Sice už je tomu pár dní, ale pokusím se co nejvíce detailně popsat zážitky z festivalu, který se koná každý pátek a sobotu o letních prázdninách, ale pokaždé na jiném místě. Mnozí z vás už jistě tuší. Mám na mysli festivaly Hrady. Konkrétně jsem navštívila fesťák na Švihově.
Pokud byste přijeli třeba příští rok autobusem, tak vám přeji příjemnou cestu, protože se pěkně projdete. Lepší je zvolit jako dopravní prostředek vlak, který staví jen několik metrů od stanového městečka a od areálu. A jestli máte vy nebo vaši přátelé auto, z parkoviště se taky hezky projdete. Proto jsem zvolila vlak. Člověk tam má větší pohodlí než v buse a je snadnejší se tam zakecat s lidmi, kteří jedou taky na fesťák. Poznáte je úplně lehce. Mají s sebou více věcí, než se normálně nosí, někteří jedinci už otevírají svoje zásoby pití a jídla a skupinky se docela hlasitě baví o zážitcích z minulých ročníků.
Můžete si vybrat, jestli postavíte stan v "obyčejným" kempu zadarmo nebo za příplatek ve VIP. VIP kemp je o něco blíž k areálu než obyčejný, ale velký rozdíl to není. Minulý rok jsem tam jela poprvé, tak jsem si koupila lístek i s VIP a strašně moc se mi líbil ten výhled na areál. Postavila jsem stan úplně nahoře a prostě paráda. Letos jsem byla v tom obyčejným dole, takže výhled žádný. Skoro mi stan při stavění uletěl, ale naštěstí jsem ho včas chytila, hodila do něj věci jako těžítko a připevnila kolíčky.
Bylo neskutečné horko. I přesto, že nebydlím od Švihova daleko, tak to tu vůbec neznám. Šla jsem do města hledat nějaký obchod s jídlem a pitím. Už jsem se chtěla ptát kolemjdoucího pána, ale najednou vidím konzum a hned naproti potraviny.
Zpátky do stanu nechvátám. Času mám dost, než začne hrát Smrtislav. Ve Švihově, kousek od zastávky autobusu, stojí několik laviček ve stínu. Je tu velmi příjemně, že skoro zapomenu hlídat hodiny.
Z laviček do kempu je to něco okolo kilometru. Hodím věci do stanu, vezmu lístek a jdu ke vstupu. Docela se bojím, že tam budou fronty. Naštěstí to měli dobře udělaný a fronty se ani moc netvořily. Teda aspoň když jsem šla zrovna okolo, tak žádný nebyly.
Projdu si celý areál, abych si udělala přehled kde se, co nachází. Stánků je tu poměrně dost. Potkávám kámoše a kecáme, zatímco hraje Smrtislav. Těsně než skončí, loučím se a jdu čekat dopředu na Vypsanou fixu u druhý stage. I když jsem tam přišla docela pozdě, našla jsem si na pohodu místečko v první řadě zleva. Když jsem poprvé slyšela Vypsanou fixu živě, zažila jsem i díky nim svoje první pogo. Nešla jsem tam dobrovolně, prostě jsem se tam najednou ocitla a nevěděla jsem, co mám dělat. Do té doby jsem pogo vůbec neznala a nechápala, proč se do sebe lidi strkají. Na písničku „1982“ jsem padala, tak 2 centimetry nad zemí a najednou okolo mě několik lidí co mě chytají a zvedají. Nepopsatelně krásný pocit. Pak mě i nějaký kluk vzal do náruče, párkrát se se mnou otočil a zmizel. Od té doby pogo miluji.
V 19:00 to na stage Jack Daniels rozjel Vladimír 518, ale já čekala na svém místečku u stage Kooperativy na Visací zámek. Úžasný punkový nářez. V zákulisí na podiu jsem zahlédla sedět na zemi zpěváka Michala Maredu z Vypsaný fixy. Je fajn vidět, že mají kapely mezi sebou skvělé vztahy.
V 21.hod začalo vyhlášení karnevalových masek. Každý účastník něco dostal od hlavních sponzorů. Přemýšlela jsem, že bych se taky zúčastnila, ale kostým Samary jsem si zapomněla doma. Kámoš měl kostým, že sedí za krkem irskému opilému skřítkovi. Na konci vyhlášení a po focení, házeli plechovky piva divákům. Taky jsem si jednu plechovku chytila.
V půl desátý začal Richard Müller, ale já už čekala na Rybičky 48. Po poslední písničce hodil kytarista Péťa trsátko, které spadlo 2 řady za mě na zem. Skočila jsem po něm. Měla jsem na něm ruku a nějaká holka mi šlápne na ruku. Věděla o tom, ale tu nohu prostě nesundala. Ale jelikož jsem měla trsátko, tak jsem byla šťastná a holku se rtěnkou na zubech jsem nehrotila. Navíc jsem nechtěla ztrácet čas a šla na Horkýže slíže, kteří už se začínali připravovat. Nedostala jsem se úplně dopředu, ale viděla jsem na ně dobře a slyšela ještě líp.
Přes den se umíralo horkem, přes noc byla docela zima a ráno zase vedro. Moc se mi vstávat nechtělo, ale zvedla jsem se a šla do města pro jídlo. Mohla jsem navštívit stánek u kempu, ale zvolila jsem procházku. Chtěla jsem se jít podívat i na hrad, ale potkala jsem partičku lidí a trochu jsme se zapovídali. Což mi nabízí otázku: Kolik lidí navštíví v rámci festivalu hrad? Podle mě moc ne, ale třeba se pletu.
S Trochou klidu se na fesťáku často nesetkávám, ale na Švihově tahle kapela vystoupila a vzbudila poslední spící lidi. Pak to po svém rozjeli Xindl X, Bezejmenná kapela anebo No Name na Hradech taky nechyběli. V 14hod se na jevišti objevil Majk Spirit + H16. Pro mě osobně menší pauza se jít natáhnout do stanu a odpočinout si, pro někoho hlavní hvězda. Vrátila už jsem se na Sto zvířat, ale poslouchala jsem je jen z dálky. Stála jsem už u druhého pódia a čekala na Arakain & Lucie Bílá. Arakainy už jsem párkrát na živo viděla a slyšela, ale s Lucií Bílou ještě ne. To čekání, aspoň pro mne, se vyplatilo. Opravdu jedno z nejlepších sobotních vystoupení. Další dvě kapely, Portless a The Agony, jsme se vydali s kámoši najíst. Výběr jídla v areálu byl víc než dostatečný. Blížila se devatenáctá hodina a tím i vystoupení Anny K. Počasí bylo příjemné, krásný západ slunce. Hostesky od Pringles brambůrků chodily areálem a nabízely ochutnávku. Na Mandrage se kámoška chtěla dostat co nejblíž. Od shora, kde stály stánky s občerstvením, dolů k pódiu to byla velmi náročná cesta. Všude lidi, ležící či sedící na dekách, postávající ve frontě nebo chodící, co někteří neumí uhnout, prostě jdou a je jim jedno, že do vás narazí.
Další účinkující byl Tomáš Klus. Na základce jsme ho hodně poslouchali. Dokonce jsem si i koupila knížku s jeho písničky, abych se je naučila hrát na piano nebo na flétnu. Popravdě, do teď jsem se je nenaučila.
V 22.hod začala kapela Wohnout. Kvůli nehodě, která se jim přihodila, nebyli v plné sestavě. I přes to, odehráli koncert a nebylo to špatný. Pár věcí nevěděli, ale uměli si poradit. Nečekaně se na pódiu objevili i Anna K, Tomáš Klus, z Mig 21 Jiří Macháček a Jirka Kučerovský a odehráli společně písni Sej Ko Nopí pro Matěje Homolu. Byl to neskutečný zážitek vidět tohle na vlastní oči.
Úplně poslední vystoupení odehrála kapela Mig 21. Moc se mi líbilo, jak ke všem skladbám mají jinou scénografii.
Jak už to tak bývá, všechno jednou končí. Poslední tóny kapely dohrály a většina lidí se začalo rozutíkat pryč z areálu. Chvilku jsem počkala, než odejde ta velká vlna a šla jsem taky. V areálu party pokračovala, pouštěli písničky z repráků, ale ráno jsem musela brzy vstávat na vlak, takže dobrou noc…
Někteří už byli brzy ráno vzhůru a taky balili, ale to jenom malinká menšina. Dost lidí ještě spalo a měli půlnoc. Vlastně kdyby mi nezvonil několikrát budík, tak bych jí měla taky. Nevím, jestli pršelo nebo to byla jen ranní rosa, ale stan jsem měla totálně mokrý. Je tu krásný klid, ale bohužel už musím jít. Snad se příští rok vydaří stejně úspěšně jako ten letošní.
Pro Rockpalace Miri Koky Kokošková

Kapelu z Chotěboře znají především fanouškové Komunálu, kapela kdysi často hostovala na společných koncertech. Dá se říci, že kapela je na scéně 17tý rok a na kontě mají 5 CD. Skladbu Na povel z desky Zkuste nasrat kouzelníka jsme často hráli na radiovém Rockpalaci. Nedávno jsme do redakce dostali jejich poslední počin Tvoje hra, které nebylo špatné a proto se i za kapelou Artery podíváme.

Pánové, Artery pro mnoho lidí je velká neznámá, pojďte nám maličko odkrýt historii, kterou konečně postrádám i na vašem webu

Co značí název Artery a kdo ho vymyslel?
Ahoj, nejdříve bychom chtěli moc poděkovat za rozhovor. Artery by měla být tepna vedoucí přímo do srdce. Název jsme hledali všude, až jsme ho našli ve slovníku. Artery se nám líbilo jak zvučností, tak významem.

Jak budete definovat svůj hudební styl?
Nejčastěji se označujeme za hardrock s prvky metalu, ale úplně do konkrétních škatulek nezapadáme.

Co členové Artery poslouchají? Máte shodný názor na muziku?
Názor na muziku máme převážně stejný. Dalo by se říct, že posloucháme vše od rocku až po tvrdší metal.

Máte mezi sebou bubeníka, který je o generaci mladší, jak mu sedí staré skladby kapely. Netlačí vás to nějakých novátorských kousků?
Do starých skladeb si samozřejmě upravil bicí podle sebe, problém s nimi rozhodně nemá. Tlačení do novátorských kousků zatím není nějak výrazné.

Jste na scéně pomalu 17 rok, pokud dobře počítám a klobouk dolů před neuvěřitelně stabilní sestavou. Pokud mě paměť neplete, změna nastala jen a pouze na bubenickém postu. Jaký je recept na tak stabilní sestavu.
Dovolíme si Tě opravit, letos je to 18 let. Ano, za celou dobu Artery jsme měnili pouze 2x na postu bubeníka. Receptem na stabilní sestavu je zřejmě kamarádství i mimo podium.

Koukal jsem na sestavu, je to dnes pomalu rodinný podnik Semrádů, jak spolu vycházíte?
Vycházíme spolu nejen jako rodinní příslušníci, ale zároveň i jako kamarádi.

Za 17 let existence máte 6 CD, není to málo? Chybí nápady, nebo není chuť k nahrávání CD?
Tak nápady i chuť samozřejmě je, už pracujeme na nové desce.

Kde nahráváte svoje alba? Jste věrni jednomu studiu? Produkujete si desky sami?
Poslední tři desky jsme věrni studiu Vládi Budíka, které se nově nachází ve Škrdlovicích u Žďáru nad Sázavou. Ano, desky jsme si doposud vždy produkovali sami.

Jak se dělíte o autorství? Skládá celá kapela, nebo to máte rozdělané?
Kytarista Roman přinese tzv. kostru písničky, do které si každý něco přidá, případně se něco upraví.

Jak vznikají nové skladby? Je první text nebo muzika?
Většinou bývá první muzika.

Od posledního alba uběhly 2 roky – chystáte něco nového?
Jak jsme již psali o něco výše, ano, připravujeme nové album.

No a co chystáte dál do budoucna? Máte nějaké plány nebo jste si stanovili nějaké pevné cíle?
Samozřejmě bychom chtěli co nejvíce koncertovat, oslovovat svoji tvorbou čím dál tím více lidí a také plánujeme v nejbližší době natočit další videoklip z desky Tvoje hra.

Kde kapela hraje nejraději – venkovní akce, nebo dáváte přednost sálům.
Když se akce vydaří je nám jedno jestli je to venku nebo uvnitř, ale samozřejmě asi jako většina kapel raději hrajeme na venkovních akcích, má to svoje kouzlo.

Kdy a kde vás můžou fanouškové nejdříve slyšet?
Do konce léta ještě zahrajeme 19.8. v Bítovanech s Katapultem, 25.8. v Nových Dvorech s Komunálem a Dogou, 26.8. na motosrazu v Lužanech, kde mimo jiné vystoupí i Dymytry a Komunál a celé to završíme 1.9. v Bítovanech s kamarády z Komunálu. Další akce budou postupně doplňovány na našem webu (www.artery.cz).

Čeho si jako kapela nejvíce za dosavadní kariéru ceníte?
Určitě jsme moc rádi za to, že poslední dobou máme šanci si každý rok zahrát s velkými kapelami jako jsou např. Dymytry, Doga, Alkehol, Traktor, ale třeba i slovenští No Name. A samozřejmě si obrovsky ceníme spolupráce s kapelou Komunál.

Sledujete rockový život okolo sebe? Zaujala vás některá nová kapela u nás?
Ano, sledujeme. Určitě nás zaujal Limetal, pokud se to nechá brát jako nově vzniklá kapela, dále třeba John Wolfhooker.

Má kapela stejné hudební vzory jako na počátku, nebo posloucháte už něco jiného ?
Že by kapela měla vyloženě nějaký vzor se říci nedá, ale samozřejmě nás muzika, kterou posloucháme hudebně ovlivňuje.

Kde lidé seženou informace o vás?
Na našem webu - www.artery.cz nebo na facebooku.

Na závěr se vás chci zeptat, zda by jsi měl nějaký vzkaz, adresovaný do řad českých rockových fans?
Tak samozřejmě bychom chtěli všechny pozdravit a poděkovat za případnou podporu. Dále bychom chtěli vzkázat, ať poslouchají dobrou muziku, chodí v co největším počtu na koncerty, čímž podpoří svoji oblíbenou kapelu, ale i pořadatele, který díky tomu udělá další akci, na kterou budou moci přijít. Doufáme, že se potkáme na nějakém z našich koncertů. Ahoj, ARTERY

Tridian je kapela vyznávající klasický hardrockový styl, podpořený ostrým kytarovým zvukem a klávesovým Hammond soundem, se zkušebnou v Praze. Kapela vystupuje spolu se spřízněnými kapelami po klubech, sálech a festivalech tam, kde se nehraje popík...

Sestava:
Honza "Klap" Klapka - zpěv
Ivan "Mlock" Kubát - kytara
Honza "Chochy" Chocholoušek - bicí
Bohouš Petrák - basová kytara
Martin "Bororo" Borovička - kytary, Hammond klávesy, zpěv
Petr Vaněk - Hammond klávesy

Tak nad touto plackou jsem dlouho přemýšlel. Vrátilo mě to o dobrých 20-30 let zpátky na české tancovačky, jak jsme jim to říkali? Jooo už vím – zábavy. Tenkrát jsme říkali - jdeme na zábavu. Tenkrát se ale lidé uměli bavit a taky se na to připravit…na to bavení. Vždycky se nejdřív šlo udělat si základ do nějaké oblíbené hospůdky, ať už v místě bydliště nebo při cestě, nebo úplně jinam do neznáma. A pak jsme teprve šli připraveni na zábavu.

První song Rej figurín – zaujal mě zvuk kláves – hamondky jak u Deep Purple, akorát mi tam chybí Lordovi improvizačky. Pak jsem si našel Info o kapele a vskutku hammond klávesy. Druhý kousek na fošně už jsou výraznější kytarové riffy a i kytarové sólo vykazuje znaky Old school hard rock. Jsem zvědav, jestli přijde i nějaká vypalovačka ve stylu Long Live Rock´n´roll . A ta přišla až na samém konci, i když to nebylo to, co jsem čekal, ale potěšilo – „Zůstaň tu stát“.

Pět kousků jsou klasické nahrávky a další čtyři už živáky a to doslova, cítím, že je to daleko živější, víc energie tak jak to bývá u koncertů. Dodnes se nepřestávám divit, proč už nechodí tolik lidí na živou muziku, co bysme před 30 lety dali za to, kdybychom tenkrát mohli všechno vidět na vlastní oči, stoupnout si přímo pod pódium a hltat jak kdo hraje, jakou má kytaru a aparát. Dnes je všechno až tak moc nebezpečně snadno dostupné na internetu, proto si myslím, že to hlavně zvyšuje lenost zvednout zadky a jít se bavit opravdu na živo a ne jen čučet do monitoru nebo do telefonu a nudit se.

V telefonu vám nikdo nepředá tu energii muzikantů při živém vystoupení !!

Pro Rockpalace Martin Hruška

Kapela z Chlumce nad Cidlinou vzniká v prosinci roku 2015. Od té doby se kapela ubírá stále stejným směrem s různými klasickými prvky metalu. V květnu 2016 kapela vydává DEMO, které obsahuje tři písně a bylo natočeno ve studiu Smaragd records Olina Rokyty. O pár měsíců později se kapela zavírá k Olinovi opět do studia a natáčí kompletní CD, které obsahuje 10 songů a oficiálně světlo světa spatřuje v lednu 2017. Vanaheim je zřejmě ovlivněn severskou mytologijí, proto asi ten viking na obalu. A v Chlumci ale bude zřejmě dobrá metalová líheň…Komunál,Alžběta a další.

Složení:

Radek Drobný - zpěv
Martin Drobný - kytara
Radek Hladík - basa
Libor Král - bicí

Dostávám do ruky fošnu téhle mladé kapely (i když někteří muzikanti mají zkušenosti z jiných uskupení),booklety vypadají zajímavě (rozhodně to nepodcenily) a první kousek mě krásně navnadí hutnými kytarami, akorát mi připadá dost utopený zpěv, který je tím pádem méně srozumitelný. Druhý kousek „Cesta ke hvězdám“ mě potvrzuje, že kapela se ubírá opravdu klasickým hevíkem. Další skladba „Stín minulosti“ se opět rozjíždí správným heavymetalovým riffem, který podporuje hodně výrazná basa. Úvod „Zdi“ tvoří ze samplů stvořené intro, po kterém nastupuje opět hutný kytarový riff. V dalších skladbách už mi připadá zpěv srozumitelnější, že bych si tak rychle přivyknul? Cédéčko uzavírá docela slušná vypalovačka „Noc a den“ téměř ve stylu „západoněmeckých soudruhů Acceptů“….vůbec nejsem ovlivněn novým CD ACCEPT, který včera vyšlo. Ale i přesto jsem si Vanaheim pustil ještě jednou…..
Kapelu VANAHEIM si představuji na koncertě v klubech i na fesťácích, jak určitě dokážou rozpohybovat své fanoušky. Každopádně jím držím palce v další tvorbě a jejich placka rozhodně stojí za poslech.

Pro Rockpalace Martin Hruška