Tomáši, otázka jako na všechny muzikanty, jak si se k muzice dostal a kdy jsi jí začal vnímat intenzivněji.
Muziku jsem začal poslouchat už v páté třídě základní školy. Mám staršího bráchu, a ten nosil od kámošů spoustu rockové muziky tehdejší doby!Já osobně jsem začal s muzikou až v 18ti letech,když jsme jako kluci poslouchali tehdyopulá Já osobně jsem ***

Pamatuješ ještě, jaké kapely jsi tehdy poslouchal a které tehdy LP tě nejvíc ovlivnilo?
Líbil se mi Sweet, Slade, Nazareth, Black Sabbath, Kiss a AC/DC! Hodně mně ale dostali KISS!! Na nich jsem ujížděl pěkně dlouho:-))
Spíše než LP mně nejvíce ovlivnila skladba z roku 1975 od SWEET -Action!!! Tahle píseń ve mně probudila pravého Rockera :-))

Než ses dostal k Trezoru, byly nějaké školní nebo jiné kapely a co jste s nimi hráli? A již od počátku ses postavil za mikrofon, nebo tam byl nejprve i hudební nástroj?
Nejdříve jsem to zkoušel na kytaru, ale to mě moc nešlo:-(( Tak jsem začal broukat. S kamarády jsme založili první kapelu s názvem Speed Death. Hráli jsme tehdy covery od Metaliky Helloweenu a Living deathu! To jsem poprvé zkoušel co to je zpívat na mikrofón :-)

Zmínil ses, že jste hráli i Living Death – první album, Vengeance of Hell mám strašně rád, proč právě Living Death. Nebyla to právě kapela, od které naše kapely přebíraly songy.
Vengeance of Hell 1984 je super album, všichni jsme ho hltali. Ty speedové riffy a uječený zpěv,to byla v té době naprostá revoluce! Jesti od Living Deathu přebíraly songy naše kapely? To nevím, ale my jsme byli určitě první:-) :-) :-)

Kdy jsi a jak nastoupil do Trezoru, přece už to byl tehdy pojem.
V Trezoru jsem začal zpívat v červnu rocku1989. Trezor tehdy byla kapela, která hrála po zábavách na Hlučínsku. Kluci měli ambice hrát vlastní skladby, ale původní vokalista do toho nechtěl jít tak mně oslovili a už to jelo!

Sledovali jste muziku okolo sebe? Jako kapela jste měli vzor?
Vzorů bylo hodně, ale asi ty největší byli Helloween, Iron Maiden a Judas Priest.

Ty jsi s kapelou nazpíval i dvě alba, vzpomínáš na tu dobu ještě? Ale před LP to byly, ještě jak se tehdy říkalo, demo kazety. Co obsahovaly?
Ta doba začátků v Trezoru byla pro mě moc důležitá, hlavně v přístupu k práci! Zkoušeli jsme 3x týdně a byla to celkem makačka, ale byli jsme mladí a plní energie. Každou novou skladbu jsme hned nahrávali v provizorních podmínkách na zkušebně a potom donekonečna předělávali, aby to bylo šik:-)Demokazeta byla spíše nahraný náš koncertní program Síla Života. Nikdy se však oficiálně k fandům nedostala. Když Petr Janda spustil edici pro mladé rockové kapely Rockmapa, byl TREZOR mezi vybranými a dostal prostředky na nahrávku v profi studiu. Tak vznikl první a taky zatím jediný regulérní singl V srdci tvém.

Počiny Máš svou šanci! a Tváří v tvář už vyšly jako oficiální LP. Myslím, že ani v roce 94 nebylo snadné se dostat do studia. Jak jste si tam vyšlapali cestičku?
My jsme to udělali na tu dobu úplně opačně. Zatím co tehdy kapely nejdřív oslovili vydavatelskou firmu, aby jim dali prostředky na studio a klip! My jsme vsadili vlastní prostředky na jednu kartu a nahráli si to sami. Zhruba po půl roce se ozval Popron music a celé dílo odkoupili.

V roce 97 se kapela rozpadá, byl důvod? Vyhoření? Co jsi dělal ty? Šel jsi někam hostovat?
Kapela se oficiálně nikdy nerozpadla, jen se odmlčela na 20let:-) Tehdejší doba Heavy rockové hudbě moc nepřála a nikdo z nás nechtěl pokračovat. Lumír Krpec šel hostovat do kapely Doga (a už tam zůstal) :-) Petr Slezák co by zvukař měl práce ve studiu taky dost. Bubeník Jarda, televizní a filmový střihač a já jsem šel zpívat do barové kapely:-))

Pokus o reunion kapely jeden proběhl neúspěšně, proč top tehdy nedopadlo?? A každopádně, kde se vzal impulz k obnovení činnosti?
S nápadem obnovit kapelu jsem přišel já, když jsem dostal nabídku od pořadatelů rockového festivalu Klimkovický kulomet vystoupit s Trezorem v původní sestavě. To se však nepodařilo realizovat, i když jsme měli asi dvě zkoušky v původní sestavě! Nepodařilo se dát všechny původní členy kapely dohromady, protože jsou zaneprázdněni jinými aktivitami. Kluci sami navrhli řešení nového Trezoru a jsme rádi, že nám drží palce. Díky.

Druhý pokus už byl bohudík úspěšný, takže – kdo s tebou do toho šel? Jak jste si sedli? Zafungovala chemie? Museli jste vykopat staré zpěvníky, nebo noty a slova naskákaly sama?
Na druhý pokus to padlo perfektně, sehnali jsme velice zručného kytaristu Václava Mocha, kterému sekunduje zkušený kytarový doprovoďák Aleš Klimša. Rytmika je původní a to Petr Slezák na basu a Jaromír Vašek na bicí. Všechno nám klape a chemie funguje:-))

A vůbec, jak odstupem mnoha let hodnotíte materiál, který jste onehdy vyplodili?? Sáhli jste k nějakým úpravám?
Samozřejmě, že by se dnes dalo něco asi i udělat jinak. Pro nás bylo důležité, že jsme v rámci tehdejších možností odvedli možné maximum. Vždycky, když jsem si pak pustil v průběhu těch dvaceti let naše skladby, jsem hned ožil a říkal si: „Jooo, to přece ještě musí jít!“

Tak máme rok 2019, doufám, že jste se patřičně rozkoukali a máte vítr v plachtách! Jak to vypadá s koncerty a co od vás mohou lidé čekat? Máte playlist sestavený ze starých skladeb, nebo už píšete nebo jste napsali skladby nové?
Do teď máme za sebou celkem šest koncertů a něco se už rýsuje do konce roku a také lení fesťáky 2020. Náš playlist obsahuje 17skladeb cca hodinu a půl hraní. Něco nového se už rýsuje :-))

Na to se váže hned další otázka – co nosič? CD? Plánujete, popř. vydání nějakého Best of pro ty, co vaši éru nezastihli?
Plánujeme se přes léto zavřít do studia a natočit takový malý bonus pro naše fans! Bude to zřejmě SP, které bude obsahovat skladby Trezoru, které se nevešly na naše CD!

Píše se rok 2019, muzika je o „fous“ dál, jak by podle vás mělo vypadat nové CD Trezoru? Budete vycházet ze stejných kořenů, nebo se necháte ovlivnit moderním zvukem a stylem?
Určitě budeme vycházet ze stejných kořenů a příklon bude k naší první desce Máš svou šanci. Zvukově jsou možnosti dnes celkem jinde, tak uvidíme, jak si s tím náš zvukový mistr Petr Slezák poradí. Všichni víme, že perfektně:-))
*Je dá se říci digitální doba – Spotify, MP3…. myslíte si, že má ještě cenu v dnešní době investovat do klasického CD, popř. i vinylu?
Klasickou vinylovou desku nic nanahradí, to je hudební skvost! Určitě je lepší po koncertě nabídnou fandům fyzicky nosič než nějaký odkaz na stránky:-((

Přece jen je to nějaký pátek od tvých hudebních začátků, změnil se tvůj názor na muziku, co poslední dobou posloucháš?
Poslechnu si rád jakoukoli muziku která je dobrá a nemusí to být jen Heavy. Hodně se mi líbí třeba, Five Finger Death Punch, Bullet for My Valentine a Stone Sour.

Pokud se nepletu – a já se nepletu, uvidíme se někdy v listopadu na koncertě ve Spáleném Poříčí, který organizuje bigbítový nestor Pepík Bruha. Jak jsem z jeho slov pochopil, kdysi jste v Poříčí taky vystupovali, koho sebou přivezete na Plzeňsko?
Tak to se teda pleteš :-)) Není to v listopadu ale 20.12. 2019 a přijedeme společně s kapelou Doga! A už se na Plzeňsko moc těšíme.

Tomáši, náš čas se blíží, kde můžeme získat informace o vaší aktivitě, koncertech? Máte nějaké aktuální stránky, popř. FB profil??
Samozřejmě tady jsou!
Web Trezor
Facebook
Youtube

A závěrem - co vzkážeš čtenářům Rockpalace a jaký tvůj nejoblíbenější klip jim pustíš, na čem teď nejvíce ujíždíš?
Trezor ležel dlouhou dobu na dně hudebního dění .Chtěli bychom požádat čtenáře Rockpalace aby nám pomohli ty těžké zarezlé dveře Trezoru znovu otevřít :-) Děkujeme.

Pustíme si mou oblíbenou:

Indiáni z Prahy?
Ta otázka nemá někoho zesměšnit, ale malinko vás nasměrovat..
Prásknu to hned. Parta Geronimo vydala desku, kterou je radost poslouchat. Je to taky další ukázka alba, na které myslím jedna škatulka nestačí a vůbec to nevadí.
Můj osobní pocit z desky je takový, jako by se sešli v jedné kapele muzikanti s různými kořeny, od folkových přes popové, až po bigbítové, a vznikla z toho vymakaná poprocková deska. Jako bych v tom slyšel nějakou starou anglickou poprockovou školu nebo co..
Deska má precizní zvuk a příjemný mix, kdy v popředí je zpěv a baskytara. Nebo možná ne v popředí, ale ta basa je suprově konkrétní. Ta mě moc baví. To ale neznamená, že bych něco ostatním vyčítal. Celá kapela hraje jak z partesu a zároveň je tam všeho dost, ale ne moc.
Stylové rozpětí se mi popisuje hůř, protože vím pendrek, jak to je doopravdy. Můžu popsat jen svůj pocit. Místy v tom cítím trochu folku, jinde by zase třeba dvě skladby pasovaly např. do muzikálů Dana Landy a u jedné písničky jakoby stál duch takových Guano Apes. Pozor ale, nejde vůbec o nějaké kopírování a možná je to blbost, ale prostě nevím, jak to popsat líp. No a k těm indiánům..
Zpěvačka Lenka Vaňousová si texty píše sama (už jen za to má o tři imaginární hvězdičky víc) a tak si trochu poletuje v myšlenkách éterem a občas doletí až k těm indiánům, vlkům, přírodě, minulosti i budoucnosti téhle planety. Jde jí to výborně. Nejde ale o nějaké šamanství, jen o dospělé texty a muziku precizní kapely. Poslechněte si sami, ale ať už vás z nepochopitelných důvodů zajímá třeba jen a jen muzika, tak tady si vás texty najdou, ať chcete nebo ne.
Jo a na desce je taky pár hostů a jejich nástrojů.. Např. violoncello. To vše je ale už na vás.
Čili, kdybych nebyl tak vyžranej, poklonil bych se víc.
Moc příjemná deska, díky za ní.

Pro Rockpalace Petr Kohoutek

V sobotu 22. 6. 2019 se koupaliště v Chabařovicích zaplnilo příznivci rockové a metalové hudby. V tento den se konal již 3. ročník hudebního festivalu SklapFest, který je pojmenovaný podle pořádající kapely Sklap.

Celý festival moderovala Hanka Štrymplová, kterou později doplnil skvělý Jarda "Lemmy" Chalupník. Jako první vystoupila kapela Extáze z Karlových Varů, následovaná kapelou Toxic People ze Šluknovského výběžku. Je to jejich první koncert v nové sestavě. Na bicí se představila Jenny Joey, nejmladší členka kapely, která převzala rázný styl od svého učitele Miloše Meiera. Na kytaru se představil nově Toxic Yetti, který kapelu super doplňuje. Jejich repertoár se skládal z tvrdé muziky, kterou fanoušci odměňovali potleskem. Zazněla skladba „Nic na tom neměň, Face to face, Vykoupej bábu“ a další.

Přesně v 15.00 hodin nastoupila na pódium již legendární kapela Brutus, která účinkuje již úctyhodných 53 let.

Svoje vystoupení začali hitem „ Kdo na to má“ a nemohla chybět „ Destrukce, První polibek, Gorila a Dlažební kostka“. Fandové si užívali a zpívali spolu s kapelou jejich hodinové vystoupení. Po pauze vystoupila mostecká kapela Cumbal, po které následovala hard rock'n'rollová kapela z Prahy Dead Daniels.

A v 19.00 hodin to vypuklo! Na pódium vlétla očekávaná pětičlenná kapela SKLAP, pořádající tento téměř rodinný festival. Skupina již existuje 10 let, 3 roky v novém složení. Repertoár dnešního koncertu se převážně skládal z písní z nového alba s příhodným názvem „Tak co chceš“. Zazněla „Ruleta, Hmyzák, Příběhy, Mejdan…. a jako poslední byla pecka s názvem Vožralej“. V průběhu koncertu proběhl křest tototo alba, kdy kmotrem se stal Libor „Máča“ Matejčík ze skupiny Motorband a Lucka Staňková z nadace Nové háro. Kapela Sklap předala nadaci Nové háro ze svých honorářů šek v hodnotě 22 000,- Kč. Peníze budou použité na výrobu paruky z živých vlasů pro onkologicky nemocné děti. Tleskám, kapela si zaslouží nejen můj obdiv!!! Kapela Sklap poděkovala sponzorům dnešní akce, bez kterých to v dnešní době opravdu nejde – Autokemp Chabařovice, Grafitt, Autodoprava, Ústecký kraj, Pivovar Bakalář a v neposlední řadě Hospůdka Na koupališti. Děkujeme!!!!

Jako poslední kapela dnešního charitativního hudebního festivalu vystoupil Motorband, který tu měl mnoho skalních fandů. Jako první zazněl hit „Temnej vítr“ a nemohly chybět pecky „ Kam jdou, Tvý oči lžou, Král noci, Kde byl bůh“. Fanoušci si vyžádali svým jásotem a tleskáním přídavek, kdy zazněly songy „Relax a Máš to alright“. Úžasná byla kytarová sóla, která vyšvihl Máča a Hans zejména při hitu „Tvý oči lžou“.

Co říct závěrem? Kdo v Chabařovicích byl, tak si sobotní odpoledne musel užívat od začátku do konce. Je to úžasný projekt, který si zaslouží obdiv všech, nejen fanoušků rockové a metalové hudby!

Pro Rockpalace Mária a Pavel Novákovi

Heavymetalový Ahard z Orlové vydává již čtvrtou desku. Tuhle partu mám hodně rád. Kluci hrají poctivou muziku a nepotřebují k tomu žádné složité rekvizity. Vloni mě naprosto uchvátili na hořickém The Legends Rockfestu, tak se těším i na aktuální desku s názvem „Devítka“.

Album má stylově devět skladeb, které se dělí o nějakých pětatřicet minut. Muzika a texty jsou dílem kytaristy Ivana Jeki Jekielka a zpěváka Honzy Bernátka. Jedním textem přispěl i Jura Šperl z Limetallu.

Ahard dále tvoří basák Petr Galambica, bicák Marek Šánta a klávesák Lukáš Lipina.

Po hudební stránce kapela střílí svoje songy mezi heavy a speed metalem. Vokalista Honza Bernátek je typickým představitelem speedmetalové školy. Pro kapelu je rozhodně devizou. Jeho zkušenosti ze Salamandry a mnoha dalších projektů jsou fakt znát. Je vyzpívaný, kapelu táhne. V Ahardu se vůbec sešli velmi šikovní muzikanti. Kluci spolu působí již řadu let a na výsledku je to slyšet.

Desku zahajuje šlapavý „Roj“. Následuje „Den starý den“ s textem Jury Šperla. A pak už to jde ráz na ráz. Jedna pecka za druhou, žádný sraní s mladou paní. Baladu tady taky nenajdete, je to prostě heavík se vším všudy. Výborná je „Ruská ruleta“ zakončená výstřelem z „devítky“.

Líbí se mi „Poslední dobou“ s textem, který je fakt ze života. „Poslední dobou se tu dějou věci, člověk se sotva zachechtá. Politici, jejich blbé kecy, to lidský rozum polechtá.“ Líbí se mi předposlední „Papalouni“, kterou kapela věnovala všem papalášům, kravaťákům a hlavně politikům. Zkuste se zaposlouchat do textu a uslyšíte sami, co těmhle sráčům Ahard vzkazuje. Výborná píseň je taky závěrečná „Tou cestou“.

Je to velmi dobrá deska, její největší slabinou je její krátká stopáž. Oproti předchozímu CD „Freestyle“ není na první poslech tak hitová, ale s přibývajícími přehráními se vám pod kůži zaručeně dostane.

Pro Rockpalace Honza Holý