Náš letošní první a poslední výjezd na Výravu, kam to máme coby kamenem dohodil a zbytek došel, se nadmíru vydařil. Tato bigbítová obec nedaleko Hradec Králové a její zastřešený letní parket, který letos slaví dvacáté narozeniny, se staly doslova Mekkou východočeských rockerů.

Předposlední letošní akcí v bohatém programu Výravy byl koncert čtveřice Dymytry, Krucipüsk, Limetal a Trautenberk. Jako první hrál výborný Limetal . "Mladá, začínající kapela" a přitom stará garda se vším všudy, jejíž basák Vašek Vlasák (haha, já jsem básník, mistr péra) už pobírá důchod, jak na něj se smíchem prozradil Fany Michalík, kterému zpívá stále výborně. Jarda Bartoň tu kytaru zvládá jak bůh. Nechápu, jak ho některá kapela mohla nechat odejít. To, co zahraje on s prstem v nose (Jardo, promiň mi to přirovnání), nezahrají někteří kytaroví mistři, ani kdyby se rozkrájeli. Další kytarák Jura Šperl je mistr šklebů. Takového pohodáře aby člověk pohledal. Na a tuhle partu zezadu jistí famózní Veronika Mrázová. Pánové a dámo, hluboce smekám. Parádní výkon. Nechyběly zásadní pecky a třeba takovou „May Day“ zpívala celá zaplněná Výrava. Je neuvěřitelný, kolik lidí se do téhle vesničky sjede na bigbít. Tentokrát si tipnu, že na místě bylo tak dva tisíce lidí!

Jako druhý hrál Krucipüsk. Tuhle kapelu jsem hodně dlouho neviděl, a tak mě potěšilo, že ještě hrají staré pecky jako těžkotonážní „Druide“ nebo legrační „Cirkus dneska nebude“. Publikum reagovalo na „veselý krucipüsčí hárdkór“ velmi bouřlivě. Bodejť by ne, když frontman Tomáš Hájíček prozradil, že kapela zpívá o lásce a nenávisti, zrození a smrti. A tak došlo i na píseň „O smrti“. Nechyběla ani titulní skladba loňské desky „Sine Amore Nihil“. Nové sestavě Krucipüsku to hraje náramně. Principál se obklopil mladou krví. Bicí má na starosti Tomáš Hájíček junior (Tomáš senior se v tisku vyjádřil, že vystupovat se synem je radost a já to po koncertu můžu potvrdit i jako posluchač), kytary obstarává pan učitel Matěj Čejchan a na basu brnká Pepe Křeček řečený Hamster.

Pak přišli na řadu maskovaní Dymytry. Tuhle partu jsem viděl mockrát a až v poslední době jí přícházím na chuť. Letos jsem totiž kluky viděl asi čtyřikrát. Tentokrát jsem byl opět moc spokojený. Kluci hrají svůj core metal od srdce. Pro jiné možná trochu velká slova o rodině od nich nevyznívají jako trapná póza. Prostě, my rockeři jsme jedna velká rodina. Z playlistu bych vyvzedl hity „Strážná věž“. DM3 zahráli také kdysi hasičům věnované „Plameňáky“, tentokrát ale nezaznělo „Je tady nějakej hasič?“. No a takovou „Dej bůh štěstí“ zpívali i neznabozi, jako jsem já. „Obloha ztemněla, mraky se stahujou, křídla havraní zlý zprávy věstí. Tak už to začalo, červi se radujou, já přeju nám ´Dej Bůh štěstí, dej Bůh štěstí´“. Zpěvák DM3 Jan Protheus Macků na Výravě slavil narozky, tak se mu ke konci už trošku pletly slova a trošku víc mu to povídalo, ale vše ustál jako profík a dozpíval to do konce. A taková akustická písnička „Žít svůj sen“, kterou s kapelou zpívala celá Výrava, má neskutečný koule.

Jako čtvrtý mušketýři vystoupili srandisti Trautenberk. Jenže my jsme toho se ženou měli za celý pracovní týden dost, tak jsme o půlnoci vyrazili radši domů. Navíc humor Trautenberka není můj žejdlík piva. Mně to přijde prostě laciný. Ale co reagovali kamarádi na sociálních sítích, tak se jim to líbilo. Jsem asi divnej. Jó, na tom něco bude!

Pro Rockpalace Honza Holý

Je čas udělat s chvíli na další ze série rozhovorů o projektu Zemětřesení. Dnes se k otázkám vyjádřil Miloš DODO Doležal. Za dva týdny vyjde rozhovor s Alešem Brichtou.

Minulou sestavu svedly v roce 1992 dohromady výsledky posluchačské ankety Černá vrána zaměřené na českou metalovou scénu. Na jakém tvém tehdejším hudebně-kariérním základu pro tebe lidé hlasovali v kategorii nejlepší kytarista?
Viditelně jsem byl na scéně od roku 86 s Vitacitem, nejdříve jako kytarista, pak jako zpívající kytarista.V roce 91 jsem odjel na kytarovou školu v Los Angeles, hodně jsem v té době produkoval a natáčel pro mnoho lidí na české scéně.Moje práce byla v těch letech hodně vidět.Asi to byla tato souhra okolností.

25 let je dlouhá doba a spousta dnešních mladých rockových fandů v roce 1993, kdy vyšel opus Zemětřesení, nebyla ještě ani na světě. Pro potencionálně nové fandy muziky Jirky Schelingera ve vaší interpretaci přibliž ještě také, jak probíhala tvá hudební pouť od toho roku do současnosti…
Dělal jsem toho opravdu hodně, takže nemám šanci vše vyjmenovat.Stovky desek jako produkce z našeho studia Hacienda, hodně spoluprací s lidmi ze zahraničí, práce pro zahraničí, hodně cestování, instumentální desky, zpívané desky, koncerty v klubech i větší…. atd. Mám vyzkoušeno, že mladá generace mne třeba nezařadí, ani neví jak vypadám, ale jméno znají.To stačí.

Pokud se to vůbec slovy dá vyjádřit, můžeš popsat, jaké to byly pro tebe pocity oživit a hrát tehdy vlastně i veřejně neznámou muziku takové osobnosti české rockové scény, jakou byl Jiří Schelinger?
Byla to obrovská souhra okolností, pomocí toho projektu jsem potkal mnoho lidí ze staré gardy, bylo to poučné a příjemné zároveň, seznámil jsem se s rodinou Jirky.Myslím, že to bylo příjemné i pro ty tehdejší přímé účastníky z Jirkovy kapely, zvedli jsme opět docela velkou vlnu zájmu o Jirkovu hudbu a následně i desky.Firmy začaly znovu dokola vydávat jeho nahrávky, klipy se začaly objevovat na internetu v digitální podobě.Myslím, že jsme mysleli opravdu vážně, že Jirkovy koncerty byly pro nás v našem mladém věku zásadní.Byl to šoumen a měl výbornou rockovou kapelu.Věřím, že to dokážeme novými nahrávkami i dnes po těch 25 letech, že nám na něm záleží .

Když Jirka Schelinger tragicky zahynul, bylo ti 15 let. Jak jsi jako takhle mladý člověk Jirkovu muziku vlastně vnímal?
V té době jsem už hrál na elektrickou kytaru, učil jsem se Jirkovy songy, hráli jsme je s kapelou, Kubeš byl pro mě kosmickej kytarista, viděl jsem jejich 2 koncerty, dodalo nám to hodně sil.Zpráva o jeho smrti byla celkově vnímána fanoušky jako nespravedlnost, že v tom někdo má prsty atd...Celkově zavládl smutek, nikde se o tom nepsalo, žádné informace o pohřbu, táhlo se to, všechno bylo jen jako tichá pošta mezi lidmi...Nerad na to vzpomínám….

Považoval jsi a považuješ váš projekt Zemětřesení v jeho podstatě za Jiří Schelinger Revival, nebo za Tribute To Jiří Schelinger?
Když nás chce někdo urazit, tak tvrdí , že jsme revival...Takže takto ti odpovím zcela jasně, že jsme vnímáni jako tribute a ten naprosto jediny a nejlepší.Za 25 let nikdo nenatočil lepší verze než my, nikdo nenašel koule to zaranžovat, poslat mezi lidi stejným způsobem jako my. I ty pokusy hned po Jirkově smrti vyznívají slabě, při vší úctě ke všem.Nikdo náš přístup a víru nepřekonal.Věřili jsme tomu tehdy a věříme tomu i teď.Víme přesně,co děláme a bavíme se tím.Peníze pro nás nebyly a nejsou důležité.

Upřímně, očekávali jste od eponymního alba projektu Zemětřesení, že se tenkrát kolem něho spustí takový humbuk a že se z něho stane jeden z nejprodávanějších tuzemských titulů první poloviny 90. let?
Nikdo to nečekal, doufali jsme, ale vycházelo tehdy mnoho dobrých titulů, konkurence byla velká.Vcelku se točily dobré desky a byl to standard.To, že Zemětřesení se neztratilo pro nás hodně znamenalo,každej jsme si odnesli zaslouženej kus popularity a Aleš si vlastně vybudoval díky tomuto albu celou svou sólovou kariéru.Odvedli jsme dobrou práci nejen pro Jirku, ale i za sebe.Navíc bylo vše přijato pozitivně.Málokdy se to takto povede.

Když už vás svedly dohromady výsledky posluchačské ankety, proč jste se rozhodli dokončit a natočit Jirkovy písně, které on sám pro svou tragickou smrt už dokončit nestihl? Proč při muzikantských potenciálech, kterými jste dozajista disponovali, nevzniklo album autorské?
Na to fakt nebyl čas. Každý z nás točil své desky, potřebovali jsme songy pro sebe a určitě bychom tehdy složitě hledali společný styl, byli jsme stylově jinde.Vlasta dělal Black, Aleš ještě mírně trashoval, Štěpán tehdy začal hledat složité styly a já jsem pořád preferoval melodie, takže bychom se asi neshodli a proces by byl strašně pomalý a bolestivý.Tato varianta a písněmi Jirky byla pro celý projekt výhrou a řešením.Absolutně.

Z jakého důvodu vyšel záznam vašeho koncertu z turné konaného v roce 1993 neaktuálně až o celých osm let později?
Ten důvod neznám přesně, byla to práce Vlasty a Aleše.Vlasta mi jednou řekl, že si po letech poslechl kazetu, kterou si nechal natočit v Praze.Jinak pro info se tehdy všechny koncerty točily na kazety, abychom si poslechli, kde děláme chyby.Já mám doma kazetu s koncertem z Hořic a Budějovic.Je tam jam s Kubešem během koncertu, kde s námi na podium vylezl a zahrál.Tím pádem mám světovou raritu! Nikdy nás nenapadlo, že bychom kazetu použili jako podklad pro živé cd, ale kazeta byla chromka a hrála. Já jsem pak ve studiu zkusil přidat haly a základní korekce, které by simulovaly náladu koncertu a poslal jsem výsledek zmastrovat do států Rickovi Plesterovi z Black Symphony, se kterým se známe dodnes.Výsledek , který přišel zpět nás ohromil. A rozhodli jsme se pro vydání.Celkové CD jsem sestříhali a seřadili u Tondy Rauera, což je fér zmínit.Aleš s Vlastou se o zbytek postarali.

Zkuste popsat, jaké to pro vás a pro fanoušky bylo, když jste v roce 2009 jako Zemětřesení vystoupili na veřejné hudební oslavě padesátin Aleše Brichty, načež záznam odehraných tří písní se poté objevil na DVD A.B.50 True Live…
Když mi Aleš volal, že by to na svůj koncert chtěl, řekl jsem všem , že jsem pro, ale chci zkoušet, připravit to, sejít se , pokecat...Všichni souhasili, ale nic z toho nakonec neklaplo.Místo všeho se konala jedna rychlá zkouška den před koncertem, kde nám Aleš řekl, že nebude zpívat, protože si bude šetřit hlas.Byl jsem vytočenej. Záleželo mi na tom, aby náš výsledek byl skvělý a místo toho jsme šli druhý den na podium s naprosto nepřipraveným setem, ale vše naštěstí klaplo, protže ta chemie tam prostě je a funguje to.Že něco vyjde na dvd, jsem neřešil, chtěl jsem dobrej výsledek.Fans byli nadšení a já jsem klukům řekl že už nikdy nic se Zemětřesením, protže tohle fakt ne. Když jsem klukům volal ohledně remastru a 25 let, zopakoval jsem, že chci tvořit, sejít se, udělat nový nahrávky , připravit to.Možná i ta situace z Alešových 50 -tin přispěla k tomu, že teď je to jinak.Alešovy zdravotní komplikace nás několikrát poslaly na začátek, ale vše ve finále nabralo správný směr.

V letošním květnu vyšel a v červenci se ještě objevil také ve vinylové podobě debut Zemětřesení v reedici doplněný o dva bonusy, kterými jsou opět tehdy Jirkou Schelingerem nedokončené skladby Zima a Pohřeb přítele. Jak se ještě jinak letošní verze alba liší od té původní?
Zahráli jsme to po svém, jak jsem psal výše, máme koule věci přearanžovat a vnést do nich svůj pohled, na rozdíl od všech ostatních, kteří také Jirkovu hudbu připomínají.To nás odlišuje zásadně.

Zmíněné dva bonusy nazpíval Jirkův bratr Milan. Pro letošní podzim chystáte druhý počin s dalšími písněmi, které se tenkrát potencionálně mohly objevit na Jirkově albu. Kdo je nazpíval a kdo bude zpívat na koncertním turné, které chystáte, když Aleš Brichta se ze zdravotních pohnutek pokračování projektu nemohl zúčastnit?
Sestava pro album Zemětřesení 2 i podzimní koncerty je stejná.Brichta, Henych, Smetáček, Schelinger Milan, Doležal.Tím je myslím zodpovězeno vše. Díky.

Hutnější a tvrdší. Těmito slovy komentují metaloví Blamage svou novou řadovku nazvanou Kavalerie, která bude fanouškům poprvé představena 15. září na výročním koncertě v českobudějovické Gerbeře.

„Nikdy jsme na desce tak nemakali jako nyní,“ říká zpěvák Milan Černoch. „Čtyři měsíce jsme dokonce nahrávali předprodukci, ladili songy do posledních detailů, takže do studia jsme přišli maximálně připraveni. Byla to skutečně náročná práce, ale když dnes poslouchám výsledek, vím, že to stálo za to. Mám z nahrávky radost a jsem zvědav, co jí řeknou fanoušci.“

První vlaštovku už kapela představila – ke skladbě Království mé byl natočen videoklip. „Během natáčení klipu panovala prdel, která je ve videu sem tam vidět,“ vtipkují Blamage, kteří letos slaví 15 let na scéně. Narozeninová oslava se uskuteční v sobotu 15. září. „Hodláme udělat hudební průřez naší hudební historií, zahrát z každého alba podstatné kousky, a zároveň představíme všechny songy z Kavalerie. CD na této akci oficiálně přivítáme mezi námi a pokřtíme jej. Na koncert se strašně těšíme. Chci pozvat všechny fanoušky, bude to pro nás velký večer, na kterém vystoupí i speciální hosté,“ říká Milan Černoch.

Kavalerie vychází formou digipacku.

Václav Votruba
TISKOVÁ ZPRÁVA (27. 8. 2018)

Městský společenský dům v Kolíně chystá pro podzim letošního roku řadu zajímavých akcí. Nás bigbíťáky zaujme trojkoncert kapel Alžběta, Benefit a Telegraf. Všem fanouškům můžu tyto party jenom doporučit. Jejich písničky jsou vysoce melodické a z pódia vždy doslova tryská energie. Moc se na tenhle koncert těším. A kdy to vypukne? V sobotu 29. září v MSD Kolín od 20 hodin. Další program v tomto kulturním stánku je uveden na webu MSD Kolín

Jste zváni.

Pro Rockpalace Honza Holý