Vzpomínky č. 54. Uriah Heep. Dnes trochu neprávem zapomenutá, britská aktivní (!!) skupina založená v roce 1969. Uriáši, jak jim všichni v Čechách říkali, patří ke zlatému fondu bigbítu. V 70. letech nebyl snad u nás nikdo, kdo by je neznal. Měli zvláštní schopnost skládat melodické, a přitom dostatečně tvrdé písně. Zajímavostí je, že prakticky nikdy nepronikli pořádně na americký trh. Hlavní postavou posledních let byl kytarista Mick Box, bývalý klávesista Ken Hensley se dal na sólovou dráhu a dodnes objíždí Evropu hlavně s hity starých dobrých Uriášů. Pustíme si píseň, kterou miluji. July Morning z veleúspěšného alba Look At Yourself (1971). Jedná se o novější živou verzi. To snad není možné, jak už je tenhle flák starý...

Uriah Heep – July Morning

Vzpomínky č. 53. V dnešní hektické době vyhledám přeci jen něco pomalejšího a melancholičtějšího. Jon Lord. Většina ho zná jako rockera, hráče na klávesové nástroje z Deep Purple nebo Whitesnake, ale měl i romantickou duši. Byl jedním z prvních muzikantů, kteří se snažili (a myslím, že s úspěchem) skloubit hudbu rockovou a klasickou. Jasně Smoke On The Water to prostě není a ani úspěch to nemá takový. Přesto jsou jeho sólové projekty plné kvalitní hudby, i když nepříliš známé. Pokud máte chvilku klidu, můžete zavřít oči a chvilku poslouchat, zkuste to. Jon, ročník 1941, umírá v červenci 2012 na komplikace spojené s rakovinou slinivky břišní. Jeho hudba zůstává. Jone, odpočívej v pokoji...

Jon Lord – For a Friend

Vzpomínky č. 52. Dnes si pustíme moc hezkou píseň již neexistující anglické rockové kapely City Boy. Jejich The Day the Earth Caught Fire (1979) mi dodnes zní v uších. Tady je třeba si uvědomit, že písně byly v době mého mládí často nahrány na nekvalitní kazety, předtím byly také nespočetněkrát přehrávány na nekvalitních magnetofonech, proto výsledný zvuk nebyl vždy nejlepší. Přesto, anebo snad právě proto, mají pro mne tyto skladby neopakovatelnou atmosféru. Někdy se dokonce stalo, že při poslechu kvalitní kopie byl člověk zklamán, protože se mu více líbila ta přebasovaná a přeřvaná nahrávka, na kterou byl zvyklý z minulosti.

City Boy -The Day the Earth Caught Fire

Hudební vzpomínky č. 51. Grease - Pomáda, film z roku 1978 a jeho nejznámější píseň You´re the one that I want. John Travolta a Olivia Newton-John, dvě pozdější superstar světové pop hudby. Travolta navíc světoznámý herec, který po této limonádě hrál později ve filmech, kde lidem vystřeloval pistolí mozek z hlavy.V roce 2013 hlavní superstar filmového festivalu v Karlových Varech. Kdeže ty loňské sněhy jsou, kdy i rocker Libor se pohupoval v kyčlích při zaslechnutí tohoto megahitu. Film vydělal téměř 390 miliónů dolarů, při nákladech 6 miliónů. No nic, pustíme si tu limonádu. Zase jsem to před nedávnem slyšel v rádiu, jsou to fakt docela příjemné vzpomínky. Let´s start!

You´re the one that I want. John Travolta a Olivia Newton-John