Milan Vipler, starší generaci netřeba jméno představovat, pro mladší jen napíši, že je to lokomotiva, které táhne kapelu Benefit naši rockovou scénou už hezky ten pátek ...
Milane, kolikátý je to vlastně rok???
Do Benefitu jsem nastoupil na přelomu let 1980-1981 a převzal jsem ho na podzim roku 1983. Takže tu káru táhnu 31 let.

Takže se chystá velká sláva na rok 2015? Už si vás všimlo nějaké médium nebo je Rockpalace první, kdo o tom přinese nějaké zprávy?
No příští rok bude Benefit slavit 45 let. Zatím to mám jenom v hlavě, takže se to zatím nikde neprezentovalo, takže budete asi první.

Vrátím se na prvopočátek. Jak jsi jako muzikant začínal? Dnes jsi zpívající bubeník (pamatuješ na Víťu Vávru -))) bylo to tak od počátku?
Je to paradox. Vávru znám, dokonce moje první veřejné vystoupení v životě bylo ( to mi bylo asi 16) na koncertě jeho tehdejší kapely, kde jsem hrál jako člen předkapely (Atomové dudy). Tenkrát jsem byl zpívající bubeník jenom já :-)

Kdo byl tvůj vzor a co jsi tehdy poslouchal?
Kromě Beatles to byly hlavně americké kapely, Vanilla Fudge, Grand Funk Railroad, Kansas, Santana, Aerosmith, Styx a samozřejmě i velké divadlo Kiss, z těch evropských Cream, Johna Mayalla, King Crimson, Jethro Tull, ale taky Black Sabbath, Deep Purple a mnoho dalších

Benefit byla tvoje první kapela nebo jsi hrával někde před Benefitem???
Nebyla. Před tím byly Atomové Dudy (mimochodem tam zpíval i Mirek Imrich – dnes Abraxas), potom jsem založil Marmu (byla to výborná parta a dnes dokonce existuje její revival) Aréna, Markýz John.

Vraťme se ke kapele – Benefit měli pak pauzu a až v roce 1999 jste se ve Svijanském Újezdě vrátili ve slavné sestavě – ty , Soták, Jirka Obst, Zeppelin, Evžen. U koho vznikla tehdy ta myšlenka opět se s Benefitem vrátit?
No myslím, že to je velký omyl. Benefit nikdy pauzu neměl, kromě několika měsíců po smrti Luďka Bendy. Protože, když vezmu éru Benefitu, tak kdo promeškal období od roku 1984 do roku 1990, tak přišel o to podstatné. Tehdy nastala zlatá éra Benefitu, vznikla většina pohádek a hodně písniček z tohoto období hrajeme dodnes.

Pro mě osobně má historie čtyři důležitá období. Prvním byl byla zakládající sestava - Vodička, Kavale, Leš, Čepelák, Stalin Popovič, Jenčík, kdy kapela hrála výhradně převzatý repertoár Uriah Heep a Jethro Tull a musím říci, že skvěle. Druhým byl Benefit pod vedením Tondy Koniga – Konig, Socha, Obst, Kanička, Soták , kdy se na konci 70-tých let kapela zhlídla v amerických Kiss (konec tohoto období jsem už zažil jako člen Benefitu, kam jsem nastoupil právě místo Tondy), třetím pak sestava z roku 1984 - Obst, Koudelka, Vipler Hoffmann, Zoul, Benda, kdy nastal asi největší binec kolem Benefitu a největší příliv fanoušků, bylo to období pohádek, coverů BonJovi i vlastních písniček a týká se to hlavně druhé poloviny 80. let (1984 až 1999), kdy jsme jezdili až 130 vystoupení ročně a návštěvnost vystoupení jsme mohli počítat v tisícovkách návštěvníků. No a čtvrtým je současná parta, která funguje ve složení (Dan Horyna, Vláďa Koudelka, Venda Kalaš, Matěj a Kuba Koudelkovi (ten nedávno nahradil Ondru Pátka) a já) už 6-tý rok a vede si opravdu skvěle včetně desky Rock and roll, která měla u fanoušků velmi dobrý ohlas a v současné době má pevné místo v repertoáru kapely. Je to parta, která táhne za jeden provaz a prostě to funguje. Máme se rádi, baví nás to a doufám, že nám to vydrží co nejdéle. A je to vidět i na našich koncertech. Lidi chodí, baví se a je jich stále víc. Díky jim se snažíme o maximum a snad se nám to daří.

Samozřejmě kapelou prošlo mnoho dalších výborných muzikantů, z nichž si vzpomínám třeba na Artura Masného, Chozého, Kamzíka, Pidiho, Mirka Půčka, z poslední doby hlavně kytarista Ondra Pátek... byl by to dlouhý seznam.

Co se týká roku 1999, tak to bylo myšleno jako jednorázová vzpomínková akce. A myslím, že se povedla, ale to bylo všechno. Takže žádný návrat slavné sestavy. To, že to pak vyústilo až do truc projektu Benefit 2000 special, který skončil po 2 – 3 měsících fiaskem a byl to docela smutný příběh. Hodně to Benefitu ublížilo.

Tahle sestava se ale dlouho neudržela a přišel čas na dalšího „starého" benefiťáka a to Gumáčka (ex Acilpirin). Proč se rozpadlo hvězdné obsazení a tvoje volba pro Gumáčka? Asi byla jasná, vid?
Na to jsem odpověděl už výše. Hlavně - špinavé prádlo se pere doma. A Vláďa Benefitem prochází s několika pauzami až dodnes, takže volba byla snadná. Takový inventář he,he ...

Benefitu se bohužel smrt moc nevyhýbá... kdysi Jirka Tkanička Stach, pak Luděk Benda, poslední Evžen Eda Hoffmann.... Jsi jinak se starými členy kapely v kontaktu?
Je to vždy těžké přijít o parťáky a kamarády a v podstatě se s tím nejde vyrovnat, ale takový je život. Chybí mi velmi všichni tři, hlavně Eda, se kterým jsem vyrůstal od dětství. Občas si zavoláme s Jirkou Obstem.

V nynější době jede Benefit jako dobře promazaná mašina, radikálně omladil... Koho tam dnes uslyšíme a uvidíme?
Máme to půl na půl. Tři starci a tři mlaďochové. Jmenoval jsem je už výše. :-) Hodně lidí mi to vymlouvalo a ťukalo si na čelo, že beru do Benefitu tenkrát ještě skoro děti. No a jak je vidět, vyplatilo se to. Čas mi dal za pravdu. Funguje to jako blázen a generační rozdíl není vůbec znát.

Pokud vím, byl jsi ještě v projektu Pěchota. V jakém stadiu je projekt nyní??
Pěchota pořád existuje, ale v současné době spí. Po úspěších u nás, ale hlavně v Polsku a dvou CD, jsme si dali pauzu. Až bude nový materiál, tak ji možná probudíme.

Nedávno jste koncertovali v Polsku. Jaké bylo publikum a jak jste se tam, proboha, dostali?
Publikum skvělé a dostali jsme se tam právě díky Pěchotě. Promotéři z Polska byli i tady u nás a náhodou viděli i Benefit, takže shoda náhod.

Milane, na co rád vzpomínáš z éry Benefitu a na co by jsi raději zapomenul?
Benefit je můj život, takže musíš se vyrovnat s tím zlým a radovat se z toho dobrého. Zapomenout se asi nedá, ale poučit se z chyb, podrazů a nezdarů je potřeba.

Dostáváme se k velkým oslavám.... Zeppelin mi při našem rozhovoru odkázal na tebe, takže co už můžeš prozradit teď?
Zatím je to v plenkách. Chystáme sérii několika koncertů, kde by měl být hlavním hostem Komunál a zřejmě i nějaká zahraniční kapela. No uvidíme...

Říkal jsi, že to pojmeš jako sérii koncertů... Máš už některé místa dnes jasná?
Něco už je domluveno, ale nechci to zakřiknout. Určitě pojedeme východní, střední, západní a jižní Čechy. Všechno budeme včas annoncovat.

Benefit hraje pomalu každý týden.... Jako starý rockový pardál pamatuješ lepší časy, ale kde se ti dnes hraje nejlíp? Jsou místa, kam se rád s kapelou vracíš??
Těch je moc. Hrajeme rádi všude, protože nás to opravdu baví a vážíme si všech, co za námi přijedou. Bez nich by to opravdu nešlo. Díky všem.

Benefit kdysi začínal se skladbami Uriah Heep .... Jirka Obst je pak později opatřil českými texty. Máš nějakou skladbu, kterou hraješ z těch kmenových let rád a nějakou co, vyloženě nesnášíš?
Ty, co stály za prd, tak už naštěstí nehrajeme. Navíc nemůžeme hrát všechno, to bychom hráli pokaždé asi tak 20 hodin :-) Osobně mám rád nové věci, které kapelu posouvají dopředu.

Jak je to s CD – Benefit nějakou tvorbu má, ale prakticky asi vlastní regulérní CD vyšlo teprve před pár roky – Rocknroll – Kde vidíš chybu, že toho Benefit nevydal víc?
No nevím, jestli chybu. Prostě až tahle sestava měla chuť, invenci, ctižádost, odvahu a stejný názor, aby vznikla po všech těch letech původní deska, která by si našla své posluchače. Prostě nastala ta pravá konstelace a doufám, že deska nebyla poslední. Pravda je, že jsem je ze začátku musel trochu prudit, ale od toho jsem tady :-). Takže už prudím zase.

Když jsem psal historii Benefit zjistil jsem, jak slavné jména jste v kapele měli. Kolik se tam otočilo muzikantů už asi nikdo nespočítá, vid´?
To asi ne
(Vzpomínám si na jednu historku... Kdysi, někdy v roce 83, zavítal do Semil Milan Schelinger, bylo beznadějně vyprodáno a jak jsem postával u pokladny, šli okolo mne muzikanti, měl jsem na sobě džinovou bundu s nášivkou Benefit...Jeden na mne kouknul a říká: „ Ááá, benefiták, tak ten je tu s námi." a provedl mne pokladnou. Pak se dal se mnou do řeči a já poznal pana Kavaleho – ex Benefit)

Milane, co vlastně děláš ve volném čase? Čteš, posloucháš muziku? Máš nějakou oblíbenou kapelu?
Válím se :-) a muziky poslouchám kopec. Hlavně se snažím sledovat pořád něco nového, abych neskončil jako nerudný jezevec v 80-letech. Těch kapel je spousta, kromě těch z mého mládí jsou to dnes třeba Saliva, Korn, H-blockx, Everlast, Halestorm..........a mnoho dalších, žánrově to nemám nijak ohraničené.

Plány Benefit na rok 2015 jsi nám prozradil, takže přejeme moc úspěchů a až budou jasné termíny a místa té slávy, Rockpalace bude určitě velikým propagátorem....

Projekt Rockpalace – snaha o uchování historie našeho bigbítu. Jak se na něj díváš jako jeden z těch, kteří historii bigbítu psali?
Velice záslužná činnost :-)

Co by jsi vzkázal našim rockerům?
Podporujte živou muziku a hlavně české kapely. Myslím, že většina si to opravdu zaslouží a snaží se pro hudbu i pro Vás dělat maximum. Bez Vás to prostě nejde.

Dnes si budeme povídat s muzikantem několika kapel – Ondrou Markem, Ondro ahoj...
Ahoj všem! :-)

I my jsme si kdysi povídali v radiovém Rockpaláci, nedávno jsme se potkali na Basinu, ale na povídání nebyl moc čas. Tak to napravíme... Jak ses dostal k muzice? Co tě ovlivnilo a jaké byly tvoje hudební vzory...
Rád se s Tebou potkávám kdekoli, ať už v rádiu, nebo někde na festu, jdeme tedy napravovat ten dloužek. K muzice jsem se dostal tak nějak pozvolna, napřed spíš poslech, pak pár kamarádů zkoušelo na něco hrát, půjčili mi do ruky elektrickou kytaru a chytlo mě to naplno.

Dneska, pokud vím, nikdo z nich kromě jednoho na nic nehraje, ale mně to krásně zůstalo. Jinak co se vzorů týká... vyrůstal jsem na tom, co bylo k mání v těch dobách, kdy se muzika sháněla ještě dost pokoutně na černých burzách. KISS jako hlavní mi zůstali do dneška, samozřejmě všechno z té doby - IRON MAIDEN, METALLICA... no všichni. Ale neznamená to, že bych neposlouchal co se hraje dneska, jen ta stylová rozmanitost mě už tak nebere, spíš se přikláním k velšímu důrazu na melodičnost a nějakým způsobem zajímavý zpěv. Třeba takový Johnny Gioeli, to je můj oblíbený pěvec.

Přišel čas prvních kapel, jak to bylo u tebe? Kterými kapelami jsi prošel?
Můj prvopočátek je spojený s dnes již neexistující pečeckou metalovou kapelou ARGOS, ze které jsem s Jirkou Lacinou plynule přešel do bigbítového Telegrafu a v současné době k tomu mám ještě ROXOR.

Pokud vím, tvoje domovská kapela je Roxor... Povídej o jeho historii, jak jste na tom s deskama, kdo tam hrál a kdo hraje nyní?
Historii by spíš ovládnul Dan Reissaus, ten je jedním ze zakládajících členů, já jsem předposlední „náplava" :-) Kapela loni oslavila 25 let, ovšem počítáme tam i víc jak desetiletou pauzu. Takže začátky nemůžu zodpovědně vyprávět, ale různých pikantních historek koluje velká spousta. Můžu jen říct něco k sestavám i deskám, tam už jsem si v kramflekách jistější. Před mým příchodem zpíval Radek Vaníček, na basu v počátcích hrál Karel Němeček, dnes je již basovou stálicí Roman Matěj Veselý. Kytary od první chvíle mají na starosti Dan Reissaus a Michal Žáža, prvním bubeníkem byl Mirek Vaníček, kterého vystřídal bijec Honza Severa, a poslední, kdo přišel do kapely, je Julda Botoš, který střídal při posledním reunionu právě Honzu Severu. S Radkem Vaníčkem za mikrofonem kapela vydala nějaká dema a u Petra Jandy natočili hodně slibné album Out Of Periphery, které vyšlo v té době jen na kazetě. Hrálo se v těch dobách ještě hodně převzatých písniček, v repertoáru byli díky Radkovým schopnostem i Helloween a podobné pecky. Bohužel Radek odešel a kapela dlouho stála. Někdy v roce 1996 mě oslovili, po první zkoušce bylo jasné, že na Radkovy excelentní výšky nemám, ale kluci si na ten můj křaplák nějak zvykli a vzali mě :-). Souběžně jsem samozřejmě ještě fungoval v té době i v Telegrafu, který vydal zrovna úspěšné CD Křídla andělů. My jsme si vydali samo-domo natočené album Born To Ride – takový lepší demáč, ale pak přišel nečekaný úraz Dana a ten nemohl dlouhodobě hrát na kytaru. Kapela se opět rozsypala a trvalo to až do roku 2007 než jsme znova nastartovali. Původně to měl být jen jednorázový comeback, ale jak víš, rozjelo se to úplně jinak. Stylově jsme od speedovek ubrali na takový oldschool hard and heavy. Od té doby máme na kontě výběrové album ke dvacetiletí Zastavte čas, následovalo další řadové CD Cesta do pekel a aktuální placka Na rozcestí.

Poslední zásek Roxoru je album Na rozcestí – pověz nám něco o něm, kdo skládá, kdo textuje? Jaká je demokracie v kapele? Je to album něčím zvláštní?
Skládáme tak nějak všichni, jednou přijde s nápadem Dan, někdy dobrej riff zahraje Michal, mě se taky povedly asi dva... demokracie existuje, ale klidně se pošleme i někam... Ono to vždycky nakonec dobře dopadne. Když se někomu něco extra nezdá, dáme písničce trochu oddech, a když to přetrvává, tak ji odložíme definitivně, nikomu se nechce hrát něco, co ho nebaví. Ale většinou se shodneme. Z dřívějších dob hrajeme spoustu pecek, co textoval Honza Severa, novinky většinou opatřím textem já. Album Na rozcestí je opravdu trochu odlišné od všeho co děláme. Je čistě akustické, čili žádné bicí ale cajon, elektrickou kytaru tam nenajdeš, basu taky ne. Navíc se nám povedlo sehnat skvělého hosta Pavla Ptáčka, takže ještě přibylo piano a housle. My jezdíme nějaké akustické koncerty už delší dobu, a tak nás fanoušci trochu popohnali, prý si tu light verzi občas chtějí pustit i doma :D
Aby se neoposlouchalo je tam jen sedm písniček, ale často slýcháme jak je to málo. Nám se zdálo, že to takhle stačí, kdo chce víc, musí si nás vychytat když bude v plánu některý akustický koncert , tam obvykle hrajeme ještě pár kousků navíc .

Vedle Roxoru ještě působíš v letité legendě Telegraf – tam jsi jako co?
Tam jsem byl spoustu let jako zpívající kytarista, zůstal mi jen zpěv, protože už přes rok mě zlobí ruka a špatně se mi hraje, ale sem tam si ještě brnknu. Jinak jsme tam s Jirkou Lacinou přinesli z ARGOSU pár pecek které se hrajou do dnešních dnů, Křídla andělů , Nezapomeň a další. I pro Telegraf jsem nadělal pár textů :-)

Co Telegraf? Jeho poslední počin bylo živé 2CD od té doby ticho po pěšině. Ono vůbec Telegraf toho za tu svou existenci moc nevydal. Proč? Kapela nemá ambice?
Upřesním trochu to poslední double, není to živák ale regulérní CD s písničkami, které se nám zdálo dobré k uplynulému velkému výročí kapely vydat. Jo, máš pravdu, moc jsme toho nevydali, ale tak nějak léta odběhla a teď už se to nijak nehrotí. Kluci co hrajou v aktuální sestavě, jsou hodně roztroušení z daleka, možná to je ten důvod proč se všechno nějak vleče. Myslím, že ještě něco nového postupně dáme dohromady... jen termín je mírně nejistý :-)

Jak často hrajete a jak chodí lidé? Ty už taky něco pomatuješ, cítíš úbytek lidí na koncertech?
Obě kapely hrajou téměř každý týden, někdy se nám nakupí i pátek a sobota, dá to práci aby se obě nějak skloubily dohromady časoprostorově. Když to jinak nejde, má za mě a Matěje Telegraf velice schopné náhradníky, takže jedeme každý svůj koncert. Tímto musím Petrovi Bašusovi i ostatním kolegům z Telegrafu poděkovat za pochopení pro naši Roxoří partu. Nikdo nečekal, že se to takhle rozjede, a Telegraf byl pro mě tou zásadní kapelou hodně let. Navíc jsem tam díky už zmíněné pauze v roce 1996 přivedl i basáka Romana Matěje Veselého, takže když jsou ve dvou vytížených kapelách dva členové shodní, už se to někdy dost těžce kombinuje.
Úbytek je spíš všeobecný, ale myslím, že hůř už bylo. Lidi se spíš přesunuli na festivaly kterých je tady snad nejvíc v Evropě :D Poslední dobou chodí i ročníky, které bych na našich koncertech moc nečekal... a nebudu lhát, na mladý kočky se fakt dobře dívá :D :D

Co se ti jako muzikantovi poslední dobou povedlo, ať už tobě samému nebo s kapelou?
Mám radost, že se lidem líbí naše CD Na Rozcestí, přece jen ne každému ta akustická verze našich vypalovaček sedne, ale i ostatní CD nám neustále mizí směrem k fanouškům v obou kapelách, takže to je pro mě hodně potěšující. Posílali jsme i něco za oceán, takže jsme moc rádi, že to takhle globálně funguje. Koncerty jsou, loni jsme jich měli kolem 40, fanoušci neubývají, takže pohoda. Mě osobně těší, že i z několika dalších kapel mají zájem o nějaké moje texty, snad to dobře dopadne. Jo, nesmím zapomenout, na „mladý kolena" máme na kontě s Roxorem ofiko klip ke skladbě Metal Heart, který je k vidění nejen na Youtube.

Vzpomínáš na nějaký výjimečný koncert? Máš nějaké tajné přání s kým si zahrát?
Měli jsme pár příležitostí si zahrát s nějakou zahraniční hvězdou, třeba Eric Martin, australští Pegazus, nebo americký kytarový divoch Adam Bomb. Největší zážitek ale byl na miniturné, čítajícím tři zastávky s OLIVER DAWSON SAXON, což je část původní sestavy SAXON. To byla jízda, klidně bych si to dal ještě jednou. Rádi se potkáváme i se spoustou dalších kapel, je to radost, když přijedeš třeba do Bratislavy na společný koncert s Janesession, a vítají nás jejich fanoušci, jako bychom byli u nás doma. Oni pak přijedou sem a je to pro ně to samé. Když jsme spolu jeli slovenské turné tak jsme dokonce měli pronajatou společnou chatu..to bylo něco..ale bohužel až po 22 hodině k vyprávění, aby děti měly klidné spaní :-) Muzika spojuje hodně lidí, a to je dobře, samozřejmě tomu napomáhá i Facebook a podobné internetové atrakce. Jenže počet internetových fandů se dost často nerovná počtu těch co se ve finále sejdou na koncertě a to je někdy velká škoda. Nestačí jen kliknout na tlačítko že se to někomu líbí, je třeba to vyzkoušet na vlastní slechy. A tajné přání...??? No jasně, nutně bych si potřeboval zahrát s KISS..., ale jak to tak vidím, bude to jeden z několika mých nesplněných snů... Ale je hezkej, to musíš uznat :D

Co jinak děláš, pokud se nevěnuješ muzice? Co čteš, popřípadě jaké filmy tě zajímají? Máš nějakého koníčka?
Rád bych řekl, že odpočívám, ale nějak se mi to nedaří. Po práci legraci, jak se říká, takže večer juknu na internet, co se kde děje, sem tam si pustím nějaký koncert na DVD, ke knížkám se bohužel opravdu v poslední době moc nedostanu. Když film, tak něco z oboru Vetřelci, anebo úplně opačný pól, nějaký animák, třeba Megamysl! A koníčka nemám, jen moc fajn argentinskou dogu... Ani ti nevím proč, ale jmenuje se Kerry King :D

Jaké plány máš s jednou a druhou kapelou?
Hrát, co se do lidí vejde a vydat ještě nějaké CD, případně natočit ještě nějaký klípek. Muzika je dobíjecí droga, kterou se nikdy nepředávkujeme!!

Jaký je tvůj názor na snahu Rockpalace opět dát do oběhu stará, dnes už zapomenutá alba, a nabídnout je lidem formou e-distribuce v MP3? Jaký máš názor na stahování muziky?
... Tak určitě! Když to lidi chtějí, tak ať je to k dispozici, něco se opravdu blbě hledá. Tady to bude aspoň na jenom místě. Jen ať stahujou, je taková doba, jsou takové možnosti. Samozřejmě, kdyby za to bylo pár kaček pro ty, co po garážích a koncertech chtějí být superstar, tak by to nebylo k zahození. Přece jen hrát chtějí především pro co největší zástup fanoušků, pro pár známých to není obvykle pravé ořechové. A když se mi něco líbí, jdu a koupím si klidně i origo CD, například triko si taky koupíš, protože se ti líbí a chceš ho. Muziku si pustíš pravděpodobně častěji, než nosíš triko, tak proč neutratit i za ni :-) Ale je to jen v lidech... Sám si něco stáhnu, ale jsem dost zmlsanej, ani v autě mi MP3 nehrajou, vím, kolik práce dá natočit pořádně CD a pak ho budu poslouchat třeba z telefonu ? Já teda ani omylem!! Samozřejmě, pokud to je něco raritního co jinak nejde třeba sehnat, tak i tahle forma je pro mě zajímavá. Ona ta technologie hrozně svádí k hromadění, jedeš na dovču tak si napresuješ do přehrávadla 3G empétrojkový muziky a frčíš, jen se postupně nějak vytrácí to kouzlo, už je to jen taková spotřební věc, která je pro hodně lidí jako výplň ticha aby neposlouchali ty nedobrý zprávy z rádia, nebo prostě jenom zvuková kulisa. To je trochu škoda, ale nenaděláme s tím nic. Je to vývoj, který jde v poslední době nějak až příliš rychle dopředu...teda na můj vkus. Třeba o tom, že budeme jednou mít CD se nám v počátcích ani nezdálo, když už jsme jich pár vydali , karta se obrací a tedˇ už je tendence spíš všechno naprat jenom na net a nechat to fanoušky stáhnout. Taky možnost, ale když máš v ruce placku s pěkným bookletem a stojí před tebou fešná rockerka co do něj chce tvůj „uměleckej" podpis, je to přece jen něco jiného, to tí žádnej internet a MP3 nenahradí :D

Co vzkážeš návštěvníkům Rockpaláce?
Hele, lidi, vstávat, vypnout počítač, tablet, telefon a fofrem na nejbližší koncert nějaký vaší oblíbený, pořádný muziky!! Když přijdete na ten náš, nudit se nebudete!!!
Jo... a díky za rozhovor, bylo mi potěšením.
O. M.

Rockera Dana Zeppelina Horynu nemusíme rockovému světu příliš představovat. S Danem jsme dělali veliký rozhovor pro tehdejší Heavy World a Dan byl také naším hostem v tehdejší rádiové podobě Rockpaláce. Což už je hezkých pár týdnů, takže se pojďme podívat na „Zeppelina" v roce 2014. Dane ahoj..
A první otázka, jak se ti vede?
Ve všech oblastech života dobře. Mám práci, která mě baví i naplňuje, mám zdravé děti a vnoučata, zpívám s Merlinem a Benefitem, medituji, hraji tenis ..... zkrátka v rámci možností mám život ve svých rukou.

Jak jsem říkal na úvod, poslední rozhovor jsme dělali před mnoha měsíci, co se změnilo od té doby? Myslím především hudební stránku.
Od té doby jsem nastoupil po letech zpět do Benefitu. Příští rok budeme slavit čtyřicet pět let trvání. Ovšem hrají tam mladí, takže je stále moderní, chodí na nás hodně lidí, takže máme skoro čtyřicet vystoupení ročně. S Merlinem koncertujeme méně, ale kvalita je stále vysoká.

V současné době máš vlastně dvě domovské kapely a tím je Merlin a Benefit, jak to stíháš?
To už jsem asi odpověděl v předchozí otázce. Ostatně můj kytarista hraje ještě Gábinou Gunčíkovou, Petrem Kolářem, Martou Jandovou, takže volných termínů moc není.

Když zabrousíme na Merlin, my jsme spolu mluvili po vydání výborného alba Tibet. Od vydání uteklo dost vody, nechystá Merlin něco do budoucna a jak vypadá nynější tvář kapely? Koho tam můžeme vidět a slyšet??
Samozřejmě chystáme. Dokonce se rýsuje projekt, který bude zvratem v mé kariéře. Víc zatím nechci prozradit. Samozřejmě se ho zúčastní kapela. Její současné složení je zatím asi nejlepší, které jsem v životě měl. Ondra Pátek hraje kytaru, David Sharf bicí a z Benefitu jsem si přivedl skvělého basáka Vendu „Merlin" Kalaše. Všechno jsou to mladí, nadupaní a přátelští lidé. Jsme moc dobrá parta.

Když zůstanu u starého Merlinu – album Nevada je u mne do dnešního dne mezi TOP 10 našich alb. Co skladba to klenot a hit...Jak vznikala tahle deska?? Kdo dělal texty a muziku??
Založili jsme s Markem Podskalským (kytaristou z Arakainu) Merlin, abychom mohli dělat svou muziku. Ovlivněni melodičtějším americký rockem jsme začali chystat repertoár a během roku vznikly skladby, které jsme v roce 1992 vydali u Monitoru na desce Nevada. Většinu skladeb složil Marek, některé já a já je také všechny natextoval. Natočili jsme ji u Petra Jandy.

Ty jsi pak z Merlinu odešel a kapela vydala bez tebe, tuším pod vedením Marka Podskalského (ex Arakain) desku Jižní džin. Co způsobilo tvůj návrat k Merlinu?
Já jsem se k Merlinu nevrátil. Byla tam sedmiletá pauza. Merlin přestal existovat a já pár let nezpíval. V roce 1999 jsem se k muzice vrátil. Nastoupil do staronové sestavy Benefitu a po roce hraní jsem se s basákem Richardem Tomíčkem rozhodl odejít a obnovit Merlin.

Nějak v té době vyšla i tvoje solová deska – Noční město... Opět výborná záležitost i po tolika letech. Vznikla z přetlaku v Merlinu, kdy jsi měl věci v šuplíku a nešli použít pro Merlin, nebo sis chtěl zavzpomínat na dobu s Vitacitem (skladba Kočka...). Jelikož na 100% nešlo o hudební odpad a deska je opět vynikající.
Odešel jsem od Merlina v roce 1994 a rok na to mne oslovil Miloš Dodo Doležal, který se vrátil z USA, že by se mnou natočil desku. Nejprve to měla být autorská záležitost, ale během doby se ozvali z BM music a dohodli jsme, že uděláme věci starého Vitacitu. A tak v roce 1996 vyšla deska Noční město, kde byly staré hity Vitacitu a dvě skladby Doda.

Jedna z nejsilnějších skladeb na solovém albu je Smrt starého klauna... odráží se v textu návaznost na tvůj tehdejší život?? Já si nějak tu skladbu spojuju s tebou
Myslím, že ta skladba má obrovskou sílu. Miloš spojil své nadšení pro Hendrixe a zkušenosti z Ameriky a složil skladbu, která mě inspirovala k textu. Já jsem v té době prožíval trasformační období, nejen v osobním životě a atmosféra skladby plus mé vlastní vnitřní pochody vedly ke Smrti starého klauna.

Neplánuješ zase solové album? Píšeš, tvoříš, textuješ, skládáš???
Opět jsem v transformačním období. Lidé jsou zvyklí na nestárnoucího, skákajícího Zeppelina, ale já již vnitřně zraji. Chtěl bych trochu zvážnět (to neznamená změknout) a vydat se cestou jako můj celoživotní vzor Robert Plant. Chci rozšířit repertoár, chci, aby byl zvukově i stylově barevnější. A tak vzniká projekt, který by mohl být opět sólový, ale s klukama z Merlina. K tomu by vznikl dokumentární film. Takové Piko 2 o mém životě v posledních třinácti letech změněného života. Mám na to produkci, takže to bude týmová práce.

A zastavení u druhé kapely – pro mne byla tehdy fantastická zpráva, že se dali Benefit v roce 99 opět dohromady a ještě lepší zpráva, že ses tam v té době vrátil i ty, pak následoval další, již několikátý odchod z Benefit, ale dnes jsi opět zpět. Jak vám to šlape v „Koudelka" bandu??
Zpívám s Benefitem již šestým rokem. Je to nádhera. Mladí kluci tím žijí a my tři matadoři nestárneme :-). Má to obrovskou sílu. Všichni skáčeme, protože jsme takoví. To není show pro lidi. Mladí skládají vlastní muziku a lidem se líbí. Chodí všichni. Staří i mladí a baví se. Na všech vystoupeních máme plno. Je to nekonečná zábava.

Je fantastické, že Benefit stále hrají a dá se říci, lidí máte na rozdíl od jiných kapel na svých dost. Každopádně generace klasických „benefiťáků" odrostla (již několikátá-))) jak na Benefit reagují mladí??
Na to jsem odpověděl již v předchozí odpovědi. Tím, že máme v kapele mladé kluky a kapela má velmi expresivní projev, jsme zajímaví i pro mládež. Chodí, řádí s námi. Jsme opravdu „rock for all generation".

Včera jsem mluvil s „principálem" Benefitu Milanem Viplerem... příští sezóna je pro Benefit už 45tá... chystáte něco co můžeš prozradit??? Co deska – album Rocknroll by určitě chtělo dalšího bratříčka.
Víc by ti k tomu řekl určitě Milan Vipler, protože to připravuje a domlouvá. Určitě budou velké, opravdu velké společné koncerty, například s Komunálem, chystá se překvapení i z ciziny a samozřejmě další album.

Když se vrátím k tobě, zpívání tě určitě baví, jelikož co si budeme namlouvat, muzika dnes uživí jen několik málo kapel. Co děláš ve volné chvíli, co čteš, jaký je tvůj oblíbený film a kniha? O čem dumá Zeppelin v roce 2014?
Těch třináct let změněného života mne opravdu ZMĚNILO. Vystudoval jsem vysokou školu, podstoupil pětiletý psychoterapeutický výcvik. Devět let se živím jako psychoterapeut, nyní již mám soukromou praxi. A tomu je podřízený celý můj život. Stále se vzdělávám, chodím na supervize, soukromé přednášky. Konečně jsem z celoživotního filozofa amatéra profesionál. Intenzivně praktikuji tibetskou duchovní nauku Dzogchen. Medituji, hraji tenis a pozoruji, jak svět, či spíš lidé propadají tomu společnému šílenství. Já zpomaluji, protože ty podstatné věci jsou málo viditelné, nepřinášejí zisk ani slávu, ale dávají mému životu smysl... Nechci se jednou ohlédnout a ... říct, do prdele, proč jsem žil tak bezhlavě.

Ty jsi bigbítový veterán – Vitacit- tam jsi byl ještě jako 16ti letý mladíček pokud se nepletu, Pumpa, Autogen, Merlin, Benefit... pamatujeme lepší časy bigbítu, kde vidíš úbytek mladých lidí na akcích??
Odpověděl jsem u předchozí otázky. Lidé sedí u počítače. Odsud žijí svůj život. A virtuální prožívání vede k lenosti. Proč jít za zábavou ven, když jí mohu sledovat z domova. Lidé ztrácí vlastní vůli. Jsou ovládáni mediálním obrazem. Ale zrovna já si nemohu stěžovat. Na mé koncerty, ať už s Merlinem nebo Benefitem zatím lidé chodí.

Když si vzpomínám na náš první rozhovor, hlásil ses víc než k Plantovi k D.Lee Rothovi z Van Halen. Jak jsi na tom s hudebními vzory nyní? Co posloucháš za muziku. Sáhneš ještě někdy třeba po desce, kterou jsi měl rád v mládí?
Poslouchám tibetské mantry a mám jeden celoživotní vzor. Roberta Planta. Současnou hudbu nesleduji. Hrají, co bylo složeno předtím. Je to takový průmyslový pel mel.

Sleduješ českou scénu? Je nějaká kapela, která tě zaujala, nebo i příjemně překvapila....
Ne.

Jaký je tvůj názor na pokus Rockpaláce pokusit se lidem nabídnou bigbítová alba, která třeba už dnes fanouškové neseženou, nebo pomoc mnohým regionálním kapelám propagovat jejich tvorbu formou elektronické distribuce, kdy si je fanoušek koupit za pár korun z pohodlí doma?
Byla doba, kdy jsme desky točit a vydávat nemohli. A když jsme mohli, ovládli trh firmy, které chtěli hlavně mladé kapely. Takže díky vám se mezi lidi mohou dostat dobrá alba, která neměla na trhu moc šanci. Nedávno jsem viděl na Aukru mou Nevadu dražit za tři a půl tisíce, takže je vidět, že mezi lidmi zájem je.

Dane, co by jsi závěrem vzkázal všem rockerům??
Nechci být patetický. Ale dnešní zmatená doba dává lidem zabrat. Nenechte se rozhodit tím tlakem. Jak říká Buddha: „Štěstí je věc osobní volby a naděje je stav ducha a ne optimismus, že vše dobře dopadne. Věnujte se tomu, co má smysl."

Skladatel a kytarista Daniel Krob, jenž dříve působil v rockových kapelách Arakain, Kreyson, Ferat a Zeus, se – společně se svou doprovodnou kapelou a s také mladou rockovou skupinou The Snuff – nedávno vrátil z úspěšného turné po České republice. Kromě toho vydal nový maxisingl nazvaný Šachmat. Narozdíl od loňské Magické kytary, tedy akustického instrumentálního alba natočeného na klasickou kytaru, se jedná o ryze rockovou záležitost.Album nazvané „Šachmat" obsahuje 5 rockových skladeb z připravované desky „ROCK KONĚ“ plus dva bonusy. CD je v pošetce s bílým podkladem a obrázkem černého koně v rohu šachovnice, která je na rozbouřené vodní hladině. Nahrávka byla natočena analogově bez použití digi efektů.

Sestava:
Daniel Krob - kytary, zpěv
Stanislav Jokiel - basa
Jiří Melena - bicí, zpěv
host: Pavel „Kyklop" Vohnout - zpěv (4)

Seznam skladeb:
1.Šachmat
2.Máš svůj sen
3.Královská čest
4.Oheň
5.Vítězná
Bonusy: 
Jakej byl den (Radio verze)
Cesta domů (akustická verze)
Čas: 26:14