Dlouho předlouho před sobotním večerem v Depu Plzeň jsou plakáty, které hlásí vystoupení Dymytry přelepeny nápisem VYPRODÁNO. Těším se na sobotní večer a blížící se koncert. Vše je ještě umocněno výborným CD Revolter, které skupina vydala před pár dny a které se mi silně dostalo pod kůži.
Přijíždím do Plzně na půl sedmou a před Depem se začíná vytvářet parádní fronta. Jak se dovídáme, někteří nadšenci čekají již od půl páté. Vstup otevírá něco okolo sedmé hodiny, vzhledem k akreditaci se nemusíme tlačit a pohodlně vcházíme do prostoru Depa, který se hodně rychle zaplňuje lidmi všech věkových kategorií.
První velká vlna probíhá, když Dymytry v maskách nastupují na boku Depa k autogramiádě, která nebere konce. Podepisuje se všechno, vstupenky, plakáty, CD. Fotky, ale mnohá lepá děva si nechá zvěčnit kapelu přímo na odvážně odhalenou kůži. Za mne vítězí holohlavý rocker, kterému se kapela podepisuje na lysinu. Obdivuju trpělivost muzikantů, kteří nejen rozdávají podpis za podpisem, ale i fotografují se s pózujícími fanoušky. To je selfíček.
Černá – tak se jmenuje předkapela dnešního večera. Vzhledem k tomu, že už nějaký ten koncert s kapelou jede, chytá se od prvních tónů. Pro mne je to velká neznámá. Tři pánové a hezká a sympatická slečna odstartovali dnešní večer svým melodickým rock metalem. Kapela šlape, a přehrává prakticky všechny songy ze svého prvního CD.
Nekonečnej seriál, 6000 let…… V půlce přichází Artur a Dymo, aby pokřtili CD kapely a Dymo si s nimi střihne následující song. Závěr patří „Parplovské“ – Soldier Of Fortune u nás známé jako Šípková Růženka. Finále patří Z popela a za Outra od Kiss kapela odchází. Příjemný zvuk, zruční muzikanti, skladby měly v davu úspěch. Jen mi chyběla nějaká vyložená hitovka. Co je na škodu, ani na webu kapely jsem nenašel jména protagonistů, ale kapela byla zajimavá, takže vám nachystáme nějaký rozhovor a na jména se vyptám.
No a pak to přišlo, to na co mnozí čekali od odpoleních hodin…tradiční intro Alice Cooper, dva červené kužele světel krouží po celém Depu, stojíme v backstage a tak nedaleko od nás si pánové z kapely nasazují své bizarní masky. Proměna je dokonána a monstra za neuvěřitelných ovací vstupují na jeviště, které znamená svět…a začíná velkolepá show.
Už úvodní novinka Revolter rozpumpuje celou masu lidí, která vystřelí ruce nad hlavy a Depem se nese Bordel, všude je bordel….monstrózní podium a na něm „tančí“ Monstra v rock n rollovém tanci v divokém reji světel. Není pochyb o tom, že dnešní večer patří jim a Dymytry rodině. Zůstaň stejná z posledního alba je další song na playlistu. Obrazovky rozmístěné na podium parádně doplňují atmosféru dnešního večera. Media – první starší skladba a Depem se nese chorál … nic není jak se zdá, dozvím se z médií, jak pravda vypadá….Není cesty ven, Komu zvoní hrana…a lidi to neuvěřitelně baví. Staří, mladí, skáčou, tancují, zpívají… nedaleko ode mne je pán s 10ti - 12ti letou dcerou, kterou má na ramenou. Dívenka zpívá každou skladbu s kapelou. Z podia jde neuvěřitelná energie a lokomotiva Dymytry se s námi řítí dnešním večerem zdárně dál. Světelné kužele bičují stage a místy to vypadá jako v pekle. Tohle je rock n roll jak má být. Neser, Volám jméno tvý, Jsem nadšenej, má oblíbená 300 opět podpořená parádní videoprojekcí (projekce si vůbec zaslouží jedničku s hvězdičkou, ale na to jsme konečně u Dymytry zvyklí)…
V Depu se zvedá markantně teplota, obdivuju kapelu, která dokáže odehrát celý dlouhý set v maskách a neustálém pohybu. Zvolníme lehce u starší Dej bůh štěstí, ale hned další skladba Klub rváčů nás opět dostává do varu, přichází katastrofický Chernobyl a přes teplo v sále neběhá asi mráz po zádech jenom mně….nechybí Mildorovo obdivuhodné sólo na bicí, Sedmero krkavců, S nadějí…..a jsme pomalu ve finále….
Co dodat, o dnešním večeru se dá psát jen v superlativech, ať po organizační stránce, tak světla, efekty, bravurní výkony muzikantů. Všichni si odnášíme neuvěřitelně silný zážitek, který nám tahle pětice dnes nabídla. Opět se musím pozastavit nad vzrůstající kvalitou textů, které se vám dostanou spolu s muzikou „pod kůži“ a broukáte si je ještě dlouho v autě. Jak silný materiál Dymytry na novém albu napsali a jak si za ním stojí, je vidět na koncertní playlistu. Hned deset skladeb je z nového alba, díky kterým vypadly hity jako Z pekla, Barikády nebo Ne nikdy. Každopádně za dnešní večer nelze nepoděkova.
PS: Dymo, klobouk dolů a máš můj obdiv, kam jsi tu „káru“, z které se stala lokomotiva, která ví kam jede a pod kotlem má parádně „zatopeno“ dotáhnul. Dneska jste strčili do kapsy nejednu zahraniční kapelu.
foto: Martin Hanáček
