V pátek 30. 09. se konal v brněnském rockovém klubu Melodka už 9. ročník tradičního malého festu Femme Fatale pořádaný místní kapelou Alia Tempora, na kterém vystupují rock/metalové kapely se zpěvačkami. Nemohl jsem tam chybět stejně jako v minulých ročnících, protože mám v oblibě kapely hrající melodickou nebo symfonickou metalovou hudbu se zpěvačkami, které zpívají čistým hlasem.
Úvod patřil zajímavé brněnské kapele Rosa Nocturna se zpěvačkou Anetou Zatočilovou. Kapela zahrála písně ze svého posledního alba Andělé a bestie, měla hezky vyzdobenou scénu odpovídající názvu kapely, přičemž velmi vkusně působilo oblečení muzikantů i zpěvačky. Zajímavostí bylo, že kapela pozvala během koncertu na pódium i jednoho z diváků středního věku, aby si zahrál jednu skladbu s kapelou na tamburínu. Tento sympatický chlapík byl Španěl a šlo zřejmě o fandu Alia Tempory podle trička, které měl na sobě, ale hudba Rosy Nocturny se mu také hodně líbila, stejně jako přítomnému publiku. Rosa Nocturna byla jedinou kapelou, která zpívala na letošním Femme Fatale česky, i když má většinu svých novějších písní i v anglických verzích.
Následovala vynikající německá Xiphea, která je na Femme Fatale téměř každoročním hostem. Tato kapela je typická výborným zvukem, dobrým aranžmá svých skladeb a zdařilým použitím samplů, bez kterých by byla jejich hudba poloviční. Sympatický manželský pár tvořený zpěvačkou s příjemným hlasem Sabine Meusel a doprovodným kytaristou a zpěvákem Neilem doplňují dva mladší muzikanti, sólový kytarista a bubeník. Bylo zajímavé, že kapela hrála bez baskytaristy a sampler obstarával nejen klávesové a symfonické nástroje, ale i basový doprovod, ale to je dnes už poměrně běžná praxe u některých metalových kapel v případě, že jejich členem není zpívající baskytarista. Xiphea odehrála letos na Femme Fatale podobně zdařilý koncert jako loni a svým symfonickým metalem s pohádkovými texty dokáže diváky a posluchače vždy zaujmout a pobavit.
Domácí Alia Tempora odehrála výborný koncert jako třetí v pořadí. Kapela musela vyřešit personální problém, když se s ní nedávno rozloučil výborný mladý baskytarista Roman Škrabal, ale jeho náhrada zdatným staronovým hostujícím baskytaristou Jakubem Janků se povedla a zvuk i výkon kapely byl stoprocentní. Frontgirl Markie podala jako obvykle vynikající výkon a bylo znát, že Alia Tempora je v Brně v Melodce doma a má zde početné fanouškovské zázemí. Trochu mě zklamalo, že Alia Tempora ještě nedokončila své třetí studiové album, ale dvě nové skladby z připravovaného alba na tomto koncertu zazněly, setkaly se s kladnou odezvou publika a dávaly tušit, že se povede i třetí studiové album Alia Tempory, které bude vydáno příští rok.
Závěr patřil nadějné mladé německé hard rockové kapele Andy Rocks, která si letos zahrála i na Masters of Rock ve Vizovicích na hlavním pódiu. Jde o sympatickou kapelu která nehraje metal, ale poctivou hardrockovou muziku v sestavě s kytaristou, baskytaristou, bubeníkem a sólovou zpěvačkou.
Zajímavostí tohoto ročníku bylo vystoupení tří tanečníků předvádějících světelnou show, které bylo velmi vhodným vyplněním přestávky mezi vystoupeními kapel Xiphea a Alia Tempora, přičemž se tanečníci objevili na pódiu i při koncertu Alia Tempory.
Novinkou oproti minulým ročníkům byla také účast dvou rytířů v historických krojích, kteří jsou dobře známí z letních festivalů Masters of Rock nebo Rock Castle a zde se ujali i moderování programu.
Celkově se letošní akce Femme Fatale v brněnské Melodce hodně vydařila nejen díky dobré volbě kapel a jejich výborným výkonům, ale i díky vhodně zvolenému doprovodnému programu.
Se svou deskou „Závislosti“ vyrazil minulý týden leader, muzikant a textař kapely Dymytry – Protheus na své sólové turné. Už páteční start v Pěnčíně a následný sobotní koncert v Litvínově ukázal, že jde o víc než obyčjný koncert, kterou Protheus pojal ve velkém stylu, jak je konečně zvyklý u své domovské kapely. A tento pátek 7/10 míří do západočeské metropole Plzně. Jak sám v našem rozhovoru říká, nepůjde o žádné „hudry hudry“, přesto celé show přiváží kamion a tak se máme na co těšit. Tím více, že kapelu tvoří dobří muzikanti a chemie v kapele funguje na výtečnou. Protheus na své první desce vsadil na melodie, chytlavé refrény a texty. Zajímavostí je, že letitý basák Filip Litera (Komunál) se zde chopil kytary a sekunduje výbornému kytaristovi Milošovi „Mimi“ Knoppovi. Velkým přínosem koncertu je nejen vizuální stránka koncertu (světly se nešetří), ale i muzika sama. Album Závislosti je jedno z nej, co jsem zatím letos slyšel jak po hudební, tak po textové stránce. Můžeme se těšit jak na až skoro „alá Slade““ stadionový hymnus jako Bude nás slyšet, kvapíkově nasrané Řekni mi proč až po pomalé Závislosti, Smutná…a že se „písničkám“ z alba daří, je z reakcí návštěvníků uplynulých dvou koncertů vidět a refrény zpívají s kapelou. V pátek 7/10 Protheus vystoupí v plzeňské Šeříkovce a celému velkému show bude předskakovat jako host kapela Loco Loco. Šeříkovka nabízí nejen dostatečný prostor jak pro chystaný stage, který si kapela přiváží, ale i výborný zvuk a akustiku. Takže hudební zážitek bude víc než dokonalý. Ostatně Šeříkovka je známá svými akce, třeba hned 8/10 tam „pokřtí“ své nové album Vypsaná Fixa, nebo 17/10 vystoupí někdejší finský vítěz Eurovize horroroví Lordi. Více o programu Šeříkovky na www.serikovka.cz Protheus vzkazuje… „Bude nás slyšet“ a těším se na vás.
Z muziky Melissy sálá romantika středověkých turnajů, jarmarků, soubojů, ale i relax a dobrá nálada podpořená víc než dobrými texty. Za Melissou stojí můj kamarád Petr Kohoutek, a jelikož jsme s Petrem už delší dobu nemluvili, našli jsme čas si popovídat.
Petře, letní sezona za vámi, jaká byla? Kde jste všude hráli? Jak jí hodnotíš? Máte ohlasy od lidí? Člověče, letní je skoro přehnaný termín. (smích) Snad jen dvakrát letos nepršelo. Jak vyjede Melissa z baráku, tak leje, anebo v lepším případě hrajeme po obědě a pere ti na hlavu sluníčko. Známí už si podle nás začínali plánovat grilování a oslavy. Jakmile zjistili, že jedeme hrát, tak nadávali, že zas bude pršet. (smích) Nějak jsme tím ale prokličkovali. Ať je jakkoliv, musíš se s tím nějak poprat. Ne vždy se ti samotnému pak hraje příjemně, protože prostě máš v hlavě myšlenky, které bys tam během vystoupení mít neměl, ale holt jsi jednou vylezl před lidi, tak musíš fungovat. A to tak, aby příště přišli znovu. Jestli je ti zima nebo tě zrovna bolí zub, nikoho nezajímá. Ale snažíme se. Letos jsme projeli místa od Plzně, Příbrami, přes Orlické hory po Bystřici nad Pernštejnem. To bylo fajn a snad to bude tak i pokračovat. Za pár dní, 7. 10. hrajeme na náměstí v Pardubicích. Stavte se. Ohlasy snad byly ok. I zájem o naše alba byl větší, než vloni myslím. Snad to ještě chvíli vydrží. Kde vás víc baví hrát, venkovní akce, nebo kluby? Osobně to moc neřeším i když oboje má své klady a zápory. Jsme celkem variabilní. Hrajeme pro lidi a ten prostor je v tomto smyslu celkem druhořadý. Občas mě mrzí, že třeba nemůžeme kapelu prezentovat tak, jak bychom chtěli, protože ten prostor to třeba rozměrově prostě neumožňuje, ale vždy se to v rámci možností snažíme nachystat a udělat na maximum toho, co teď a tady situace dovolí. A pokud to myslíš vzhledem třeba k odstupu mezi podiem a lidmi, tak já osobně jsem klidně i před vystoupením radši mezi lidmi než zašitej někde na šatně. Druhá věc je, jestli na to je v tu chvíli čas. Práce mám fakt dost. Jen málokdy je s námi někdo, kdo nám pomůže, takže při omezeném času na stavbu a zvukovku se třeba před hraním nikam nedostanu. Po koncertě ale rád zajdu před podium a poslechnu si chvilku další kapelu, prohodíme pár slov s lidmi třeba u kafe atd. Je ale fakt, že poslední klub jsme odehráli vloni. Nás uvidíš spíš na hradě. Třeba v prosinci v Ledči nad Sázavou.
Vaše muzika by se asi dala definovat jako folk/rock s prvky středověké muziky, ty sám mimo jiné máš rád Accept a další metalové kapely, nemáš chuť někdy Melissu „přitvrdit“? Třeba to zase někdy ve studiu zkusíme, ale myslím, že teď je před námi ještě hodně práce na akustických skladbách. Opět jich mám v záloze rozpracovaných dost. Víš, pro mě je muzika emoční výrazový prostředek a je pro mě důležité, že je to o tom co zvládneš teď a tady vlastníma rukama živě zahrát. Co nezvládneš svým umem, to prostě nezazní. To, co tou tvorbou chci říct, teď víc pasuje k sestavě kapely a jejím možnostem právě tak, jak to děláme. Nějak nevidím prostor proto teď vyrazit s tou původní folkmetalovou podobou. Ani samotná sestava Melissy to neumožňuje. Ale kdoví. Třeba ve studiu nějaký nápad časem nahrajeme. Aktuálně se ale nejsem schopen na něco takového ani soustředit. Už tak nevím co dřív. Melissa mě fakt zaměstnává i tak několik hodin denně. Děvčata ale nakousla to, že bychom u některých nových písniček mohli zkusit malinko jiný přístup a třeba z toho vyjde zase něco trochu jiného. Zeptej se jich na to a dej mi pak vědět, co mě čeká. (smích)
Jaké skladby jsou „páteří“ vašich koncertů, bez kterých se žádné vystoupení neobejde? Hodně měníme playlist podle času, který dostaneme k dispozici a místa, kde zrovna hrajeme. Jiný set uslyšíš na náměstí a jiný třeba v kostele, kde nás do konce roku čekají taky nějaká vystoupení. Tam se prostě musíš už kvůli akustice prostoru přizpůsobit výběrem písní, jinak z toho bude chaos, který se nedá poslouchat. V takových prostorech hrajeme komorní set z pomalejších skladeb. Naopak venku hrajeme svižnější program a z pravidla i pro jiné publikum a máme tam volnější ruce. Z alba Folk hrajeme hodně Bailarinu, Myšlenky, Jako voda, Cesty domů, Šaška. Slepý tulák zní taky docela pravidelně. Ze starších jsou takové stálice V katovně, Obzory , Děvečka, O lodích a zemi, a samozřejmě Beltain. Ten je jasný. Mimochodem ten máš na našem You Tube kanálu ještě v té folkmetalové podobě.
Vaše zatím poslední album Folk zní i po roce víc než dobře, sám se k němu často vracím, co nový materiál? Chystáte něco? Stihli jsme zařadit do programu jednu novou instrumentálku Menhiry. Další písničky jsou rozpracované a slíbil jsem Lucce, že zkusíme dodělat nejdřív třeba dvě svižnější zpívané, aby byl větší prostor proto právě ty rychlejší obměňovat. Album Folk mě celkem textově vycuclo a teď mám sice pár útržků s kousky textů apod., ale vypadá to, že až teď na podzim, kdy bude trochu víc času mezi hraním, se dostanu k tomu, abych něco nachystal, a pak se na to podíváme.
Nikdy jste zatím, jak se říká „neodflákli“ ani klip, není něco na obzoru? To s tím asi souvisí. Některé klipy se nepodařilo udělat a teď už je pomalu čas myslet na ty novější skladby. Když to půjde, Lucka určitě nepohrdne prací na dalším klipu. Šašek se jí povedl, tak třeba bude chtít pokračovat a vezme si to zase na starost. Anebo mě s tím vyhodí. Já nevím. (smích) Myslím, že hned jak mi odstřihnou plyn, protože na něj nebudu mít, tak bude čas točit klip. (smích)
Co nálada v kapele? Stále stejné obsazení, zdá se, že vám to klape, vztahy v kapele jsou na jedničku? Zeptej se ostatních. Já je mám rád. Druhá věc je moje odpovědnost za kapelu jako celek, dodržování harmonogramů a smluv s pořadateli, nějaký pracovní režim a vše kolem toho. Zastávám postoj, že pokud si věříme, není problém se zeptat na cokoliv. Občas tedy řeknu, co a proč mi dělá starosti, a probereme spolu, jak to vidí spoluhráči. Pak spolu můžeme zase bez problému hrát, cestovat a pak může být sranda na koncertech, v autě i u pivka. Myslím, že tak to má být, takže snad ano. Někdy je ale taky pěkně seru. (smích)
Ty jsi převážně autor materiálu, kde bereš inspiraci a jak vypadá tvoje práce na nové skladbě? Ptám se, protože vaše texty jsou výborné a mají úroveň, a proto mám vaše alba rád. Děkuju moc. Jsem rád, že právě texty vnímáš. Ty jsou pro mě u zpívané písničky na prvním místě. Je to ale čím dál těžší. Víš, že nepíšu o nějakých aktuálních tématech, politice, opileckých víkendech, apod. Snažím se o nějakou nadčasovost, aby se to dalo poslouchat i za sto let a nemusel jsem se během svého života stydět za to, jaké kraviny jsem nahrál a vypustil mezi lidi. Moje vlastní nároky na texty jsou někdy větší, než schopnost takové v tu chvíli napsat. Trvá mi to a mám je rozepsané fakt dlouho. Někdy opravdu řeším každé slovo nebo větu. Proto se hodně obracím do historie, ale ani to není nějak samospasitelné. Ne vše je jen o historii a o to je to těžší. Tak mi drž palce, ať mě ještě něco napadne.
Jak vlastně a kde vzniká materiál pro Melissu, sedíš a brkáš si na „španělku“ a čekáš na múzu, pracuješ s nějakým vzorcem – text muzika/muzika /text, nebo to necháváš na náhodě? Vlastně ani nevím. Někdy mám pocit, že jsem jen prostředník mezi nějakou myšlenkou a písničkou. Že si mě to nějak našlo samo.. Nicméně ty hudební nápady vzniknou například ve chvíli, kdy se snažím přiučit se něco nového a v nějaký moment z toho něco vyskočí. Texty nebo jejich útržky si píšu kdykoliv to trochu jde a pak tak nějak hledám, co by k sobě pasovalo náladou, tématem a zkouším to nějak spojit s muzikou, ze které mám stejný pocit. To je to nejtěžší, protože chci, aby i ta čeština měla rozumnou formu a nepsal jsem mluvnické ani historické nesmysly. Fakt je, že v době, kdy jsem ještě jezdil s kamionem, se mi texty psaly nějak snáz. Když jsi celé noci sám za volantem, máš čas přemýšlet. Teď na to jakoby není tolik klidu nebo co. Tehdy ale zase nebylo kvůli té práci reálné hrát. Psal jsem to asi do šuplíku nebo nevím.
Pracuješ na celé podobě skladby, nebo dáváš volnou ruku třeba Lucii co se týče zpěvných linek, Adamovi k jeho nástroji. Jde to postupně. Musí to mít nějakou formu. Nejdřív mám písničku ve verzi kytara+ zpěv. Aby bylo jasné kdy a co se zpívá, co je refrén, kolik to má slok, jaký je text. V mém případě se ale o zpěvu mluvit nedá, ale Lucka už si zvykla. Doma to nahraju a pošlu kapele pro první dojem. S Luckou se pak sejdeme sami dva a projdeme spolu, jestli tam není problém, který by pro zpěvačku byl komplikací, jako třeba udýchat při zpěvu to, co jsem napsal. Stává se mi, že najednou zjistíme, že se není v písničce kde nadechnout.. (smích) Řekne mi, co jde, co nejde, projdeme tóninu, jestli může základ zůstat, jak je, jestli jí jde text a melodie dobře zpívat. Ona si pak třeba s Ádou sama projde případný jeho druhý hlas atd. Obdobně projdu písničku s Lídou. Už je jasné jestli a kde je prostor pro její sólo, kde má prostor hrát něco se mnou nebo naopak si jet po svém. Pod muzikou jsme ale s Lídou podepsaní celkem často společně. Jen vyžaduje, abych právě přišel první s kytarou a linkou zpěvu. Lída už taky přidává pár zpívaných vět a zní s Luckou společně moc hezky. Z toho už většinou vyjde i rytmika. Já si spíš řeknu, když jsou místa, kde něco znít nemá. U Folku jsem třeba právě u Šaška nechal při mixu vystřihnout i mojí kytaru, aby byla dobře slyšet harfa. Nemělo smysl tam cpát stejný part hraný na kytaru. Na první společné zkoušce už tak všichni vědí, jak má písnička zhruba vypadat a taky jsme schopni jí zahrát a řešíme společně třeba už jen tempo.
Melissa jsou i instrumentálky v podobě „Melissa a Due“. Máte dvě alba. Proč instrumentálky? Nechce se ti vymýšlet text, nebo si myslíš, že by se ta muzika pro Melissu (band) nehodila? Máš přetlak nápadů…?? Instrumentálka není podřadný materiál. Prostě vyjadřuje jinou náladu, emoce a díky absenci textu dává posluchačům větší prostor pro vlastní představivost. Máme dokonce fanynku, která po nás dlouho vyžadovala pouze instrumentální skladby a alba. Navíc máme další instrumentálky i na všech albech celé Melissy. Tam jsou ale taky zároveň součástí nějaké celkové koncepce a bavili jsme se o tom, jestli dát na album dvě nebo tři atd. Tři mi tedy už neprošly, ale zase je jedna společně s komorní verzí Kostek jako bonus k albu k stažení. Pak jsme, jak víš, dělali s Lídou muziku pro divadlo, hráli jsme živě do představení a měli jsme pro ně tak další uplatnění. Aktuálně vlastně spolu pracujeme na dalším instrumentálním téměř albu, ale to je pro hudební banku. Naskytla se nám možnost složit, nahrát a nabídnout naši muziku do databází, ze kterých si vybírají hudbu filmoví a televizní tvůrci. Budeme ty skladby moct hrát živě, ale nemůžeme je vydat. Nebudou nám totiž patřit. Třeba ale uslyšíte něco z naší práce někde jinde, než jen na koncertech. Je to ale ještě v běhu a ve vývoji. Mohli jsme vydat Melissa a Due- Part 3, ale zvolili jsme teď tuto možnost a novou zkušenost. Abych odpověděl na všechny části tvé multiotázky, tak ne, že by se mi nechtělo psát text, ale někdy je struktura nápadu vhodnější spíš pro intrumentální podobu a nemám pocit, že by se do toho mělo zpívat, protože to třeba nemá úplně písňovou formu.
Jak se dívají, zbylí dva členové na vaši instrumentální tvorbu? Vlastně ani přesně nevím. I když počkej, Áda se tehdy zmínil, že „a Due“ Part II. je naše nejlepší deska. Lucka ho málem zbila. (smích)
Používáte i některé tyto skladby při vystoupení celé kapely? Záleží opět na místě a typu vystoupení, ale ano. Ne moc a ne moc často, ale když hrajeme v komornějším prostředí třeba víc vstupů, tak tam prostor je. Má to ale podmínku, že nám nesmí být zima. Jakmile mi nebo Lídě ztuhnou venku, třeba při předvánočních akcích, prsty zimou, jsou ty skladby pro nás prostě nehratelné. Když tě ty prsty neposlechnou a přemlouváš očima ruce, aby se hnuly a zmáčkly ten tón, tak to fakt nejde. Jinak ale má samozřejmě přednost klasický koncertní program a tam má místo Beltain a teď nově zmíněná novinka Menhiry. Není důvod Lucce ubírat prostor. Chce zpívat a to je moc dobře. Melissa a Due může mít vlastní komorní instrumentální akce, když bude příležitost.
Jaké plány máte pro rok 2023? Co nejvíc hrát, i když čert ví, jak vůbec bude vypadat situace nejen v téhle zemi. Dokud to ale bude možné tak hrát a udělat i nějaké nové písničky. Dál se uvidí.
Co vzkážeš našim čtenářům a vyber nám prosím nějaký tvůj oblíbený klip. Za sebe jo? Občas sem píšu postřehy k albům v rámci recenzí. Všiml jsem si, že to čte celkem dost lidí, takže MOC děkuju. Snad jsou ok. Za Melissu díky všem, kteří prostě mají o naši tvorbu zájem, kouknou na klip, koupí si album, triko nebo se za námi zastaví někde na akci. Když někdo má zájem se potkat a je čas, není problém. Stačí přijít. Klipy bys chtěl, jo? Tak pár tipů berných i pro (folk) metalisty. Od nás doporučím Šaška. Od Melissa a Due zkus video Legenda. Pak King Diamond- Sleepless Nights, EVERGREY - The Paradox Of The Flame, Myrath- Believer, Kingdom Come - God Does Not Sing Our Song, Johnny Cash – Hurt, Kamelot- Forever/ live z dvd s Royem Khanem , Conception- Silent Crying - akusticky, Omnia- The Raven. Pošlu ti odkazy. Můžeš to třeba po jednom dávat jako „tip na tento týden“.. (smích)
Rok po vydání úspěšného alba Černá a Bílá, začal Motorband pracovat na novém albu. Před pár dny kapela zveřejnila pilotní song "Pátej" ve formě videoklipu. Dle reakcí fans jak na FB stránce kapely, tak i na Youtube, se zdá, že Motorband míří hodně vysoko. Během pěti dnů videoklip nasbíral přes 18 000 shlédnutí.
