Jihočeská kapela Scorzonera vloni vydala eponymní album, které natočila ve vyhlášeném studiu Hellsound u Honzy Kapáka. Jeho tvorbu dost znám, takže musí jít o zajímavou muziku. A nemýlím se, sama kapela označuje svoji tvorbu jako experimentální metal. Je to tak, je to technická muzika plná drobných kudrlinek. Dost not na poměrně malé ploše.

Tahle pětice umí hrábnout do strun. Je to netuctová muzika, naštvaná, agresivní, přitom dostatečně melodická a srozumitelná. Trošku power a trošku heavy metal, sem tam nějaký thrashový riff. Zajímavá kombinace.

Scorzonera působí v sestavě Michal Myšák Appelt – zpěv, Milan Jungvirth – kytara, Petr Červík – kytara, Petr Jabůrek – basa a Václav „Sága“ Kovařík – bicí. Musím, říct, že to jsou šikovní muzikanti.

Deset písniček a intro se vešly do 41minutového kotoučku. Ten je zabalený v jednoduchém digipaku s motivem hada. Zapátral jsem, jak k tomuhle spojení kapela došla, protože scorzonera španělská je kořenová zelenina, černý kořen, též označovaný jako hadí mord španělský.

Bohužel jsem o kapele nenašel moc informací. Nevím, kolik má za sebou nahrávek, kdy vznikla a kdo prošel její sestavou. Ale v každém případě aktuální deska stojí za poslech.

Pro Rockpalace Honza Holý

Na konci roku 1994 se čtyři výjimeční muzikanti z Plzně, Radomil Zíka - zpěv (ExtraBand, Extraband Revival, Whitesnake Revival, ParadeMarche, Gepard), Miroslav „Jabko“ Hanuš - kytara (Extraband, Sapon, Gepard, Jabkowitz), Zdeněk Podskalský - basa (Alice, Děda Mládek Illegal Band) a Jiří „Mikeš“ Milý – bicí (Alice, Palice, Gepard, Hruškowicz), domluvili, že po sobě zanechají nesmazatelnou hudební stopu v podobě hudební skupiny STORM a začali připravovat materiál na plánované CD.

Zatímco se všichni vzpamatovávali ze silvestrovských oslav, STORM odjíždí 1. ledna 1995 do ostravského studia Citron Radima Pařízka a začíná desetidenní natáčení CD. Většina písní byla připravená a několik se jich dodělávalo až na místě ve studiu. Výsledkem je deset nadčasových písní. Většinu z nich napsal Míra Hanuš a dvě Jirka Milý. Otextovali je Zdeny Podskalský, Jirka Milý a rockový publicista Jan Petričko.
Na CD se zapsali jako hosté kytarista Jaroslav Bartoň (Citron, Kreyson, Limetal), který natočil u dvou písní akustické kytary, a Dan Bárta, který nejen zpíval vokály, ale podílel se také na textech. O několik týdnů později bylo v Loděnicích vylisováno přes 1000 kusů CD a zhotoveno přes 1000 audiokazet.

Po vydání CD vlastními silami bohužel tato sestava nenašla dostatek energie a času na rozběh Stormu. Každý se věnoval svým již zaběhlým známým kapelám, a tak to také zůstalo. Storm byl rozpuštěn.
V několika následujících letech se CD šířily nejen celým západočeským krajem, ale také Prahou. Tím se Storm dostával stále více a více do povědomí muzikantů a hudebních fanoušků. A je tam vlastně ve velké míře dodneška.
Zlom nastal v červnu 2017, když Mírovi Hanušovi vnuknul myšlenku obnovit Storm plzeňský kytarista Tomáš Krauz (Paradox, Láďa Křížek), který s Mírou Hanušem v minulosti působil v kapele Jabkowitz. Zdeny Podskalský a Jirka Milý se z účasti na znovuzrozeném Stormu omluvili kvůli velkému časovému vytížení. Hledala se tedy rytmická část kapely.
V srpnu 2017 nabídku přijal zkušený basák Petr „Jula “ Sládek, který působí s Radomilem Zíkou ve skupině ParadeMarche a ve stejný čas potvrdil účast bubeník Marcel Kříž (Whitesnake Revival, Uriah Heep Revival).
Pozici zpěváka a frontmana nemohl obsadit nikdo jiný než Radomil Zíka. A tak se také stalo v říjnu 2017.
V minulosti přezdívaná „Plzeňská kapela snů“ je kompletní a plná síly.

Co váš čeká na koncertě Stormu kromě chytlavých, melodických a rockových písní?
Nejlepší a nejmenší basák v ČR, za mikrofonem „český David Coverdale“, neskutečná virtuózní kytara doplněná o další kytaru a parádní hardrockové bicí.
V současnosti plánujeme velký premiérový koncert, na kterém proběhne křest prvního CD. Ten by měl proběhnout někdy na přelomu podzim/zima 2018.

Pro Rockpalace Marek Kupka

Nedávno jsem recenzoval naprosto fenomenální a velmi rozsáhlý projekt skupiny Lucrezia Borgia, který věnovala znojemské „Pověsti o Obří hlavě“. V roce 2016 vydala dvě desky po 53 minutách tematicky zaměřené na Pána prstenů. První digipak nesl název „Den mečů“ s podtitulem „Cesta tam…“ a druhý se jmenoval „Moc prstenů“ s podtitulem „… a zase zpět“.

Pojďme tedy „tam“. Předně musím zdůraznit, že na rozdíl od pověsti jde o plus mínus rockové nahrávky. Vyjmenovat sestavu, která se na těchto dvou cédé podílela, je úkol takřka nadlidský. Přesto to zkusím, rockovou sestavu Lucrezie tvoří Antonín Maceček, Jiří Stritzko, Milan Kratochvíl, Michal Dostál, Václav Soukup, Petr Pokorný, Iva Landová, Jana Vojáčková a Jana Burdová. Nástroje záměrně uvádět nebudu, těch je totiž ještě podstatně víc. Jen kapelník Maceček hraje na tolik nástrojů, že by to dalo na několik řádků. Obdivuhodný multiinstrumentalismus.

Na nahrávkách se objevují také hosté. Mezi dá se říci stálé hosty lze zařadit Milana Schelingera nebo Jirku Zonygu. Milanův nakřáplý hlas perfektně sedí k rocku s prvky folku, který je zde ke slyšení. A Zonyga se do toho umí pořádně opřít. Z jeho hlasu mi normálně běhá mráz po zádech. Úžasný zpěvák. Nejsem fanoušek Superstar, ale Jirka se fakt povedl!

Lucrezia Borgia hraje především středověkou muziku, rocková varianta je trošku na vedlejší koleji. A právě středověké rytmy jsou nádherně poznat v krátké skladbě „Fight“ a v „Pánu Nazgulu“. Nejsem znalcem Pána prstenů, takže nebudu hodnotit obsah textů. Hudební výprava je ale bohatá a košatá. Kluci a holky z Lucrezie umí zaranžovat velmi silné melodie.

Ještě větší středověk je „Tom Bombadil“. Moc rád si někdy Lucrezii Borgii poslechnu naživo. To musí být pecka! Vyloženě hitovkou je rytmicky skvělá „Umbarští korzáři“. Tady mi zase běhá mráz po zádech. Nádhera. Výrazná je taky „halekačka“ „Helmův žleb“.

Tak nějak jak končí „Cesta tam…“, začíná i „…a zase zpět“, tedy pokračování příběhu na vlastním digipaku s parádním bookletem. Také na této nahrávce se pěvecky podílí Milan Schelinger a to v hned nejkratším „štěku“ této kolekce „Drak Šmak“, který má pouhých 14 sekund. Milanův hlas zazní i v dalších písních. Tohle je spíš taková kuriozitka.

Druhý díl „Pána Prstenů“ vyšel ve stejný den, jako část první, takže nelze čekat, že by šlo hudebně o naprosto odlišnou záležitost. Deska se nese v podobném duchu jako její první díl, který popisuju výše. A tím bych mohl víceméně skončit. Ale to by byla škoda.

Druhý díl je totiž podle mě hitovější. Skvělou záležitostí je „Nech mě vejít“ anebo tklivá balada „Lothlorien“. Docela tvrdým riffem začíná „Vymetení Kraje“, že by to zpíval Jirka Zonyga? Nemýlím se, je to tak. Tenhle kamioňák má prostě hlas jako zvon. Tohle je vážně pecka! „U ohně přemítám je taky bombastická skladba. Úplný závěr patří „Helmově žlebu“ v akustické verzi.

Lucrezia Borgia je skutečně fenoménem naší hudební scény. Její projekty mají hlavu a patu, jsou zabalené v nádherném obalu, kapela nešetří na materiálnu ani co se týká délky nahrávek. Oba díly „Pána prstenů mají dohromady 106 minut stejně jako „Pověst o Obří hlavě“. Neskutečná porce muziky. Nechápu a smekám.

Pro Rockpalace Honza Holý

Radek Kurc s přáteli připravuje novou desku „Kniha kouzel“. Jako ochutnávku pustil do vln internetu singl „Nevěřím / Wampiria“. Deska vzniká v Radkově domovském studiu Aquarium v Hostivici u Prahy. Ano, přesně v té Hostivici, kde policajti sebrali hejtmana Ratha.

Píseň „Nevěřím“ složil Dennis Kurc a otextoval si ji sám Radek. Tříminutová skladba se nese převážně ve středním tempu. Nechybí kytarové sólo. Jinak je to pro Kurcovic kluky spíš netradiční věc. To druhý song „Wampiria“ je typický hard rock amerického střihu, muzika, kterou má Radek tak rád. Text je inspirovaný temným zákoutím lidské duše toužícím po věčné lásce nacházející se na straně temna a světla, která může být naplněna když… Schválně se zaposlouchejte, třeba na to přijdete.

Singl vznikl v sestavě Radek a Dennis Kurcovi, Olaf, Vít Jančura. Svým dílem přispěly i Terezka Papoušková a Kačenka Kurcová. Obě skladby jsou volně k dispozici na webu www.radekkurc.cz
Deska „Kniha kouzel“ vyjde ještě v letošním roce a já se na ni těším.

Pro Rockpalace Honza Holý