První dojem co mě asi u tohoto alba čeká? Luna, noc, éterický dámský zpěv, potůček, vše na pomezí relaxační hudby. Jo, prdlajs!!! Tady se jede na úplně jiný druh energie. Pokud se vám líbí Linkin Park, OOMPH!, CueStack nebo třeba Paradise Lost v období alb One second a Symbol of Life, pak je toto kapela a album, které se vám bude stopro líbit taky. Mix úderného bigbítu a samplovaných zvuků s velmi dobrými českými texty. V jistém smyslu by se to dalo chápat téměř i jako koncepční album, protože hudebně nevybočuje ze zvolené cesty a texty tvoří jakýsi ucelený okruh témat o strastech městského života a vztazích v něm. Musím říct, že byť je tenhle styl v mé sbírce zastoupen spíš symbolicky, pokud je to odvedeno na albu takto precizně, nemám s tím nejmenší problém. Ten mám s živou prezentací, kdy se samply místo DJ pouští z playbacku. Ale to není jen případ Luny. To mi vadí z principu u jakékoliv živé kapely. Když se ale budu soustředit na album, tak tady téměř není do čeho kafrat. Naznačil jsem, že to celé drží parádně při sobě, má to energii tam, kde to má udeřit a tam kde má být víc citu, je i muzika decentnější.. To samé platí pro zpěv a zacházení s ním. Od klidnějších poloh přes energičtější až po téměř rapové pasáže, vše precizně srozumitelné a hlavně to není „prostě blbý“. I za zpracování musím Lunu pochválit. Ty nahrávky mají vše podstatné a přitom nejsou přeplácané. Myslím, že ve studiu našli všichni s Wendy Dreiseitlem v roli producenta hranici, kdy je to akorát. Klip můžete vidět na titulní skladbu Snář, ale já bych se přimlouval ještě za dva: 2K18 a Mejdej. Tyhle dvě písničky se mi líbí trochu víc než ostatní. Jinak mi nezbývá než palec nahoru pro tuto nahrávku. Ať se daří. Pro Rockpalace Petr Kohoutek
Je to již pět měsíců, co se hudební klub NÁROĎÁK JAROMĚŘ přestěhoval do internetového prostředí pod hlavičkou projektu KLUBOOFKA. Tento projekt začal nejdříve hitparádou, a to jak českou, tak i zahraniční. V době částečného rozvolnění se nám podařilo natočit s několika kapelami rozhovory a záznamy živých koncertů.
30.1.2021 proběhl první koncert kapel DYSANGELIUM, OKULT a SCELETONS.
V sobotu 3.4.2021 se můžete těšit na:
TORRAX – start 20:00
Kutnohorští power metalisté TORRAX mají od 20. března svoji druhou desku nazvanou „PŘÍBĚHY“. 28.března byl zveřejněn jejich pořad KLUBOOFKA INTERVIEW, ve kterém se o nové desce můžete něco dozvědět. V live záznamu uvidíte 5 skladeb z tohoto alba. POZVÁNKA: ZDE
DANGAR SIX – start 21:00
V pořadí druhé studiové album jabloneckých DANGAR SIX s názvem „TEMNÁ DOBA“ spatřilo světlo světa 26.ledna 2021. K tomuto počinku byl pořízen pořad KLUBOOFKA INTERVIEW, který bude mít premiéru 11.4.2021 na YOUTUBE kanálu KLUBOOFKY. V live záznamu uvidíte 5 skladeb z alba „TEMNÁ DOBA“. POZVÁNKA: ZDE
ROCK STRING – start 22:00
Mladí rockeři z Ivančic u Brna hrají melodické skladby, ale umí do toho i pořádně říznout. 25.4.2021 se můžete těšit na jejich pořad KLUBOOFKA INTERVIEW, který bude zveřejněn na YOUTUBE kanálu KLUBOOFKY. V live záznamu uvidíte 5 skladeb, které jsou především z jejich posledního alba „ANDĚLÉ MEZI NÁMI“. POZVÁNKA: ZDE
Koncert proběhne ve Facebookové skupině KLUBOOFKA FAMILY. Do skupiny mají přístup vlastníci NE-VSTUPENKY, jejímž zakoupením pomáháte přežít hudebnímu klubu NÁROĎÁK JAROMĚŘ!!!
Kontakt: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jak si tak poslouchám svůj oblíbený Motorband, nemohl jsem si nevšimnout dalšího skvělého kytaristy, Vojty Brázdy a samozřejmě ho i vyzpovídat.
Ahoj Vojto, kdy a jak jsi se dostal k muzice? Už od nízkého věku, kdy jsem ještě ani nechodil do školky, jsem na muziku reagoval velmi intenzivně a s přibývajícím věkem se to stupňovalo. Rodiče mi dávali muziku na kazetách, později na CD. Tenkrát to ještě byly písničky třeba od Dády Patrasové nebo Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka. Tyto dva pány mimochodem obdivuji dodnes. Mamka se mnou hodně zpívala, učila mě písničky na různá vystoupení do školky. Postupně se mi začala líbit další hudba, až to během prvního stupně základky došlo k rockové a metalové hudbě. Tak že Pasu, pasu písničky, nu což, já zase začínal na Chlupatém kaktusu. Ale teď mě prozraď něco o začátcích tvé rockové kariéry? Táta kdysi dávno pracoval jako lakýrník kytar, a když ve fabrice končil, tak si jednu přivezl domů. Umí pár akordů a melodií, ale nikdy se hraní nevěnoval. Tak jsem mu kytaru ve svých 11 letech „zabavil“ a podle sluchu jsem se na ní začal učit. Když už jsem uměl o rok později zahrát i nějaké písničky, tak mi babička koupila první elektrickou kytaru i s malým 10W kombíčkem. Hrozně jsem po elektrické kytaře toužil. No a to mě totálně nadchlo a měl jsem kytaru pořád v ruce. Pak už to šlo rok od roku lépe. Ve 14 letech jsem pak na dva roky chodil i do ZUŠ ke kytaristovi Patriku Soškovi z kapely Pororoca, který mi dal nějakou průpravu a hlavně mě naučil hrát s živou kapelou a před publikem. Školní kapela bylo moc pěkné období. Na střední škole pak přišla první samostatná kapela HugeRat, no a už to jelo.
Která kapela nebo píseň tě nejvíc oslovila? Za to, že jsem na kytaru začal hrát, je zodpovědná kapela Kabát. Ta mě v mých 10 letech naprosto pohltila a na kytaru jsem začínal výhradně na jejich skladbách. Postupně jsem z české scény přidal například Arakain, ti mě také velmi ovlivnili. No a ze zahraničí jsem začal nejvíc hltat Metallicu. Té se držím dodnes. Jinak dál miluju kapely Judas Priest, HammerFall, Accept, U.D.O., Five Finger Death Punch, Slipknot, Ozzy Osbourne a další.
Než ses propracoval do první ligy, tak kde všude jsi hrál? Zásadní pro mě byla první kapela HugeRat, se kterou jsme začali teprve všechno objevovat a učit se. Kapela fungovala 4 roky. Souběžně s HugeRat pak přišla možnost jít hrát do sokolovské kapely Liberate na pozici basáka. To mě lákalo, takže jsem tam rok hrál na basu. Potom odešel jeden z kytaristů, takže jsem převzal post kytaristy a přišel nový basák. Celkem jsem v Liberate působil 8 let a jsem za to vděčný. Náročná muzika, kterou tam skládal klávesák Petr Nový a zpěvák Tomáš Dvořák, mi umožnila zdokonalovat svou hru na kytaru. V mezidobí jsem zkoušel ještě různé další kapely. Někde jako záskok na basu, pak jsme i s kamarádem a zpěvákem Karlem Ivanem (ex Tuborg) zkusili rozjet novou kapelu Candor, ta ale brzy přestala fungovat, a to částečně mou vinou. Nabral jsem si toho tenkrát hodně a nestíhal jsem to, což bylo z mé strany nezodpovědné, ale poučné do budoucna. No a pro radost si občas ještě zahraju se svým bráchou v zábavové kapele CrazyHouse, a taky ve folkové kapele NaDen jako basák. To jsou ale vyloženě volnočasové aktivity, když můžu.
Jak a kdy ses seznámil s klukama z první kapely? V ZUŠ jsem se ve 14 letech poznal s bubeníkem Tomášem Friedrichem, který mě o dva roky později pozval na zkoušku jeho nové kapely a že si s nimi můžu třeba zahrát, když zbyde čas. Čas zbyl, zahráli jsme si a za pár dnů mi zavolal basák Tomáš Niebauer, že by mě brali do kapely, jelikož postavili kapelu jen s jednou kytarou. To jsem nadšeně přijal a šel s nimi hrát dost tvrdý hard-core.
Něco o muzikantech, se kterýma jsi hrál? Podstatnou většinu jsem již zmínil. V tuhle chvíli jsem šťastný za to, že jsem se dostal do Motorbandu k muzikantům, které bych přál každému. Ale nikomu je nedám! Hraní s Máčou, Kájou Adamem a Standou Pliskou, to je nepopsatelný zážitek a odměna za to, že jsem tu kytaru bral od začátku vážně. Neumím přímo popsat energii, která do mě leze při hraní a trávení společného času s nimi, ale je to naprosto skvělé. No a Láďa Korbel je přesný prototyp zpěváka, kterého bych si vysnil do kapely. A ejhle, já s ním hraju. To teď není pochlebování, ale prostý fakt. Jeho kvality, pěvecké i lidské, jsou další odměnou. Jsem za všechny tyto kolegy a kamarády vděčný a moc si jich vážím!
Ve všem s Tebou naprosto souhlasím. Ale jak ses dostal do Motorbandu? Má bývalá žena Mája mi jednoho rána při práci poslala informace o konkurzu do Motorbandu. Za tento zásadní čin jí patří velký dík. Bylo to v období, kdy jsem nehrál, jelikož uplynuly 3 měsíce od odchodu z Liberate a já jsem tou dobou akorát spřádal plány na založení nové kapely. Konkurz do Motorbandu mě ale zaujal. Ucítil jsem šanci na velký krok dopředu. Takže jsem se přihlásil a vzal si týden dovolené na přípravu. Začal jsem se učit skladby, jako bych byl už přijatý. Nepřipouštěl jsem si žádnou jinou možnost, než že to jednoznačně vyjde. No a vyšlo to. Vyplatilo se na tom zamakat a věřit. Ten týden před konkurzem jsem se soustředil jen na přípravu, skoro jsem nevstal od počítače a nepustil kytaru z ruky. Děkuju kapele za toto rozhodnutí. Jsem v Motorbandu skoro rok a půl a můžu tě říct, že nic lepšího mě nemohlo potkat.
Přeju ti to a samozřejmě „náčelník“ ví, koho si k sobě vzal. Jakou si měl aparaturu a kytaru v začátcích a dnes? Ta zmíněná sestava od babičky, to byla kytara Stagg Stratocaster a malé 10W kombo, také od Staggu. Postupně mi rodiče pořídili ještě další kytary, Jackson a Washburn. Také mi pořídili kombo Crate 120W, které mám doma dodnes na cvičení, má parádní zvuky. Ke konci střední jsem si už konečně pořídil skvělý lampový zesilovač ENGL Powerball 2 a reprobox 4x12 od Peavey. Tento aparát mám doposud a jsem spokojený. Pořídil jsem si taky své dvě hlavní kytary, kterými jsou Epiphone Explorer a Gibson Flying V. S těmi mě můžete vidět současně na scéně. A jaké máš plány, tedy pokud lze v této době něco naplánovat. Plány jsou v tuhle chvíli zaměřeny na vydání nového alba k 35. výročí od založení Motorbandu, které jsme nahráli ve studiu The Barn u skvělého muzikanta, zvukového inženýra a producenta Dana Frimla a jeho skvělé ženy Alice, která se o nás starala jako o vlastní po celou dobu pobytu ve studiu. Oběma patří obrovský dík! Jak to bude letos s koncerty, to nikdo neví. Pevně věřím a doufám, že si zahrajeme a že budeme moct fanouškům představit novou desku i na živo. Držme si navzájem palce, snad se co nejdříve uvidíme na akcích. Jo a nové album bude nářez!!!
Tak ahoj, Vojta.
Vojto, já Ti děkuji za rozhovor a také věřím, že se někdy potkáme osobně na koncertě Motorbandu a hlavně, vydržte!!!
Po 15ti letech odešel po stylovém odklonu z BL, které dal svou přítomností glanc. Chce už dělat muziku podle svého, psát a zpívat svoje texty. Matěj Lipský pokračuje nejen s Krmelcem, ale startuje i nový gotický projekt – Projekt XIII. Panda zjišťuje, jak Matěj mimo jiné i jako ředitel Centra sociálních služeb Tloskov, veškerý „cirkus“ zvládá.
Ahoj, poměrně nedávno (před rokem a něco) vyšlo CD Krmelec, jaké byly na něj ohlasy? Ahoj, CD Krmelce vyšlo v únoru 2020, takže než se stačilo ohřát, byl tu první lockdown. Tudíž padly všechny plány na podporu alba v podobě koncertů a křtu. Naštěstí album vyšlo jako příloha časopisu Pařát, takže nebylo “pohřbeno” úplně, ale v rychlém čase se dostalo k fanouškům metalové hudby. Jak říkám, dokud vychází Pařát, je ještě svět v pořádku. Nicméně, ohlasů jsme měli spoustu. Ono v této překorektní době humor, který Krmelec šíří, byl tak trochu pohlazením na duši (byť dost bizarním). To pak ještě umocnila pozdější předělávka Krabathoru “Resipirátor”, ke které jsme připravili i docela vtipný klip. Jeho dosah nám trochu vyrazil dech. Na Facebooku ho vidělo skoro sto tisíc lidí.
Na BZ profilu, je psáno, že Krmelec je ex Masturbace, proč jste zvolili jiný název a nepokračujete pod již zavedeným a známějším názvem? Masturbace byla od roku 1989 kapela moje a mých dvou bratranců. V Krmelci však působím jen já a zpěvák Mára. Bez bratranců není Masturbace :). Už jsem se pokoušel původní Masturbaci několikrát vzkřísit, ale bezvýsledně. Nicméně díky spolupráci s Pařát magazine to vypadá, že bychom mohli něco ještě připravit v roce 2022. Prozradím jen, že kromě re-masterů starých demáčů sáhneme ještě více do minulosti, kterou hodně oprášíme.
Další následník Krmelce je naplánován na kdy? Vyjde opět jako příloha Pařátu? Následovník debutu Krmelce by měl vyjít ještě letos. Jsme domluvení s Herdronem (šéfredaktor časopisu Pařát), že by album mělo vyjít opět jako příloha časopisu a to v prosinci. Myšlenka je, že bude obsahovat 5 coververzí a 6 nových skladeb. Bude se jmenovat “Peklo odchází z tvého domu”. A “starší” ročníky, co si koupili kdysi dávno v Polské kultuře u Václaváku jisté LP “Hell Comes to Your House", v tom mohou najít paralelu . Už teď jsou venku dva covery, které na albu najdete. Prvním je již zmíněný “Respirátor” od Krabathoru a nově je ke slyšení na www.bandzone.cz/krmelec cover “Žeravé papričky u sudu” od Tublatanky.
Když jsme naposledy dělali rozhovor, bylo to po vydání CD The Garden of Wishes kapely Negative Face. V jakém stádiu je nyní kapela a bude její historie pokračovat, nebo je to uzavřená kapitola? Mám roztočené album už řadu let. Zatím to ale nevypadá, že by v dohledné době Negative Face vyšli. V loňském roce jsem chtěl udělat singl, ale k tomu nakonec nedošlo. A letos je toho v edičním plánu hodně, takže zatím nechávám Negative Face u tvůrčího ledu.
Hostoval jsi také v projektu Bratrstvo Luny, dlouho plánovanou novou desku Clamare však už nenazpíváš, jaký je důvod vašeho náhlého rozchodu? Hostoval jsem v Bratrstvu Luny 15 let. Ale pravda je, že poslední plnohodnotné album bylo “Carpe Diem” z roku 2014. Tehdy bylo Bratrstvo Luny na vrcholu a pak to začalo jít, z mého pohledu, z kopce. Když se na to zpětně dívám, už tehdy začal první rozkol a to mezi mým hlasovým projevem a hudebním stylem, který skládal kytarista Šotek. V mobilu mám do teď jinou - hard verzi titulní písně “Carpe Diem”, protože se mi nelíbila soft verze, která na albu vyšla. Ale říkal jsem si, tak co, je to projekt R. X. Tháma (textař a zakladatel) a jeho rozhodnutí. Nicméně, když teď po sedmi letech došlo k přípravě nového alba a já zjistil, že tam má sedm věcí právě kytarista Šotek, které mi stylově nesedí a navíc si je nemůžu upravit k obrazu svému, rozhodl jsem se ve finále odejít. Vlastně nikdo neví, co byla ta poslední kapka… tak jí prozradím.: Přišel mi e-mailem mix skladby “Clamare” a debata kolem mého hard zpěvu + že byla přezpívána Šotkem jedna sloka (se kterou jsem byl předtím velice spokojen), došlo mi, že bude trvat na “úpravě" podle něho či verze na demu, řekl jsem si a dost! Navíc už to je nu-metal a ne gotika či goth metal. Jinak, dlouhodobě jsem bojoval s texty R. X. Tháma, jsou kostrbaté, dlouhé a často zbytečně polopatické. Postrádají rytmus slov a špatně se zpívají. Nicméně tomu tak bylo vždycky. Když jsem do Luny šel, už jsme o tom věděl a smířil se s tím. Ale letos mě začaly texty vyloženě štvát. Měl jsem pocit, že Thámo káže vodu a pije víno. Nechtěl jsem toho být už součástí. Navíc mi začali vadit všichni samozvaní kazatelé (viz můj odchodový dopis na stránce Rockpalace). Bratrstvo Luny bylo a vždy bude projektem R. X. Tháma, textaře a managera, tak se nebojte, bude pokračovat dál. Už mají nového zpěváka a pevně věřím, že nový vítr kapelu nakopne a nekopne :). Vím jistě, že fanoušci budou říkat, že stará luna byla lepší a jiní zase, že je to lepší teď. Prostě to bude jiné, ale Bratrstvo Luny tu bude, dokud to Tháma bude bavit.
Kdyby hypoteticky Bratrstvo Luny nesehnali zpěváka (byť již nového mají), jsi ochoten ještě desku nazpívat, nebo jste se nerozešli v dobrém? Kluci mají ode mě Clamare nazpívané (až na jednu písničku, ale tu není problém dozpívat, protože je to skladba od Kobdzeye, který ji naopak psal pro moje hlasové možnosti). Takže mně trochu překvapilo, že se album rozhodli vydat s jiným zpěvákem. Na druhou stranu nutno podotknout, že to je dobře. Jako muzikoterapeut vím, že se energie do alba vložená nevytrácí a ta moje byla dost zoufalá. Trochu jsem je k této myšlence i přiměl svým odchodovým dopisem, protože jsem rozhodně neměl v plánu něco opravovat, kromě skladby o Havlíčkovi Borovském. Ta byla nepoužitelná jak textově, tak melodií. A jestli jsme se rozešli v dobrém? Posuďte sami: Kluky jsem musel dost dlouho štvát, protože jsem byl ze skladeb na demáčích dost roztrpčený. Je fakt, že jsem se měl ozvat dříve, než se točilo album, ale já tomu dříve nechtěl věnovat energii. Jako bych to tušil. Takže si myslím, že nakonec byli i za můj odchod rádi. Byť to obě strany trochu mrzí. Už jednou jsem z Bratrstva Luny před lety odešel. Tehdy Thámo řekl: “respektuji to, ale máš u nás dveře kdykoliv otevřené….” a já se po čase vrátil. Tentokrát to bylo druhý den na Facebooku Bratrstva Luny. Jsem přesvědčen, že Šotek s Thámem jsou rádi, že jsem odešel, i kdyby tvrdili opak. Šotek často říkal, že hudbu skládá pro jiného zpěváka než jsem já, že by mu tam víc seděl někdo jiný a u Jindry jsem byl asi jediný, kdo mu v kapele naléval čistého vína, což se taky těžko poslouchá. Když vám někdo řekne, že působíte na pódiu jako Kašpárek v rohlíku a že na “filosofické okénko” není nikdo zvědavý a jen to zdržuje plynulost koncertu… asi ho nepotěšíte. Nicméně, vše zlé je pro něco dobré. Spousta lidí je teď daleko víc zvědavá na album “Clamare”. Co to bude za hudbu, když kvůli tomu odešel zpěvák? A jaký bude nový zpěvák? Nakonec je z toho super marketing :)
V jednom rozhovoru, jsi říkal, že máš na novém albu BL dva vály, co teď s nima bude? Použijí je i bez tebe, nebo si je bereš do svého nového projektu? Domluvil jsem se s Thámem, že je nesmysl, aby moje skladby zpíval někdo jiný. Navíc by mi to vadilo. Takže první singl “Baldachýny mraků” na albu nebude. Zůstane jen jako otvírák CD kompilace Dark Tunes portálu Sanctuary. Druhá autorská skladba se proměnila na dvě. Původní píseň o Karlovi Čapkovi dostane nový hudební kabát a moje hudba dostala nový text a vyšla nedávno jako singl “Maska” mého gothic rockového Projektu xπl.
Tím projektem je tedy Problem (dne Projekt) xπl, zatím vyšly singly Proroctví a Maska, nebudu-li počítat cover XIII. Století, kdy vyjde celé album? Pokud to půjde dobře, tak by album “Ad Radices Tergum”, tedy "Zpět ke kořenům", mělo vyjít toto léto. Teď přes Velikonoce by měl Kobdzey nahrát bicí a pak postupně, co čas dovolí, budeme točit dál. Mimochodem obdivuji jeho profesionalitu, protože je zároveň bubeníkem Bratrstva Luny a dost ho můj odchod mrzí, včetně “mediálního humbuku” kolem.
Poslední léta vycházejí CD tvých projektů jako příloha časáku Pařát, je naděje, že vyjde Projekt xπl (dříve Problem xπl) také tak, nebo už to bude pro ně měkký, jedná se přeci jen o řekněme gothic rock… Cítím to podobně, tj. že by se do metalového periodika post punkové album nehodilo. Ani jsem to Herdronovi nenabízel. Zatím je to tak, že album vydám sám a opráším tak Melody Gardos Production a o elektronickou distribuci se postará jedna firma. Moc se na novinku těším, protože bude zbavena té tíže vážnosti, co byla v Luně a bude hodně dirty. Obal dělá skvělý výtvarník Deather a jdeme v něm rovněž ke kořenům. Žádná band fota nebo vyumělkované cover kýče, prostě underground. Nejraději bych vydal jen demo… a stylově se také nebudu omezovat. Bude tam hodně gotiky, ale i punku. Nechte se překvapit.
Připravuješ také projekt pro děti, to vyjde kdy? O co půjde? Projekt nese název “Mámo, táto, v komoře je krockodýl”. Připravuji ho více jak 10 let. Je to album s mnoha písničkami a hosty (např. Milan Cais z Tata Bojs, bratři Homolové z Wohnoutu, Vašek Bláha z Divokýho Billa, Jiří Lábus, Ivan Hlas a další). V podstatě jsou to takoví Negative Face pro děti. Projekt to je skutečně veliký. Vyjde u Élysion 1. 6. 2021 (na Den dětí) a to v podobě knihy se dvěma CD. První CD bude se zpěvy, druhé jen hudební, aby si do něj děti mohly zpívat. Součástí knížky budou tři pohádky a zbytek tvoří notový zápis jednotlivých skladeb a texty. Ještě zde prozradím, že to je poslední projekt, na kterém jsem spolupracoval se svým dědečkem Lubomírem Lipským a ilustrace pro knihu připravil můj dlouholetý kamarád, dnes známý jako tvůrce “Kytarové zbrojnice" Maťo Mišík. Máte se na co těšit. Celý projekt se dá již nyní přeobjednat na http://www.elysion.cz/cze/pripravujeme
Ještě plánuješ nějaký projekt, o kterém nebyla zmínka? Stejně dlouho, jako album pro děti mám roztočenou folkovo alternativní desku. Chtěl jsem jí letos konečně dodělat, ale díky tomu, že toho je přeci jen v edičním plánu trochu víc (Krockodýl, Projekt xπl, Krmelec), odsunu to o rok. Rád bych ještě napsal knihu o dědovi, aby stihla vyjít v roce 2023, kdy bude v dubnu 100 let od jeho narození a také knihu mých metalových vzpomínek. Ale už teď mi to přijde nereálné všechno stihnout :).
V osobním životě jsi ředitel, jak se řediteluje v téhle nic moc době? Pro ty, co neví, kde post ředitele zastáváš, řekni kde, co to obnáší, jak jsi se k tomu dostal atd… To je na dlouhé povídání, ale vezmu to krátce: V profesním životě jsem psycholog, který se věnuje muzikoterapii. Jedna z prvních prací, které mi byly v životě nabídnuty v této oblasti, byla hudební supervize kapely Kapbrňáci, kde jsou muzikanti se zdravotním postižením. Kapelu vedl bývalý ředitel Centra sociálních služeb Tloskov. Než odešel do důchodu, oslovil mě, jestli bych nezkusil výběrové řízení na jeho post. Uspěl jsem a stal se ředitelem Tloskova. Už bývalý ředitel aktivizoval klienty sportem a hudbou a já v tom pokračuji do dnes. Vytvořil jsem venkovní posilovnu, organizoval dny bojových umění a založil, spolu s klienty, Rádio Tloskov (www.radiotloskov.cz). Udělali jsme i hudební klub (kde hrála spousta kapel napříč hudebními žánry) a v roce 2019 organizovali i Tloskov Fest, na který přišlo 3000 lidí. V této nelehké době děláme on-line koncerty, které jdou klientům přímo do televizí. Ostatní si je mohou pustit na YouTube nebo Facebooku Tloskova. Nasazujeme je proti zprávám, aby si všichni odpočinuli od negativních informací. Ukázalo se, že to má silný terapeutický efekt. S Doc. Jiřím Kantorem z Univerzity Palackého na toto téma chystáme odborný článek.
Přeji ti hodně úspěchů, díky za rozhovor, a pokud chceš říci něco závěrem, máš slovo… Pando a Honzu pozdravuju, díky moc za rozhovor, jsem rád, že jsme opět mohli takto popovídat. Zdravím všechny čtenáře RockPalace a všem fanouškům Bratrstva Luny se omlouvám za svůj odchod, doufám, že zachovají přízeň jak mně, tak Luně.
