Hudební vzpomínky č. 57. Jsou kapely, které existují dodnes, přesto si od nich pamatuji prakticky jen jednu píseň. Takoví jsou i američtí Exile. Jejich skladba I Wanna Kiss You All Over z roku 1978 je opět synonymem pro moji docházku na gympl a krásné bezstarostné časy. Časopis Billboard zařadil tuto píseň jako číslo 9 do žebříčku "The 50 Sexiest Songs Of All Time". Aj kuva, to už se fakt nikdy nevrátí...

Exile – Kiss You All over

Vzpomínky č. 56. Už jsme douho nebyli doma, takže co dát? Byli trochu mimo můj hlavní objekt zájmu, přesto patří ke zlatému fondu českého bigbítu. Blue Effect (Modrý efekt, M. efekt a Bůh ví jak se ještě jmenovali). Hráli v něm největší osobnosti českého rocku - V. Čech, L. Semelka, V. Mišík, O. Veselý. Ale hlavně zakladatel a jediný současný hráč, který vydržel všechny změny v průběhu od roku 1968, kdy byla skupina založena, Radim Hladík. Pan kytarista. Technicky dokonalý, se smyslem pro melodii, rovný čestný člověk. Bohužel v prosinci 2016 umírá. Výběr písně je pro mne jednoduchý. Čajovna, z jejich šestého alba (původně přidaná jako vata) Modrý efekt & Radim Hladík (1975). Krásná melodie, vzpomínky na starý magneťák v dětském pokojíčku, hraju Čajovnu a čumím po holkách za oknem... No prostě krása!

Blue Effect – Čajovna

Vzpomínky č. 55. Dnes dáme Aerosmith. Megaúspěšná americká rocková skupina s více jak 150 milióny prodaných desek. Musím se přiznat, že je zase tolik nežeru, ale vzpomínku jim samozřejmě věnuji. Mne ohromilo, že od založení v roce 1970 hrají v podstatě stále ve stejném složení. Když se podíváte na Steva Tylera, frontmana a zpěváka, je jasné, že se jedná o člověka, který je v konzumaci drog a alkoholu v první světové stovce (možná desítce). Ale má pěknou dceru Liv, která hrála jednu z hlavních rolí v Pánu prstenů. Co pustit? Dáme si Dream On z debutového alba Aerosmith (1973). Tak jdeme na to...

Aerosmith – Dream On

Vzpomínky č. 54. Uriah Heep. Dnes trochu neprávem zapomenutá, britská aktivní (!!) skupina založená v roce 1969. Uriáši, jak jim všichni v Čechách říkali, patří ke zlatému fondu bigbítu. V 70. letech nebyl snad u nás nikdo, kdo by je neznal. Měli zvláštní schopnost skládat melodické, a přitom dostatečně tvrdé písně. Zajímavostí je, že prakticky nikdy nepronikli pořádně na americký trh. Hlavní postavou posledních let byl kytarista Mick Box, bývalý klávesista Ken Hensley se dal na sólovou dráhu a dodnes objíždí Evropu hlavně s hity starých dobrých Uriášů. Pustíme si píseň, kterou miluji. July Morning z veleúspěšného alba Look At Yourself (1971). Jedná se o novější živou verzi. To snad není možné, jak už je tenhle flák starý...

Uriah Heep – July Morning