Ufff, to byla jízda! Teda dámy a pánové, tohle je pro mne objev roku a společně s alby od Cathedral In Flames a Petroleum to nej, co jsem letos zatím slyšel.Ale k samotnému CD – jedním slovem výborné, už výběr studia bylo dobrým tahem (Limetal, Dymytry, Traktor, Protheus….) takže to hraje víc výborně a muzikanti jsou sami o sobě skvělí a zkušení, hraní je baví a na desce je to znát. Album nabízí 11 skladeb, na kterých se kapela nebojí experimentů jako použití cimbálu a motivu čardáše (Bathory), svištící gilotinu (Gilotina) španělská trubka a rytmus kastanět (Sancho Panza), až pomalu „coutryovka“, díky banju (Hej svatý). Klasické tango, po kterém až běhá mráz po zádech (Poslední tango), dokonce arabské národní nástroje darbulku a rebab (Pyramida), panova flétna (Escobar), housličky (Všudebil) nebo balalajka, harmonika a motivy Kalinky (Rasputin). Přesto všechno jde o perfektní tvrdý, rytmický až syrový hard/heavy nářez se zpěvnými refrény a muzikou, která vám vleze do hlavy. A lord Panoptik má k této muzice ten správný „dirty“ hlas jako přidanou hodnotu.
Dalším velikým bonusem jsou texty. Satira, humor, nádherné slovní hříčky, hraní se slovíčky…přesto vše průzračné a jasné, pro ucho velice libozvučné. Před textařem smekám pomyslný klobouk, takhle mě dostal kdysi Kryl, starší texty Brichty a nově Protheus, abych měl chuť si číst znovu a znovu, slovo od slova. Každý text přes humornou a satirickou podobu má hlubší, silnější sdělení a věnují se odlehčenou formou problémům dnešní doby a nejsou „jalové“ a mají hlavu a patu. Bathory je věnovaná zlatokopkám a Erzsébet, nebo chcete li Elizabeth Bathory je zde jako symbol erotiky a zvrácenosti, Gilotina o zradě, Sancho Panza o lidské hlouposti, Poslední tango vyprávění nevyléčitelného muže, který prosí o eutonázii, Pyramida – dluhové pasti, půjčky, Escobar drogy, Všudebil textově silně připomíná „našeho“ slovensko/českého „oligarchu“, v Rasputinovi je krásná slovní hříčka raz Putin, dva Putin a kdyby chtěl, tak bude i tři Putin…
Baví, neuvěřitelně mě tahle muzika a kapela baví, a umí to rozbalit i na koncertech. Na festivalech je nelze nepřehlédnout. Masky, parádní, promyšlená scéna, aura tajemna, středověké žakety…Do našeho rockového stereotypního rybníčku přinesla nový svěží vítr a divil bych se, kdyby se nezměnil v „uragán“.
Doporučuju poslech každému, popř. si najít na YT oba ofiko lyric klipy, tady si každý musí vybrat. Já si vybral všech 11 skladeb, co song to potencionální hit. Muzikanti nasadili sami sobě laťku hodně vysoko a jsem zvědavý a moc si přeju, aby nastavený standard udrželi. Obal je také perfektní, nechybí texty, i když lordu Panoptikovi je velmi dobře rozumět. Jen posílám přání tam někde mezi ta „staletí, ve kterých právě proplouvají, aby tohle vyšlo i na vinylu, jako třešnička na dortu. A každopádně pokusíme se je pro Rockpalace vyzpovídat a promotérům doporučuji ZAOSTŘIT!!!!

Co o sobě tato „monstra skrytá pod kostýmy a maskami říkají?
PANOPTIKO do naší současnosti přichází z minulých staletí a ptá se: „Velevážení dvořané, kam se tento svět přetáčí? Co je to za společnost, plnou přetvářky, lží a pozérství, kdy si spousta lidí musí dát masku, aby mohli být alespoň na chvíli SAMI SEBOU… Za starých časů si lidé dávali masku, aby byli přece NĚKÝM JINÝM…“
PANOPTIKO si tedy obléká honosné kostýmy a „maskou“ připomíná pravý význam toho ČÍM JSME a KÝM JSME.
PANOPTIKO je soubor tajemných kreatur, kde je frontmanem a zpěvákem LORD PANOPTIK, který je nesmrtelný, žije staletí, v textech se tedy může vyjadřovat k čemukoliv z jakéhokoliv časového úhlu pohledu. Na nikdy nekončících bálech jej stále obklopuje jeho věrná družina, kterou tvoří: DON BALKONI (buben), BARON VON TELEPHON (drnká, fouká, smýká) SEGÑOR FARKAS (basa) a Dr. KONEKTOR (loutna)
Tuto eskadru je normálně téměř nemožné zastihnout, hraje stále v jiných staletích. Ale i ona někdy podléhá, a tak na četné žádosti ctihodných dvořanů se rozhodla zvěčnit své opusy v hranickém studiu Bomb Jack. Tam jsme je zastihli při nahrávání jejich debutového alba pod producentskou taktovkou Wendela Dreiseitla.
Ten nám prozradil, že PANOPTIKO už od minulých třeskutých zim natáčí - jak jinak než postaru analogově do pásu - jedenáct balad, které vznikaly celá staletí. Na vzácném pergamenu popsali osudy a příběhy plné ctností, nectností, radostí a smutků dnešního světa i časů dávno minulých. To vše se nyní za zvuků harmonik, houslí, trubek, cimbálů, fléten, bubnů, kontrabasů, louten, nebeských varhan a gilotin, zvěčňuje.
Na večerní hostině u zlatých pohárů plných vína a stolů prohýbajících se pod hromadou pečených koroptviček, husiček a selátek bylo také zmíněno, že PANOPTIKO natáčení alba přerušilo kvůli velkým letním putovním bálům pod otevřeným nebem. S velkou poklonou děkuje spřízněným družinám Traktor a Dymytry, za právě skončené své ctěné hostování na jejich MONSTER MEETING.

Kečup, další z kapel z bohaté rockové líhně západočeského kraje. Na kontě mají 9 alb a 2 DVD, za pár hodin jim vychází jubilejní desáté album podle mého mínění v té nejsilnější sestavě. Už první dva singly (Sofie a Příběh) naznačily, že se máme na co opravdu těšit a že kapela je v plné formě tak, jak ji známe ze zábav a tanečních parketů, kde měla kapela vždy plno a zájem o kapelu trvá i v dnešní težké době. Povídáme si s Danem Dobiášem.

Než si začneme povídat o novém albu, pojďme našim čtenářům přestavit další legendu z Plzně, kterou jste (vedle kapel jako Odyssea, Extraband, Elegie, Sifon, Vizír…, a z těch tvrdších Excalibur, Tudor, Fata Morgana….) se za svou existenci stali. Každopádně vaše historie na webu je ten nějak „skoupá“ na info, takže jak jste se jako „Kečupáci“ poznali, přišli jste z různých kapel, nebo Kečup byla někoho z vás prvotina? Vydržela tahle aktuální sestava do dneška, nebo byly chvíle krásných návratů??
Tak kapela Kečup už existuje něco přes třicet let, přesně by ses musel zeptat Karla, on je v Kečupu od začátku, ale vím, že příští rok budeme slavit a bude to velký. Já jsem přišel do Kečupu v roce 1994 ze skupiny Sifon, kde jsem působil tři roky a natočil s nimi dvě alba. Pamatuji si, že jsme s Karlem Paulem byli v té době hodně velcí kamarádi a tak nějak jsme spolu i chtěli hrát, v Sifonu byly tenkrát nějaké interní problémy, tak jsem odešel a vlastně hned další týden po odchodu jsem hrál v Kečupu. Začala velká éra, hráli jsme i 20x do měsíce a v podstatě každý rok jsme natáčeli CD s novými písničkami. V roce 2000 jsme nastoupili do muzikálu Starci na chmelu, který se hrál v Praze v divadle Millenium a to byl takový vrchol naší tehdejší éry. Začala trochu ponorková nemoc, já chtěl dělat sólové album, takže jsem v roce 2002 odešel a hned o rok déle jsem vydal svoje sólové album Poprvý. Dalších 12let jsem o Kečupu slyšel jen z doslechu a v roce 2014 jsem se vrátil vlastně jen na vzpomínkové tour, ale v průběhu koncertů začala znovu mezi námi fungovat chemie a bylo jasný, že se vrátím nastálo. No a tak to je dodnes.

Co vaše vzory na úvod vašich začátků, vzpomenete si ještě na první vystoupení/zábavu??? Byly místa, kam jste se rádi vraceli a vracíte?? Taková ta „domovská“ scéna.
Poslouchali jsme tvrdší muziku, AC-DC, Iron Maiden, já hodně Bon Jovi, z českých kapel jsme milovali Lucii, se kterou se nám potom poštěstilo hrát v Plzni na Lochotíně. Ale myslím, že stylově jsme si udělali svoji kečupáckou hudbu, ke které se teď novým albem vracíme. Moje první vystoupení s Kečupem bylo v Chyškách u Milevska, pamatuji si to velmi dobře, protože po vystoupení tekl alkohol proudem.:-) A jestli se ptáš na moje úplně první vystoupení, tak to bylo v 16letech s mojí kapelou Expander v Heřmanově Huti. Následoval po vojně Sifon a pak už Kečup. Odehráli jsme strašně moc zábav a koncertů, s Kečupem se velmi rádi vracíme dodnes na Domažlicko, milujeme Mrákov, Klatovy, Tachovsko, domovské místo Kečupu Nýrsko a samozřejmě Plzeň. V západních Čechách je málo míst, kde jsme nehráli a vlastně kamkoliv se rádi vracíme, kde to naše fanoušky baví. Do posledního alba se mnou, které se jmenovalo Planety, jsme hráli po celé republice, pravidelně nás hrála rádia a vystupovali jsme i v televizních pořadech.

Zatím poslední album Kečup Live vyšlo v roce 2006, Ještě se zastavím u něj, bylo tam dost hostů – Smolík, Langmajer, Brožová, Absolomová, jak se vám povedlo sehnat tolik atraktivních jmen a jak se tvářily na pozvání? Měl z nich někdo problém (jsem netušil, že svobodník Kouba je zpěvák -))?? Popř. odmítl vás někdo?
To si trochu teď pleteš, to album, na které se ptáš, vyšlo rok po mém odchodu v roce 2003 a jmenovalo se Best of Kečup a ano, máš pravdu, vystupovali na něm tito naši společní kamarádi. Pokud vím, nikdo problém neměl, byli a jsou to myslím stále naši přátelé. Tenkrát jsme se s Karlem po mém odchodu trochu hecovali, já sólová deska, on naši společní kamarádi. Ale bylo to dobře, nakoplo nás to k další práci a pak po letech jsme se znovu spojili. (Dan má pravdu, opravdu šlo o Best of)

Vy jste se blýskli i v muzikálu Starci na chmelu, jak se vám povedlo tohle? Tuším, že Brutus byl v Indiánském létu, Katapult Hon na kočku… není moc rockových kapel, které dostanou takovou příležitost.
Za tu příležitost dodnes vděčíme Jirkovi Vondráčkovi, který si nás do muzikálu vybral. Někde nás slyšel, my pak s Karlem seděli někde v hospodě a v tom zazvonil telefon a Jirka nás pozval na konkurs, který jsme zvládli a nastoupili do vlaku, který jsme vůbec neznali. Byla to obrovská zkušenost a spousta nových přátelství, ať s Luckou Vondráčkovou, Jitkou Asterovou, paní Chýlkovou, panem Hrušínským, Věrou Holubovou a dalšími. Krásné dva roky. Muzikál skončil po vytopení divadla při záplavách 2002.

Kečup se na jednu dobu odmlčel, co dalo podmět, že jste se zase dali dohromady? Byla to už tahle dnešní sestava?
Kečup se neodmlčel, mým pohledem spíš jel na půl plynu, myslím, že náš tandem s Karlem je prostě nenahraditelný a teď jsme se o tom přesvědčili při natáčení nového CD, kdy vše klapalo jako tenkrát, když jsme dělali první společné album Svatební.

Ale k novému albu, které vydáváte po dlouhých 19ti letech. Což je myslím hoooodně dlouhá doba. Co bylo důvodem? Přetlak skladeb, chyběla vám atmosféra ve studiu, nebo sis Dane odskočil od ABBA Stars??
Myslím, že na tohle jsem dal odpověď v minulé otázce, co se týče Abba Stars, tahle kapela vznikla naprostou náhodou a já ani můj kamarád Michal Vaněk, se kterým jsem ji zakládal, jsme netušili, že budeme slavit příští rok už 18let a procestujeme kus světa.

Můžeme prozradit, že deska se jmenuje Náš příběh, což je zavádějící název. Půjde o „výpověď“ či zpověď kapely? Má deska nějaký koncept, který se táhne deskou?
Ano, CD jsme udělali ne proto, že musíme, ale že jsme chtěli, hrozně nás bavily chvíle ve studiu a když jsem napsal duet pro mě a pro Karla tak ho Karel opatřil přesně textem, který vystihuje vše. Naše kamarádství, naše úspěchy, naše propady. A hlavně náš návrat na scénu v plné polní.  Proto Náš příběh a celá deska je návrat ke kořenům toho, co Kečupu šlo vždy nejlíp. Tvrdé kytary, melodika, bez pozlátek, bez samplů, prostě starej dobrej Kečup.

Myslím, že jste album Náš příběh nahrávali v nejsilnější sestavě, kterou kapela měla, jaká byla nálada při nahrávání? Nebyla ponorka, povedlo se vám krotit svá ega? Docházelo ke „třenicím“ mezi vámi ohledně songů co ano a co ne a kdo měl právo veta?
Měl jsem z toho trochu obavy, protože tenkrát jsme myslím tři poslední CD dělali tak trochu odděleně. Já svoje písně u sebe ve studiu a Karel ve studiu Mercury u našeho kamaráda Romana Šandora (rozhovor s Mashou). Letos jsme vše dělali společně a panovala skvělá atmosféra, vlastně několik měsíců. Bicí jsme dělali ve studiu Klášter Teplá, které vlastní skvělý Jirka Chaloupek. Tam zbytek potom ve studiu u mě. Myslím, že se pohodová atmosféra z natáčení přenesla i na CD. Nesmím zapomenou na naše kluky, bicí nahrával Pavel Černý a basu samozřejmě Fany Veselák. Kompletní finále jako mastering a míchačku jsme opět ale dokončili ve studiu Klášter Teplá.

Titulní skladbu již propagujete na You Tube a je opravdu výborná, hitovka. Kolik skladeb na albu ve finále bude a můžete je několika slovy představit?
Děkujeme za pochvalu, za 14dní má už singl Náš příběh přes 7tis shlédnutí, což je skvělé. Na albu je 10 skladeb, z toho jedna, kterou máme hodně rádi, ale nikdy nikde nevyšla a to je Stopařka. Dalších devět je nových věcí z mojí a Karlovo dílny.

Použili jste všechny skladby, nebo byl i vylučovací způsob a tak zůstaly některé songy do „zásoby“.
Vybrali jsme skladby, za kterými si stojíme, v zásobě něco zbylo, ale není toho mnoho.

Kdo se autorsky podílel na albu? Zatím jsem slyšel dvě skladby a myslím, že jste se od Čau brouku zvedli a hodně levelů.
Jak říkám, autorsky já a Karel, letos vyšel autorsky lépe Karel, protože složil všechny texty, které on umí opravdu velmi dobře. Autorsky bych nezapomněl právě ani na kluky, Pavel vymyslel na CD opravdu zajímavé, tvrdé, až metalové bubny a i Fany přispěl skvělou basou.

Na kolik je na desce zcela nový materiál? Koukám, že první singl – Moje malá Sofie je již z roku 2017 a notabene klip je nahraný v kostele, jak se vám to povedlo?
Tak my jsme měli vymyšleno, že napřed vyjde singl a pak nové CD, ale trochu se vše zpozdilo vinou corona viru. Klip na píseň Moje malá Sofie se natáčel v Boru u Tachova na zámku, moc se nám líbilo to místo, má atmosféru.Bude na albu nějaký zajímavý host?Ne, CD je jen naše záležitost, jako kdysi.

Že výjde klasické CD je jasné, předpokládám, že budou i ty elektronické média jako Spotify, Itunes, když jsme spolu bavili padla i možnost vydání alba na vinylu?
Uvidíme jak se bude CD líbit a vinyl bychom chtěli moc. To ukáže čas.

Jste zkušení a letití muzikanti, jste s albem 100% spokojeni i po nahrání? Je tam podle vás nějaká „nesmrtelná“ skladba jako třeba Slepá, Lilie, Izabela…které se staly pomalu součástí každého vystoupení? Jak lidé reagují třeba na Sofii?
Jsme velmi spokojeni, nesmrtelnou se skladba stává až po několika letech, tak uvidíme. Samozřejmě skladby o kterých mluvíš jsou časem prověřené, všechny byly rádiové hity, máme je rádi, takže s námi putují po všech vystoupeních.

Zažili jste kdysi boom koncertů a zábav, všude se hrálo, všude bylo plno, jak vidíte dnešní dobu? Rocková mládež odrostla, nebo v čem vidíte, že na koncerty dnes už mladí tolik nechodí?
Nemyslím si, že mladí nechodí, spíš si dobře vybírají. Zábavy je mnoho, spousta kapel na výběr a každý si najde své. V tom je tahle doba spravedlivá. My máme svůj okruh fanoušků a fanynek a jsme za ně nesmírně rádi. Pokud CD Náš příběh osloví i nové, budeme ještě radši.

Pánové, já vám děkuji za váš čas, ještě nám prosím pověste, kde najdeme info o kapele, koncertech… a vzhledem k tomu, že oba pilotní singly z nového alba jsou parádní, nebudu se vás dnes tradičně ptát na váš nejoblíbenější klip, a dám sem drze sám oba.
Nejčerstvější info o kapele a koncertech najdeš na FB,  dále na Instagramu - Kečup official web
Děkuju

PS: Vyhlásili jsme soutěž o napsání textu na naše CD na našem FB. A vyhrál to náš velký fanda Ondřej Melichar, který složil text na moji písničku, kterou nazval Prázdná postel. Jsme rádi, že se naši fanoušci zapojili, přišlo opravdu hodně dobrých textů. Za to jim děkujeme a možná další ještě použijeme.

Neuvěřitelný rockový dříč, ale i cholerik a totální odpůrce a kritik vládní strategie v „boji“ s epidemií, který měl 100x sílu začít z nuly. Hrál s Křížkem v Kreysonu, s Dodem ve Vitacitu s Brichtou v ABBandu…Přesto jeho srdíčko tlouklo a tluče pro Motorband. Kapela měla na počátku parádně našlápnuto mezi elitu, ale stihl je osud jako kanadské Anvil, místo slávy pád. Přesto se Máča nezlomil a dokázal si vždy sehnat partu skvělých muzikantů a začínat znovu a znovu. Tak moc věří svému snu – Motorband. Už album „V“ (2017) naznačovalo velkolepý návrat podpořeno dokumentem o kapele – Restart, ale až zatím poslední album Černá a bílá ukázalo, jak silná je parta okolo Libora a doufám, (protože Liborovi za to úsilí držím, všechny palce), že to dlouho vydrží a Černá a bílá se dočká důstojného následovníka. V těchto dnech vydávají album i na vinylu, takže hnedle je důvod s i s Máčou pokecat.

Liborem k 35. narozkám Motorbandu jste si dali i vinyl, čímž jste udělali nám, sběratelům analogu velkou radost. Byl vinyl prvotně plánovaný, nebo to přišlo až po úspěchu alba Černá a bílá?
Byl to plán a i doba k tomu nazrála. „Dospělí“ rockeři a metalisti už mají děti z baráku, většinou splacený dluhy, a tak můžou investovat do Hi-fi  gramců a LP. Je to prostě jiná liga na poslech, i ten pocit, když máš LP kapely v ruce. Je to takový vřelejší, osobnější.

A vinyl je hnedle 2LP, proč?
Hlavně proto, že k 35. výročí od založení se to slušelo, udělat něco výjimečného. Osobně z toho mám velkou radost.

Album Černá a bílá už jsme zrecenzovali, dopadlo na jedničku. Já se přiznám, že jsem si poslechl všechna vaše alba, před naším rozhovorem  a Černá a bílá řadím na první příčku společně s Germany. Album V bylo výborné album, ale přece jenom je Láďa o pár levelů výš než Struhař. Co ty na to?
Mám radost, když znalec jako ty, řekne takové hodnocení. Příprava alba Černá a Bílá se výrazně lišila od příprav alb předešlých. Výběr songů probíhal stejně jako u alba „V“ (2017) Měl jsem i teď naskládáno asi 25 nápadů. Ale tentokrát v jiný kvalitě, protože jsem se konečně naučil natáčet a pracovat v „Home studiu“. Mám domácí studio a přeci jen, když už to má zvuk, tak se mi líp tvoří. Výběr songů pak probíhá tajným hlasováním celý kapely. Dle výsledků ankety, jsme pak na zkušebně pracovali na aranžích těch 14 vítězných. Další změnou bylo to, že basista Karel Adam jezdil za bubeníkem Standou Pliskou do Brna, kde spolu pracovali na doaranžování bicích partů a basy. Ty víš, že s Kájou spolupracuju už od dob Kreyson a ABandu a takový přístup, jaký Karel zaujal k albu Černá a Bílá, jsem u něj nikdy neviděl. To víš, že jsem z toho byl nadšený. No a kytarista Vojta Brázda zas jezdil ke mně do Teplic, kde jsme si připravovali kytarový party. To samé probíhalo se zpěvákem s Láďou Korbelem. Takže pak jsme jeli do studia, a každý věděl, co a jak bude natáčet. Prostě profi práce na 100%.

Každopádně jsi měl strašnou kliku na zpěváky, přesto mám pocit, že až Láďa Korbel je plnohodnotným nástupce Kamila. Jak řešíte Láďovo vytížení v muzikálech kontra Motorband?
Já bych to nenazval klika na talentované zpěváky, protože nestačí, mít talent. Víš, stačí se podívat, kde a jak většina z nich skončila. Uspět v jakémkoliv oboru nelze bez snu, víry, píle, zodpovědnosti a tahu na branku. Bez těchto základních vlastností je ti talent k hovnu. Není nic běžnějšího, než svět profláklých talentů. Za nejkomplexnějšího a nejvíc talentovaného já považuju Milana Daima. Stačí, aby tvůj charakter oplýval nezodpovědností, a děláš pak správce sportovního zařízení. Jinak řečeno vrátnýho. Tím nesnižuju práci vrátnýho, každý člověk je důležitý, a každý je přesně tam, kde si zaslouží být.

Co se Láďi týče, tak zrovna nedávno jsme to řešili a vyřešili. Láďa dal přednost Motorbandu. Brali jsme ho s tím, že budeme od září do prosince, pak od ledna do června limitovaní jeho angažmá v muzikálech s nadějí, že se jeho priority otočí. Povedlo se, a jsem za to moc rád. Láďa se aktivoval i jako scénárista a režisér našeho dalšího videoklipu „Ukaž svou tvář“ Premiéra je naplánována na 05. 12. od 19h.

Ty jsi měl, dá se říci vždy štěstí na výborné zpěváky, jen tam žádný nevydržel víc než jedno album proč?
Už jsem to naznačil v předešlé odpovědi. Každý rozchod pramenil v podstatě proto, že těm zpěvákům chybělo něco z těch základních vlastností, které jsou pro úspěch zásadní. Kdyby každý z nich měli míň nadání, ale měli sen, víru, pokoru, píli, touhu, každý jeden z nich mohli patřit k úspěšným a uznávaným osobnostem naší rockové scény. O tom jsem přesvědčen. Samozřejmě nepočítám k nim Kamila Střihavku, který dosáhl velkých úspěchů a tou osobností se stal. Ten mě poslouchal, ale bylo to pod mým přísným dohledem. Haha.

Ještě se vrátím k diskografii Motorbandu – máš představu, kolik jsi pro kapelu napsal skladeb?  Nebudu tě trápit a prozradím ti to. Ze 77 skladeb, které jsou na všech vašich CD, jsi podepsán pod obdivuhodným číslem 74  a tuším, že jsi napsal 12 textů, Máš ještě nějaké nápady vůbec?
Mám momentálně naskládáno na dalších 5 alb. Ha ha ha. Vždycky jsem měl takový pocity a obavy, když jsem dokončil nějaký nápad, jestli ještě někdy něco složím? Teď mám strach, že některý nápady nikdy nespatří světlo světa.

V jakém pořadí pracuješ? Vymyslíš název, pak muziku a finální je text, nebo obráceně? A nosíš kapele kompletní skladbu, nebo základní kostru, nad kterou pak polemizujete a každý si ji upraví k obrazu svému?

Někdy mě napadne první melodie, ale většinou jen motiv, někdy refrén, a pak na něj nabaluju motiv, sloky atd. atd. Díky „home studiu“ mám ty nápady z 70 - 80% dané. Někdy mám song z 99% hotov, že se pak řeší jen detaily. Kapela pak pracuje na struktuře a celkové aranži. Hlavní slovo v tomto má Karel Adam. Je to výjimečný muzikant, a má obrovské zkušenosti z dob Kreyson a ze spolupráce s producentem Honzou Němcem.

Můžeme od vás v brzké době něco zajímavého čekat? Nechystáte klip nebo singl?
5. 12. 2021 zveřejníme nový videoklip a je to masakr. Uvažujeme, že na jaře - březen - duben natočíme singl, který bude předzvěstí nového alba.

Začíná další vlna rušení koncertů … myslíš si, že má cenu něco vůbec plánovat na rok 2022? Už přemýšlíte, jak bude vypadat playlist na příští sezónu?
Máme na rok 2022 už potvrzených asi 10 festivalů. Duben- květen je v přípravě 1. část turné MB 35 let 6 koncertů. Prostě na nich pracujeme, ať se děje co se děje. Na podzim je naplánována 2. část tour 10-12 koncertů.

A co Máča jako muzikant/člověk? Všímáš si muziky a kapel kolem sebe? Sleduješ trendy, máš nějaký nový objev v muzice?
Ale ano, sleduju. Musím, jsem i manažer, tak se učím od úspěšnějších.
Poslechnu si skoro vše nové, jak od českých kapel, tak zahraničních. Musím říct, že některé české kapely dosahují skvělé úrovně a i úspěchů a dělají to skvěle. Fandím Dymytry, aby konečně česká kapela zabodovala i jinde než jen v ČR. Dlouhodobě mám rád Krucipüsk. Na live mě moc pobavili Trautenberk, po kterých jsme hráli na festivalu v Krásné studánce u Liberce. Dělají skvělý show. Musím čtenářům vysvětlit, že já poslouchám muziku jinak. Vždy se snažím hledat na songu něco zajímavého a přemýšlím, proč to tak udělali. Jsem hodně náročný na úroveň zahrání, a jak zpívá zpěvák. Ze zahraničních mě v posledních letech zaujmuli Volbeat, Stone Sour.

Každopádně, Motorband stojí v nynější době na silných základech a ustálila se sestava. Polevil jsi jako kapelník v náročnosti, nebo se ti sešla parta muzikantů, kteří to cítí jako ty a jsou ochotni kapele dát i to pověstné srdíčko??
Tak přesně to se stalo. Ta parta je úžasná a i tým kolem MB je skvělý. Jen ty sračky kolem nás brzdí. Kluci jsou špičkový hráči s naprosto profi přístupem. Víc si nemůžu přát. Teď už jen složit nějaký hit, a je to. Hahahahaha.

Libore, díky za tvůj čas a každopádně jak je tradicí, jaký je tvůj nejoblíbenější klip, abychom ho pustili našim čtenářům, a kde seženeme informace o koncertech a kapele?
Právě ten nový. Osobně považuju song „Ukaž svou tvář“ za můj nejpovedenější. Uvidíme, co na něj budou říkat fans. Ale vzhledem k tomu, že premiéra bude až 5/12 tak si pustíme zatím moje oblíbené Volbeat.

Webové stránky ZDE
Facebook ZDE
Foto: Christina Kiky Junková

Legenda o Bruncvíkovi vychází z knižní předlohy Starých pověstí českých, příběhu O Bruncvíkovi, podle Aloise Jiráska.
Nové CD je zatím nejvýpravnější počin Lucrezie Borgie. Hudebně napříč, opravdu mnoha žánry. Byť dominuje rocková tvář Lucrezie Borgie, i našich tradičních historizujících hudebních postupů se spoustou šalmají, fléten, niněr, cister a dalších dobových nástrojů se dočkáte taktéž měrou vrchovatou.

Na albu vedle Lucrezie Borgie, si v roli Bruncvíka zazpívá Jiří Zonyga.
Milan Schelinger, Zdeněk Kluka (Progres 2), Roman Dostál (Oboroh) a Kamil Tomek se podělili o role protivníků, s nimiž se chrabrý Bruncvík, během svých dobrodružství, vypořádává. Vypravěčem příběhu, v roli kmeta, je znojemský divadelník Antonín Míček, jeho vnuka namluvil Ondřej Svoboda. Opět zahostovala i spousta našich oblíbených kamarádů muzikantů. Zdeněk Mařík na Baskytary, Mirek Kratochvíl - trubka, Karel Kratochvíl, Aleš Chmelík, Martina Boudná, Marie Kotasová.

Album vychází na CD nosiči, ve formátu mp3 a FLAC. Momentálně lze Legendu o Bruncvíkovi objednat nebo pořídit výhradně u nás. Na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. , přes facebook souboru, nebo telefonicky na čísle 773 568 704
Booklet Ilustroval Josef „Pepe“ Svoboda. Grafickou podobu alba vytvořila Monika Baštová. Mix a mastering má na svědomí Broněk Šmid