Ferat nezemřel, Ferat žije

Plzeňská skupina Ferat, kterou v minulosti prošla řada známých muzikantů, za všechny jmenujme Dana Kroba, Radka Kroce nebo Radka Sladkého, obnovila po mnoha letech svoji činnost.
Kapela má své kořeny v roce 1987, kdy vyšla první dvě dema „Ferat" a „Tak vstávej". Do širšího povědomí fandů se grupa dostala účastí na kompilaci Ultra metal, kterou v roce 1990 vydala štika tehdejšího vydavatelského rybníka, firma Monitor. V letech 1991-92 vydal Ferat další tři dema „Ferat", „Kill ´n´ Roll" a „Rychlá rota". Debutové desky se dočkal až v roce 1993, kdy se ho ujala kupodivu firma Bonton music, která se na rozdíl od Monitoru metalu moc nevěnovala.
Je zajímavé, že právě na západě Čech vznikly, podle mě, dvě nejlepší desky českého technického thrash metalu. Klatovský Asmodeus vydal u Monitoru o rok dříve dnes již legendární CD „Prosincová noc blíže neurčeného roku" a Ferat ho následoval s CD „Rainhold". Ta sice nebyla tolik plná technických kudrlin, ale dodnes patří k tomu nejlepšímu, co u nás na thrash metalovém poli vyšlo. Ferat původně očekával vydání velké desky hned po Ultra metalu. To někteří původní členové nevydrželi. Jenže nabídku od Bonton Music natočit desku dostal až o dva roky později. Ta nakonec vyšla až v roce 1993, kdy se kapela skládala prakticky z hostujících hráčů. Proto není divu, že hned po natočení alba se tato sestava se rozpadla.
Desku nahrál Ferat ve složení Ota G. Husák – kytara, zpěv, Martin Ruttner – basa, sbory a Alan Reisich – bicí, sbory. Kapela byla tehdy neskutečně našlápnutá. Tříčlenná parta nahrála neuvěřitelně nabouchanou thrashmetalovou fošnu. Husák doslova štěkal texty do rytmu kavalérie rychlých kytar a bicích. Jeho zpěv lze přirovnat k vokálu Mille Petrozzovi z legendární německé kapely Kreator. Perličkou je, že se Rainhold nahrával u popového krále Michala Davida v MIDA Studio Praha.
Hudba byla většinou dílem Oty Husáka, vyjma songu „... ani jediná", kterou složil Martin Ruttner. O české texty se postaral vedle Husáka ještě Michal Sýkora, Alan Reisich, Petr Korál, Martin Simandl a Roman Velinov. Anglicky zpívanou pecku „Warning you" otextoval P. Riedl. Deska má i po letech sílu dravce, proto jsem rád, že Ferat povstal z popela, i když se jeho současná tvorba pohybuje v podstatně jiných vodách.
Po vydání Rainholdu se po Feratu slehla zem. Až v roce 1996 vyšlo demo „Where are doors". A o dva roky později „Parapsychology", které dalo znovu věci do pořádného pohybu. V roce 1998 totiž Ferat vyhrál v celostátní soutěži Rock Made in Gambrinus, jehož hlavní cenou byla smlouva na vydání desky u firmy Popron music. Deska, která oficiálně byla eponymní, bývá také označována názvem úvodní skladby Parapsychology, vyšla o rok později. Ferat v té době vystupoval na velkých festivalech a se svou anglicky zpívanou muzikou sklízel úspěchy.
Kapela druhou desku nahrála ve složení Ota Husák – kytary, zpěv, Radek Kroc – kytary, Roman Velinov – basa, Radek Sladký – bicí. Toto album se ale vymyká obsahu našeho webu, protože je celé nazpívané anglicky. Po hudební stránce se stále jedný o starý dobrý thrash metal ale už s moderními prvky. Cédéčko uzavírá cover Breathe od The Prodigy.
Jan Holý

Předkrm k připravovanému albu Michala Gumana přináší sedm písní

Michala Gumana budou znát hlavně Západočeši z jeho působení v kapelách Weget, Nyx a v současné době též Kabát Revival West. Protože neznám ani jednu nahrávku Wegetu ani Nyxu, je pro mě Michalova tvorba velkou neznámou.

Nyní přichází na plac s vlastní tvorbou. Ta je částečně propojená s jeho předchozími působišti. Sedm písní se nese na vlně melodického rocku s nakřáplým vokálem. Je takový ten český bigbít, co se lidem líbí. Z muziky je znát Michalova náklonost k AC/DC. Texty pojednávají o klasických tancovačkových tématech. Nejsou to žádný bláboly, jde o témata ze života. Názvy skladeb jako je „Zasraný ráno“, „Bez tebe“ nebo „Stáří“ hovoří za vše. Nic složitého, ale poslouchat se to dá.

Z hodnocené sedmičky vyčnívá song „Zasraný ráno“ s textem, který bude leckomu mluvit z duše. Snadno zapamatovatelný je taky „Poslouchej“ s pěknou kytarovou vyhrávkou ve stylu Iron Maiden. A největší pecka přichází na konec. Píseň „Sáro“ má zapamatovatelný refrén i melodii s pěkně bytelným spodkem. Taky ji už hrál zmíněný Weget, takže je prověřená léty hraní. Trošku mi to připomíná východočeskou legendární kapelu Rotace, ale to bude tím, že jsem ji nedávno hodně poslouchal. Byla to prima nostalgická záležitost. A totéž se dá říct i o tvorbě Michala Gumana. Nejede o žádnou převratnou muziku, nejde o kombinaci stylů ani hraní neuvěřitelného počtu not a akordů ve vysoké rychlosti. Je to úplně normální západočeský bigbít, který zní lehce historicky ale zároveň i svěže. Nahrávce svědčí dobrý zvuk. Snad se podaří dotáhnout do konce její vydání na oficiálním nosiči.

Jan Holý

Kapela Narttu to rozjíždí tady a teď!
Na rtu můžete mít třeba opar. Haha, to je jen taková slovní říčka. Čeština je vážně velice bohatý jazyk. Narrtu sice česky nezní, ale je to česká a česky zpívající kapela z Vimperka. Pro mě dosud neznámé jméno, které si asi budu muset zapamatovat.
Narttu působí ve složení Honza Tláskal – zpěv, klávesy, Petr „Panky" Pankratz – kytara, zpěv, Roman „Mánek" Mráz – kytara, zpěv, Zdeněk „Čenda" Škopek – bicí, David „Píďa" Fridrich – kytara, zpěv, Ivan „Váňa" Tláskal – basa, zpěv.
Kapelu založili v roce 2016 bratři Tláskalové. V roce 2011 společně vydali album „Letíme jako šílený", kterou o tři roky později následovala deska „Tady a teď!". Před loňskými Vánoci vydala singl „Strašák Viktor" a v současné době se chystá na další plnohodnotné CD.
Na svém profilu na Bandzonu Narttu uvádí, že hrají crossover rock, což se mi moc nezdá. Podle mě jde spíš o písničkový rock. Je to vcelku líbivá muzika, která se musí líbit holkám. Trošku mě tahají za uši texty, které jsou místy tak nějak divně spisovné. To platí třeba o úvodní „Zasypal nás důl".
Dále mě zaujal rým v písni „Nevíš si s tím rady", kde zpěvák vybízí slečnu: „Nevíš si s tím rady, tak polož svoje vnady na můj klín". Dlouho jsem neslyšel takovou pitomost. Následující „Šedivý páry" jsou jiný kafe, ostřejší, ale ne moc a přitom dostatečně úderný.
Titulní „Tady a teď!" moc pěkně odsejpá a v tomto případě se mi líbí i slovní hříčky ukryté v textu. Baladická „Zhasínám prázdnej byt" je písní, která jakoby vypadla z repertoáru Tomáše Kluse. Fakt na mě tak působí. A nutno říci, že v této pohodářské pozici se mi kapela líbí nejvíc. Ale na rovinu říkám, že můj šálek to opravdu není.
V podobném duchu běží i kytarovka „Jednou to zmizí". Hudebně hravá záležitost s variabilní rytmikou a solidními zpěvy. Tomuhle říkám inteligentní pop rock. Tohle by mohlo hrát v mainstreamových rádiích místo předrevolučních pop sraček Helenky a Michala. Fakt hezká písnička!
Následuje „Zmrzlina", ve které kytary docela vtipně kvákají. To se jinak říct nedá. Ale nápad je to hodný géniů. A text je plný jinotajů. Prostě jde a nejde o lízání mražené pochoutky. „Majáky" jsou nejrychlejší písní alba a musím říct, že tahle muzika kapela taky sluší.
Klipovka „Strašák Viktor" má nepochybně hitové ambice. Jedenáctá skladba „Malý traktůrek" je označená jako bonus, ale přitom do kolekce docela dobře zapadá. Text je srandovní a muzika je takovým veselým rokenrolem 
Jan Holý

Smekám před každou kapelou, která v dnešní době je ochotná věnovat čas a peníze na studiovou nahrávku a tu pak vydat na lisovaném CD. Debutní singl má za sebou i pražská kapela Saphet. Jedná se o služebně mladou pražskou metalovou kapelu, která vyznává styl blízký heavy metalu.
Kapela Saphet působí ve složení Michaela „Mišule" Jakerlová a Petr „Deris" Machaň – zpěv, Stanislav Havel – basa, Libor Kleisner – sólová kytara, Michal Kocum – kytara, Martin „Bóďa" Růžek – bicí. Singl se nahrával ve studiu Amber a ve stále se lepšícím studiu Smaragd Records. O produkci se postaral Olin Rokyta spolu se Standou Havlem.
Singl v papírové pošetce obsahuje dvě skladby Manticora a Amber. Nejprve jsem si myslel, že kapela má anglické texty. Opak je ale pravdou. Kluci a holka zpívají, jak jim zobák narost. Jen texty jsou poměrně nevšední. Obě skladby jsou ovlivněné ságou Rogera Zelazneho – Amber. Jde o fiktivní svět, kde existují světy dva. Amber, reprezentující vesmírný Řád, a Dvory Chaosu, zastupující prvotní Chaos. Dvory chaosu se dostaly například do textu Arakainu.
Manticora je mýtický tvor, který měl tělo okřídleného lva. V Zelazneho Amberu vystupuje jako bestie. V recenzované skladbě jde o pěknou jízdu kytar a bicích. Mišule zpívá jak o život a Deris ji přizvukuje.
Ve skladbě „Amber" mě vyloženě baví Derisovy výkřiky, které mi evokují Chosého z Mimikry. Vzpomínáte si na legendární bolševickej seriál Třicet případů majora Zemana? „Bič boží, bič boží, bič boží je vyžene!" Derisi, nezlob se, píšu to s úsměvem na rtech. Navíc i v Biči božím šlo kupodivu taky o mytologii. Divím, se že to komoušům uniklo!
Saphet v současné době připravuje regulérní debutové cédéčko „Východ z temnoty". Na Bandzonu už jsou instrumentální demo snímky některých skladeb a myslím si, že se máme na co těšit.
Recenzovaný singl Saphet budete moci brzy vyhrát v připravované soutěži na www.rockpalace.cz.
Jan Holý