Patří k jedněm z nejzásadnějších zakladatelů nebo spíše spolutvůrců tzv. elektronické hudby. Přiznám se, že jsem je v 70. a 80. letech vnímal trochu se smíšenými pocity. Dneska se mi to zdá, ve srovnání s dnešní elektrickou hudbou, jako muzika pro malé děti. Přesto je to pro mne opět krátký, ale hezký výlet do minulosti. Dáme jednu z těch známějších písní - Das Model
Kraftwerk – Das Model

Americká rocková skupina založená v roce 1973, která své největší úspěchy slavila koncem 70. a počátkem 80. let. Přiznám se, že je mám pořád moc rád. Kytarista Rick Nielsen a bubeník Bun E. Carlos (pořád s cigárem v ústech) hráli dokonce na jedné písni s Johnem Lennonem těsně před jeho smrtí v roce 1980. Začínali jako předkapela Queen nebo Kiss, ale koncem 70. let už vyprodávali i ty největší haly. Zejména jejich živé LP Live at Budokan a následné Cheap Trick jsou dle mého názoru v pokladnici světové rockové hudby. Dlouho jsem váhal, kterou píseň si dáme. Nejvíc se mi od nich líbí The Flame, ale nakonec to vyhrála klasika všech klasik - Dream Police. Hezký poslech...

Loupežníci z brněnského orchestru srandistů jménem YBCA, kterým velí mocný Parambucha, vydali v poměrně rychlém sledu další desku. Předloňské „Loupežníky“ následuje letošní „Voholte je“. On je to takový band metalistů a čórkařů ze Štatlu, který si dělá prdel ze všeho a ze všech. Žádné téma není tabu a čím větší píčovina, tím větší sranda. Můžete YBCu milovat stejně jako nenávidět. Řečeno slovy klasika: Můžete o tom vést spory, můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.
Cirkus YBCA v současné době tvoří Principál Paramba, první a nejkrásnější klaun Míra Horejsek, dělostřelec a hudební vedoucí Winc, krotitel divé zvěře Dejan Petkovič, strunný čaroděj Thomas Bruno, balalajkář Martin a dohled má Velký Šéf BigBoss.
Sem tam v písních YBCA zazní vtipně použité úryvky z velehitů třeba Iron Maiden nebo Olympicu (oba v titulní „Voholte je“). V jiné písni zase cítím takovou tu písničkovost nebo až hravost Kabátu („Pod dubem za dubem“). Tohle ale není podle mě kopírování, jen přiznání inspirace nebo idolů. Paramba třeba miluje Karla Gotta, který se i se svou vilou objevuje v textu „Na Bertramce“. V této písni YBCA vyloupila BigBossovo telefonní číslo a použila ho jako IČO a též k ní natočila také videoklip, který je k mání na jůtůbku. V dalším songu „Be ruš ka“ zase cítím Tři sestry, nejen díky stylu zpěvu ale i pro vtipnou práci s českým jazykem. To se prostě musí umět.
Následující cajdák „Bambitky a nože“ nazpíval sám velký BigBoss a tahle píseň jako by vypadla z jeho sólového disku „Sbírka černých růží“. Textově i hudebně by mezi růže úplně lehce zapadla. A ze závěrečného deklamovaného monologu mě až mrazí, že bez flašky rumu neusnu. Parádní záležitost.
A potenciální hitovost v sobě má i lehce blackmetalový „Blbej nápad“ s vokálem Míry Horejska. A ten text, jako by vypadl ze zpěvníku Franty Štorma z Master´s Hammer. A to není blbej nápad. Tohle se taky musí umět. Na novince YBCA nechybí ani osvědčené covery. Tady je pohádkový „Hajný je lesa pán“ a na samotný závěr perla z repertoáru Petra Nováka „Já budu chodit po špičkách“. BigBossův hlas jí dává další rozměr. A totéž se dá říct o hudebním zpracování, protože z toho je pěkná sypačka.
Celkově bych řekl, že „Voholte je“ se mi líbí víc než předchozí album „Loupežníci“. Působí vyzrálejším dojmem.
Pro Rockpalace Honza Holý

Videoklip patří k písni Prickly Heart, kterou jsme měli možnost slyšet z již vydaného alba Everfrost. Podle kapely ale píseň nabírá plných rozměrů teprve až s klipem.

Hlavní role šíleného a geniálního umělce, který je ochoten obětovat život pro zajištění dokonalosti a dokonalosti díla, se neujal nikdo jiný než nadaný ilustrátor, malíř, a grafik Daniel Kyncl, který neustále roste na popularitě. Video natočil a sestříhal šikovný Jakub Schubert alias RayCatch, který svým smyslem pro detail ještě pozvedává výslednou kvalitu a uměleckou hodnotu díla. Výsledný obraz se kapela chystá vydražit a výdělek věnovat dětem se srdečními problémy.

O scénář a režii videoklipu se postaral frontman kapely Richard Tolkner.