To to letí, co? Blížíme se ke stovce, takže dneska něco pořádného. Mark Knopfler. Na jeho původní skupinu Dire Straits jsem už vzpomínal (č. 22), ale nedá mi to. Mark, ročník 1949, rodák z Glasgowa, momentálně žijící v Anglii. Pouštěl jsem si tuhle na youtube několik jeho sólových desek po sobě (ca 80 písniček) a ani jednou jsem nechtěl to přehrávání přerušit. Je to prostě inteligentní, melodická a mnohdy uklidňující hudba. S přibývajícími lety ho mám moc rád. Co pustit? Nakonec to u mne vyhrává Speedway at Nazareth z alba Sailing to Philadelphia (2000). Hlavně ta druhá půlka je prostě boží, mohl bych to poslouchat pořád dokola...
M. Knopfler – Speedway at Nazareth

Pavlíčkova formace z poloviny 80. let s úžasnou Bárou Basikovou jako zpěvačkou válcovala předlistopadový československý rockový tábor. Jejich hudba, zejména úchvatné 2LP Stromboli, mi pomohlo překonat nejobtížnější rok mého života - základní vojenskou prezenční službu. Těžko dnes někomu vysvětlovat co to tzv. vojna byla. Kromě hlavních protagonistů chci upozornit i na basáky. Ať už Guma Kulhánek nebo Jiří Veselý. Oba přesní, úsporní, bez kudrlinek, přímočaří, přitom skromní a pokorní. Hudba Stromboli je něco, co v české hudební kultuře postrádám. Nápady, melodie, excelentní výkony všech hudebníků. Myslím si, že je to jedna z mála našich skupin, která snese i ta nejpřísnější evropská měřítka. Co zahrát? Teď u mne letí Já ti dávám, dávám (doporučuji také přehrát), ale nakonec vítězí Carmen. Tohle může složit jen génius...
Stromboli – Carmen

Hned 2LP si nadělil teplický Motorband ke svým 35. narozeninám. 2 strany alba kopírují CD nosič, který "zrecenzoval" kamarád Honza Holý. Tak se dnes podíváme na čtvrtou stranu vinylu, který kapela pojala jako Best of a z každého alba vybrala tu nejlepší skladbu. Vzhledem k tomu, že jde o roky prověřené skladby, pojďme si je jen připomenout.

Mše za vítězství z alba Made In Germany 1990, s kterým tehdy Motorband přišel na naší scénu jako smršť a my všichni koukali s otevřenou pusou, že jde o partičku z Teplic. Zpěv – Kamil Střihavka, není co dodávat. To nej co kdy spolu se současným Láďou Korbelem Máča za mikrofonem měl. Jinak – basa - Tomáš Jarolím, bicí – Daniel Hafstein, kytary – Libor Matejčík a Tomáš Krulich. Zajímalo by mne, kde by Kamil byl, kdyby nebylo Motorbandu.

Navždy bílá jsi lady z alba Rock ´N´Roll 1994, tady už se změnila sestava a zásadní změna byla na postě zpěváka, kdy Střihavku nahradil Milan Daim, basa - Jakub Fojtík, u bicích zůstává - Hafstein a u kytary už pouze - Matejčík.

Tvý oči lžou – z alba Satisfakce 2004, dlouhých 10 let čekal Libor na další CD a jak už bylo zvykem, přišly nové změny, za mikrofonem - Pepa Šutara, bicí - Roman Haase, basa – Radek Šikl, a opět dvě kytary – Roman Haase a Libor Matejčík. Na albu se vyskytovalo i poměrně dost hostů, jmenujme alespoň Karla Adama a velikého muzikanta Romana „Mášu“ Šandora (Vizír, nebo studio Mercury)

Heart Of the Machine z alba Heart Of The Machine – 2009, pod taktovkou Honzy Němce vzniklo anglicky zpívané album. Za mikrofonem – Radek Popel, bicí – opět Hafstein, basa – Sláva Safonkin a Karel Adam no výpomoc, kytary – Matejčík a Martin Przeczek. Titulní skladba Heart Of The Machine zazněla i na bočním projektu Aleše Brichty – Grizzly a musím říci, že od „Ály“ to má úplně jiné grády, na čemž jsme se s Liborem při našem rozhovoru shodli.

Kde byl Bůh z alba V 2017. Dost dobré album, které vrátilo Motobandu dobré jméno a ještě podpořené výborným dokumentem Restart, který mapoval „dějiny“ kapely, včetně zajímavých rozhovorů. Mikrofonu se ujal Luděk Struhař, basa – Karel Adam, bicí – Ivo Batoušek a kytary Libor Matejčík a Jan Jiříček.

rozkládací obal obsahuje spoustu fotografií ze života kapely

vinyl zakoupíte v e shopu Motorbandu

Stále ještě mladá kapela HARD COLONY z Teplic vydala vloni na podzim své debutové CD „Démonkracie“ a je to sakra silný matroš.
Tahle parta se dala dohromady před dvěma lety, ale podle fotek je jasné, že se jedná o protřelé harcovníky, žádné zajíčky ušáčky. Velice vyzrálá muzika založená na pomezí hard rocku a heavy metalu se mi hodně líbí. Třináct skladeb je rozloženo na nějakých 45 minutách, což je taky klasická jedna strana devadesátky kazety. Pamatujete si, jak jste nahrávali na jednu stranu jednu kapelu a na béčko druhou? Mám to živě před očima. Když ještě dnes vidím stopáž kolem tři čtvrtě hodiny, říkám si, že by se to krásně vešlo na jednu stranu.
Od roku 2020 se kapela HARD COLONY prezentuje v sestavě Jarda Štěpán – kytara a zpěv, Mak Lepka – kytara a zpěv, Láďa Studecký – basa a Luboš Podlas – bicí.
Pojďme si přiblížit první nahrávku této party. Po takovém nemastném a neslaném půlminutovém intru následuje vypalovačka „Postavím si Rock´n´Roll“. Ta stojí na výrazné rytmice a jednoduchém refrénu. Nic složitého, prostě pohoda. A v podobném duchu se nese celá deska. Při prvním poslechu si budete podupávat do rytmu a při dalších už budete zpívat s kapelou.
HARD COLONY umí zahrát pěkně svižný příznačně nazvaný „Motorkářskej song“ stejně jako opravdu nádherně vygradovanou baladu „Cestovatel“. To je zřejmě jedna z nejvýraznějších balad letošního roku. Pak zaduní „Dáme si to na čelo“ s geniálně prostým refrénem a je to taky paráda.
Za mě se jedná o velmi zdařilou nahrávku a těším se, že o kapele uslyším v budoucnosti.
Pro Rockpalace Honza Holý