Rozhovor s kapelou Landscape of Shadows
- Zveřejněno v ROZHOVORY
Vznik kapely se datuje na léto 2019. Původně byla kapela brána jako projekt kytaristy Zloma a Joja, ale postupem času se z této myšlenky odbočilo a Landscape of Shadows (Velká Nad Veličkou) se stal regulérní kapelou po příchodu zpěváka Ondry, basáka Beherita a Patrika Árendáse za bicí. Kapela nahrála svůj první singl na podzim 2019 ve Studiu Šopa. Na to zanedlouho kapelu opouští baskytarista Beherit a bubeník Patrik z časových důvodů. Nahrazuje ho Billy-Q, který se původně jako záskok za Patrika stává plnohodnotným členem. Sestava se stává stabilnější, silnější a nová tvorba se oddaluje od původního stylu k více progresivnějšímu.
Tyto informace jsem našel na BZ, změnilo se od té doby něco ?
Co se týká personálních změn tak sestava zůstala stejná. Ondra, Zlom, Jojo a Billy-q. Samozřejmě v tvorbě jsme se posunuli a stále posunujeme dál, což bude jistě znát i půjde slyšet na našem prvním EP s názvem Better Than Live (alone), které bychom chtěli vydat letos na jaře.
Jak byste charakterizovali svojí tvorbu a co je uměleckým cílem?
Tvorba je řekl bych celkem pestrá. Nesnažíme se škatulkovat do jednoho směru. V naší hudbě můžete slyšet prvky metalcoru, deathcoru, melodic death metalu. Dáváme si záležet na tom, aby skladby byly různorodé, měly svoji atmosféru, ale pořád měly xicht kapely. Můžete slyšet těžkotonážní riffy, ale zároveň si zakládáme i na melodii. Pro nás je cíl, aby to nebyla jen sypanice,která ti nic neřekne, ale aby každá skladba měla jak nějakou melodii, tak i svoji atmosféru.
Jak vnímáte případnou chválu vaší kapely nebo i kritiku. Má to vliv na vaší tvorbu?
Pochvala a milá slova na vlastní tvorbu určitě potěší. Tak to mají podle nás všechny kapely. Vždy to dokáže nakopnout, dodat energii a takový ten kopanec makat dál. To samé platí i u kritiky. Ta sice nepotěší, ale pořád si z ní kapela může vzít nějaké důležité informace a vyvarovat se jim pro příště. Samozřejmě pokud je kritika typu: „Vaše hudba mě nebaví“ není vlastně kritika, je to jen názor. 100 lidí, 100 chutí. Každopádně, snažíme se dělat hudbu tak, aby si každý v tomhle žánru našel to své.
Pochopil jsem, že jste ostřílení harcovníci. Co byste rádi zmínil z minulosti jednotlivých členů kapely?
Ano, na hudební scéně se pohybujeme víc než 10 let, někteří i skoro 30. Třeba Billy-q hrál dlouhá léta v Sad Harmony, se kterýma dosáhli několika cen Břitva, zahráli si několikrát jako předskokani například s Paradise Lost apod.
Zlom a Jojo spolu hráli v Incalm. Jojo předtím v Mysterious Eclipse.
Jaká je strategie kapely do budoucna co se týče dostat se do povědomí promotérů a také fans?
Naše strategie dostat se do povědomí fans i promotérů je hrát a hrát. Hlavně dělat hudbu se svým xichtem, kterou se snažíme na koncertech zahrát s maximální energií a precizností a tu předat divákům. Na studiových nahrávkách se snažíme mít vždy kvalitní přirozený zvuk. Dnešní doba digitálů spoustu nahrávek slévá charakterem dohromady, takže nepoznáš, zda je to ta nebo ta kapela. Ale to není náš případ. Za naším zvukem si stojíme a myslím, že má svoji tvář a je prostě originál.
Jak důležité jsou pro vás texty, existuje nějaká idea, kterou byste prostřednictvím textů chtěli sdělovat?
Texty pro nás důležité jsou, hlavně pro Ondru. Většina skladeb je neutěšená a pochmurná ale i velice rozmanitá. Promítají se v nich různé motivy od Orwelovské distopie (King) přes alkoholismus (Void) až po zešílení (Waiting) nebo stalking (ERMA). Album "better then live (alone)" má být spíše ponurou deskou o lidských strastech vyjma fyzické krutosti či pro metal hodně známý gore. Na texty o vyhřezlých vnitřnostech si moc nepotrpíme. Ondra podotýká, že se cítí děsivěji u Přeletu nad kukaččím hnízdem než u Saw a byl by rád, kdyby stejným způsobem album působilo i na posluchače.
Řekněte něco o hudebních plánech a na co byste chtěli nalákat posluchače.
Jak jsme již zmiňovali v některé z předchozích otázek. Snažíme si mít svou tvář, míchat agresivní riffy s melodií. Chceme posluchače obklopit a vtáhnout atmosférou do děje skladby. Věříme, že každý si v naší hudbě najde to své oblíbené.
Myslíte, že má v kapele místo „demokracie“ ?
Určitě má, ale ne úplně. U nás demokracie tak nějak funguje skvěle, ale vždy musí být v kapele takový ten diktátor, který když je potřeba tak to rozsekne. Naštěstí se vždy ať už v tvorbě nebo jiných nápadech nějak shodujeme a pokud ne, snažíme se udělat kompromis. Funguje to. Myslíme, že jsme parta, která není sestavena z tvrdých hlav, ale z lidí, kteří nedělají předčasné závěry a vždy hledají ty nejlepší možnosti.
Co vás na českém rockovém hudebním prostředí nejvíce štve?
Je toho hodně, ale myslíme si, že nejvíc je problém v tom, že lidi na koncerty nechodí tak jako chodívali dřív. V dnešní době internetu se není čemu divit. Youtube, Spotify a další streamovací portály tomu nahrávají. Samozřejmě nemůžeme házet všechny do jednoho pytle. Jsme vděční za všechny, kteří podporují jakoukoliv kulturu a doufáme, že po pandemii se to obrátí a lidé budou zase plnit kluby.
Jaký máte názor na Majkláčovu pitevnu? - smích
Je to zajímavý pořad. Majláč si opravdu servítky nebere. Původně jsme měli strach tam posílat náš poslední klip ke skladbě Waiting. Nakonec jsme byli mile překvapeni. Ke zvuku nahrávky i naší tvorbě neměl žádné připomínky, poukazoval jen na nějaké detaily, co se týče klipu, ze kterých se pro příště poučíme, ale jinak si myslím, že jsme obstáli vcelku slušně. Daleko víc kapel to schytalo v plné palbě oproti nám.
Spolupracujete s OZ 's Company, jak jste spolu navázali spolupráci?
S Ondrou z OZ 's Company jsme v kontaktu už delší dobu ještě z dob, kdy Landscape ještě neexistoval. Pak se Landscape zrodil a poslali jsme Ondrovi malou ukázku, co vlastně hrajeme a spolupráce byla více než jasná. Patří už v podstatě k nám, je další válec motoru, který nás žene dál a dál. Velké díky patří i jemu za jeho energii a podporu ve všem.
Díky moc za rozhovor a do budoucna přeji plné kluby, dobré akce venku, dostatek fans. Bylo mi ctí.
Pro Rockpalace Rudolf Schweser
