Čtvrté výborné album, symfonický metal, krásná dračice Victorie Surmová s nezapomenutelným hlasem, šlapající kapela, to jsou devize kapely s názvem „vonícím“ tajemnem a neznámem - Rosa Nocturna. Album mě hodně zasáhlo, takže jako člověk zvídavý se spojuju s duší kapely a zakládajícím členem Tondou „Gabrielem“ Bučkem, abych ho vyzpovídal.
Máte za sebou čtvrté, výborné album, otázka teď na kapelníka trochu z historie, v roce 2017 se ti rozsypala kapela a zůstal jsi sám, neměl jsi chuť s muzikou praštit?
Rozhodně ne. Naopak mě to nakoplo ještě k větší aktivitě, zatnul jsem zuby a vydal jsem s hosty a ex-členy naše minulé album Za hradbami času. Nabral jsem při tom strašně moc zkušeností a naučil se plno věcí. Uvědomil jsem si, že neexistuje něco jako čekat na to, až se kapela prosadí, až si jí někdo všimne, až se začnou hrnout muzikanti do kapely nebo fanoušci na koncerty. Dneska člověk musí všechno odpracovat a oddřít do poslední kapky potu. Bylo to vlastně docela osvobozující. Nemusel jsem už dál na nic čekat. Až se někdo něco naučí, až něco zařídí. Prostě jsem to udělal a hotovo. Bylo to často náročné, ale bylo to. Zpětně to hodnotím jako správné rozhodnutí. Hodně lidí (např. i ty se na to ptáš) si toho všimlo a ocenilo. A to mě těší. Může to být i příklad pro další muzikanty, kteří přemýšlí co a jak. Prostě se ničeho nebojte a udělejte to, co chcete, co je váš sen. Pokud máte pocit, že vám to nevychází, pracujte dál tvrdě na svém cíli. Věřím, že když někdo něco moc chce a jen netluče hudbou, ale něco pro svůj sen dělá, tak to nakonec vyjde.
Jak dlouho trvalo sehnat nové muzikanty a kde jsi je sháněl? Pokud se nepletu, na novém albu máš mimo Viktorie opět novou sestavu. A kdo tvoří nynější, aktuální sestavu.
Muzikanty jsem sháněl docela dlouho. V prvé řadě jsem požadoval muzikanty, kteří zahrají naši muziku. Přestože si nemyslím, že bychom hráli něco extrémně těžko, pro začátečníky to není. A muzikanti, zejména bubeníci, kteří něco umí, jsou prostě beznadějně rozebraní.
A za druhé, a to je možná ještě přísnější kritérium bylo, že se mnou musí sdílet můj směr a cíl. Kapelu dál posunovat a propagovat, pracovat i na sobě. Cvičit na svůj nástroj a učit se věci kolem chodu kapely. Docházet pravidelně na zkoušky u nás rozhodně nestačí.
Jak se k tomu daný muzikant staví, poznáme během pár zkoušek. Jak má natrénováno, jak se o kapelu zajímá, co je pro ni ochotný udělat. Většinou to dopadalo tak, že prostě nestačili našemu tempu a sami z vlaku vystoupili.
Aktuálně jsou tedy se mnou v kapele kytarista Petr Vosynek, basák David Koudela, bubeník Dan Havránek a zpěvačka Viktorie Surmová, která má i vlastní kapelu Surma. Úzce s námi spolupracují zpěvačka Aneta a zpěvák Mathias a veříme, že se spolupráce s nimi ještě rozvine.
Vydali jste se cestou symfonického metalu, vycházíte z nějakých vzorů? Jak ses „Gabrieli“ k muzice vůbec dostal?
Člověk je ovlivněn muzikou co poslouchá ať chce, či nechce. Nicméně se snažíme z ničeho a nikoho nevycházet. Děláme muziku, jak se líbí nám. Možná i proto je někdy tak rozmanitá a musím dost hlídat, aby nebyla úplně roztříštěná. Já osobně třeba poslouchám dost odlišné žánry.
K metalu jsem se dostal, když mi bratranec někdy v patnácti donesl vypálené cédéčko. Bylo bez popisu, netušil jsem co na něm je. Dal jsem ho do přehrávače a začalo hrát She is my sin. Od té doby mě totálně pohltili Nightwish a já začal objevovat podmanivý svět symphonic metalu a dalších podobných žánrů.
Nové album – se nese v duchu Dobra a Zla, koukáte tak i na dnešní svět?
Teď jsi mě tedy zaskočil. Asi ano. Ve zkratce, album je o tom, že není dobra bez zla a zla bez dobra, že není žádná pevná dělící čára a že ani není často možné říct, že něco je dobré a něco zlé. A tak je to i v životě. Alespoň podle mě. Kolikrát přemýšlím nad různými situacemi, chováním lidí a docházím k závěru, že co je pro někoho dobré, může jiným škodit a naopak. Takže tyhle pojmy dobra a zla jsou docela závislé na úhlu pohledu, aktuální situaci, čase a tak podobně.
Musím říci, že se mi líbí obaly vašich CD, které jsou z dílny finského studia Darkgrove a vzhledem k tomu, že už dělali obal na album Za hradbami času, můžeme mluvit o trvalejší spolupráci. Jak se česká kapela dostala ke studiu, které dělalo obaly např. Manowar, Delain…
Napsali mail a doufali, že pokud dostane odpověď, neřeknou si v Darkgrove o nedosažitelnou částku. Odpověď jsme dostali a částka byla..., no tedy řekli jsme si, že když chceme dělat hudbu na světové úrovni, tak to prostě není zadarmo a něco to stojí. Jak správně říkáš, je to aktuálně už druhý artwork pro celé album, co nám udělali, a mezi tím nám nakreslili i dva singly.
Jako kapele vám to šlape, ale zdálo se mi, že klip O lásce, o válce o krvi je stylově jinde, než celá tvorba Rosy?? Tím nechci říci, že je špatný. Měli jste chuť vytvořit něco odlišného.
Písnička O lásce, o válce a o krvi patří právě k těm kouskům, kde si odskočíme do jiných žánrů. Že by byla stylově úplně mimo bych osobně neřekl, přeci jen, kytary i bicí v ní také pěkně duní. Ale máš pravdu, že naše většinová tvorba to není.
Udělat klip k téhle písničce byl můj sen. Kdybych ho nerealizoval, do smrti by mě to štvalo, takže prostě nebyla jiná možnost než do toho jít. Už když jsem písničku psal, jsem před očima viděl obrazy z klipu. Napoleonské vojáky, chudé vesnické stavení. Takže jsem to pak všechno krok po kroku zorganizoval, domluvil a klip jsme natočili. Nemohl jsem si nic z toho odpustit, nebyl bych spokojený. I tak jsem ten klip chtěl ještě výpravnější a velkolepější, ale holt s našimi prostředky to prostě nešlo.
Klip Alegorie smrti je jiný kvapík, máte pocit, že dnes má ještě význam točit nákladné klipy?
No, použít slovo „nákladné“ je v tomto kontextu zvláštní. Někdy jsou vizuálně jednoduché klipy dražší než ty, které se právě zdají nákladné a někdy je to zase naopak. Osobně na to nemám odpověď. Viděl jsem klipy se statisíci zhlédnutími jak ty drahé tak udělané doma na koleni. Na druhou stranu to, že je klip drahý rozhodně nezaručuje jeho kvalitu a už vůbec ne nějakou sledovanost.
Každopádně mi děláme to, co se nám líbí. Co nám přijde originální, volíme metody, kterými chceme naše písničky reprezentovat, anebo se prostě naskytne nějaká zajímavá příležitost.
Jak se jako muzikanti díváte na dnešní moderní „média“ Spotify, I Tunes? Na Spotify máte poslední album Za hradbami času. Bere je jako pomoc, či nutné zlo?
Na streamovacích službách máme úplně celou naši diskografii. Tvoje otázka je velmi komplikovaná a komplexní záležitost. Asi to ani nejde jednoznačně rozhodnout. Na jednu stranu je to skoro nutnost tam být, lidi si to žádají a je tam také potenciál oslovit nové fanoušky. Na druhou stranu peníze z toho jsou skoro nula. Vnímáme to spíš tak, že to tak dnes chodí, takhle jsou rozdané karty a je potřeba k tomu tak přistupovat. Přesto ale tisíckrát lepší, než když nám album nahraje nějaký dobrák na cloudové uložiště, kde z toho nemáme ani propagaci ani peníze.
Jsi autor muziky a textů, jak pracuješ? Oblíbené šuplíky, kam se občas ukládají nápady myšlenky, nebo sedneš a začneš psát? Co u tebe vyvolá „Múzu“ tvořivosti? Lépe se ti tvoří pod tlakem, když teče, jak se říká do bot nebo v klidu?
Na tuto otázku vždy odpovídám, že nemám žádné pravidla ani zajeté postupy. Téměř každá písnička vznikla jiným procesem. Některé se zrodí rychleji než bys řekl švec, jiné musí zrát jako víno. Některé vzniknou, když si brnkám na akustickou kytaru, jiné se mi zrodí v hlavě, když uslyším nějakou melodii. Inspirují mě dost často moje vlastní prožitky, chvilkové pocity, lidské osudy, filmy nebo knihy. Co se tlaku týká, tak ať je jakýkoliv, písnička není hotová, dokud s ní nejsem spokojený. Je jedno, jestli na ní pracuji měsíc nebo postupně pět let. Teprve až jsem s ní naprosto spokojený, může si zasloužit místo na nahrávce.
Jinak jak ses ptal na to ukládání nápadů. Tak jakmile mám hudební nápad, hned si ho napíšu do not, abych ho už nikdy nezapomněl. A náměty a úryvky textů si zas píšu do souboru. Mám takhle všechny svoje nápady pohromadě, a když potřebuju, tak si je jen projdu a vyberu, co se mi zrovna hodí.
Texty nejsou vůbec špatné, kde bereš inspiraci? Píšeš je všeobecně, nebo už je „šiješ“ na míru Viktorii, s kterou spolupracujete už od roku 2016?
Jak jsem už říkal, inspiruje mě vše kolem mne, celý vesmír, celé lidské bytí. Náměty pak vždycky dám do takového historizujícího, pohádkového či fantasy hávu, protože to je moje parketa a tímto směrem se ubírá kapela.
Co se týká psaní na míru, tak je to písnička od písničky. Některé píšu pro konkrétní zpěváky, u některých si představuji barvu hlasu, která by měla písničku zpívat a pak se snažím najít nejvhodnějšího interpreta. Třetí skupinou jsou písničky, které napíšu, a teprve pak se domlouváme, kdo je bude zpívat. Komu třeba sednou a také je vyzpívá, protože mám tendence psát hlasy docela vysoko. Nevím proč.
Jak vznikla deska Andělé? Šli jste do studia dokonale přichystaní, skladby a texty dokončené, nebo patříte k sortě kapel, která dodělává vše na poslední chvíli? Jdete tam s jasným počtem skladeb, nebo vybíráte z většího počtu?
Každá minuta ve studiu je drahá, takže tam jdeme co nejlépe připraveni, s pevným počtem písniček a jasně danými party, abychom nemarnili čas. To ovšem neznamená, že i v průběhu něco nezměníme nebo nějaké drobnosti nedoladíme až tam. Docela pravidelně se nám stává, že nějaký poslední zatrolený verš domyslíme až ve studiu v posledních minutách, než ho mají zpěváci nazpívat.
Animovaný klip u vás není novinka, už na předešlém, albu jste animovali Krkavce, teď je to Světlonoš, Animované klipy nejsou tak častém mají ty animace pro vás silnější význam? Myslím, že animace dá i více práce?
Ne, není to tak, že bychom ty animované nějak vyhledávali, ale spíš se právě ta možnost nabídne. Tak toho využijeme. A taky proto, že s tím nemáme tolik práce jako kapela. Takže je to řešení, že nám vzniká klip a my se můžeme věnovat něčemu jinému. My si to pak zase vynahradíme v těch hraných, ve kterých se snažíme nabídnout něco víc než jen kapelu rozestavenou po zchátralé továrně. Ale není vyloučeno, že takový klip také někdy uděláme :)
Jinak máš pravdu, těm lidem co nám ty animované klipy dělali, to vzalo opravdu hodně času. Tam se to prostě nenatáhne delším záběrem, tam se to musí všechno nakreslit nebo naanimovat. Samozřejmě dost záleží na technice, protože jich je strašná spousta.
Klip Světlonoš je prezentován společně s albem i na Spotify jde jako pilotní singl, mě se jako nejlepší skladba zdá Lykantropie, na jakém základu se rozhodujete? A na to navazuje další dotaz, „Gabrieli“ ty jako kapelník vládneš demokraticky, nebo nastupuje diktatura proleteriátu?
Jako první singl jsme vypustili Lykantropii už na konci 2019, protože jsme ji měli nahranou a chtěli jsme tím upozornit na nové album. Světlonoše jsme pak už vybírali z více hotových písniček. Protože jsme druhý singl chtěli vypustit v podobě klipu, zvolili jsme pro něj ten animovaný formát a nechali si ho vyrobit.
Druhá otázka je spíš na moje spoluhráče :) Samozřejmě se snažím kapelu vést demokraticky a dát všem prostor se realizovat. Na druhou stranu jsou věci, na kterých si tvrdě stojím, a jsou prostě dané. Jako třeba kostýmy a hudební směřování kapely. Také se snažím všechny motivovat, aby dělali pro kapelu něco navíc. Nespolupracuje se mi dobře s lidmi, kteří nedokáží přispět ke společnému dílu, jen si berou. V horších případech ještě kapelu brzdí. Ale to už je naštěstí minulost.
Na hosty si potrpíte, již na minulém albu jich bylo hodně, teď je jich požehnaně, Víc jich snad má Gene Simmons na sólovém albu -))) Má to nějaký větší význam?
Žádný hlubší duchovní, spiritualistický ani iluminátský význam to nemá. Prostě se mně to líbí takhle dělat. Mám tu možnost, tak toho využívám. Můžu třeba pro danou písničku vybrat toho zpěváka či zpěvačku, kteří se mi do ní hodí barvou hlasu a celkovým projevem. Můžu psát texty pro chlapy i pro holky. Když chci do písničky flétnu nebo housle, pozvu si hosta. Navíc se nám muzikanti ozývají sami, že by si rádi na našem albu zahráli. Tyhle lidi nikdy neodmítneme, a pokud jsou schopní odvést výkon, se kterým jsme spokojení, navážeme spolupráci. Tenhle způsob se nám opravdu hodně osvědčil. Téměř se všemi, kteří se nám ozvali sami, už spolupracujeme dlouhodobě a pravidelně se objevují na našich nahrávkách.
Kapela má 2 zpěvačky a nyní i zpěváka, je to pro náročnost skladeb, nebo pro vytížení Viktorie v jiných projektech?
Ano, hlavním důvodem je, že Viki, přestože velmi ochotná, má svoji kapelu Surma a plno dalších projektů a ne vždy má na nás čas. Zejména živé koncerty se jí někdy kryjí s našimi. Druhý důvod je, že sehnat kvalitní zpěvačku nebo zpěváka je stejně obtížné jako sehnat schopného bubeníka. Takže když máme to štěstí, že s námi chce někdo zpívat, neváháme a bereme do party. A jak už jsem zmiňoval, máme pak větší možnosti při výběru zpěvu k písničce. Nechtěl bych teď, aby to vypadalo, že máme zástup zpěváků a nevíme co s nimi. To rozhodně ne. Před každým koncertem se modlím, aby byl někdo k dispozici a nemuseli jsme koncert rušit.
Je vás v kapele sedm, jak jste na tom s názorem na muziku? Vycházíte všichni tak nějak ze stejných hudebních kořenů?
Kdyby se jednotlivým členům nelíbila hudba Rosy Nocturny, určitě bychom spolu nehráli. Máme to jako všechny ostatní kapely. Každý poslouchá něco. Něco trochu jiného. A v Rose nacházíme průnik. Třeba náš kytarista Petr je i na tvrdší žánry a nosí pak do kapely tvrdé kytarové riffy, které bych já nikdy nesložil. Bubeník Dan se zase nebojí progresivních postupů a zvláštních rytmů. Myslím, že o tom to je a že to tak má být. Aby každý vložil do kapely trochu ze sebe. Tu hudbu to pak dělá bohatší.
Andělé a bestie jsou venku, neměl bych se ptát, ale udělal by si dnes něco jinak?
Ne, jsem s albem naprosto spokojený. Slyšel jsem ho už tak dvěstěkrát a pořád se mi neoposlouchalo. Jako vždy, slyším na albu některé minidetaily, které nám unikly, ale tomu se snad ani nedá vyhnout.
Každopádně ti děkuju za tvůj čas, pozdravuj čas, poslední otázka, kde můžou najít lidé informace o vás, koupit si album…a co vzkážeš našim čtenářům? Jaký je tvůj nejoblíbenější klip na YouTube, ať ho můžeme pustit našim čtenářům?
Děkuji za rozhovor. Fanoušci nás najdou úplně snadno. Jsme všude ve virtuálním prostoru. A samozřejmě máme svůj web www.rosanocturna.cz, kde máme veškeré informace o nás a můžou si tam koupit náš merch. Ohledně novinek je nejlepší sledovat náš FB profil.
Nejoblíbenější klip od nás je O lásce, o válce a o krvi. Kdyby od nějaké jiné kapely, tak nový klip od Viki:
