Tady udělám doufám vyjímku a dovolím si malinko psát o tom, jaká ta deska možná být mohla a ne jen o tom, jaká je. Sám nemám rád, když se dočtu, jaká deska být měla, ale nevím, jaká vlastně je. Pro jednou mi to odpusťte.
Už název a svářeč na obalu desky lehce napovídá, že na tomhle albu nepůjde o nějaké zásadní světová témata.. Spíš prostě o bigbít, každodenní myšlenky na straně jedné a pak vás čeká takové temnější přemítání na straně druhé. Kapela sama to označuje za dark rock. A proto je první skladba na albu motorkářská hymna 200 koní.
Ta ale opravdu funguje.. Ten refrén je nakažlivý a lehce uvízne v hlavě. Není jediný.
Mám pocit, že má ale mnohem větší potenciál, než se povedlo zaznamenat.. To platí pro víc skladeb nebo momentů alba. Právě 200 koní má myslím až davový potenciál, ale zaznamená je tak jeho třetina. Trochu života do toho umírání. Je to typ refrénu jako má třeba Harlej, ale měl by být zpívaný mnohem silněji. Takhle působí spíš zábavově. Druhá věc je, jestli o něco takového stojí sama kapela.. Třeba ne. Osobně bych ale tuhle skladbu a třeba titulní Obyčejnej den zkusil dát k dopracování někomu jinému do studia, někomu kdo řekne, že sem se ještě hodí tohle a tady to uděláme takhle.. a udělat singl. Klidně může znít trochu jinak než toto CD a možná by to stálo za pokus. Nadhled a nápad někoho mimo kapelu by to mohl posunout zase o kousek jinam. Ty písničky nejsou k zahození. Celek zní vlastně docela příjemně. Přirozeně. To bude správné slovo. Jen si myslím, že by měl někdo dohlídnout na detaily. Místy je intonace na hraně, někde se z toho dalo myslím dostat víc. Větší sílu. Je ale možné, že právě to kapela nechce.. Nevím. Ještě to album nemám v hlavě celé, ale některé skladby nebo jejich části jsou fakt celkem příjemné. Docela se mi líbí, když zní mužský i ženský zpěv společně.
Trochu bych rýpnul ne do textů, ale jejich zpracování. ….. bys ho zabil. Na to jsem alergický. Čeština bez podmětu. Někde si možná autor ještě mohl dát trochu času a zkusit některá slova nebo věty podat jinak. To je případ třeba Zvoníka, ale dejme tomu. Dá se to přežít, jen někde kapela prodala slabiku, či slovo za formu.. Za to, aby se vešla s textem do muziky. Další je právě třeba Obyčejný den, ale zároveň se mi tu moc líbí protažený ženský hlas při opakujícím se refrénu.. Takových momentů- trochu v pozadí, najdete víc. Jsou příjemné a i ty písničky si umím fakt představit jak v klubu, tak na náměstí nebo na motosrazu.
To nejcennější- písničky a nápady, kapela má. Ani na chvíli jsem neměl při poslechu pocit nějaké umělé vykalkulovanosti nebo že by se kapela nějak přetvařovala. Je to tuším druhá deska kapely. Tak s chutí do další práce. Docela se těším, co bude třeba za dva roky. Zdravím do Brna. I zítra bude jen další Obyčejnej den, tak si u pivka nebo třeba v autě klidně dejte chvíli Vorazz.
www.vorazz.cz

Pro Rockpalace
Petr Kohoutek

Dnes jsem na profilu Kuby Ryby zahlédl status o platbách předkapel slavnějším skupinám.
Zavolal jsem mu a zeptal se, jestli mohu část jeho komentáře využít pro tento článek. Dohodli jsme se, že napíšu něco, co by mohlo posloužit jako základ pro vaše názory, diskusi zkušenosti s přístupem a spoluprací v jiných koutech a prostředích naší hudební scény a já k tomu přidám další postřehy a témata a uvidíme …
Nepadne tu žádné další konkrétní jméno, ani nejde o můj názor nebo moralizování. Jde spíš o diskusi …
Kuba apeloval na větší a slavné kapely aby si přestaly účtovat od menších předkapel to, že dostanou šanci hrát před R48. Sami prý přijali peníze jen jednou a vrátili je zpět do turné.
„Dělali to tak všichni, tak jsme to udělali taky..., ale nebylo nám z toho dobře tak jsme to už nikdy neudělali. Kapela, která vám dneska platí za to, aby s vámi mohla hrát, může být zítra větší než vy a bude si to pamatovat“ .
Teď je otázka, jak to vnímat …
Předkapela to může považovat za investici do dalších dnů nebo stejně tak za vydírání. Ti slavnější to mohou brát jako součást byznysu, případně jako krytí vyšších nákladů na turné.. víc pokojů, víc jídla, víc aut a nákladů na dopravu.. Nakonec to skončí někde u toho, že je nikdo nenutí platit a mohou přeci zůstat doma.. Jejich volba. Hloupý kdo dává, hloupější, kdo nebere.. apod.
Druhá věc je, jestli s tím „účtováním“ má kapela samotná vůbec něco společného nebo jestli z těch peněz něco má.. Stejně tak může jít platba managementu, bookingové agentuře, vydavatelství, bez vědomí kapely..
Je to tedy něco za něco nebo jen holírna nebo běžná praxe v kapitalismu nebo jde taky ještě pořád o kulturu? Jede to v bigbítu a popu nebo i jinde? Platí country kapely nebo třeba mladá operní pěvkyně za to, že jede pracovat nebo jsou to prostě hosté a přístup tomu odpovídá nebo je třeba si titulek „special guest“ koupit?
S tím souvisí i následný přístup k předkapelám..
Máte samozřejmě menší prostor na pódiu. To je myslím třeba respektovat a hospodařit prostě s tím, co je k dispozici.. Někdy není problém nic, někdy prostě už třeba z technických důvodů není možné něco stěhovat až po předkapele.. Vidíte běžně třeba bicí na zemi bez prakťáku, protože scéna je prostě postavená hlavně pro ty větší. Opakuji, je třeba to respektovat,, ale zase závisí na prostředí a často i lidech a vztazích mezi muzikanty..
Stejný případ jsou myslím světla..
Předkapela má omezený světelný park. Berme to tak. Tečka. Pokud se dělají světla poctivě, tak jsou součástí vystoupení ať už jsou řízena manuálně, citem osvětlovače nebo jsou naprogramována a pak samozřejmě vyžadují i spolupráci kapely, která musí vědět, kdy kde má stát.. aby to vše zapadlo do sebe.. To samé myslím platí u pyrotechniky.
Co je ale další téma k diskuzi je zvuk.
Byl jsem svědkem toho, jak předkapela, která, podle slov jednoho z členů, zaplatila za to, že bude tuším rok jezdit po republice s tou slavnější po zábavách, zvučila a vše probíhalo bez komplikací. Zvuk fajn, čitelný, nic nehouká, paráda. Pominu tady možné rozdíly v aparátech na pódiu, mezi prázdným a plným sálem apod.. Nazvučí „Hvězdy“ a taky bez problému..
Shodou okolností jsem byl v okamžiku začátku asi tři metry od mixpultu a viděl jsem, jak zvukař dostal pokyn, že ano... a jedním pohybem udělal z předkapely, která zněla naprosto bezproblémově garážovou kapelu, která má zkušebnu navíc někde na ČKD.
Opět.. Je to strach, byznys, kdy si někdo „chrání“ pozici nebo svinstvo?
Podotýkám, že i u Iron Maiden dostanete základ světel, ale zvuk si netroufnou předkapele kazit prostě proto, že by tím poškozovali sami i sebe, jak uvedli v rozhovoru..
Další krok ve snaze prorazit je zkusit přidat CD k časopisu..
Tady by se dalo předpokládat, že s tím někdo bude mít trochu starostí a že to může něco stát, ale kolik je odpovídající cena? Nevím. Jen popíšu modelovou situaci, nicméně číslovka je pravdivá.
Je to hodně nebo málo nebo akorát? Posuzovat to zde nebudu. Zkuste to vy..
Dotaz: „ Chtěl bych poprosit o přiložení CD k časopisu pro předplatitele a rozeslat s ním jako dárek.. Bylo by to možné a co pro to mám případně udělat? „
Odpověď: „Hele, nech si vyrobit tři tisíce cédéček, přivezeš mi je sem do kanceláře, vedle nich položíš šedesát tisíc korun a já nechám disky v tiskárně přibalit k časopisu. K tomu dostanete rozhovor na půl strany a zveřejníme vám rozpis koncertů. Pro to, co zbude si zase přijedeš. “
Jestli je to férová cena nebo ne posuzovat nebudu, nicméně takto nějak to funguje.
U některých rádií je to PRÝ obdobné..
Už nejde o to, aby rádio vyhledávalo, co zajímavého by pustilo, ale účtuje si za to, že vám to pustí a je ÚPLNĚ JEDNO, jestli jde o hudbu a vaší životní skladbu nebo o reklamu na fusekle.
Otázka je, jestli o tom ví vedení stanice...
Zde je ale třeba říct, že na webu, ale už i „ve vzduchu“ jsou opět stanice, kde tato praxe je nepřijatelná a vybírají si muziku jakou pro své posluchače hrát chtějí a jakou u nich posluchači hledají.. Těm je třeba poděkovat..
Poslední téma je hraní za pivo a párek apod.
Myslím, že hodně subjektivní věc. Asi hodně půjde o žánr, prostředí, typ a formát akce..
Na jedné straně někdo, kdo bude vděčný za to, že se může představit nebo jde o akci někde mezi garážemi, kde pár kámošů udělalo akci, na kterou si pozvali kámoše z jiné kapely a ta jim to zase oplatí jinde a jde jen o víkendovou zábavu. . Na druhé straně se šíří jako smrad nějaký „zvyk“, že muzikantům se za práci neplatí.. Ona to totiž JE práce jako každá jiná a někteří, stejně jako v jiných oborech, kvůli tomu x let ten obor studovali. Pořád totiž spadá do škatulky KULTURA !
„Zvukaře nemáme. Sem si vždycky kapela něco přiveze a nějak se to udělá.. Já vám zvukaře platit nebudu. Střechu nemáme.. Pokud vás zastupuje OSA ( čili, pokud máte svou vlastní, několikaletou práci registrovanou a aspoň nějak chráněnou) tady hrát nebudete. Já ve svém klubu nic nepořádám! Jestli tady chcete hrát, tak vám to tu pronajmu, zaplaťte si techniku a dělejte si tady co chcete. O všechno se postarejte sami, já si nechám tržbu..
Hledám kapelu za pivo a párek. Hledáme kapelu, nabízíme slušné zacházení. Hledáme kapelu na festival.. ( když dáte pět tisíc, nebudete hrát v deset dopoledne, ale až v jednu odpoledne. Berete?“
To všechno jsou inzeráty, statusy, zkušenosti které se staly a nějak je třeba tím proplouvat.. Naštěstí jsou i pořadatelé, kteří mají jiný přístup, kritéria a u kterých se jedná o super spolupráci.. Tedy stejná otázka, jako na začátku.
Je to kultura, byznys nebo co?

Petr Kohoutek

Pohodový Friendly Festival Fryyfest oslavil své krásné desáté narozeniny ve velkém stylu a o věhlasné hudební gratulanty špičky světové i české rockové scény nebyla nouze. Brány do rock metalového ráje se otevřely a své hudební střelivo do nás 16. a 17. 8. nasypali: německá legenda MasterPlan, krásné a uhrančivé dračice Exit Eden, Wizard, Hitmakers, RestDay, Rain, Kern, Traktor, Limetal, Piranha, Bikkiny Shop, Cat o' Nine Tails, Seven, Emil Bulls a Walda Gang.
Pro Rockpalace: Zbyněk Němec a Vladi Votrubová

Dostal jsem k poslechu CD Intolerance, respektive dvoudiskovou edici, kde první disk je nové album a druhý je výběr balad téhle kapely.
Nevím úplně kde začít.. Už mi taky přišly dotazy, kdy už to budu mít, ale chci to opravdu slyšet několikrát a snažit se kapelu pochopit a zjistit alespoň nějaké souvislosti. Vysvětlím proč..
Ublížit kapele je hrozně snadné.. Když se vám něco líbí, je to ok, o nic nejde, když ale něco neštimuje, snažím se přijít na to proč. Toto album, tedy ten první disk, jste mimo jiné mohli najít v pošetkové verzi i ve Sparku. Na disku je i klip k písni Země je ze dvou půlí. Koukám na to a moc nevím, o co jde, proč je to tak, něco mi uniká... a pak se dočtu, že text je báseň člověka, který věděl, že je na něj nasazená STB. V tu chvíli ta samá skladba vyznívá úplně jinak. Klip samotný ale nemá s textem asi nic společného ani tak a kdybych se to nedočetl jinde, tak bych na to v životě nepřišel. To je problém celého alba v mém případě.. Po asi desátém poslechu pořád nevím, o čem ty skladby jsou. Až na Píseň neznámého studenta. Jenže to téma mě nebere. Nějak postrádám srdce a mě to bohužel vadí..
Jinak máme co do činění s kapelou, kde nejsou nějaká ořezávátka. Chlapům není patnáct a asi dobře vědí, co chtějí dělat. Nemám rád moc škatulek, ale je to melodický hard and heavy. Pokud chcete přirovnání k někomu, pak něco mezi Kamelot a Pretty Maids.
Propracované momenty, kdy je slyšet, že si kapela dala tu práci a přemýšlí o tom, co kde chce slyšet. Na můj vkus je tam toho ale někdy až moc, včetně sól, ale na druhou stranu třeba právě sólový kytarista nemá problém to sólo vymrsknout a to je taky fajn. Mám sóla moc rád, jen mám pocit, že v některých momentech alba je jich prostě víc, než by se mi v dané skladbě líbilo. Momentů, kdy mám pocit jakési přeplácanosti je víc, ale fakt to asi není kritika, jen pocit. Je to i případ skladby Co všechno nestačil jsem říct.. Ta se mi líbí, ale nechal bych ten klavír, klávesy a skvělé sólo na saxofon a NIC víc. Taková seriózní vážná skladba a zase je aranžérsky na konci přeplácaná. Podotýkám ale, že je to opět jen můj dojem.
Nejvíc se mi projev kapely líbí v písničce Neon. Nakřáplý zpěv ve slokách, je přesně v poloze, kdy bych kapelu rád slyšel častěji. Uznání ale zaslouží zpěvák za to, že ještě při tom zvládá i kytaru. Jinak musím zdůraznit, že je majitelem charismatického hlasu a to je jen dobře. Líbí se mi.
Celkově je na albu hodně melodií a všechny drobnosti jsou slyšet. I tady se pracovalo a to i ve studiu Rolanda Grapowa. Tedy masterovala se již pořízená nahrávka. No, nic to nemění na tom, že třeba zvuk bicích se mi nelíbí. Je moc umělý a nahrávka je taková „slisovaná“ mezi mantinely, které mi nějak nesedí. Ale abych furt nerejpal.
Umím si představit dost spokojených posluchačů. Ona ta deska asi není na první poslech, i když právě tak se možná tváří. Má chytlavé momenty, melodie, několik míst, kde se už předem počítá s tím, že bude zpívat dav. Že se mi líbí spíš několik momentů, nejspíš nějak osobnějších, je můj problém a přeji kapele, ať se jí daří. Hraje jim to velmi dobře a líbí se mi to víc než některá alba, která jsem slyšel za poslední rok. Kdyby byla příležitost, šel bych se na vystoupení Intolerance podívat.
Omlouvám se, že neprojdu detailněji druhý disk. Slyšel jsem ho, ale ruku na srdce. Rozebírat jedenáct zábavových oplodňováků, to by nevydržel každý. Ale chápu. Letní parket, jedna hodina v noci, naproti za hřištěm pole a stoh, přesně tam to sedne. Tam tenhle výběr pasuje. Je to ale výběr balad z delšího období, tak ho beru jako dárek kapely věrným fanouškům.. OK. Proč ne.
Pro Rockpalace
Petr Kohoutek