Super User

Super User

Petr Bartošek (Traktor): Od kláves v pokoji k rockovým arénám

Za masivním zvukem Traktoru nestojí jen tvrdé kytary a rázné bicí, ale i klávesy Petra Bartoška, které dávají skladbám šířku a hloubku. Jaká byla jeho cesta k Traktoru, co ho hudebně formovalo a co ho baví mimo pódium?
Petr Bartošek je nenápadný tahoun kapely, který má v rukou nejen moderní zvuky, ale i kus duše Traktoru. V rozhovoru prozradil, jak začínal s hudbou, jak se dostal k jednomu z největších jmen české rockové scény, co ho inspiruje a co si sám rád pustí do sluchátek.

Pamatuješ si na moment, kdy jsi poprvé přiložil prsty ke klávesám a řekl sis: „Tohle je moje cesta“? Byl to láska na první tón, nebo spíš náhoda?
To bylo někdy v deseti letech tuším, kdy jsem už měl alergii na flétnu a začal jsem na nějaké malé klávesy. Chytlo mě to okamžitě, tak jsem se šel přihlásit na zušku. Takže vlastně láska od prvního úderu ?

Co tě formovalo jako muzikanta? Bylo to rádio, sbírka rodičů, nebo první živá kapela, která tě úplně rozsekala?
Jsme velká rodina plná muzikantů, i těch profesionálních, takže k hudbě jsem měl blízko od narození. Pořád se někde hrálo a zpívalo a pořád člověk zkoušel nové a nové nástroje. Nakonec jsem skončil u kláves a akustické kytary.

Kdy tě poprvé napadlo, že z kláves můžeš dělat pořádný bordel – v tom nejlepším smyslu slova?
Asi v Rammstein revival. Tam jsem zjistil, že jsou i nějaké samply a jiné zvuky než smyčce a piano). To byla pro mě skvělá zkušenost. Poznat, jak jsou skladby udělané a zaranžované. To mě hodně bavilo.

Jak ses dostal k Traktoru? Byla to rychlá jízda, nebo dlouhá zatáčka přes jiné kapely a štace?
To jsem právě skončil v Rammstein revivalu. Tam si mě přišel poslechnout a vlastně vyzvednout, Standa do Traktoru))). Předtím jsem měl kapelu Raimond. Takovou mou první věc, pak ten Rammstein a Traktor. Takže vlastně to byla rychlá jízda, která se nečekaně protáhla na celý život?.

Traktor má poměrně tvrdý a nekompromisní zvuk – jak do něj zapadá tvoje role klávesáka? Bojuješ s kytarama o prostor, nebo jste sehraná parta?
Hele, když je to kytarová věc, kde není moc prostoru na klávesy, pomáháme si se Standou navzájem a hrajeme spolu. Ty třetí klávesy, co mám na boku, jsou právě udělané do kytarového zvuku. Riffy, podklady pod sólem i druhé hlasy hrajeme spolu. To mě hodně baví tohle spojení. A ten tvrdý zvuk Traktoru s klávesy a samply, udělá, že Traktor zní, jak zní a má svůj osobitý sound.

Když vzniká nový song, máš v hlavě spíš „filmovej soundtrack“, „elektronickej podmaz“ nebo prostě řízný riff do masa?
Spíše ten soundtrack. Doma si hraju různé melodie a předělávám a pořád dokola hraju na piano, takže žádný elektronický věci nebo melodie zpěvu mě v hlavě ještě nekolují. To přichází až ve studiu, kdy je písnička hotová a Pavel se pustí do aranží. Tam nastupuje Kronos se samplem a pořádným zvukem.

Co posloucháš, když si potřebuješ vyčistit hlavu?
Nejsem stylově nějak vyhraněný, takže poslouchám muziku všech žánrů. Od Vlasty Redla, po Avanged Sevenfold. Jak nějaká pohodovka od Mišíka, tak 5FDP mě tu hlavu vyčistí dokonale.

Máš nějaký nástrojový fetiš – klávesy, na který nedáš dopustit? Nebo spíš experimentuješ a jdeš po zvuku?
Ta elektronika jde pořád dopředu, takže výměny nástrojů a zkoušení nových věcí je v podstatě mou povinností). A rád ty nové klávesy a technologie zkouším, ale za mě top topů, který snad budu mít na podium celý život je Korg Kronos. Když jsem ho viděl a osahal poprvé, ještě v té zlaté limitce, tak jsem věděl, že nám to bude klapat navždy?

Dokážeš si představit Traktor unplugged – s klavírem, smyčcem a bez decibelů? Nebo by to byl konec světa?
Jasně že dokážu. Máme dost skladeb, na které se tento model hodí. A živé smyčce by v nich zněly krásně. No možná někdy fanouškům takový počin naservírujeme. To, že to funguje na rockových kapelách nám třeba Kiss dokázali, že jo.

Kdybys měl popsat Traktor jedním akordem – jaký by to byl a proč právě ten?
Tak to je zajímavá otázka. Asi Cis, ale proč, si musí každý zjistit sám))))))))))

Číst dál...

Grog hlásí návrat: „Už tady jsou!“ – zpěvák Marcel Blaha o cestě do kapely, prvním koncertě i nové bombě na scéně

Kapela Grog před nedávnem vypustila do světa svůj nový videoklip „Už tady jsou“, který mimochodem sklízí velmi pozitivní ohlasy napříč hudebním spektrem. Pokud jste ještě neviděli, vřele doporučujeme. Využili jsme příležitosti a vyzpovídali frontmana této rockové smečky, zpěváka Marcela Blahu.

Marceli, jak vzpomínáš na začátek tvého působení v kapele?
V srpnu 2017 mě kontaktoval dnes už bývalý kytarista Grogu Mirek, se kterým jsem v minulosti působil v jeho vlastním hudebním projektu, že kapela Grog shání zpěváka. Vzpomínám si, že jsem tehdy neměl moc zájem, protože jsem kapelu Grog vlastně ani neznal a nechtělo se mi dojíždět z Velkého Ořechova u Zlína, odkud pocházím, až do Bohumína, kde má zase svou základnu Grog. Nicméně mi Mirek poslal nějaké nahrávky z alba Mona Lisa ze Stodolní, ať si to aspoň poslechnu. No a pak se stalo to, že jsem jel s kamarádkou v autě a měl puštěné ty nahrávky a ona z ničeho nic říká: „To by byla kapela pro tebe.“ Já jsem odvětil, že mám možnost se zúčastnit konkurzu a už to bylo. Sama mě do Bohumína přivezla a držela pěsti.

Takže jsi přijel, zazpíval a zvítězil?
Zase tak jednoduché to nebylo. Prošel jsem několika koly konkurzu, musel zpívat jednak rychlé rockové kousky z jejich repertoáru, tak i nějaké balady, později mi kluci prozradili, že těch adeptů na zpěváka bylo asi 25, ale nakonec někdy v prosinci jsem se dozvěděl, že jsem konkurz vyhrál.

Co to pro tebe znamenalo?
Začalo pro mě velmi plodné období mé pěvecké kariéry. Ale taky to znamenalo spousta nervů, učení a připravováni se na účast na prestižních koncertech a festivalech, vystupování na velkých pódiích, ale také zkušenost s natáčením ve studiu, točení klipů a setkávání se se známými muzikanty, z niž mnozí byli a stále jsou mými vzory.

Jak tě přijali ostatní členové kapely? Přeci jenom jsi nastupoval po Daliborovi Halamíčkovi, který v kapele působil s přestávkami přes 20 let a byl už známý i z působení v tuzemské Salamandře.
Samozřejmě jsem měl ze začátku obavy a velký respekt. Ale byl jsem schopen se velmi rychle naučit téměř celý repertoár, což určitě kluky také utvrdilo v tom, že si vybrali dobře. Navíc jsem se nikdy nesnažil Dalibora kopírovat, ale zpíval jsem tak, jak jsem to cítil já a tím dal těm skladbám zase trošku jiný rozměr. To víš, že to mezi námi v kapele někdy trošku jiskří, ale je to pro dobro věci. Jen tak se můžeš posouvat dál. Takže abych odpověděl na tvou otázku: „Dnes, po těch sedmi letech, co jsem v Grogu, můžu říct, že mě přijali dobře.

A co první společné vystoupení?
Úplně první akce s kapelou Grog byla soukromá rocková párty pro příznivce a fanoušky kapely, na které jsme představili koncertní program s novým zpěvákem. Podobné akce v kapele probíhají každý rok, vždycky to má trošku jinou podobu, ale v podstatě jde o to poděkovat všem, kteří kapelu podporují a pomáhají nám. Pije se a paří do rána, no a u toho se samozřejmě hraje a zpívá. Já té akci říkám "valná hromada", a není to proto, že bychom všichni nakonec skončili na jedné hromadě .

Oficiální první koncert ale bylo tvé vystoupení s Grogem na Masters of rock ve Vizovicích. Byl jsi nervózní?
Samozřejmě. Je to metalový svátek, na který chodí tisíce lidí, tak to asi ani nijak jinak nejde. Navíc jsem ze Zlínského kraje, takže spousta známých, nejen ze strany fanoušků, ale i muzikantů. Takže nervozita byla určitě. Ale ono, jak se začne, tak se člověk dostane do té své pozice a ona nervozita postupně opadá a pak si to člověk užívá, když vidí, že velké množství fanoušků zpívá sborem autorské věci Grogu.

Takže pro tebe spokojenost?
Naprostá. I když byla trochu i obava, jak mě fanoušci přijmou, ale byli naprosto úžasní a byla vidět spokojenost i u nich, což bylo pro mě to hlavní.

Historii nechme stranou a pojďme nakousnout, co kapelu Grog čeká v budoucnu?
Právě jsme poslali do oběhu novy klip "Už tady jsou", což je perfektní věc, kde jsme se všichni při natáčení parádně vyřádili a užívali si to. Podle mě je to bomba na české rockové scéně a máme velmi kladné ohlasy od všech, kteří měli možnost song shlédnout ve vysílání TV nebo na našem YouTube kanálu, případně slyšeli tuto pecku někde v rádiu. Věříme, že se nám podařilo udělat klip trošku odlišný od toho, co je v tuzemských hudebních vodách obvyklé. A to samozřejmě i díky hvězdnému realizačnímu týmu, který jsme si na natáčení přizvali.
Jinak v současnosti dokončujeme naše další album, dotáčím zpěvy a vokály a připravujeme další klipy. A určitě některé nové skladby zazní i na letošních Masters of rock ve Vizovicích, kde zahrajeme v pátek 11.7. od 23:15 na druhé stage, na což se moc těším, protože, jak jsem říkal, je to metalový svátek a svátky se musí slavit nejen alkoholem, ale i pořádným koncertem. Takže se sem po sedmi letech opět vracím.

Marceli, díky ti za rozhovor a ať ti to zpívá jako doposud i nadále, a hlavně hodně dlouho.

Díky, mějte se fajn a těším se na setkání na některém z koncertů kapely Grog.
----------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kapela Grog v současnosti hraje ve složení Marcel Blaha (zpěv), Martin Sitek (kytara), Libor Gora (kytara), Honza „Valda“ Valuštík (basová kytara) a Zdenko „Didi“ Hajdučák (bicí)'
Další informace najdete na oficiálním webu kapely.

Číst dál...

Sladké mámení po 42 letech, aneb když Devianti řádí

Stará pecka v novém hávu vychází právě na světlo od teplické rockmetalové bandy Deviant. Píseň dle filmové předlohy, byla nahrána ve studiu Holly Cross ve Velelibech u Nymburka na jaře tohoto roku, spolu s výběrovým CD starých i nových pecek kapely, k jejímu 10 letému jubileu. Ponese název 10 let pod kabátem a vyjde koncem léta.

Samotná píseň s původním textem a hudbou je provedena do rockové verze s moderním zvukem.

Natáčení videoklipu probíhalo ve studiu Českého rozhlasu v Ústí nad Labem, se speciálním hostem Pavlem Novým, v roli zvukaře Pepy, dle původní filmové předlohy. Klip je pojat jako rekonstrukce toho, jak by to asi vypadalo, kdyby se v 80. letech zrodila metalová verze písničky, než ji (samozřejmě fiktivní) kulturní komise pro přehrávky zamítla a vznikla její známá popová podoba.

Jelikož kapele není sranda rozhodně cizí, klip je natáčen v dobových kostýmech, což klipu v novém provedení dodává jiskru a je vidět, že si členové kapely, umí udělat srandu sami ze sebe.

Druhá část klipu, je opět natáčena v Teplicím přilehlé vesničce Lbín, stejně jako klip kapely k písni Vltava.

Tudíž stačí již jen popřát příjemný poslech a pěknou podívanou….

Číst dál...

Dvojitý úder od Petra Priessnitze! Volume 1 & Volume 2 přinášejí tvrdost i cit


Dvojitá hudební nadílka od Petra Priessnitze – Volume 1 & Volume 2 právě vychází!

Dva světy, jedna duše. Muzikant a skladatel Petr Priessnitz, známý z působení v kapelách Iras, Skylla nebo Bílý Tesák, přichází s ambiciózní dvojicí nových alb. Volume 1 a Volume 2. Každé CD má jinou náladu, ale společně tvoří silný autorský celek – osobitý, odvážný a bez kompromisů. Přesně tak, jak to máme rádi

Volume 1 potěší příznivce tvrdší muziky – hard and heavy riffy, energické refrény a výrazní hosté. Najdete zde skladbu „Brácho hraj ten tvrdej Riff“ s nezaměnitelným Vildou Čokem, která boduje v Rockparádě TV Rebel, nebo syrově naléhavou „Bang Bang“ s Blankou Šrůmovou. Zbytek alba se drží v ranku heavy metalu a tvrdší rockové poetiky.

Volume 2 přináší jemnější tvář – pohodu folk-rockových nálad, akustické momenty a silné ženské vokály. Skladby v podání Miri Dekrů nebo Veroniky Havránkové dávají nahrávce citlivější rozměr. Pilotní klip „Seděl malej kluk“ už má za sebou solidní sledovanost na YouTube.

Obě CD doplňuje výtvarně výrazný obal z dílny rakouské malířky Sandry Thaler, který podtrhuje celkovou osobitost projektu.

Dvě polohy, jeden autor. Volume 1 & Volume 2 – nové albumové dvojče z české rockové dílny, které rozhodně stojí za poslech. Kdo má o CD zájem kontaktuje me na FB profil Petr Priessnitz
Číst dál...
Přihlásit se k odběru tohoto kanálu RSS