Super User

Super User

Beltaine – keltský svátek plodnosti

Beltaine neboli Beltain či Beltane je jeden z nejvýznamnějších keltských svátků. Slaví se v noci z 30. dubna na 1. května. Původně byl Beltaine slaven v noci před druhým úplňkem po jarní rovnodennosti, nyní je slaven 40 dnů po jarní rovnodennosti. Podle Keltů tímto svátkem začíná „světlá“ polovina roku, kdy je příroda probuzená a vitální, vše rozkvétá, sluneční paprsky probouzejí naše smysly a dávají nám novou sílu.
A právě letos se probudila i plzeňská metalová kapela Beltaine, která vydala před třinácti lety jedinou desku Bohemian Winter. O rok později vyšlo třípísňové DVD Lone Video. Všemu podstatnému předcházela dnes též již nesehnatelná kazeta First Scream of Bohemian Winter, která vyšla již v roce 1998.

Vašku, jak píšeme, Beltaine se opět probudili k životu, pojďme na počátku do historie. Jak vznikl Beltaine, kdo v něm byl a jaký styl jste si vybrali.
V průběhu roku 1995 jsem začal uvažovat o založení kapely, která by hudebně vycházela z doom metalu a mohl bych v ní uplatnit svůj zájem o pohanství. Oslovil jsem kamarády Honzu Štrunce (basa) a Karla Suchého (bicí) a na silvestra 1995/96 jsme si společně připili na vznik naší nové, v té chvíli ještě bezejmenné, kapely. Zanedlouho se k nám díky inzerátu připojil Pepan Kašpar (kytara) a Beltaine mohli začít tvořit první skladby. Po několika měsících ještě došlo k výměně na bubenickém postu, kdy Karla narukujícího na vojnu nahradil Jirka Kašpar a těsně před naším prvním koncertem přišel druhý kytarista Ondra „Čmelák“ Franěk. V této sestavě jsme pak vydrželi několik let a natočili i první demo.

Vy nezpíváte česky, jaký k tomu je důvod?
Zpívat v angličtině je pro mě celkem přirozené. Vždy jsem poslouchal hlavně zahraniční hudbu, v dětství to byli Beatles a další podobné kapely, v pozdějším věku pak zahraniční hard rock a metal. Moc českých CD by se v mé sbírce nenašlo ani dnes. Angličtina je pro mé ucho v rockové muzice mnohem tvárnější, lépe se frázuje. Anglické texty v Beltaine tak byly jednoznačnou volbou.

Výborná deska Bohemian Winter vycházela z původního demosnímku, jak se od sebe obě verze liší?
Původní songy jsou naprosto přearanžované a nově nahrané. Oproti demu přibyla nová skladba Lone. V sestavě už jsme také měli dva nové členy – Jaromíra Vlacha (basa) a Pavla Cirnfuse (bicí). Kapela byla v té době mnohem sehranější a za těch pár let i technicky vyzrálejší. Výsledná nahrávka je tak oproti původní verzi velkým krokem vpřed a ohlas, který po vydání následoval, to myslím potvrzuje.

Asi nepříjemná otázka – měli jste slibně našlápnuto, klip Lone je dodnes neuvěřitelná pecka, přesto přišlo to, co nikdo nečekal, konec kapely, proč?
Byla to kombinace několika různých faktorů. První problémy nastaly v roce 2005 po odchodu Pavla Cirnfuse a následném rozchodu se Čmelákem. Najít adekvátní náhradu, zejména na bubenický post, byl docela oříšek a hodně nás to zbrzdilo. V nové sestavě s Lubošem Samkem (bicí) a Honzou Tölgem (kytara) jsme obnovili činnost až někdy v roce 2008, odehráli pár koncertů, ale krátce nato mne začaly trápit zdravotní problémy, což mi znemožňovalo fungování v kapele natolik, že Beltaine opět úplně zamrzli. Ostatní si pak postupně našli jiné hudební projekty a kapela fakticky přestala existovat, byť jsme ji nikdy oficiálně neukončili. Pořád jsem ve skrytu duše doufal, že bude lépe a zas to rozjedeme… ale roky zatím utíkaly a utíkaly.

Ty jsi měl více méně delší pauzu, měl jsi od muziky pokoj úplně, nebo jsi psal a skládal do šuplíku?
Tvorbu jako takovou jsem utnul. Občas jsem si samozřejmě zapsal pár poznámek k textům nebo zaznamenal nějakou letmou inspiraci, ale to bylo spíše výjimečně. Hodně jsem se v minulých letech zajímal spíš o zvukařinu a producentskou činnost, a když byl čas a síla, budoval jsem vlastní nahrávací studio, které teď bude pro Beltaine zároveň sloužit jako zkušebna.

Co probudilo Beltaine k životu? Kde byl ten pomyslný spouštěč?
S myšlenkou na reunion jsem si pohrával již dlouho, ale tím posledním spouštěčem bylo asi letošní 20. výročí od založení kapely. Řekl jsem si teď anebo nikdy a začal postupně obvolávat ostatní.

Kdysi jsi byl mým hostem v Rockpalaci na rockovém rádiu Šumava, představoval jsi do éteru kapelu, jsem rád, že ti můžu položit stejnou otázku – představ Beltaine 2016.
Situace se nakonec vyvinula tak, že mohu kapelu představit prakticky ve stejném složení jako v éře Bohemian Winter, tj. Vašek Kudlič – vokály & klávesy, Pepan Kašpar – kytary, Jaromír Vlach – baskytara a Pavel Cirnfus – bicí. Prozatím jsme neobsadili post druhého kytaristy a v této fázi, kdy se soustředíme hlavně na nahrávání, o tom ani neuvažujeme.

V současné době kapela připravuje nové EP. Co od něj můžeme očekávat, půjde znovu o syrový doom metal s keltskými kořeny, nebo se můžeme připravit na velké změny?
Skladby na EP i budoucím CD budou navazovat na tvorbu z Bohemian Winter. Prvky pohanské melodiky a kořeny v doom metalu zůstanou zachované, ale hudba bude trošku techničtější a kytary víc vrstvené.

Podle dostupných informací se jedná o léta připravované skladby, které jste prostě uložili k ledu, nahrajete na EP jejich původní verze nebo to celé předěláte?
V roce 2008 jsme už měli připravená pracovní dema zhruba sedmi nebo osmi skladeb. Tři vybrané jsme začali natáčet na čisto, ale nakonec vše usnulo na mnohem delší dobu, než si kdo vůbec dokázal představit. Naštěstí v době digitálních technologií pro nás není problém začít tam, kde jsme předtím skončili. Stačí oprášit záložní harddisky, převést starší práci do formátu pro aktuálně používaný software a jede se dál. Po důkladném poslechu původního natočeného materiálu jsme se rozhodli použít bicí kompletně tak, jak byly nahrané a zachovat i hodně kytarových a basových linek, ale nasadit na ně zcela nový zvuk v souladu s aparáty a dalším vybavením, které kluci dnes používají. Zbytek se nahraje nově a výsledek tedy bude takovým propojením původních aranží s novým hudebním a zvukovým pojetím.

S Beltaine je spjat i můj veliký kamarád a učitel grafiky Karel Trávníček, který dnes tvoří grafiku také pro Arakain. Budete ho opět oslovovat ohledně webu a obalu na chystané EP?
Ano, na grafice jsme již začali spolupracovat. Karel byl vždy šestým nehrajícím členem kapely, jsme dlouholetí kamarádi a nedovedu si představit, že bychom ho při letošním reunionu neoslovili.

Texty kapely Beltaine se v minulosti zabývaly českou mytologií a pohanstvím, čímž se poměrně jasně odlišovaly od textů spřízněných spolků. Budou takové i nyní? Kde všude k nim čerpáte inspiraci.
Myslím, že styl psaní textů bude podobný jako v minulosti. Texty zůstanou velmi osobní a protkané pohanskou symbolikou, která je mi blízká. Inspirace vychází z vlastních prožitků, ale ty jsou samozřejmě ovlivněné širokou paletou podnětů z mého okolí, literatury nebo filmu.

Jak to bude s koncerty, nebo nejprve studio a pak se uvidí? Myslím, že by vás na jevišti mnozí viděli rádi!
Koncerty prozatím neplánujeme, ale rádi bychom to v budoucnu opět rozjeli. Živé hraní nám samozřejmě hodně chybí, ale vzhledem k tomu, že začínáme po mnoha letech takřka od začátku a naše časové možnosti jsou omezené, jsme si stanovili priority a podle těch budeme kapelu postupně rozvíjet. V současnosti je pro nás zásadní nahrávání a následně záležitosti spojené s vydáváním a propagací nového materiálu.

A důležitá otázka, už to všechno začalo? V jaké jste fázi?
V současnosti se dodělávají poslední úpravy v našem nahrávacím studiu a pracujeme na výše zmíněném EP. Zároveň běží příprava běžných provozních záležitostí kolem kapely jako jsou grafické podklady, spuštění nového webu a komunikace na sociálních sítích.

Co vzkážeš čtenářům Rockpaláce?

Díky za rozhovor. Čtenářům Rockpaláce přeji spoustu dobré muziky a zajímavých článků. Beltaine můžete sledovat na webu, Facebooku, Twitteru nebo Bandzone, kam budeme postupně přidávat novinky z tábora našeho pohanského klanu :-).

http://www.beltaine.net/
http://www.facebook.com/BeltaineOfficial
https://twitter.com/Beltaine_CZ
http://bandzone.cz/beltaine


Číst dál...

č.10 Robert Plant

Mé vzpomínky č. 10. Před 14 dny jsem zde vzpomínal na kapelu Led Zeppelin, dnes se podíváme na jejich zpěváka Roberta Planta. Narozen v roce 1948 se stal jedním z nejznámějších a neuznávanějších rockových zpěváků (včetně Řádu britského impéria), skladatelů a textařů. Pohybuje se na rockové scéně již hodně dlouho, mne zaujal mj. svými prvními sólovými projekty z 80. let (Pictures at Eleven, The Principle of Moments). Měl dokonce i periodu, kdy se věnoval bluegrassu, ale srdcem je to rocker. Pustíme si krásnou píseň Ship of Fools. Když ji poslouchám, sedím vždy velmi spořádaně, klidně a tiše. Mám totiž pocit, že kdybych udělal nějaký rychlejší pohyb, že se ta velejemná píseň roztříští na tisíc kousíčků, které už nedá nikdo nikdy dohromady...

Robert Plant – Ship of Fools

Číst dál...

č.9 Sweet

Další díl mého vzpomínání míří až na hranici mých vzpomínek. Někdy v letech 1974-75 jsem začal vnímat, že existují i jiní zpěváci než Karel Gott, Karel Hála nebo Milan Chladil. I když to bylo velmi obtížné, pronikaly k nám ze západního Německa (samozřejmě se zpožděním) nějaké ty novinky z oblasti populární a čím dál častěji i rockové hudby. První kapelu, kterou si opravdu pamatuji, byli britští Sweet. Byli sice představitelé tzv. bubble-gumu nebo glam-rocku (kdo jak chce) a stála za nimi dvojice hitmakerů Chinn/Chapman, ale později hráli i svoje věci. Zkuste si najít jejich sklady jako The Ballroom Blitz nebo Teenage Rampage. Já pouštím ale kultovní věc, skladbu Fox on the Run (Liška na útěku). Slyším ji z těch rozvrzaných magneťáků, stokrát přehranou, v zoufalé kvalitě. Přesto byla nositelem něčeho, co jsme tak nějak podvědomě vnímali a tušili. Že tam někde na západ od našich hranic hrají nejen kapely svobodně, ale že všichni žijí svobodně. Bohužel na ty doby, kdy tomu tak nebylo, někteří lidé u nás dávno zapomněli...

Sweet – Fox on the Run

Číst dál...

Nejslavnější ženská heavy rocková kapela se vrací na jediné vystoupení do ČR!

Není moc kapel, které se udrží na výsluní showbusinessu 40 let, natož pak, aby to byla kapela čistě dívčí. Kvarteto GIRLSCHOOL to dokázalo, přičemž bylo zařazeno do Guinessovy knihy rekordů jako nejdéle fungující ženská kapela. A není to jen tak nějaké živoření na pokraji zájmu, nýbrž dámy tlačí svou rock´n´rollovou mašinu plnou parou vpřed s neúnavnou energií mladých holek.
Poprvé se u nás na samostatném vystoupení ukázaly, na stejném místě, na jaře minulého roku a celý koncert byl jeden velký kotel plný fantastické pozitivní energie.

14269823 1150877798326301 250938957 n
Skupina byla založena v Londýně v roce 1976 kytaristkou Kim McAuliffe a baskytaristou Enid Williams, nejprve pod názvem Painted Lady, aby se záhy přejmenovaly na názvem, který už jim zůstal. Po počátečním personálním hledání se na bubenickou stoličku o dva roky později definitivně usazuje Denise Dufort a druhou kytaru obsadí Kelly Johnson. Po vydání 1. singlu „Take It All Away", okamžitě zaujmou management skupiny Motörhead a vyráží s nimi jako předkapela na jejich slavné turné „Overkill".V roce 1980 vychází debutové album „Demolition" a hned v dalším roce veleúspěšný titul „Hit & Run".
Nemá smysl popisovat celou čtyřicetiletou kariéru – jsou jich plné hudební encyklopedie. Za „dívčí školou" najdeme řadu skvělých alb a tisíce odehraných koncertů po celém světě. Zbývá doplnit, že kromě tří původních členek McAuliffe, Williams a Dufort přijede i druhá kytaristka Jackie Chambers, která v kapele působí od začátku nového milénia.
Celý tento oldschoolový heavy večírek otevřou : domácí hardrocková klasika ROXOR a nečekaně „probuzená bestie" a český rockový reunion nového milénia (nebojím se silných slov) – skupina IRAS.

Vstupenky v síti Ticketpro za předprodejní cenu 450,- CZK.
Praha, Klub Nová Chmelnice – 19.11.2016

https://www.facebook.com/events/897947907004480/
https://www.youtube.com/watch?v=YJgp_2Qc6qc
https://www.youtube.com/watch?v=m0PtwL3C7LA
https://www.youtube.com/watch?v=6wcDX7FT5fo

LINKY:
Girlschool
Roxor
My Guitar Straps
Nová Chmelnice

Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS