Harlej v loňském roce oslavil 20 let. Když jste s kapelou začínali, tušils, že by kapela mohla mít takový úspěch? Vždyť to ze začátku byl takový, neuraž se, sranda projekt, bokovka nebo vedlejšák.
Myslím, že cokoliv člověk dělá, tak vždycky doufá, že to někdo ocení. S Harlejem to bylo to samý, netočili jsme „Aj mena ou bejby hel“ pro sebe, věřili jsme, že si to CD posluchače najde, ale jestli jsme mysleli na to, že Harlej přežije 20 let, to netuším. Každopádně jsem za to strašně šťastnej a vážím si toho.

Ke dvacetinám si kapela nadělila s ročním předstihem již deváté cédéčko „Na prodej“. Právě vloni se uskutečnilo výroční turné, které vyvrcholilo koncertem ve vyprodané Lucerně. Z tohoto vystoupení jste natočili video. DVD už je v prodeji, kdy vyšlo a jak se jmenuje, co na něm fanoušci najdou?
DVD vyšlo před zahájením jarní tour, která se k němu vázala. Jmenuje se „Tak tady máš, Bože, co jsi chtěl“ a je na něm kompletní, nezkrácenej záznam Lucerny. 38 písniček o celkový stopáži 168 minut. Díky tomu, že koncert byl tak dlouhej, tak se na DVD nevešly žádný bonusy. To samý se nám stalo už před deseti lety, takže k tomu „bonusovýmu“ DVD se zase budeme muset dopracovat někdy jindy 

Při výročním turné s Harlejem vystupoval i původní zpěvák Vláďa Šafránek. Myslím, že to fandové ocenili. Plánujete i nějakou další spolupráci?
Nevím, tohle je těžký. To, že s náma Vláďa absoloval jako host celý turné bylo příjemný jak pro fandy, tak pro nás. Ale my máme Harlej a Vláďa Walda Gang, obě strany jsou dost vytížený a mají dost svojí práce, každopádně máme připravený jedno malý překvapení. 

Pokud vím, tak jste nikdy veřejně nevysvětlili, proč se cesty Harleje a Šafránka před lety rozešly. Vím, že to nebylo úplně v dobrém, ale přesto jste nevedli mediální válku, což dokážu ocenit. Znamená to, že jste zůstali přáteli a nemáte spolu momentálně žádný problém?
Ani po letech není co vysvětlovat, to se prostě stává. Únava materiálu, pár problémů, který se vzájemně neřeší a je to.  Nikdo s tím nic nenadělá  Jsme ale rozumný lidi, proč si někde veřejně něco zbytečně předhazovat. Těch deset let Harleje a i roky, kdy jsme s Vláďou spolu hráli před tím, byly strašně prima, tak proč si ty vzpomínky kazit a nějakejma blbostma se rozhádat. Mě bylo jasný, že se po čase zase začneme bavit, jen idioti si kazej život dlouhodobou záští kvůli volovinám. Už dlouho jsme opět v pohodě a vážně mezi sebou nemáme žádnej problém. Myslím, že i to, že jsme Vláďu pozvali na výroční tour a on to přijal, je na to jasná odpověď.

Mezi pravidelné letní štace Harleje patří letní parket Výrava u Hradce Králové. Kdo to tam zná, tak ví, že je pódium i hlediště zastřešené. Jenže mezi pódiem a zastřešeným parketem je pár metrů, kde může publikum zmoknout. A je tu ještě jedna specialita. Při závěrečné děkovačce hází Libor Fanta do publika paličky a vždy nejméně jeden kousek mrskne právě na tu protilehlou střechu, takže se k fandům nedostane. Někteří fanoušci se tomu smějí, jiní se mračí. Nemyslíš, že je to z jeho strany zbytečná provokace?
Je to prostě sranda, není to nic moc na řešení  Ale Výrava je koncert, na kterej se všichni každej rok těšíme. Je to už taková letitá tradice, myslím, že letos to bylo po čtrnáctý.

Hraní je pro tebe drogou, to je známá věc. Kromě Harleje vystupuješ i s Alkeholem. Můžeme tě vidět i v jiných projektech?
Trojice lidí z vedení fanklubu Harleje mě před lety oslovila, jestli bych si s nimi nezašel zahrát do zkušebny. Na další zkoušku doputoval Vláďa, protože jsme potřebovali, aby tam někdo zpíval a bylo se podle čeho orientovat, no a vzniknul z toho takovej srandaprojekt Tak jo! Hrajeme jen asi třikrát do roka v podstatě uzavřený akce pro známý a dáme dohromady jen 10 písniček, je to takovej mejdan. 

Alkehol měl v šuplíku tolik nevydaných písní, že vydal pro úzký okruh fanoušků disk s názvem Nevydané skladby. Dočkáme se něčeho takového i od Harleje?
My jsme s Alkeholem nikdy takovej disk nevydali, to je omyl  Tenkrát jsme si dali dohromady všechny nevydaný věci na disk pro nás, aby se nám neztratily a omylem se to dostalo mezi lidi. Oficiálně vyšlo ven jen pár věcí na online stažení. S Harlejem v podstatě žádný takový věci nemáme. Když se nám to nelíbí, tak to ani nedoděláváme. Existuje snad jen jedna nebo dvě nevydaný věci.

V polovině 90. let jsi věnoval sílu a energii i skvělé desce projektu BRAIN. Název vznikl přesmyčkou BRIAN. Kdyžtak mě oprav. Podílel se na něm i Vláďa Šafránek. Paralel s Harlejem tam vidím ještě více, když připomenu osobnost textaře Tomáše Miřátského.
Vláďa někdy tuším v roce 1992 přišel do thrashovýho Brianu, kde jsem byl já a můj spolužák z vejšky Tomáš Miřátský tam psal texty. Po nějaký době se Brian v podstatě rozpadnul a my jsme s Vláďou začali dělat věci z jinýho soudku, chtěli jsme to zkusit i v jiných polohách. Skládali jsme, a protože ty písničky byly najednou trochu ze dvou světů, oddělili jsme je a vznikal budoucí Brain a budoucí Harlej. Na Monitoru si tenkrát vybrali Brain a já jsem za to rád, sice by jinak vzniknul Harlej o něco dříve, ale asi bychom nikdy nenahráli Příliv. Mám to CD strašně rád, je to asi moje nejoblíbenější CD, který jsem kdy nahrával a jsem na něj fakt pyšnej. Udělali jsme pak ještě demo na další desku, ale to už se rozjel Harlej, tak to šlo k ledu. Pár věcí jsme pak použili do Harleje, třeba Sbírku nebo Uschlej list. Taky jsme do Harleje použili jednu věc ještě z Brianu, takovej tehdejší pokus udělat to jinak v době, kdy ještě Brian fungoval, to jsou Oči na dně moří.

Myslím, že podobně laděné album od té doby v českých zemích nevyšlo. Přeci jen to byla výjimečná záležitost. Jak na tuto spolupráci vzpomínáš?
Jak už jsem napsal, mám to CD hrozně rád. Je tam spousta vzpomínek na dobu, kdy jsme to dělali. Na Přílivu se odrazila spousta osobních věcí, kterýma jsme tenkrát všichni procházeli, pro mě je to hodně osobní deska.

Kde tě můžeme v nejbližší době vidět hrát?
Těch míst je naštěstí strašně moc. Miluju živý hraní, není to fráze, je to tak. Od neděle čekám na pátek až to zase začne . Když náhodou nehraju, tak vlastně ani nevím, co mám dělat.  Koncerty jsou na www.harlej.cz a www.alkehol.cz a nebo v hlavičce mýho facebookovýho profilu. Tam si každej měsíc vypisuju svojí „Tonda tour“ 

Server Rockpalace se věnuje hlavně podpoře českých kapel, co bys vzkázal jeho čtenářům a kapelám?
Čtenářům vzkazuju ať si neničej život zbytečnejma kravinama a vážej si každýho dne, kdy jsou v pohodě. Každá minuta života, kdy je člověk zbytečně nasranej se už nikdy nedá vrátit zpátky. A kapelám bych vzkázal, ať věřej tomu, co dělají, jdou za svým snem a vytrvají, stojí to totiž určitě za to. 

Kapelu Morava asi nemusíme blíže představovat. Skupina Morava vznikla na jaře roku 1987, ovšem její kořeny sahají až do roku 1984, kdy několik nadšených kluků založilo kapelu s názvem Laser. První desku vydala v roce 1992 a ta v podstatě odstartovala její další úspěšnou kariéru, i když s nahráváním měli kluci zkušenosti již dříve.
Kapela si vybudovala specifickou tvář. Nikdy si nehrála na tvrďáky. Odjakživa hraje typický „moravský“ soft rock, nebo chcete-li pop rock. Líbivá melodická muzika s výraznými zpěvy je poznávacím znamením Moravy. Ta až dodnes vydala 8 řadových alb, jeden živák, jednu kompilačku a jedno DVD.
Předmětem této recenze je deska „Svět je nádherný“ z roku 2005. Po ní následovaly ještě dvě řadovky. Tou poslední deskou je zatím album XXV vydaná v roce 2012, tedy k 25. výročí založení kapely.
„Svět je nádherný“ je ukrytý v poněkud kýčovitém obalu. Kapela prezentuje svůj písničkový rock plný lásky a porozumění. Překvapila mě čtvrtá píseň, která je coververzí legendárního „Léto s tebou“ od ještě legendárnějšího Jirky Schelingera. Příjemně zaranžovaná věcička mě příjemně naladila. Hned potom přichází svižné „Myšlenky hříchu“. Zde kapela ukazuje, že umí i lehce přitvrdit a zrychlit. To následující „Navíc je míň“ je popík. Ale takový celkem inteligentní, který bohužel v rádiu těžko uslyšíme. Jen mě trochu tahají za uši ty protahované koncovky „éééééé“.
„Venca přítel náš“ je takovým svérázným zúčtováním s kurvou jménem Venca. A tenhle kytarový motiv si budu asi dlouho pamatovat. Jednoduchý námět, ale tuze chytlavý. A slogan „Venca je kámoš, Venca je kámoš můj. Kurva je to!“ se posluchačovi taky zadře pod kůži.
A když je Venca takový syčák, tak další píseň Morava věnuje radši „Zpěvačce v baru“. Ta kolem vás příjemně probublá.
Největším šokem v dobrém slova smyslu je pro mě závěrečná píseň „The Rain Dream“, která při rozjezdu evokuje staré dobré Pink Floyd nebo podobně zaměřené atmosférické věci. A nenechte se zmást anglickým názvem. Jde totiž o instrumentálku s parádním kytarovým sólem.
Shrnuto a podtrženo, když budete chtít slyšet inteligentní pop rock, poslouchejte Moravu. Příští rok kapela oslaví třicátiny. Dočkáme se nové nahrávky?
Jan Holý

V pátek 19. srpna 2016 vychází třetí deska kapely Ahard z Orlové. Kapela tak dodržela tříletý cyklus mezi jednotlivými alby. V roce 2010 totiž vyšel debut „Prachy vládnou", o tři roky později to byla „Planeta magorů" a teď je to „Freestyle". Protože je Rockpalace partnerem Ahardu, dostali jsme desku k recenzi již s předstihem. Děkujeme za důvěru.

Před časem jsem psal recenzi na debut, tak mě zajímá, co je u této hard and heavy party nového. A ejhle, na post pěvce Ahardu nastoupil Honza Berny Bernátek, který naposledy působil v power speedmetalové partě Salamandra. Basu Ahardu nově drtí Petr Galambica, kterého můžete znát z Bastardu. Jinak se sestava nijak nezměnila. Na kytary hraje Ivan Jeki Jekielek, do bubnů mlátí Víťa Sargo Sargánek, a klávesy mačká Lukáš Boney Lipina.

Aktuální desce sluší slušný zvuk z karvinského Hard Café. O mix a mastering se postaral mistr Miloš Dodo Doležal ve svém studiu Hacienda. Maličko mi ale vadí zvuk bicích, které místy zní jako papírové krabice. Ahard model 2016 osciluje na pomezí hard rocku a heavy metalu. Místy se blíží i ke speed metalu.
Kapela má talent napsat chytlavou muziku i text. O většinu muziky i textů se postarala dvojice Jeki a Berny. Disk je zabalený do jednoduchého ale pěkného digipaku a v jednoduchosti je prostě síla. Hudba Ahardu ale jednoduchá není. Patří určitě k tomu nejlepšímu, co jsem letos recenzoval a slyšel poprvé.
Vedle kytarových jízd Jekiho skvěle bublá Petrova basa. Tady je prostě znát zkušenost obou muzikantů. Vokál Bernyho je samostatnou kapitolou. Je to „heavy" pěvec par excellence. Zpívá mu to náramně. Mezi jasné hity řadím valivou „Jen dál" a hned následující „Dotek dravce". Zaujmout dokážou i další skladby. Velice pěkně duní pomalejší song „S temnotou, ale žádný ploužák to není! Ten přijde možná vzápětí. „Kdo hledá ráj" začíná piankem a dostatečně patetickým textem. Zhruba po minutě se píseň ale zvrtne v pěknou jízdu. Tleskám. „Nejsi sám, kdo hledá ráj". Nejvíc se do speedmetalu ponořila asi skladba „Tak už chápej" a v podobném duchu se nese i závěrečná „Zeď nářků".
Určitě můžu doporučit Ahard všem milovníkům rychlého melodického metalu. Pro mě je to určitě jedna z nejlepších desek letošního roku. Je to fakt jízda!
Jan Holý

link na web Ahard

Postupně začaly na veřejnost prosakovat zprávy o reunionu další heavy metalové legendy z Nymburka. Kapely Iras. Osobně z toho mám velkou radost, Iras patřili ke kusu mého mládí. Chtěl bych zažít ještě jeden reunion a to Hever metal s Mirkem Pokorným, ale vím, že tohle zůstane jen u přání. Nadšeně kontaktuju zpěváka Bena z Iras k rozhovoru.

Ahoj Bene, především ta zpráva je fantastická, až pomalu neuvěřitelná, že Iras „vstal z mrtvých". Pro mne je to jeden z nejlepších počinů roku 2016. Ale, vraťme se spolu do pravěku. Kdy vlastně Iras vzniká, kdo tam začínal.
IRAS vznikl v dubnu 1983. Úplně první sestava kapely byla: Petr Matoušek - klávesy, Ben Bártl - bicí, zpěv, Milan Pavlovič - basa, Jirka Jarolím - kytara. Po nějakém čase se ukázalo, že bez samostatného zpěváky to není jaksi ono, tak se začalo shánět. Zpěváci byli ovšem nedostatkovým zbožím a bylo nutné udělat akci „kulový blesk". Ben se posunul na pozici frontmana, Milan se posadil za bicí a na basu jsme přijmuli Otu Kouříka.

Vy jste si od prvopočátků razili cestičku heavy metalem. Proč právě v té době problematický heavy metal?
Všichni jsme byli odkojeni hardrockem a odsud je k heavy metalu jen krůček. Ty styly se prolínají a bylo otázkou času, že do toho heavy metalu vstoupíme. A proč heavy metal? Odpověď je jednoduchá. Neuvažovali jsme nad tím, jestli s metalem budou do budoucna nějaké problémy nebo ne. Když se vám něco líbí, tak proč nad tím uvažovat dopředu ...

Co jste poslouchali v té době? Jaké měl Iras vzory?
Každý z nás to měl trochu jinak nastavené, to co se líbí jednomu, nemusí druhému. Já jsem poslouchal Accept, Whitesnake, Def Leppard, Saxon nebo Iron Maiden.

Vzpomínáš na první koncerty? Na atmosféru, fanoušky, jak reagoval na vás bolševik?
Začátky byly krušné, cestičku si musí každý těžce vyšlapávat sám a vlastní tvorba (texty i hudba) časem začaly způsobovat to, že jsme se odlišili od kapel, které hrály jen převzaté věci a začali jsme postupně být úspěšní. O tom svědčí i to, že ty věci, co jsme napsali v letech 84-86 jsou dosud u fanoušků populární, hrají se doteď a lidi je chtějí slyšet. Samozřejmě byly kontroly na vystoupení, texty jsme museli nechávat schvalovat na OV KSČ s tím, že když bylo v textu něco červeně zaškrtnutého, museli jsme to přepracovat. Např. mohu uvést skladbu Kladivo na čarodějnice, která ležela komunistům v žaludku a na většině festivalů jsme ji nemohli hrát.

Nahrát LP v té době bylo nemožné pro vám podobné kapely, jak to vypadalo aspoň s demo nahrávkami?
Demo nahrávky byly hlavně z důvodu, že jsme se chtěli zúčastnit přehlídkových soutěží a festivalů a podmínkou účasti na takových akci bylo zaslání právě demo verze. Každá kapela, která se chtěla zúčastnit, musela nejprve zaslat svoje demo. V roce 1986 to byla Cesta do pravěku a potom v roce 1992 singl, na kterém byly dvě skladby - Mistr Jan a Sahara.

Vy jste pak udělali polooficiální CD – Pokaždé jinak, můžeš nám k tomu CD něco aktuální říci?
To bylo v roce 1994 se zvláštním názvem „Pokaždé jinak" a ten vlastně ukazoval nebo předesílal takové to přešlapování na místě, každá skladba byla odlišná a byla to taková předzvěst našeho konce, který byl následně v roce 1996.

Já tuším, že se Iras později různě promíchával s Hever metalem – měli jste další spřízněné kapely, s kterými jste rádi vystupovali?
Určitě to tak není, přímo se neprolínali, jen kytarista z Heveru Ivan Dvořák k nám přecházel, ale ještě měl mezizastávku v jedné kapele, takže o přímý přechod se opět nejedná. Spřízněné kapely jsme samozřejmě měli a byly to hlavně Roxor, Motorband, Coda, Virus, Kryptor nebo EX 05

Pamatuješ si na nějaký opravdový průšvih v historii Iras a opačně, na co jste pyšní?
Opravdový průšvih? Na to si dobře pamatuji. Tak jako každá kapela v té době jsme na vystoupení jezdili přebudovaným autobusem a potom i dvěma a ten průšvih byl v tom, že jsme ve 3 hodiny v noci s tímto autobusem plným aparatury u sálu ve Svratce nacouvali do septiku. A shánějte ve tři v noci někde pomoc :-) ... na to se nedá zapomenout! A na co jsme pyšní? Měli jsme vyprodanou Lucernu, kde jsme hráli s Vitacitem a s Codou. Potom to byla Mimoň, letní amfiteátr a tam bylo cca 6000 lidí.

Iras byl poměrně v laufu, přesto dochází k ukončení činnosti. V jaké sestavě Iras ukončil činnost, kdy to bylo a je tajemství, co bylo důvodem?
Přesně to bylo v té sestavě (Ben Bártl - zpěv, Ivan Dvořák - kytara, Láďa Dousek - bicí, Jarda Šantrůček - klávesy, Luboš Moravec - basa), která nahrála cd Pokaždé jinak. Dalo by se říci, že naší činnost ukončil jakýsi muzikantský syndrom vyhoření a přešlapávání na místě, kam se vrhnout... Vše stálo víc a víc peněz, po revoluci se hromada sálů zavřela nebo se z nich staly tržnice a o metal přestal být zájem. Jelikož jsme se nikdy zásadně a vážně nepohádali bylo současné shledání po 20 letech poměrně bez problémů a za to jak se k tomu kluci postavili bych jim chtěl poděkovat.

Počítali jste, kolik prošlo kapelou muzikantů?
Je to jednoduchá odpověď - dva adepti na každém postu.

Iras je minulostí, byla kapela v kontaktu, nebo jste každý šel svou cestou? Nastoupili muzikanti do jiných kapel?
Z části to je správně, někteří muzikanti nastoupili do jiných kapel, někteří šli svou cestou, s některými byl kontakt zachován, a s některými prostě ne.

A teď ta báječná zpráva! Co bylo impulzem k reunionu?
Jednoduchá a samolibá odpověď - To jsem byl já.☺

V jaké sestavě jste se dali dohromady, byl problém s některým muzikantem, nebo de fakto všichni čekali, až padne to „úžasné těraz"?
Z 5 lidí 4 absolutně jednoznačný, s basou byl malinko problém. Sestava je už doufám konečná: Ben Bártl - zpěv, Láďa Dousek - bicí, Petr Matoušek - klávesy, Ivan Dvořák - kytara, Peter Priessnitz - basa

V jakém stadiu je váš návrat? Zkoušíte nové věci, nebo startujete s hity jako Mistr Jan, Sekeromlat, Nesnáším veksláky a hlavně Kladivo na čarodějnice, které jsme často hrávali na rock rádiu Šumava v Rockpaláci.
Startujeme s osvědčenými hity, tak jak to dělá každá kapela a drilujeme celý program z těchto starých písniček. Nové věci se plánují, ale zatím na nich nepracujeme, momentálně nás zaměstnává zkoušení starého repertoáru.

Jaká panuje nálada? Zafungovala chemie mezi kapelou po takové době? Jste stále všichni na stejné vlně a mají všichni chuť?
Jednoduché - kdyby jsme se nedohodli, tak do toho nepůjdeme. Nelze dělat něco s lidmi, se kterými si nebudete rozumět, takže nálada je skvělá! Někdy ovšem bývá dusno.☺

Jak vám šlo nastoupit na staré fláky? Museli jste se učit vše znovu, nebo to tam bylo i po takové době?
Něco učit, něco nadřít, něco zůstalo! :-) Je to přeci jen 20 let a to je dlouhá doba.

Máte už datum kdy a kde vystoupí Iras v roce 2016 poprvé a budou to Úmyslovice. Co to bude za akci a proč právě Úmyslovice? Budou hosté, nebo to zvládnete sami?
Máme, je to 22. října 2016 u Úmyslovicích u Poděbrad. Budou tam Rimortis, Alžběta a my. A proč Úmyslovice? Z jednoduchého důvodu - je to takový svatostánek bigbítu na okresu Nymburk.

Budete pokračovat v image, co jste měli v 90 letech?
Ono to dost dobře nejde ... nějaká ta kila navíc, dlouhé vlasy jsou už také dávno pryč. Rockerství a džíny ano, ale vše přiměřeně k našemu věku :-)

Plánujete posun kapely dál a vydat oficiální CD s novými skladbami, nebo neplánujete nějaké to Best Of popř. dnes populární DVD?
To se uvidí po několika vystoupeních, ale máme výhodu, že jeden ze členů kapely (Láďa Dousek) je vlastníkem nahrávacího studia, vyučuje a zvukařinou se živí a tak není absolutně žádný problém, stačí se jen rozhodnout.

Jak to vypadá s klipy? Existuje nějaký oficiální, jestli ano, kde se točil?
Na našem Facebooku fanouškové najdou klipy z koncertů. Oficiální klip máme, natáčeli jsme ho na Kavčích horách pro ČT a pořad Televizní klub mladých. Je na něm skladba ze singlu z roku 1992 Mistr Jan.

Jak to plánujete s koncerty? Předpokládám, že o Iras bude zájem.
Ještě jsme ani nevyjeli a už se ozývají pořadatelé, ptají se na volné termíny, takže uvidíme, jak to bude dál.

Máte už nějaké plány na následující rok 2017?
Vzhledem k tomu, že každý z nás má časově náročné zaměstnání, musíme vše skloubit tak, aby to vyhovovalo naprosto všem. Rádi bychom vystupovali jak pro nás, tak pro fanoušky na atraktivních akcích, kde se budeme snažit ukázat v tom nejlepším světle.

Kde najdou fanouškové informace o kapele, popř. pořadatelé kontakt?
Pouze na Facebookových stránkách, tam je vše.

Bene, děkujeme za rozhovor, rádi budeme informovat o všech novinkách okolo Iras. A otázka závěrem - co by jsi vzkázal čtenářům Rockpalace?
Chci vzkázat, aby muziku vybírali a poslouchali především srdíčkem. ♪♫♫♪

Za IRAS Ben Bártl