Prezentace nového, výborného klipu kapely Roxor mě na tolik nadchnula, že oslovuju Ondru k mini rozhoru

Ondro, vy jste vypustili nový klip Vlci, má to být předzvěst nového alba, kdy máte v plánu vyjít s albem ven??
Ahoj, tak to tě asi trochu zklamu, zatím jde opravdu o premiéru jediné skladby, ale samozřejmě že nad dalším CD uvažujeme.

Počítáte opět s vinylovou podobou? Jak se prodával předchozí vinyl?
Pokud by bylo dost materiálu, určitě by jsme do portofolia zařadili i vinyl, ten předchozí zaznamenal celkem slušný prodej, už nám zbylo jen posledních pár kousků.

Dá se počítat, že nové album, až bude, se ponese v tomto duchu? Mám pocit, že Roxor silně hudebně dozrál!
Nevím jestli jsme dozráli :-) , to necháme na našich příznivcích, ale snažíme se aby to nebylo pořád to samé. Roxor ale bude asi mít stále nějaké to „poznávací znamení“ . Musím trochu profláknout, že Vlci nejsou jediná skladba kterou jsme ve studiu nahráli, ale na celé CD to opravdu ještě není.

Přiznám se, že pro mne je muzika pastvou pro uši a podle mne je to to nej, co jsem od Roxor slyšel, kdo je autorem muziky a prozraď, jak dlouho vzniká taková skladba a kdo je autor muziky?
Jsme rádi, že nejen tobě se skladba líbí. Přiznám se, že tahle skladba měla počátek už někdy v roce 2013 !! Ten úvodní kytarový motiv jsme měli už tehdy vymyšlený a nějak se nám nikam nehodil. Když jsme na konci loňského roku už zase měli chuť dát dohromady něco nového, tak jsme ho oprášili a pak ve zkušebně se na to nabalil ten zbytek. Samozřejmě nějaký svahilský text , tam se nám vyloupla ta opakovačka „přijdou“ a pak už jsme to jen dolaďovali. Ve studiu to pak trochu producentsky dotáhl do této podoby náš zvukový mistr Martin Hollandr, bez něj by to nemělo ani ty správný „koule“ . Autorsky se na tom vždy podílí celá kapela, nejsme žádný domácí počítačoví borci, musíme být u vzniku všichni spolu, tak nás to baví nejvíc. Koncertní premiéru jsme plánovali na březen, ale koronavirová stopka nám to překazila. Měli jsme tím pádem aspoň trochu času dotáhnout to do finále ve studiu a přidali jednoduchý lyric klip, aby to už konečně mohli naši fanoušci slyšet.

Vlci mají silně angažovaný text, ty jsi autor, muselo to jít z tebe ven, popř. co tě k tomu vedlo? Jde o výjimku, nebo máš v plánu se více zaměřit na „sociální“ texty?
Ani bych neřekl angažovaný, jen nám nějak nejde pod fousy ten směr kam se ta naše společnost a možná i celá planeta řítí, tak jsme to prostě zkusili vyventilovat po svém. Navíc, kdyby se text kolegům z kapely nelíbil, tak by mi neprošel, takže jsme v tom všichni zajedno! Nevím jestli budou další texty takhle zaměřené, uvidíme jaká další můza přijde. Třeba jak se rychle aktuálně někdo veze na vlně roušek, tak to my určitě nic neplánujeme .Nám to všechno trvá déle :-)

Jsem uživatel Spotify – nadšeně jsem zjistil, že je tam i Roxor, ale jen s posledním výběrem, plánujete přidat třeba i Kazatele?
Na Spotify a nejen tam určitě ještě něco přidáme, jsme tam asi měsíc, takže máme co napravovat.

Jak se díváš ty jako sběratel muziky, vinylů, ale i aktivní muzikant na možnosti, které dnes nabízí třeba již zmíněny Spotify?
Musím se rovnou přiznat, že to posluchám taky, nejen proto že tam je Roxor, ale když mně z výběrů které mi to nabídně něco zaujme, prozkoumám celé album. Nemusí se tolik vyhledávat, nabízí to podle našeho vkusu, takže tím se to zjednodušuje. Ale sbírání vinylů a dlaších artefaktů, to mě určitě neopustí, v tom je pro mě to pravé fandovství.

Kdo pro tebe představuje Vlky, o kterých zpíváte ?
Pro mne jsou „vlci“ všichni, co někomu škodí, a přestože jsme vlastně na jedné lodi, v jedné zemi, tak chtějí mít všechno jen pro sebe. Nevím jestli to takhle ve zkratce stačí, ale každý má ty svoje „vlky“ asi jinak zařazené. Třeba kategorie do které spadají „šmejdi“ co parazitují na našich rodičích, tak tam jsou to asi všichni, jak říkám, každý si toho svého vlka najde jinde, nemusí to být jen v nejhořejších patrech politiky. Důležité ale bude, nenechat se zblbnout spoustou lží a nesmyslů, což v dnešní přeinformované době není jednoduché, pro někoho je třeba výhodné jen běžet ve stádečku. Ale my se tomu rádi vyhneme.

Díky za rozhovor a ty Vlky si jako klip musíme pustit.

Postavil se za mikrofon v legendárních Elegiích po boku hudebního fenomena Jardy Rajtmajera a je k nepřehlédnutí, když začne zpívat, naskočí vám ihned husí kůže. Jeho Poslední zvonění, nebo Úplně volný zní jak za starých časů. Pokud tahle „loď konečně vypluje“ s tímto obsazením mezi lidi, má se Plzeňsko a okolí na co těšit, vždyť ani dlouhý čas neubral na síle hitům Jardy Rajtmajera a zní stejně dobře dnes, jako před třiceti a více lety.

Jardo, tradiční otázka, jak si se k muzice dostal, z jakých vzorů jsi vycházel??
Ahoj nejdřív zdravím všechny jménem celé kapely Elegie, k muzice jsem se dostal zhruba v 15 letech, kdy jsem uslyšel živou muziku na tehdejší zábavě - říkalo se tomu odpolední čaje. Hrála tam kapela, s kterou jsem asi za10 let začal vystupovat po jihočeských barech - Spektrum. Vzory - Led Zeppelin, Uriah heep, Deep Purple, takže čistokrevný hard rock

Jsi původní zpěvák, nebo jsi začínal na nějaký hudební nástroj?
Začínal jsem jako bubeník, pak kluci zjistili, že mě baví i zpěv, tak jsem k tomu hraní začal i zpívat a zůstal u zpěvu.

Říkáš, že jsi začínal jako bubeník, takže proč jsi přešel k mikrofonu?
Asi ve 24 letech jsem přestal hrát, začal jsem mít se zády dost vážné potíže, doktor mě tehdy postrašil, jako bubeník budou problémy neustále. Taky jsem zjistil, že za mikrofonem jsem více vidět, než když jsem seděl za bicími.

Prošel jsi některými kapelami? Jaké to byly?
Chřestýši - Lišov, Bonton, Parkán, Spektrum, Kambodža

Pokud se nepletu, si muzikat z okolí Budějovic, jak ses dostal k Plzni?
Plzeň ... koukám na inzeráty na mikrofonní stojany, náhodou jsem klepl na hudebníky - kapely a tam nějaká plzeňská kapela hledala zpěváka, zavolal jsem, byla oboustranná zvědavost, brzy byla zkouška no a jsem tu

Jednu dobu jsi hrával popík po barech, proč návrat k bigbítu?
Zpěv, ozval se mi Jirka Trojan z Parkánu, tehdy nutně potřebovali zpěváka, tak jsem naskočil zpátky.

V nynější době ses dostal do obnovené legendární Elegie, znal si kapelu?
Ne, vůbec, byla to pro mne velká neznámá

Jsi v Elegii přes rok, porovnej jí s kapelami, kde jsi dříve hrával. Jaké tam jsou vztahy, on je Jarda Rajtmajer velmi náročný kapelník.
Dost obtížné porovnávat, každá má svůj styl, ta hraje vlastní tvorbu, další zase převzaté, Jarda je podle mne profík, který ví, co chce, vážím si ho jako člověka i muzikanta, který obohatil český bigbít a spousta kapel hraje jeho písničky (Poslední zvonění, Hráli jsme holkám…), škoda, že takový tah nemá na písničku více muzikantů a musí hrát jeho skladby a ne svoje.

Musím říci, že mi tvůj hlas k songům Elegií sedí, jak se ti zpívají hity, které zůstaly hity i po několik desetiletí?
Zpívám to rád a je to na mě doufám znát... smích, ale hlavně rád zpívám česky.

Pečuješ nějak o svůj hlas?
O hlas pečuji, jak to jen jde, zeptejte se Petra Koláře, o své hlasy pečujeme společně.

Co Elegii chybí je CD, neuvažujete už konečně „splatit“ fanouškům dluh a vydat nějaké to Best of?
Na tom pracujeme, hlavně kapelník, dávám písním nové kabáty, šlape to o hodně lépe než starší verze.

Úvodní otázka byla, z jakých vzorů jsi vycházel, co posloucháš nyní? Jakou muziku bychom u tebe našli v telefonu, v autě? A vůbec, kde a na čem nejraději posloucháš muziku?
Ty mé vzory ale i další kapely poslechnu, české muziky poslouchám spoustu, naše scéna je podle mě celkem na výši, a v autě? Vše co hrají v rádiu, klidně Celine Dion.

Co je pro tebe takový ten perfekt relax day? Jak by měl vypadat?
Nejsem úplně lenoch, ale před časem jsem prodělal vážnější zdravotní problém, musím se už šetřit, ležet u vody, to by bylo....

Nelze přehlídnout epidemii Covid 19, jak zasáhla do chodu kapely?
Když už jsme se rozjížděli, kšefty začaly přibývat, bohužel nás to zastavilo a budeme opět v bodě Nula.

Jak si se s ní vyrovnal ty sám?
Nijak, nedělám si z toho nějak vrásky.

Kde najdeme informace o kapele? Máte nějaké stránky, FB..???
Fcb najdete Elegie rock, tam je i odkaz na webovku.

Jardo, díky za rozhovor a jako klip bych pustil našim čtenářům tebou nazpívaný hit Elegií – Úplně volný, souhlas? A co jim vzkážeš?
Samozřejmě souhlas, pusť to, chci pozdravit všechny fanoušky, těšíme se na vás, doufám, že se brzy uvidíme.

Dosud poslední CD Talisman vydala heavymetalová kapela POWER5 v roce 2016 a rovnou k němu přibalila i best of ze své tvorby coby druhý disk. To vše zabalila do úhledného digipaku. O vydání se postarala agilní česká firma MetalGate.

Kapela se vždy prezentovala vysoce melodickým a rychlým heavy speed metalem. Z této cesty neustoupila snad nikdy. Díky výrazným kytarovým sólům Lukáše Langera, typickému vokálu Olina Škrabala a klávesám Martina Valčíka dostává zatím poslední nahrávka POWER5 až pompézní nádech. Ale na druhou stranu nejde o žádnou rapsodii. Tvrdý spodek zhutňují bicí Milana Škrabala a basa Jiřího Jagoše. Tahle parta letos slaví 25 let, i když celé čtvrtstoletí hájí její barvy pouze bratři Škrabalové. Kapela sama označuje svoji tvorbu jako progresivní power metal. S tímto smělým tvrzením se jistě dá souhlasit.

Album Talisman začíná trochu netradičně, až jsem si říkal, co jsem si to vlastně pustil. Tohle má být power metal? Úvodní Triumf totiž začíná klávesovým sólem, které trošku připomíná spinet a pak začne zpívat operní zpěvačka jak v časech národního obrození. Kytary zaduní až zhruba po půl minutě a pak už je mi to jasné.

Dál už to je jedna velká powermetalová jízda se svými typickými znaky, pekelně rychlé bicí a bublající basa ženou vpřed kytaru a klávesy. Těžko bych vybíral, která skladba z této kolekce je nej. Všechny se mi líbí, každá má něco do sebe. Ale jednu přeci jen vypíchnu. „Planety“ totiž nejsou typickou sypačkou, tohle je fakt progresivní epos.

Jako bonus přidala kapela k řadovému cédéčku ještě výběr s patnácti songy. Ty už fanoušci znají, takže je moc rozebírat nebudu. Je to prostě „powerjízda“, jedna pecka za druhou. Jsou tady opravdu ty největší hity z 25leté historie POWER5. Nechybí speedmetalové hymny „Faust“ nebo „Vstávej, sílu máš“.

Jak kapela oslaví čtvrtstoletí? Nechte se překvapit, já jsem na to taky zvědavý.

Pro Rockpalace napsal Honza Holý

Vážení čtenáři, pozastavil se někdo z vás nad takovou samozřejmostí, jakou je například zcela běžné vstávání z postele, spaní, možnost se bezmyšlenkovitě najíst, napít a vyprázdnit, otevřít oči a vidět, cítit vůně a zápachy, napsat dopis i jen se blbě podepsat a jiné, "běžné samozřejmosti"? Oni to totiž běžné věci vůbec nejsou a žijí mezi námi lidé, kteří takové štěstí nemají, ať už svojí vinou, nebo vrozenou vadou a pro zdravé lidi je něco takového zcela marginální a nemyslitelné. Stačí přitom málo a o tyto zdánlivě běžné věci, může každý z nás mrknutím oka přijít a až potom si člověk uvědomí, jakým zázrakem jsme obdařeni, protože pokud i jen jedna z těchto věcí chybí, přicházíme o mnoho, v tomto i přes všechny chmury, zhrzené lásky, potíže v práci, rozbité, materiální věci a jiné zbytečnosti, překrásném světě, plném zázraků, vůní, všudypřítomné lásky a tzv. Boží přítomnosti. Nejsem žádný pánbíčkář a nikdy jsem jím nebyl, jen mně život připravil velice klikatou a trnitou cestu a čím jsem starší a přicházím o milované kolem sebe, sám si procházím v současnosti velice tvrdou zkouškou, uvědomuji si až teď, když mě táhne na pade, co vše jsem v životě "posral", kolika lidem jsem ublížil, jak jsem si půl života huntoval tělo, protože jsem si bláhově myslel, že jsem přece nesmrtelný, jedinečný a báječný. Ani prd dámy a pánové! Jako jedinci jsme totiž až příliš postradatelní a nicotní a vůbec si nejsme schopni připustit, že aby vše klapalo, potřebujeme kolem sebe další, stejně naladěné lidi, přátele, lásky a své děti, které jsou, pokud se nám z nich povede vychovat slušné jedince, darem z nebes. Mnoho z nás bere život jako nudnou, dokola se opakující pouť, plnou problémů, zmarů a průšvihů, přitom stačí málo, jen otevřít oči, mysl a svoje srdce a nechat to všechno na plné pecky působit. Až pak si je člověk schopen uvědomit, jak je život a vše s ním spojené křehké a pomíjivé, až pak si člověk uvědomí tu krásu a zázrak života, zázrak toho, že vás někdo miluje a že vy milujete jeho, zázrak toho, že se můžeme najíst, napít, vyspat, vyprázdnit, dívat se tu na pochmurnou, tu rozjasněnou oblohu, poslechnout si "pitomé a otravné" bzučení hmyzu, zpěv ptáka který nás sere, když nás ve 3 ráno vzbudí, peskovat partnera a děti za naprosté hovadiny, jejichž malost a nicotu si uvědomíme až když nám "teče do bot". Zkuste se na chvilku zastavit a uvědomit si ten zázrak života a energií kolem sebe, zkuste nemyslet jen na své JÁ a vnímejte vše kolem sebe. Ne nadarmo se říká, co vysíláš, stokrát se vrátí a mnohokrát jsem se přesvědčil o tom, že to funguje stoprocentně.
Schválně to zkuste ... Povězte své polovičce, svým rodičům a prarodičům, svým dětem a blízkým "pitomé?" slovíčko "mám tě rád", nebo ještě lépe "miluji tě". Usmívejte se na druhé a buďte pozitivní a ono to začne přicházet samo a uvidíte, jak se věci kolem vás začnou, ne samy, ale díky energii kterou vysíláte, měnit a garantuji vám, že k lepšímu a krásnějšímu. Až přijdete večer unavení z práce kde vás někdo naštval, nechte za dveřmi špatnou náladu a těšte se z toho, že na vás čeká někdo, kdo vás má rád, ale bojí se, s čím se zase vytasíte a čím zkazíte atmosféru uvnitř domu. Vstupte, řekněte to kouzelné slovíčko a dejte svým blízkým pusu. Odezva bude okamžitá a ucítíte ten příval vděku, světla a lásky. Nic to nestojí, přitom hodnota takové "samozřejmosti" je nedozírná a věčná. Přeji vám krásný den, krásnou noc, velké srdce a otevřenou mysl.

Pro Rockpalace napsal - Ivo Plaček