Kontraverzní kapela Morčata na útěku. Jedni je zatracují, jiní je milují, jak vidím jejich nový počin já ...

Natočeno v únoru 2017, takže je ještě v záruční době. Výrobci a pachatelé:
Yetty  //zpěv, texty
Mikesh  //kytary, klávesy
Ketchup  // basa
Filipínec // bicí

Natočeno, smícháno a pasterizováno (masterováno…sorry jako) ve studiu SHAARK

Na první pohled dortík vypadá velmi chutně, ale je plný živočišných exkrementů a zlidovělých slovních spojení (óóóó, jak krásně korektně napsáno)…ale co od Morčat na útěku lze očekávat? Kdo o nich něco ví, něco kdy slyšel a viděl, ví to moc dobře.

Určitě si dokážete představit různé typy lidí, když se vypráví ve společnosti vulgární vtip. Já si to docela užívám a pozoruji lidi, co oni na to. Někteří se smějí okamžitě, někteří si drží ruku před pusou. Mnozí se dokonce červenají a určitá menšina se dokonce tváří pohoršeně, ale přesto jim cukají koutky úst. A že je tady u nás poslední dobou komunikace mezi lidmi plná lidských exkrementů, hnoje, závisti a nepřejícnosti…to snad vidí skoro každý. A proto zřejmě muzika Morčat je tak oslovující a je to i chvilkový únik od všeho.

A tak je to i s výtvory této kapely, která úspěšně plní sály a open airy po našich vlastech…ještě českých? Je až s podivem jakým způsobem zpracovávají své nápady – o tom více v rozhovoru s nimi. Může být člověk sebevětší puritán, ale přesto se při poslechu nebo při produkci se baví, ať už skrytě nebo na plný pecky.

Myslím, že i sama kapela se při tom baví úplně nejvíc. Měl jsem tu možnost sledovat je už několikrát a i s nimi mluvit osobně.

Nemá cenu se rozepisovat podrobně o jednotlivých písničkách ani je nějak komentovat, to chce si sednout a poslechnout a bavit se. Hlavně jsem byl zvědavej na další pokračování Lídy, mám pocit, že pokračování bude na každém další placce.

Vím jen jedno. Jejich styl je silně originální, ať si každej myslí co chce a je hodně zábavnej.

Dokážu si živě představit, že kdyby bylo v moci některých takzvaně chytrých a takzvaně povolaných či vyvolených, tak by byli Morčata zcela jistě zakázaní a zakázané dortíky, jak známo chutnají nejvíce. Ale zatím tomu tak není a proto kdo chce, ať si na tomto dortíku pochutná. Šák kurňa je tu demokrácia !!!

Pro Rockpalace Martin Hruška

Pozval jsem si na rozhovor další bubenickou veličinu v českém hudebním světě a to ne náhodou. Je to zakládající člen, dnes už legendární skupiny Argema, Josef Pavka. Jeden z důvodů rozhovoru, kromě toho že je to výborný bubeník, je i krásná událost Argemy.

Protože se snažím dělat rozhory více zaměřené na bubeníky, budu muset v prvních otázkách trochu od bubnů odbočit, protože tvoje Argema právě prochází jistým mezníkem na scéně. Řekneš nám něco o tom?
Letos slavíme krásné 35. výročí kapely na hudební scéně. Když jsme začínali, tak mě opravdu nenapadlo, že se tohohle výročí dočkáme. Je fakt, že někteří redaktoři nás už nazývají legendami. Faktem je, že kapel, které přečkaly tolik let, je na české scéně opravdu poskromnu.

K výročí vydáváte nové CD. Poslouchal jsem ukázky z této desky a přišlo mi, že je trochu jiná než vaše předešlá tvorba. Je to jen můj dojem nebo váš záměr?
Samozřejmě záměr. Chtěli jsme naši tvorbu už několik let vrátit maličko k našim rockovým kořenům, ale nějak se nám to pořád nedařilo.  Letos jsme se rozhodli jít nahrávat do studia Sono a je fakt, že zvukař Milan Cimfe dal nahrávkám přesně to, co jsme cítili. Velkou zásluhu na konečném zvuku kapely, má právě on. Vychází 21. dubna a obsahuje 10 novinek. Myslím, že je to takový náš malý návrat k rockovým kořenům Argemy. V prodeji bude ve všech prodejnách s cd a samozřejmě taky na našich stránkách

Je to vaše tvorba nebo se na vašich písničkách podílí někdo z profi skladatelů a textařů?
Někdy ano, ale na tomhle albu se podíleli tvorbou pouze muzikanti a kamarádi, kteří s námi spolupracují už dlouho. Nějak jsme se tomu zázračně vyhnuli, ale určitě to novému CD v žádném případě neuškodilo J

No a v neposlední řadě se šeptá, že vydáváte i knihu. To je zajímavá informace. Povídej! Co v ní najdeme?
To je pravda. Po dlouhém slibování, letos konečně vyjde kniha, s názvem Fenomén Argema. Mapuje celých 35 let Argemy a napsal ji náš bývalý basák Pepa Holomáč. Fanoušci v ní najdou spousty humorných zážitků z cest, rozhovory s bývalými členy a samozřejmě v ní nebude chybět ani trochu historie a spousta fotek a perliček.

Tak a jsme u bubnů! Mám dojem, že jsem někde na síti zahlédl, že sis nechal postavit nějakou „spešl“ soupravu. Tuším dvoukopákovou „střelnici“ zelené barvy. Je to tak?
To máš pravdu. Nechal jsem si v USA postavit nádhernou sadu DW custom. Je to prostě Rolls Royce  mezi bubnama a jsem s nimi zvukově moc spokojený.

Jaké používáš blány, činely a jaké máš paličky?
Blány mám osazené Evans G2, na kopácích požívám Emad a na snare mám pískovanou dw. Činely si vybírám podle zvuku,  převážně používám Paiste, ale z různých řad.  Paličky mi už léta vyrábí Bořek Rektořík, a to na míru.

Na koncertech si stavíš soupravu sám nebo na to máš svého technika? Pokud ano, jak dlouho to už za tebe dělá?
Bicí se raději stavím sám, ale jelikož je to velká sada, tak kvůli rychlosti postavení mi s nimi pomáhá někdy i náš podiový technik. Většinou ale jen na festivalech, kde je toho času opravdu málo.

Jaké má Argema plány do budoucna a jaké máš třeba ty sám.
Ke 35. výročí jedeme přes léto 35 koncertů, po celé ČR a k tomu další koncerty, které plánujeme na podzim. Už v květnu budeme točit klip na nové album a hlavně doufáme, že tady ještě nějaký rok budeme na pódiích přinášet radost svým fanouškům.

Jak ses k Argemě dostal? Vzpomeneš si na to?
Byl jsem zakládající člen a v roce 1982 jsem byl jeden z těch, kteří to vše vymysleli. Spolu s kamarády z jiných uskupení, jsme tuhle formaci založili a dnes jsem bohužel zůstal ze začínajících členů už jen já sám.

Se starou Argemou jste se chystali vydat LP Velká Morava. Proč jste to neudělali?
Tehdy nám to elity národa zakázaly vydat, ale tohle album vyšlo asi před 4 lety, jako vzpomínka na tu dobu. Vydali ho někteří z našich bývalých spoluhráčů, ale jaký mělo úspěch, to fakt nevím.

Když poslouchám CD Velká Morava, které vyšlo později,  je vidět, že šla Argema od té desky jiným směrem. Ubrala na tvrdosti. Proč?
Samozřejmě, má dnes Argema jiný sound. Je jiná doba, my se změnili a taky jsou v kapele už i jiní muzikanti. To všechno mělo vliv na vývoj Argemy.

S Argemou uz hraješ nejaký ten pátek - nemáš chuť si někdy zahrát něco tvrdšího???
To určitě ano. Bylo mi i nabídnuto abych účastnil natáčení Velké Moravy, ale z časových důvodů jsem to musel odmítnout. Argema mi prostě zabírá všechen volný čas.

Jak jsi i napsal, Argema ti bere všechen čas, mnohý manager by si s tebe mohl vzít vzor. Vím, že se o kapelu stará Agrentura One – Miloslav Rozner, máš víc času. Jak relaxuješ?
Miluju cestování, takže pokud vyšetřím nějaký volný čas, sednu do letadla a letím se někam podívat. Zamiloval jsem se do Thajska, ale rád se podívám i jinam. Mám rád teplo, tak to mi vyhovuje

Díky za rozhovor a přeji tobě a především celé kapele, aby jméno Argema ozdobylo ještě spoustu dalších „CDéček“ a plnila hlediště ještě dlouhou dobu.

Pro Rockpalace Šošon

Nechtěl jsem Šošonovi zasahovat do rozhoru, přesto jsem měl už dlouho na jazyku otázku. I když Pepa s Argemou byli nejednou hosté našeho Rockpaláce na rock rádiu Šumava, nikdy na ní nedošlo, činím tak nyní...

Pepa s Argemou byli nejednou hosté našeho Rockpaláce na rock rádiu Šumava, častokrát jsem se chtěl Pepy zeptat na jednu otázku, ale nikdy k tomu nedošlo, činím tak nyní...
Album Milión snů mi prakticky neopustilo auto a s novým autem automaticky přendávám i CD. Překvapily mě předělávky mých milovaných Sweet -  Fax  a Včerejší kámo od Bay City Rollers. Jaký je tvůj vztah k hard rocku a staré muzice a sleduješ dnešní hudební scénu? Našel se někdo, kdo tě překvapil?
Jsou to písničky mého mládí a je to muzika, kterou jsem poslouchal a vlastně ji poslouchám až do dnes. Jsou to kapely, které vlastně ovlivnily celý můj život. Dnešní hudební scénu samozřejmě taky sleduju. Líbí se mi třeba Daughtry, Nickelback, Green Day, ale starý hard rock je prostě pro mě nostalgie  

Michal Ambrož a jeho Hudba Praha v rámci turné  „Srdeční příběh“ dorazili do chrudimského R-klubu a i když kapela s tímto názvem vznikla již v polovině  80. let poté, co byla zakázaná Jasná Páka, jde až na Michala o úplně novou skupinu. Nyní totiž na naší rockové scéně působí dvě kapely stejného, lépe řečeno podobného názvu, jak již zmiňovaná kapela Michala Ambrože tak i druhá, hrající pod názvem Hudba Praha Band, kde hrají převážně bývalí členové této legendární kapely.

K rozchodu došlo po vážném onemocnění Michala Ambrože, který vždy byl duší i srdcem jak Jasné Páky, tak i Hudby Praha a to nejen tím, že obě kapely zakládal, hrál na kytaru a zpíval, ale byl autorem i většiny nejznámějších songů. Pokud si někdo myslí, že po rozchodu mezi Michalem a zbytkem původní kapely panuje nějaká nevraživost, opak je pravdou. Michal dle jeho slov chápe tehdejší důvody zbytku kapely, která měla svoji představu o fungování, což s jeho zdravotním stavem nešlo skloubit. Nadále zůstávají kamarády a Michal jak říká, nemá problém s nimi třeba zajít na pivo.

Ale vrátíme se k pátečnímu večeru, kdy Michal a spol dorazili do chrudimského Erka. Sál byl plný lidí, řekl bych hodně  na Michala natěšených a rovněž zvědavých, co že to za bandu sebou tento legendární rocker přiveze. A myslím, že všem přítomným doslova vyrazil dech! Nově utvořená jeho Hudba Praha je plná naprosto výborných muzikantů, včetně obou zpěvaček! 

Nejdříve vystoupila jako host kapela kytaristy a zpěváka Michala Pelanta, který rovněž hraje v Michalově Hudbě Praha, ale je i kytaristou Davida Kolera. Tahle banda složená ze známých jmen pražské klubové scény hodně lidí myslím zaskočila a určitě si divili, jak je možné, že tak výbornou kapelu neznají! Jejich hudba mísí prvky prvky rocku, popu nebo grunge music a je hodně osobitá a strhující, takže i když bylo vidět, že většina lidí je dříve neznala, přesto dokázali publikum krásně přivést do varu a připravit půdu pro příchod Michala Ambože a jeho družiny.

Michal a jeho kapela od příchodu na pódium doslova vtáhla všechny přítomné do svého světa i hudby a myslím, že nejen mě jezdil mráz po zádech a v mnoha očích, včetně mých, se nejedna slzička objevila. Michal z důvodu pokročilého stádia revmatismu již nehraje na kytaru, ale „jen“ zpívá a vidět ho tam nahoře je něco, co musí vzít každého rockera za srdíčko! Výborně šlapající kapela, obě zpěvačky vedle a Michal uprostřed toho, každý song plně prožívající. Když nezpívá, zavře oči a  jako by diriguje svojí kapelu. Skoro mě až dochází slova, to se prostě musí zažít! Bylo slyšet samozřejmě nejznámější pecky, co Michal složil, jak ty od Hudby Praha, tak samozřejmě i Špinavý záda, nebo Pal vocuď od Jasné Páky.

Mě osobně dostal nejvíc song Je to zlý, který zpíval Michal tak procítěně, až mrazilo. Samozřejmě se Michal i kapela dočkali velikého potlesku a dvakrát přidávali. Po tomto krásném večeru a jeho famozním vystoupení  bych chtěl Michalovi vyjádřit veliký obdiv a respekt, z mého pohledu  jde o jednoho z nekorunovaných králů naší rockové scény!

Takže kdo chcete zažít večer plný muziky, která dokáže vzít za srdíčko, neváhejte ani minutu a na Michala Ambrože a jeho Hudbu Praha vyrazte!

Pro Rockpalace Pepíno Sodomka.

Foto achív Michala Ambrože.

Povídají se dvě dvouleté holčičky na pískovišti: „ Helééé, já jsem našla včera pod radiátorem prezervativ“.  A druhá odpoví: „ A co je to ten radiátor?“

Tenhle RADIATOR – kapelu z Klatov ale znám velmi dobře. U mě v rockáči hrála tahle partička sympatických kluků už několikrát a pamatuji si, že mě jejich živé vystoupení zaujalo hned na poprvně. I proto jsem si je pozval na můj charitativní projekt PRDEL ROCK pro Klubíčko 4. ročník letos v lednu a kluci nadšeně souhlasili. Prý proto, že podpořit svojí muzikou dobrou věc je dobré nejen pro ně a že si toho váží.

Historie v kostce? Založeno v dubnu 2003, rozloženo v srpnu 2004 a znovu poskládáno v řijnu 2010!

PAVEL ŠILHAVÝ - zpěv  (2003-2004 a 2010-????)
LUKÁŠ BAYER - kytara, zpěv  (2003-2004 a 2010-????)
JARDA HORA - baskytara  (2003-2004 a 2010-????)
PETR STRNAD - bicí  (2003-2004 a 2010-????)
Na CD jako host: Karel Vanka (foukací harmonika)

Prezentovali se jako punk rocková kapela, ale mě bylo podle prvních riffů kytar hned jasné, že tady škatulkování sedí jak prdel na hrnec. Vyjímka potvrzuje pravidlo.

Stejně tak to možná zapůsobí i na Vás od první písničky na CD stejně jako mě. Skladby jsou svižné, mají šťávu a jiskru, zpěvy a texty dokážou zaujmout posluchače, dokonce druhá skladba „Nebudou se ptát“ se mi hned připomněla z živého vystoupení. Sice refrén „Evropa končí, svoboda se loučí“ bude asi časem kontroverzní vzhledem k názorům některých menšin, které mají asi patent na rozum.

Další písnička opět ve svižném tempu mi rozpohybovala nohy pod stolem (jeli jak u starý singrovky) : „Všechny starý časy, jsou za náma už asi, zatím mám svý zuby a skoro všechny vlasy“ a vyloudila mi na tváři smích, co asi tak můžou vědět mladí kluci o počtu zubů a vlasů?

Rebelská mě zase naopak nezaujala, byla dost taková neslaná nemastná, ale těším se na další. A těším se právem…Žlutej má švih od začátku, opět se bavím při vtipném textu, akorát jsem čekal na konci nějakou pointu. Škoda, nevadí.

Ostatní skladby jsou přesně v tom samém stylu punkrocku, přesně „našroubované“ tak jak mají být.

Poslední song „Zpátky“ trošku vybočuje z řady, ale sympaticky.  Překvapila mě skvělá foukací harmonika v podání hosta Karla Vanky.

Jsem rád, že jsem si tuhle  4. placku Radiatoru mohl poslechnout a vychutnat celou. Sice to není můj šálek kávy, ale skvěle jsem se pobavil a o tom to asi má hlavně být. Určitě se s nimi v budoucnu ještě budu chtít setkat na živo.

Pro Rockpalace Martin Hruška