
Ještě, co tvé studio Aqurium? Něco nového? Studio dostalo úplně nový upgrade a já si to užívám. Tak se těším na všechny, co mají zamluveno natáčení, jak se nám bude dělat. (To je dobře, o studiu si popovídáme podrobněji příště).
Co pustíme za klip? Nechám to na tobě, nabídnu ti dvě skladby, obě již v novém složení. Dobře, pustíme si oba.
Po dlouhých letech se čas od času vracím k poslechu celých alb, jako tomu bylo kdysi, když jsem trávil večery v zamčeném pokoji s kazeťákem na plné koule. Začínal jsem na německém heavy metalu, pak se přidal britský. Metal Church byli jednou z těch kapel, co můj zájem nasměrovaly směrem za Atlantik. A v čem pro mě byli tehdy (i dnes) Metal Church jiní než evropské kapely? Já si to představuji takto. Německý metalový muzikant má před očima notovou osnovu, britský metalový muzikant myslí při hře na Párply a Sabaty, i když hraje něco jiného. Americký metalový muzikant žije v brlohu, ve kterém má jen kytaru, Marshalla a televizi s videem (tam si samozřejmě pouští výhradně koncerty) a večer jde pařit do klubu. Americký metal má prostě úplně jinou atmosféru, takovou okouzlující, průkopnickou, nostalgickou, a přesto vykopávající mládí vstříc do života. Album "The Dark" mi taky ukázalo, že každý skutečně vnímáme muziku úplně jinak. Kdysi jsem ho pustil bratrancovi v domnění, že mu pouštím parádní melodickou kapelu, která ho musí chytnout na první poslech. On se podivoval, jak takový rámus bez náznaku melodie mohu poslouchat. A jaký byl poslech po letech? Tentokrát se musím přiznat, že mé pocity nedosahovaly té mé dávné euforie a zub času tady svůj otisk zanechal. Skladby jsou nepochybně kultovky (pro mě zejména první čtyři, při nich mé posluchačské srdce skutečně plesá naplno), ale je fakt, že ta produkce skutečně trochu zestárla a neburácí to tak, jak jsem si to pamatoval z dávných časů. Na druhou stranu, znovu mě to stoprocentně přeneslo do atmosféry doby, kdy se metal chystal ke svému vrcholnéu rozmachu a na desítky let dopředu ovlivnil životní styl milionů lidí po celém světě. Shrnu-li to do jedné věty, k poslechu je prostě třeba být vybaven i potřebnou dávkou nostalgie. Ale zase ne moc, protože vám pak hrozí, že vás to pohltí a že se z toho roku 1986 nebudete chtít za žádnou cenu dostat zpátky. Ještě jedna zajímavost. U každé kapely pro člověka obvykle platí, že album, kterým se s kapelu seznámil, je prostě navždy tím jednoznačně nejlepším. Znáte to. Jestli jste začali poslouchat Metallicu s "Masters Of Puppets", tak jakkoli budete obdivovat "Ride The Lightning" či "Kill ´Em All", místo jedničky už je navždy obsazené. Jakkoli mám "The Dark" ve velké oblibě a úctě, tak musím říci, že debut "Metal Church", ke kterému jsem se dostal až mnohem později (tak moc, že se mi do tohoto „kazetového“ seriálu nevejde), se mi líbí ještě o kousíček více.
Britská hardrocková skupina, která hraje moji nejmilejší hudbu tzv. bigbít. Od začátku to prostě šlape, melodie jednoduchá, sóla ne moc výrazná, žádné velké parádičky, ale celé se to chová jako dobře promazaný stroj. Jedním z představitelů je právě UFO, které mám opravdu moc rád. Založeno v roce 1969, hrají dodnes s několika přestávkami. V 70. letech zde hrál sólovou kytaru Michael Schenker, ex Scorpions, kterého v r. 1979 kvůli neshodám a jeho drogovým výstřelkům vyhodili. Ze záplavy dobrého bigbítu vybírám jednu píseň z jejich mega úspěšného živého LPíčka Strangers in the Night (nahraného v Chicagu). Hrají to občas i kapely u nás: Doctor Doctor... U.F.O. – Doctor Doctor
