Jirko, kolikátý ročník letos pořádáš?
Ahoj, rockfest #vPOHO Pohořelice je 16 ročník, ale když k tomu přičtu festivaly v Hrušovanech apod akce je toho až moc. Fakt někde k třiceti a víc.

Dokážeš spočítat kolik kapel už ti „prošlo“ pod rukama?
V podstatě bych musel pátrat daleko do paměti. Spousta kapel co je dnes na vrcholu hrávala v té době za cesťák a dnes je nedokážeme zaplatit. Kapely dělají velké pokroky, světelná technika a show co vozí jsou taky jinde a s tím se to v podstatě dostalo na jinou dimenzi než v roce 2007 kdy jsem s tím začal.

Kapel bylo dost, máš ještě takový ten sen na nějakou kapelu, kterou se ti ještě nepovedlo sehnat?
V podstatě ne! Fesťák, co děláme, je hlavně pro naši zábavu, a na kapely co by jsme mohli chtít prostě nemáme rozpočty. Je to o setkání s lidmi podobného ražení jako pořadatelé. Proč pořadatelé, protože bez týmu neuděláš nic. A náš tým je super. Kdybych měl odpovědět jen na otázku tak bych chtěl udělat Whitesnake(smích)!

A nota bene, jaké si nejvíce ceníš, do dnešního dne?
Cením si Tublatanky. Bylo to od Maťa vždy profesionální a dokázal naplnit sál.
Navíc já spíš hodnotím kapely podle jednání v backstage a reakcí fans. Selfíčko  s jakože plným sálem už umí udělal kdekdo!

Udělal jsi na počátku některé organizační chyby, z kterých ses poučil?
Jasně že udělal. Většina chyb je z toho, jak blbě poskládáš line-up. Chyby jsou i v tom, že uvěříš managementu kapel že nebudou hrát třeba během měsíce do 40km okolo. Oni pak hrají okolo třeba dvakrát do měsíce! Nesmíš jim věřit musíš s tím počítat. Pořád se máš co učit! Vždy tě něco překvapí.

Vzpomínáš si, proč jsi vlastně začal pořádat tyto akce? Chyběla ti v okolí muzika, nebyl jsi spokojený s výběrem kapel?
Jo byla to normální velká narozeninová akce ke 40tinám a dopadlo to takto. Stejně vznikl i festival v Pohořelicích. Velká párty kluků co jede 16 let. Prostě na jižní Moravě se žije.

Jakou hudbu ty vůbec preferuješ, kdo patří k tvým oblíbencům?
Vyrůstal jsem na Iron Maiden, Deep Purple, Judas Priest, Accept, Saxon, Whitesnake Def Leppard, Ozzym a v podstatě pořád točím tyhle černé kotouče na svém gramofonu! Rád objevím další věci jako Gotthard, Battle Beast a spoustu muziky kterou chodím objevovat na Masters Of Rock.

Máš čas poslouchat muziku, a pokud ano tak nejraději kde a na čem?
Poslouchám ji všude, doma, v práci, na motorce, v autě prostě pořád. Doma točím gramec, youtube, a hlavně teď spotify. Musím se přiznat je to vesměs jen muzika zahraniční.

Sleduješ české hudební dění okolo sebe? Kdo tě v poslední době nejvíce nadchnul?
Mně nadchnul, jo tak to je pekelná otázka. Díky festivalu mi chodí moc demo nebo promo cd kapel. První, co chci vidět je YouTube z koncertu, protože nahrávka a živé vystupování je sakra rozdíl. Líbí se mi, kam posunuli svoji show kluci z Dymytry  nebo třeba  Gate Crasher.

Pojďme do letošního roku, takže kde kdy a kdo tam bude? Jak velký areál lidičky čeká?
Bude to 7.9.2024 opět v areálu za Pohořelicemi směr Znojmo. Ten areál je prověřený a pořád ho tak nějak upravujeme. Letos jsme vzali naše kamarády a legendy co chceme vidět. Line-up je

HARLEJ, ALEŠ BRICHTA, ALKEHOL, DOGMA ART, DEBUSTROL, RIMORTIS , DOGA, a HEJTMAN.

Areál je cca pro 2500 lidí ale zvětšujeme nebo zmenšujeme dle předprodeje. Atmosféra je rozhodující, a hlavně bez front na pivo. To se nám poslední dobou daří.

Máš tam nějaké stálice, co se týče fanoušků? Myslím ty, kteří jezdí rok co rok?
Já si myslím, že tam jezdí pořád stejné skupiny fanoušků a to je moc dobře. Rostou už 16.let s námi.

Kdyby nebyli s námi, nemusíme to dělat, hrozně rád je potkávám.

Co občerstvení?
Jako nikdy se nezavděčíš všem!! Ale vždycky se najíš dáš si kafe, ale hlavně se snažíme udělat bar tak aby nebyla fronta. To totiž na akcích nesnáším!! Jít na festival stát ve frontě na pivo a nevidět na kapely je opravdu opruz. Proto i když je malá fronta vždy vidíš na stage.

Je možné už zakoupit vstupenky, popř. kde?
Už dlouho spolupracujeme s Ticketportal a tam si koupíš vstupenky. Dokonce teď končí první vlna levnějších vstupenek. Podle toho, jak se to prodává to vypadá na další skvělí ročník! Těšíme se, protože nám přijde line-up našlapaný. Jasně je pravda, že tito kapely vidíš všude, ale atmoška #vPOHO je jen naše.

Můžou se někde lidé dočíst více informací, popř. v kolik jaká která kapela začíná?
Všechno najdou na www.rockfestvpoho.cz ale daleko více to žije na fb https://www.facebook.com/RockfestPohorelice tam soutěžíme o vstupenky a víc se tam diskutuje.

Tradice na závěr, co vzkážeš naší milé čtenářské obci a jaký tvůj nejoblíbenější klípek jim doporučíš, ať ho tady pustíme?
Co vzkázat!! Žijte, užívejte, bavte se život je krátký a bez kamarádů, rodiny je to nuda. Když je nuda proteče ti tak rychle mezi prsty že si ani nevšimneš.

Doporučím ti klípek mé oblíbené kapely Gate Crasher který se nahrával přímo v našem areálu v Pohořelicích. 

Pokud hledáte něco, co vás pohltí a zanechá vám adrenalin pulzující v žilách, pak je nové album "Vzkříšení" od kapely Dogma Art je právě to, co potřebujete. Tato deska nabízí směsici ryzího hard rocku s prvky metalu a nebojí se ani vyrazit až do teritorií thrash či hardcore, přičemž je kapela hnána výbornou kytarou se skvělými kytarovými riffy a nekompromisními bicí.

Nad tímto bouřlivým mořem hudební energie stojí hlas frontmana Láďi Škaroupky, který se pohybuje od klidného, místy prorockého, dokonce až ďábelsko-živočišnému výrazu (Návštěvník). Jeho interpretace přidává skladbám další úroveň a dynamiku s energií, která jednoduše k muzice sedí.

Ale nejde jen o hudbu. Texty skladeb, které si tentokrát napsal sám Láďa (za mne bohudík), jsou skvělým doplňkem k hudebnímu zážitku. Přinášejí hloubku a emotivní náboj, který ještě více prohlubuje propojení posluchače s muzikou.

Samotná hudba je fenomenální, zajímavá, nenudí a staví na výkonu zkušených muzikantů. Každý prvek je pečlivě promyšlen a proveden s precizností, což se odráží v každém taktu a notě. Dokonce se mi zdá, že každou skladbou nabývá na tvrdosti.

Navíc, Dogma Art se postarala i o parádní estetiku desky. S mnoha stránkovým bookletem a celkovým designem digipacku si výrazně drží pozornost posluchače. Stejně zaujme ještě papírový obal na digipack s logem kapely.

Celkově lze říci, že "Vzkříšení" je nejen skvělým hudebním zážitkem, ale také důkazem umělecké vyspělosti a vášně kapely Dogma Art a věřím, že název Vzkříšení nebude jen symbolický. Toto album prostě stojí za to poslouchat a prozkoumat do poslední noty a posledního tónu. Dogma Art, ač hardrockový veterán má co říci stále ještě dnes.

Mladou krev do skupiny rockových veteránů „přinesl“ Vojta Sedlák, který na vzdoru svému věku již patří k ostříleným muzikantů. Já se s Vojtou seznámil, když bubnoval v ryze ženské kapele Kapriola. Dnes Vojta v jeho domácím studiu pracuje s Jurou na dalším albu, které bude ještě lepší než úspěšné Commando. Vojta lítá z jedné zkoušky na druhou, ale přesto jsme našli čas na pár otázek.

Poprvé pracuješ s Jurou na albu, jaká s ním je spolupráce?
 Z celé spolupráce jsem velmi nadšený, a vážím si toho! Obzvlášť mě těší naše společná muzikantská energie a hlavně chemie. Ta je nejdůležitější. Nejde ničím nahradit, buď tam je, nebo není. A myslím, že ji na nové desce Ingottu určitě poznáte. Moc se na to těším!

Jak jste daleko s novým albem a jaký z toho mas pocit?
V tuto chvíli doděláváme demo snímky, které natáčíme doma. Dnešní technika to umožňuje velmi jednoduše a efektivně. A jde to dobře. Příští týden už jdeme do studia natáčet bubny. Deska se bude natáčet klasicky u Stáni Valáška ve studiu Šopa.

Přišel Jura s konkrétními nápady, nebo máte tvůrčí proces?
Jura má nahrávku všech rifů a hrubou kostrou skladby. Tu mi pak pošle, já udělám bubny a pošlu mu to zase nazpátek. Na dalším setkání si to zahrajeme, řekneme si co a jak. Kde ubrat nebo pak naopak přidat. Spousty aranží se dodělává ve studiu, kde to člověk pořádně slyší. Taky odstup času je důležitý.

Bicí řešíš sám, nebo ti Jura dává podmět, jak by to mělo znít?
 Hned na začátku celé spolupráce jsme se s Jurou shodli na tom, jak by to mělo znít. Jak zvukově tak stylově. Co chceme, co nechceme. Bubnování na nových písních stojí na domluvě a vzájemném respektu. Je to Jurova hudba, takže hlavní nápady jdou od něj. Má jasnou představu. Jsem moc rád, že spolu neřešíme čistě bubenické party. Ale můžu mít slovo i k celkové „aranži“ skladby a hrozně mě to baví. Ta chemie je úžasná, takže to jde samo (smích)

Kdysi tahle kapela byla jedna z prvních (první byl tehdy Kirk Běhounek a jeho Seven), když se mi na regionální Primě povedl husarský kousek a každý pátek jsem si mohl zvát kapely. Mezi jinými i Dogma Art. O to víc mě zajímala zpráva o návratu Dogmy. Takže vytáčím číslo na slavného Marthuse. Ano je to on, člověk, který šíří bubenickou slávu za našimi hranicemi v dresu Cradle of Filth, na které se za pár dní těším do Šeříkovky.

Marthusi, jméno Škaroupka je na právě vyšlém albu Dogmy Art. Jde o stejnou Dogmu, která byla hostem mého tehdejšího Dobré rána s rockem na regionální Primě?
Ano, jedná se o stejnou kapelu, ale tehdy jsem ještě nebyl její součástí.

Něco o muzice málo vím, takže si pamatuju, že už tehdy se tam vyskytovalo jméno Škaroupka, ale Láďa, což je tvůj otec. Jak jsi se ale ty, bubeník světových CoF ocitl v regionální smečce?
Tak, především jsem už jako dítě chodil na zkoušky kapely, protože taťka měl zkušebnu v tehdejším Dělnickém domě (pro brňáky asi známější jako Dělňák v Tuřanech), který byl na stejné ulici, jako náš dům. Od malička jsem se tedy pohyboval mezi muzikantama, hlavně z kapely Dogma Art a nebo Taxi či Titanic. Takže když v roce 2008 odešel z Dogmy jejich tehdejší bubeník, tak nějak přirozeně padla volba právě na mě. V té době jsem sice už byl členem i COF, ale když jsme zrovna nebyli na turné, tak jsem hrál koncerty i s jinýma kapelama a mezi nimi byla právě i Dogma Art.

Ono není tajemství, že těch kapel, kde jsi udával rytmus bylo povícero, např. i Titanic nebo Masterplan. To tě CoF tak nevytěžovali?
Jako muzikant se snažím být pořád vytížený a zdokonalovat se v tom, co dělám. Proto se pořád snažím spolupracovat s dalšíma kapelama a muzikantama, což mě posouvá zase dál. Nemusí se ale nutně jednat jenom o hraní na bicí! Hodně se věnuji taky skládání muziky, což mě obyčejně bere docela dost času. Mimochodem na poslední čtyři studiové desky Cradle of Filth jsem nahrál veškeré klávesové party a orchestrace (na poslední studiovce „Existence is Futile“ se ale na instrumentálních orchestrálních skladbách podílela i tehdejší klávesistka kapely, Anabelle).

Ty jsi bubeník, pamatuješ se ještě, jak jsi se k muzice dostal, a kdo byl tvůj vzor? Jakou muziku jsi poslouchal?
Jak jsem již zmínil, vyrůstal jsem doslova obklopen muzikou a dá se říct, že ještě když jsem byl v peřince, tak mě už mamka dávala na hlavu sluchátka s různou muzikou. Už jako dítě jsem se pohyboval mezi muzikantama a už od školky jsem se začal věnovat hudbě i aktivně. Tehdejší doba neumožňovala nic víc, než tzv. LŠU (Lidové školy umění), které navíc ani neměly bicí oddělení. Takže můj první hudební nástroj byl klavír a u toho jsem ještě chodil na hodiny zpěvu. Až později, na druhém stupni základní školy, jsem začal chodit na soukromé hodiny bicích k profesorovi Cupákovi do brněnského divadla, který mě pak připravil na zkoušky na brněnskou Konzervatoř. Co se týka muziky, tak od malička jsem poslouchal to, co hrálo především doma, takže převážně rockovou, později metalovou muziku. Zbožňuji kapely jako jsou RUSH, YES, TOTO, PINK FLOYD, DEEP PURPLE nebo URIAH HEEP! No a když mi bylo šest let, tak jsem dostal k narozeninám od bratrance kazetu s nahrávkou kapely KING DIAMOND, což se mnou tenkrát hodně zamávalo. Bylo to pro mě něco úplně novýho! Naprosto jsem propadl metalové muzice a pak už to šlo ráz na ráz a ke kapelám jako IRON MAIDEN, METALLICA, MEGADETH, ANTHRAX nebo FAITH NO MORE se pak časem přidávaly ještě tvrdší kapely jako například MINISTRY, SEPULTURA, DEATH, GOREFEST, OBITUARY, CRADLE OF FILTH, EMPEROR, DIMMU BORGIR atd. Nutno podotknout, že jsem obrovskej fanoušek elektronické hudby a taky hudby klasické, která byla nedílnou součástí mého studia na brněnské Konzervatoři.

Nelze se nezeptat, kterak se moravský klučina dostane do světoznámé, a ještě tak výstřední kapely? Byl konkurz, doporučení???
V roce 2004 jsem chtěl zkusit jako muzikant štěstí ve světě a volba padla na Anglii, kde jsem svůj pobyt chtěl spojit i se studiem anglického jazyka. Natočil jsem v ostravském studiu Barbarella takové propagační bubenické DVD, kde jsem použil songy, které jsem si i sám složil a nahrál. Několik kopií tohoto DVD jsem si vzal tenkrát s sebou a použil jej jako reklamační předmět. Kromě tohoto DVD jsem ještě dal s pomocí kamaráda dohromady svůj vlastní web, kam jsem umístil ukázky právě ze zmíněného DVD. Po mém příjezdu do Anglie jsem se snažil chodit do různých rockových klubů a pubů, kde jsem se seznamoval s místníma muzikantama a snažil se jim představit svoje DVD. Kromě toho jsem ještě rozeslal inzeráty do časopisů jako například Metal Hammer nebo Kerrang! a taky na různé internetové weby (i když tenkrát jsem neměl ani vlastní mobilní telefon a abych se dostal na internet, musel jsem se zapsat ve škole do pořadníku!). No a jeden den jsem dostal email od kapely MANTAS, kde hrál na kytaru Jeff „Mantas“ Dunn, zakladatel kapely VENOM. Tento skvělý člověk mě hodně pomohl a jednu dobu jsem u něho doma dokonce i bydlel. Z Londýna jsem se tedy přestěhoval do menšího městečka Blyth, které leží kousek od města Newcastle. S kapelou jsem téměř okamžitě začal koncertovat a kromě anglických a evropských koncertů jsme se podívali i na jeden festival do Japonska. Začátkem roku 2006 jsem ale byl nucen se přestěhovat zpět do České republiky. Paradoxně zanedlouho poté mě kontaktoval management COF, protože se jim dostalo do rukou moje DVD, které jim poskytl jeden muzikant, se kterým jsem se seznámil v roce 2004 právě v Londýně a který byl v té době už členem Cradle of Filth. Letěl jsem tedy zpět do Anglie na společnou zkoušku s kapelou. Jelikož jsem byl velký fanoušek kapely (v roce 1997 jsem byl dokonce na jejich koncertě v Praze a mám pořád fotky z autogramiády!) a znal téměř všechny jejich songy, tak se ten den zkouška docela protáhla, protože jsme nakonec zahráli víc skladeb, než bylo původně naplánováno. Zkouška proběhla na jaře roku 2006 a v druhé půlce tohoto roku kapele vyšlo album „Thornography“, které ještě nabubnoval předchozí bubeník, ale světové turné na podporu této desky jsem už odehrál já.

Zpátky k Dogma Art. Pokud se nepletu, Dogma tuším stagnovala, co že přišla chuť na nové CD?
S taťkem jsem začal hrát v Dogmě v roce 2008 a už okolo roku 2010 jsme začali pracovat na společném albu. Jenže pak jsem byl natolik vytížený, že nebyl čas album dokončit. Až v roce 2022 jsme se sešli ve stejné sestavě, ve které jsme tenkrát skončili a řekli si, že je ten správný čas materiál na nové album dokončit. Každý týden jsme se pak scházeli ve zkušebně a společně pracovali na nových skladbách.

CD už je na cestě k nám, takže na recenzi se můžete těšit, ale pojď nám něco o CD prozradit ty. Jak na tebe působí? Jaký je náhled na „nové hudební dítko“ muzikanta, který se účastnil?
Album na mě působí především svěže. Někdy se stává, že je člověk utahanej z celkového procesu skládání hudby pro určitou desku, protože některé věci nebo chemie mezi muzikantama nefungují tak, jak by měly. To ale rozhodně není případ nového alba Dogma Art! Skládání i nahrávání alba jsme si náramně užili a pevně doufám, že je to z nahrávky poznat. Hrajeme spolu moc rádi.

Kolik skladeb má album a máš tam favorita?
Na albu je deset songů a mám je rád všechny stejně. 

Kde jste ho nahrávali a jak to trvalo dlouho? Co texty, muziku, kdo se jak podílel?
O natočení všech kytar a baskytary se postaral Láďa Sehnal ve studiu 6SQUARE v Blansku u Brna. Zpěvy jsem natočil ve svém vlastním studiu a bicí jsem nahrával v bzeneckém studiu SHAARK, kde pak proběhl i finální mix a mastering. O všechny texty se postaral taťka a muziku jsme dali dohromady společně celá kapela. I když musím zmínit, že největší podíl na tom měl kytarista Michal Kugler, který má pořád mraky skvělých riffů a nápadů!

Pojede Dogma Art nějaké koncerty, festy, „šnůru“ k CD?
Křest alba sice proběhl koncem prosince 2023 v brněnském Semilasse, ale už teď máme na tento rok naplánované další koncerty. Nejbližší termín je čtvrtek 4.4. v brněnském klubu Metro, kde s náma zahrají naší kamarádi, kapela Ingott.

Určitě stojí za to se zeptat, kde bude CD v distribuci, nebo kde se k němu naši čtenáři mohou dostat?
CD „Vzkříšení“ si můžou fanoušci objednat na emailu: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. a nebo v shopu na stránkách Titanic v jejich e shopu.

Kdo vůbec tvoří Dogmu Art 2024?
Ladislav „Obludárium“ Škaroupka – zpěv, Michal Kugler – kytara, Milan Vajgrt – baskytara, Martin „Marthus“ Škaroupka – bicí, klávesy

Co ty? Máš tady nějaké plány? Myslím v ČR, velký kamarád Jura z Ingott naznačoval nějaké možné aktivity?
Kromě Cradle of Filth a Dogma Art mám ještě vlastní kapelu Inner Fear a od roku 2017 ještě hraji se slovenskou kapelou Lunatic Gods, se kterou nám nedávno vyšlo nové album „Vresovrenie“. Hodně času taky trávím skládáním hudby, ať už pro kapely kterým se věnuji a nebo pro další projekty. I přes to všechno jsem pořád otevřen novým výzvám a aktivitám, takže pokud někdo shání bubeníka, ať už na studiovou práci a nebo na koncerty, jsem zde! 

Jsi hodně vytížený, máš čas odpočívat? Jak vypadá u tebe relax? Je čas na koničky?
Hodně času se snažím věnovat rodině a rád si kdykoliv, kdy mi to čas dovolí, vyrazím někam ven s přáteli. Rád čtu knihy, hraji videohry, koukám na filmy (převážně filmy z 80. let), jezdím na výlety, chodím do přírody nebo na procházky se psem a taky jsem si hodně oblíbil plavání. Jo a strašně rád stavím LEGO.

Marthusi, děkuju ti za čas, těším se na osobní setkání s tebou v Šeříkovce a ještě nám prozraď, kde lidé najdou informace o Dogma Art, popř. i o tobě a tvých aktivitách a jaký je tvůj nejoblíbenější klip, abychom ho našim čtenářům pustili.
Děkuji Ti za rozhovor, Honzo a přidávám pár odkazů. No a klip, to bude King Diamond.

Oficiálni FB Dogma Art, oficiální můj web Martin „Marthus“ Škaroupka